Nesouhlasím s tvrzením Miroslava Polreicha v článku Média a tajné služby, že "ČRo 6 zpravidla nepřipouští jiný názor".

Podle mé zkušenosti od odchodu vedoucí redaktorky Olgy Kopecké a po zrušení finančního příspěvku Spojených států pro provoz tehdejší české "Svobodné Evropy" praktikuje nynější vedoucí redaktor pořadu Názory a argumenty a Média v postmoderním světě Radko Kubičko nesmírně otevřenou redakční politiku. Jako jedno z mála českých médií zveřejňuje Český rozhlas 6 i ostře kritické příspěvky na vlastní adresu (například od Štěpána Kotrby).

Kdo může upřímně popsat soutěž Bush - Kerry jako domácí americkou záležitost, ptá se Jonathan Freedland v listě Guardian. Existuje jasný důvod, proč budou mít všechny noviny na světě dne 3. listopadu 2004 tutéž zprávu na první straně. Tyto volby totiž nebudou rozhodující jen pro Spojené státy, ale pro budoucnost celého světa.

Od začátku války proti Iráku tam zahynulo více než tisíc amerických vojáků. Internetové stránky BBC však připomínají, že v Iráku zahynuly také tisíce místních civilistů - tato úmrtí však nikdo nepočítá. BBC se pokusila zjistit, proč ne.

Ve středu ráno oznámily irácké úřady, že se chystá propuštění Rihab Rashid Tahy, odbornice na biologické zbraně, která pracovala pro režim Saddáma Husajna. Americké úřady to však popřely. I když posléze vyšlo najevo, že se skutečně připravovalo propuštění této bioložky, protože proti ní nejsou žádné důkazy, Američané byli zděšeni, že to irácké úřady oznámily právě nyní a mohly vytvořit dojem, že irácká i americká vláda ustupuje únoscům. Vznikl všeobecný dojem chaosu a nejednotnosti. Ve středu v podvečer to v hlavních večerních zprávách rozhlasu BBC shrnul komentátor Andrew Marr.

Vážený pane redaktore. Naposledy jsem se Vám ozvala v době, kdy mi spoluobčané myli hlavu na serveru Hospodářských novin. Děkuji za Vaši reakci. Přestala jsem se bát .

A ted aktuálně.

Dnes 23. září se Český rozhlas 1 - Radiožurnál věnuje v Tématu dne příspěvkům určeným rodinám s postiženými dětmi.

Matka dítěte postiženého celiakií, která do rozhlasu zavolala a určila téma dne, pravděpodobně skončí s drobným podnikáním, kterým si přivydělávala k Příspěvku v péči o osobu blízkou.

Mám velmi obdobný problém i když z jiného soudku, píše Petr Skála z Lánova. Moje rodina přišla o přídavky na děti jenom z toho důvodu, že mimo své normální zaměstnání ještě podnikám na živnostenský list. Mám z toho roční příjem cca 10 tis. Kč. Přesto mě stát bere, jako bych měl ke svému platu příjem dalších 96 tis. Kč. Máme dvě děti, syn má diabetes 1. typu. Dnes již doplácíme na inzulín a hrozí nám, že již pojišťovna nebude hradit proužky do glukometru nad 400 ks za rok. Potřebujeme jich asi 1400 za rok a 50 ks stojí 800,- Kč, o výšších výdajích na stravu není snad nutné hovořit.

Rozhodně jsem snad denně přesvědčován, že stát nenávidí občany, kteří se chtějí starat sami o sebe.

Místní organizace ČSSD v Praze 2, kde byl dlouhá léta členem bývalý předseda vlády Miloš Zeman, zveřejnila jeho "politický testament" - návrh na úpravu stanov a objektivní určení úspěšnosti sociálně demokratických politiků. Bývalý premiér v něm rozpracovává kariérní řád, který odvozoval úspěšnost politika od kvality práce na místní úrovni - v obci a na okrese. Zemanem se zaštiťuje i platforma "pro renesanci strany", která vznikla ze členů, dlouhodobě nespokojených manipulacemi a potlačováním demokracie v ČSSD. Miloš Zeman se tak znovu pokouší ovlivnit názory členů sociální demokracie. Prosazuje mimo jiné, aby nového předsedu strany nevolil sjezd, ale všichni členové ČSSD.

