31. 8. 2004
Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivníMusíme najít způsoby, jak pomoci Arabům vytvořit prosperující, středostavovské společnosti a ukázat, že spolupráce mezi civilizacemi přináší drtivé většině lidí konkrétní prospěch. Na Blízkém východě je pro lidi nesmírně obtížné získávat úvěry pro malé a vznikající podniky i pro to, aby si obyčejní lidé koupili svůj dům či byt. Pružné americké kapitálové trhy by měly být rozvinuty tak, aby byl Arabům v daleko větší míře než dosud zpřístupněn úvěrový kapitál -- a to za podmínek, nábožensky přijatelných pro islámskou kulturu -- aby se Arabové a muslimové mohli včlenit do střední třídy.
Četl někdo v Bushově a v Kerryho týmu pro předvolební kampaň 12. kapitolu americké zprávy o útocích z 11. září, ptal se včera v deníku Boston Globe Walter Russell Mead. |
Spojené státy musejí porazit ideologii, nikoliv jen skupinu lidí, upozorňuje tato zpráva v této kapitole. Jak mohou Spojené státy a jejich přátelé pomoci umírněným muslimům v boji proti extremistickým myšlenkám? Právě tím by se měla zabývat americká předvolební kampaň, ale ani Bush, ani Kerry tomu jaksi podle autora nevěnují příliš pozornosti. Nikdo dosud nevypracoval takovou strategii, jakou v roce 1946 připravil pro boj proti sovětské moci a komunistické ideologie George Kennan. Léta po roce 1946 byla svědkem nesmírně tvůrčí a dalekozraké americké zahraniční politiky: došlo k realizaci Marshallova plánu i k vytvoření NATO. Americká komise, která vyšetřovala okolnosti útoků z 11. září, doporučuje posílení americké dombrany, stejně jako úsilí o izolaci a oslabování teroristických organizací. Je nutno marginalizovat a diskreditovat ideologii fanatické nenávisti, která motivuje nejzarytější nepřátele USA. Komise také požaduje dlouhodobou strategii na podporu otevřenosti a ideologických změn na Blízkém východě. Proto bude zapotřebí rozšířeného úsilí v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a komunikací, podpory více kulturních výměn, vytvoření mezinárodní koalice pro lepší vzdělávací možnosti v tomto regionu, podporu dohod o volném obchodu v arabském světě a další akce na oslabování radikálních a teroristických myšlenek. Komise také doporučuje, aby šly Spojené státy "příkladem co do morálního vedení na světě" a aby více podporovaly "respekt pro lidskou důstojnost". Jak komise poznamenává, realizace těchto doporučení nebude zrovna jednoduchá. Blízký východ zosobňuje velmi vážné problémy. Vládne tam zoufalá chudoba (většina lidí na Blízkém východě žije z méně než 2 dolarů denně), jsou tam nesmírně silné protiamerické antipatie (v Egyptě, který dostává z USA podstatnou hospodářskou pomoc, má pozitivní názor na USA jen 15 procent obyvatel) a tamější intelektuálové a novináři se stavějí nesmírně podezřívavě vůči USA a jejich úmyslům v regionu. V některých závažných otázkách komise mlčí. Írán si zjevně buduje jaderný program. Mají Spojené státy koexistovat s jaderným Íránem, anebo mu mají po selhání vyjednávání vyhrožovat, případně proti němu použít sílu? A pak existuje otázka Izraele. V USA trvá silný konsensus obou hlavních politických stran, aby USA i nadále podporovaly Izrael. Jaké problémy to vyvolává pro USA v ideologické a politické soutěži na Blízkém východě a jaká by měla být tedy politická strategie USA pro muslimský a arabský svět? Potíž je, že americké zájmy povedou USA i nadále k politickým rozhodnutím, které nejsou na Blízkém východě zrovna populární, varuje autor. Případný americký vojenský zásah proti Íránu by vyvolal novou vlnu antiamerikanismu na Blízkém východě a zřejmě by dále destabilizoval situaci v Iráku. Naproti tomu zůstanou-li Spojené státy v nečinnosti a Írán si skutečně vyvine jaderné zbraně, dramaticky to oslabí postavení Ameriky v tomto regionu, zvýší pravědpodobnost dalších konfliktů a připraví jeviště pro nové a strašlivé války mezi Izraelem a jeho sousedy. Má-li Amerika získat na Blízkém východě podporu, rozhlasové a televizní vysílání asi nebude stačit, míní autor. Amerika musí učinit víc než jen proklamovat svou podporu pro humanitní ideály. Amerika musí ukázat, jak konkrétně pomůže lidem na Blízkém východě realizace těchto ideálů v rámci její zahraniční politiky uskutečnit ty cíle, které jsou pro ně důležité. Strategie Ameriky v Evropě po druhé světové válce uznávala, že nestačí bojovat proti komunismu intelektuálně a vojensky. Bylo nutno ukázat lidem, že kapitalismus funguje -- že hmotný blahobyt, který komunismus slibuje, dokáže kapitalismus realizovat. Jak se prostřednictvím Marshallova plánu do zničené Evropy vrátila prosperita, komunistická ideologie přišla o svou přitažlivost. Musíme najít způsoby, jak pomoci Arabům vytvořit prosperující, středostavovské společnosti a ukázat, že spolupráce mezi civilizacemi přináší drtivé většině lidí konkrétní prospěch. Na Blízkém východě je pro lidi nesmírně obtížné získávat úvěry pro malé a vznikající podniky i pro to, aby si obyčejní lidé koupili svůj dům či byt. Pružné americké kapitálové trhy by měly být rozvinuty tak, aby byl Arabům v daleko větší míře než dosud zpřístupněn úvěrový kapitál -- a to za podmínek, nábožensky přijatelných pro islámskou kulturu -- aby se Arabové a muslimové mohli včlenit do střední třídy. Avšak i bohatí středostavovští Arabové pociťují v současnosti ponížení, frustraci a hněv nad vývojem moderní historie. Částečně je to proto, že křesťanský (nebo postkřesťanský) Západ daleko předstihl islámský svět a dominuje vznikající globální společnosti. Podstatnou měrou je zdrojem této frustrace neschopnost arabského světa prosperovat, rozvíjet se a spolupracovat poté, co se osvobodil od evropské nadvlády. Nejsilnější připomínkou této arabské neschopnosti je to, jak bezmocni jsou Arabové vůči Izraeli. Zdrojem sympatií pro terorismus není náboženství, ale frustrovaný nacionalismus -- arabští radikálové se odvracejí od světského nacionalismu k náboženskému fanatismu teprve poté, co nacionalisté jako Násir či Saddám Husajn nebyli schopni vyřešit problémy arabského světa. Vzhledem k tomu, jak silnou roli při frustraci Arabů hraje izraelsko-palestinský konflikt, Spojené státy se budou muset znovu pokusit o vyjednávání v tomto trpkém a neřešitelném sporu. Úkolem Ameriky tedy je: zlikvidovat al Kajdu, pacifikovat Irák, zastavit jaderné ambice Íránu, stabilizovat Pákistán a Saúdskou Arábii, obnovit mírový proces mezi Palestinci a Izraelci, udržovat bezpečnost světových ropných zdrojů, přimět arabské politiky k reformám, aniž by byli svrženi teroristickými fanatiky a získávat přátele v regionu, kde Ameriku většina lidí nenávidí. Není to zrovna jednoduché a Bush i Kerry by měli vysvětlit, jak to všechno chtějí řešit, uzavírá autor. Kompletní článek v angličtině ZDE |