"Zjistil jsem, že náš provider, Calyx Internet Access, se stal terčem šikanování a vyšetřování od amerických tajných služeb, které se otevřeně snažily ho přesvědčit, aby nám přestal poskytovat server. Kromě toho mi bylo sděleno, že byl provider donucen, aby vládním institucím poskytl na mě kontakt, zřejmě proto, abych mohl být šikanován přímo. Americká tajná služba se nespojila s Indymedia, ale rozhodla se vyvíjet nátlak na našeho obchodního partnera. Její agenti se pokusili vyhnout se kontaktům s Indymedia tím, že se spojili telefonicky s firmou Calyx, původně bez jakéhokoliv soudního příkazu, a vyžadovali, aby jim tento provider předal záznamy indentifikující osoby, které napsaly na serveru Indymedia určité výroky. Výroky, jejichž autora chtěla tajná služba identifikovat, byly na naše stránky umístěny anonymem, který použil informace, už zveřejněné na mnoha místech internetu a veřejně dosažitelné i jinde."

Indymedia konstatují, že se podobným způsobem pokoušela americká federální vláda získávat informace o osobách, píšících na její stránky, už dříve. Bylo to v dubnu roku 2001, kdy demonstrovalyv ulicích Quebec City desetitisíce lidí proti navrhované Dohodě o volném obchodu pro Severní i Jižní Ameriku. Tehdy získala FBI a tajné služby soudní příkaz od soudce Bentona, který nařídil IMC, aby poskytla FBI "veškeré údaje o uživatelských připojeních" ve dnech 20. a 21 dubna z internetového serveru s IP adresou, o níž se tajné služby domnívaly, že ji vlastní IMC. Tehdy konstatoval právní zástupce IMC toto, a je to dodnes aktuální:

"Takovýto pokus identifikovat osoby, které píší na internetové stránky, je jen další v dlouhé linii příliš rozsáhlých a nepřípustných snah omezovat politické výroky a aktivismus."

Indymedia pokračují: "IMC tehdy v této bitvě zvítězila a jako důsledek tohoto pokusu omezovat naše práva jsme se rozhodli zavést praxi neshromažďovat dobrovolně data pro vládu, identifikující lidi, kteří navštěvují naše servery anebo kteří na nich publikují texty. Neregistrujeme tedy IP adresy a tak chráníme soukromí našich návštěvníků...

Americký Nejvyšší soud uznal, že první dodatek americké ústavy chrání právo komunikovat anonymně s tiskem a pro politické účely. Nechápeme, proč tajné služby nerespektují Nejvyšší soud. Kromně toho vyžaduje federální zákon, aby veškeré pokusy omezovat svobodu tisku schválil generální prokurátor - a to teprve poté, až budou vyčerpány všechny alternativy. Je zjevné, že tyto normy nebyly dodržovány v minulosti a nejsou dodržovány ani nyní.

Je opravdu velkým zklamáním, že tato vláda Spojených států, která je nositelem morálních ideálů svobody projevu a svobody shromažďování, nadále využívá strachu, zastrašování a terorizování lidí, kteří oslavují tyto základní americké hodnoty."

Podrobnosti v angličtině ZDE