"Nechceme, aby sekretariáty a funkcionáři rozhodovali bez členů. Nechceme přijmout argument, že jiní by to dělali ještě hůř a nechceme být stranou elitářů. Nechceme, aby slovo "přítel" znělo falešně. Nechceme se v hospodě stydět za to, že jsme sociální demokraté. Proto si nepřejeme, aby Českou stranu sociálně demokratickou i nadále zastupovalo její současné vedení" říkají někteří členové strany. Většina stávajících vysokých funkcionářů ČSSD odmítá rozšíření vnistrostranické demokracie a přímou volbu předsedy strany na sjezdu v příštím roce. Mají strach...

Plné znění "politické závěti" Miloše Zemana ARCHIV BL

Britský folkový zpěvák Cat Stevens, který složil a natočil v šedesátých a v sedmdesátých letech několik celosvětových hitů, mezi nimiž byly písně jako "Moon Shadow", "Peace Train" a "Morning Has Broken" , byl deportován z USA zpět do Londýna jako "islámská hrozba" poté, co se tam pokusil letecky přicestovat.

V roce 1977 Cat Stevens konvertoval k islámu a přijal jméno Yusuf Islam. V poslední době se angažuje především při řízení islámských škol. Americké úřady tvrdí, že rozhodnutí nevpustit ho do země bylo učiněno "z bezpečnostních důvodů". Muslimské organizace v Británii a ve Spojených státech toto rozhodnutí kritizovaly s poukazem na to, že je Cat Stevens "mužem míru".

Výbor pro americko-islámské vztahy vydal prohlášení, podle něhož americké úřady "vydaly znepokojující signál, že dokonce i umírnění a mainstreamoví muslimové budou od nynějška považováni za teroristy". Mohammad Abdul Bari, náměstek generálního tajemníka Muslimské rady Británie konstatoval, že Yusuf Islam je umírněný muž. "Je to facka do tváře racionality. Jestliže se takto zachází s prominentními, známými osobami, jak mohou existovat dobré styky?"

Výheň ulice pomalu stydne,
dláždění hladově nevpíjí každý krok chodce
a nechá se znovu krotce sešlápnout.
Pohledy zrcadel výloh nemíří přímo do očí,
jdou mimo a dávají možnost útěku.
Zvonek tramvaje už není umíráčkem mdlého dne
a její kovový zvuk vkusně doprovází podzimní dopoledne.
Sem tam se na zemi válí
barevná pohlednice s pozdravem napřesrok.
Okupace skončila, jen lidem se bude stýskat.

V pátek 24. září v 8:30 se u Obvodního soudu pro Prahu 8 v Dlážděné ulici č. 5 začne projednávat obžaloba proti Františku Čtrnáctému, který je podezřelý z útoku na šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáše Němečka. Čtrnáctý je obžalován z pokusu o těžkou újmu na zdraví a z výtržnictví, hrozí mu trest od dvou do osmi let vězení. Soud se koná v č. dv. 209.

Stále nemohu uvěřit, že někdo mohl napsat v souvislosti s "obranou proti xenofobii, apatii a následkům totalitní vize člověka" (jak zní podtitul článku V. Smékala "Kde se rodí nenávist", Respekt č. 37/2004) na začátku jedenadvacátého století tato slova: "Jestliže jsme za totality měli ve skříni jedny šaty, nemuseli jsme se rozmýšlet, co si pro tu či onu příležitost obléci. Jestliže dnes máme plné skříně a nikdo nás neučí, co je pro tu či onu situaci vhodné, stáváme se bezradnými, bezradnost pak vede buď k apatii, nebo k agresivitě. Výchova tedy musí naučit kritériím rozlišování a rozvíjet dovednost uspořádat cílové hodnoty podle jejich důležitosti pro nás a podle jejich mravní kvality a důsledků pro druhé lidi, pro společnost, pro stav světa." Autor je navíc profesorem Masarykovy univerzity! Celý jeho článek podle mého názoru nemá myšlenkovou souvislost a je pouze jakousi skládankou nicneříkajících citátů a komentářů k nim. Nicméně právě uvedená slova, jimiž V. Smékal končí svou úvahu, ukázala jasný názor páně profesorův.

Druhý zářijový víkend definitivně pohasla naděje, že by se Strana Zelených (SZ) mohla změnit v demokratickou politickou sílu. Opozice, která se na sjezdu v Olomouci pokoušela svrhnout současné vedení, bohužel neuspěla. V čele strany tak zůstává Jan Beránek a šéfideolog Jakub Patočka, dvojice, která v SZ rozpoutala čistky ve stylu 50. let. Demokracii uvnitř strany snížili o několik řádů a s pomocí intrik a rodinných vazeb si vybudovali takřka feudální postavení. U Zelených díky nim zavládla atmosféra strachu, postihování snah o diskusi, trestů za názory a vylučování členů, kteří se oba vůdce odvážili kritizovat.

V příloze Lidových novin Orientace vyšel 4. září článek Pavla Barši o pozadí francouzského sporu kolem nošení viditelných náboženských symbolů ve státních školách. Text byl fundovaný, napsaný se znalostí jak sporu samotného, tak i jeho historického vývoje. Přesto se mi zdá, že některé zásadní otazníky zůstávají nezodpovězeny. Tato reakce na Baršův článek však nemohla být otištěna tam, kde především být měla, totiž v Orientaci samotné. I to cosi vypovídá o podobách diskusí v našich sdělovacích prostředcích. Ale pojďme k věci samé.

Po nářcích architektů, že kolejové tratě jako Vlárská a Přerovská kolej zamezuje rozvoji jižní části města napadá otázka. Není možné tento nedostatek povýšit na přednost? Není možné místo automobilové dopravy dát přednost kolejové dopravě? Proč rušit kolejovou dopravu a nahrazovat ji silničními vozidly?

Moravskoslezský kraj a Region North East z Velké Británie si budou vzájemně pomáhat při řešení mnoha problémů. Včera se na tom v Ostravě dohodli jejich zástupci. Oba regiony jsou podobné. Donedávna se opíraly o průmysl a nyní se musejí vyrovnat s jeho útlumem. Michael Davey z britské delegace vysvětluje. v čem si mohou být oba kraje vzájemně prospěšné: "Jeden od druhého se můžeme učit. Máme značné zkušenosti s tím, jak získat peníze z evropských strukturálních fondů a můžeme vám v tom poradit a pomoci, Můžeme spolupracovat a vzájemně z toho profitovat. Je to historická událost protože severovýchodní region Anglie a Moravskoslezský kraj jsou první oblastí z našich zemí, které se daly dohromady."

Prudké boje propukly v poledne v Latífíji. Jejich výsledkem bylo 15 mrtvých amerických vojáků a 9 iráckých loutkových vojáků. Lehce zraněn byl i korespondent Mafkarat al-Islam, který boj sledoval. Odpor nejdříve zaútočil kolem 11:30 na americkou kolonu šesti tanků Abrams, šesti obrněných vozidel Bradley a dvou Humvee, z níž zničil obě Humvee a zneškodnil jeden z tanků. Boje trvaly až do 14:00. Očití svědkové pak sdělili korespondentovi, že americké letouny shodily na tuto část města ze všech čtyř směrů kontejnerové bomby.

Debata o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti a i údajně související hranice pro začátek sexuálního života je v plném proudu a návrh ministra Pavla Němce byl už podroben nejedné kousavé výtce odborných kruhů. Není divu, kromě příliš okaté souvislosti s aktuálně medializovanými případy násilné trestné činnosti mladistvých je ve hře ještě skutečnost, že státem organizovanou represí delikventy v dospívajícím věku prakticky nelze ovlivnit pozitivně - výkon trestu ani ústavní a ochranná výchova nedokáží v českých podmínkách zatím účinně vyvážit sociální deprivaci a kontakt s podobně problémovou komunitou.

Služba potřebným a pomoc bližním není dána každému. Přesto jsou mnozí nepoučení přesvědčeni o své vyzrálosti a hrnou se bez rozmyslu do zdravotnických služeb. A tak stále můžeme vídat osoby v zařízeních poslední pomoci a výpomoci naprosto nevhodné, pletoucí si službu a pomoc s výdělečnou činností bezmála restaurační -- já dám, ty dáš, budeme se míti dobře.

Tajné dokumenty z britského ministerstva zahraničí, které minulý týden dostal k dispozici a zveřejnil britský konzervativní list Daily Telegraph, vypovídají o tom, že úřad Tonyho Blaira byl dávno před útokem na Irák varován, že poválečný chaos bude v Iráku trvat dlouho a že britský ministr zahraničí vyjádřil své obavy, že Západ není připraven na to situaci v Iráku stabilizovat.

Zejména britští Liberální demokraté, kteří pořádají tento týden svůj výroční sjezd, proto na Blaira ostře útočí a odsuzují i jeho podporu pro George Bushe. Britský komentátor a vojenský historik John Keegan však v Daily Telegraphu argumentuje, že svržení Saddáma Husajna bylo přesto legální a správné:

Koalice aktivistů z Kanady, Mexika a Spojených států není podle reportéra Joe Paraskevase spokojena s výsledky, kterých všechny tři země dosahují, a žádá o revizi dohody North American Free Trade Agreement (NAFTA). Zvlášť palčivými problémy jsou neshody mezi Kanadou a Spojenými státy ohledně řeziva a obchodu s hovězím dobytkem a masem v souvislosti s tzv. nemocí šílených krav a mezi Mexikem a Spojenými státy ohledně ilegálních přistěhovalců. Kromě toho trpí Mexiko vysokou nezaměstnaností v zemědělství, kdežto Spojené státy ztrácejí pracovní místa v průmyslové výrobě.

Smer a Strana demokratickej ľavice (SDĽ) prejavili počas uplynulého víkendu politickú vôľu spojiť svoje sily do jedného politického subjektu. Lídri oboch strán, Róbert Fico i Ľubomír Petrák, vyjadrili presvedčenie, že len spoločným postupom môžu strany hlásiace sa k hodnotám demokratického socializmu dosiahnuť reálne presadenie princípov sociálnej spravodlivosti a solidarity. Dá sa preto viac-menej očakávať, že koniec roka bude znamenať aj koniec éry postkomunistickej ľavice na slovenskej politickej scéne.

Väčšina pozorovateľov európskej politiky sa zhodne v tom, že zo všetkých doterajších bola politicky najúspešnejšou komisia Jacquesa Delorsa. Podľa niektorých je dôvodom Delorsova schopnosť jasne identifikovať výzvy a postaviť sa na čelo snáh čeliť im. Nastupujúci predseda Komisie Barroso sa pravdepodobne rozhodol, že jeho "veľkou myšlienkou" bude Lisabonská stratégia.

Čilský Najvyšší súd odňal bývalému diktátorovi Augustovi Pinochetovi doživotnú imunitu v prípade, v ktorom ide o únosy, mučenie a zmiznutie 19 konkrétnych politických disidentov.

Po prvý raz teda 88-ročnému generálovi reálne hrozí, že sa dostane pred súd za zločiny proti ľudskosti a za porušovanie ľudských práv počas jeho 17-ročného pôsobenia. Doteraz ho ako bývalú hlavu štátu chránila doživotná imunita, podporená súdnym rozhodnutím o jeho zlom zdravotnom stave. Teraz sa ukazuje, že Pinochet je dostatočne schopný čeliť súdnemu procesu.

Irak horí. Môžete to vidieť ako dôsledok arogancie superveľmocí či neinformovanosti Spojených štátov o lokálnej realite (Falúdža nie je mestom v Texase ani Marseille roku 1944). No neúspechy v Iraku pramenia v samotnej myšlienke vojny proti terorizmu, ktorú prezident Bush začal po 11. septembri 2001.

Z pohľadu USA sa dá každý incident v Iraku vysvetliť podľa istej logiky: útoky v sunitskom trojuholníku musia byť prácou Saddámových podporovateľov, alebo teroristov napojených na al-Káidu, odpor al-Sadra sa vysvetľuje angažovaním sa Iránu (ako súčasti osi zla), každá ozbrojená akcia je ďalším dôkazom, že "oni" nenávidia západné hodnoty.

Rast násilia v Iraku podčiarkuje dilemu, ktorej musí koalícia vedená Spojenými štátmi čeliť -- buď umožní naštartovanie demokratického procesu v Iraku, alebo sa rozhodne udržať si svoj vplyv. V posledných týždňoch a mesiacoch naberá násilie v Iraku na sile. Nenaplnili sa predpoklady (v skutočnosti to bola politická propaganda, nie reálne predpovede) Bieleho domu, že predanie suverenity bude znamenať upokojenie situácie a jasný obrat k urovnaniu občianskej vojny (na splnenie tohto predpokladu by musela byť odovzdaná suverenita omnoho širšia a vybraná vláda reprezentatívnejšia). Počet útokov tak rastie, sú koordinovanejšie, jednotlivé skupiny už nevedú vlastné malé vojny a postup koordinujú.

S dějinami křesťanského dogmatu si zjevně popletly dějiny evropské integrace autorky příručky Euroenglish. Místo termínu "Niceská smlouva" používají totiž termín "Nicejská smlouva" -- po vzoru pojmů "nicejský koncil" a "nicejsko-cařihradské vyznání víry". Svatá ty prostoto! Niceská smlouva čili Smlouva z Nice je přece pojmenována po městě Nice v jižní Francii! odpovídající přídavné jméno musí tedy v češtině znít "niceská".

Mediální hladina se opět rozvlnila s poslední zprávou tiskových agentur oznamující, že se Šamil Basajev přihlásil jako organizátor masakru dětí v Beslanu i útoku na obě ruská letadla. Čečensko je vděčné téma, všichni o tom mluví, ale čím více se mluví, tím méně se ví. A spíše naopak: čím méně toho víme, tím více se mluví.

Uveďme proto nejprve alespoň některá fakta.

Fedor Gál, Břetislav Rychlík, Dana Němcová, Anna Grušová, John Bok, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Jan Urban, Adam Černý, Petruška Šustrová, Rudolf Zeman, Jiří Stránský, Jan Keller, Jan Sokol, Jiřina Šiklová, Václav Malý, Jindřích Suchánek, Miro Švolík, Michal Spevak a další občané podepsali petici, požadující přítomnost mezinárodní mírové mise v Čečensku, Ingušsku a Osetii, avšak, jak na to poukazuje Milan Valach v článku "Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást" kupodivu nikdy někteří z těchto signatářů nepožadovali mezinárodní správu pro Irák.

Níže publikujeme tiskové prohlášení organizátorů této petice:

V listopadu 2003 zatelefonoval devětatřicetileté Hudě Alazawi, bohaté bagdádské podnikatelce, jeden Iráčan. Pracoval pro Američany a měl jednoduchý požadavek: paní Huda mu vyplatí 10 000 dolarů, jinak napíše pro americkou armádu zprávu, že Huda pracuje pro hnutí iráckého odporu, a Huda Alazawi bude zatčena.

Alazawi se odmítla vydírání podrobit, protože věděla, že by pak následovaly další požadavky. Iráčan tedy Alazawi a její rodinu skutečně americké armádě udal. Ti vyslýchali jejího bratra a sestru a prováděli razie proti luxusním rezidencím její rodiny v Bagdádu. 23. prosince 2003 Američané uvěznili Alazawina druhého bratra. Alazawi se rozhodla je přímo konfrontovat. Odebrala se na americkou základnu. Po čtyřhodinovém čekání ji začal vyslýchat americký kapitán. Po 10 minutách jí oznámil, že ji zatýká. Hovořila nyní, skoro po roce, o svých zážitcích z vězení v Abu Ghaib s reportérem listu Guardian.

Když jsem mluvil s českými přáteli o obvinění, že cikánské ženy v České republice byly nuceně sterilizovány, povšiml jsem si, že vteřinu mlčeli, než vyjádřili nesouhlas s touto praxí.

Jediným způsobem jak získat v této věci celou pravdu, by bylo vyvolat v této věci diskusi s přítelem, který zásadně rád říká, co si opravdu myslí, bez ohledu na to, jak je to kontroverzní. Standa však chytře obrátil role a snažil se ze mě dostat, co si já myslím o Cikánech, na základě mých zkušeností s nimi v České republice.

Když jsem včera otevřel Britské listy a přečetl si titulek, který dal šéfredaktor mému textu, a část mého článku, který zdůraznil v perexu, věděl jsem, že strávím den čtením mailů, které mě budou posílat zpět do džungle a budou se mě zuřivě ptát, proč jsem přišel do České republiky.

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.