Milan Daniel a další řadoví členové SZ Patočkovi týden před sjezdem napsali: "Stranu arogantně dělíš na ty, kteří tvým názorům, jež jsi promítl do politického programu, přikyvují, a na ty druhé, v tvém slovníku burany. Ty i Jan Beránek jste spíše solitéry, obklopenými oddanými a nekritickými obdivovateli a skutečná demokracie je pro vás spíš zástěrkou."

Petr Štěpánek, který s podporou vnitrostranické Otevřené platformy proti Beránkovi kandidoval na předsedu, zamýšlel SZ "vybudovat důsledně zdola, demokratizovat ji a decentralizovat". Pokud ale v Olomouci ve vedení SZ došlo k nějaké změně, tak jedině k horšímu. První místropředsedkyní se totiž stala Dana Kuchtová, šéfka Jihočeských matek. Tato skupina byla v minulosti za svůj boj proti Temelínu zprostředkovaně placena vládou Horního Rakouska, která je jedním hlavních akcionářů tamních elektrárenských podniků. S Kuchtovou tak do vedení SZ vstoupila pátá kolona, která se proti ekonomickým a ekologickým zájmům vlastní země nerozpakuje bojovat za peníze od zahraniční konkurence.

"Jen ať se Zelení mezi sebou perou - zaujati vnitrostranickým bojem o koryta aspoň nemají čas škodit nám ostatním." Tak by se dal shrnout obsah jedné z internetových diskusí. Prohra zelené opozice by nás ale měla zajímat už proto, že současné autoritářské vedení SZ představuje potenciální ohrožení demokratických poměrů v ČR. Nejde jen bizarní o stranický program tzv. "nové demokracie", vycházející z neomarxistických a maoistických kořenů. Jde třeba i o nedávný nápad Jakuba Patočky zakázat komerční média, který je nehorázným útokem na svobodu slova a podnikání.

Petr Uhl psal na jaře o "sektářství, které jako Sisyfův pekelný kámen spočívá na hrudi naší strany". Po olomouckém sjezdu to vypadá, že SZ se tohoto kamene jen tak nezbaví. Vítězství totalitního křídla ale paradoxně může odstartovat částečně pozitivní změny. Znechucení řadoví členové by mohli začít ze strany vystupovat a založit novou zelenou partaj, takže by se Patočka s Beránkem časem ocitli v izolaci. Druhý scénář je méně příznivý. Po odchodu Miroslava Sládka chybí na české politické scéně charismatický vůdce. Stejně jako v každé společnosti je tu ale jisté procento voličů, kteří instinktivně hledají jednoduchá řešení a vládu silné ruky. Primitivní zelená demagogie by je bohužel mohla oslovit. Ti, kteří dnes po vzoru komunistů za zavřenými dveřmi rozhodují jen o osudu svých spolustraníků, by tak jednou mohli rozhodovat o osudech milionů.

Psáno pro časopis 51Pro

Důkazy o tom, že Jihočeské matky dostávaly peníze z Rakouska:

• V roce 1999 dostaly Jihočeské matky 2 010 700 Kč od Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí.
  Výroční zprava Jihočeské matky ZDE
• Hornorakouská platforma proti jadernému nebezpečí je prřímo placena vládou Horního Rakouska, což její představitelé otevřeně přiznávají - dokonce si stěžují, že je vláda platí málo. Viz článek z Lidových novin:
  Lidové noviny

  Odpůrcům Temelína docházejí peníze

  11.03.2002

  Domov - Autor: Marek Kerles - Strana: 5

  Rakouští protitemelínští aktivisté si mimo jiné stěžují i na malou podporu ze strany zemské vlády

  Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí, která v minulosti organizovala blokády hranic kvůli Temelínu, nemá na výplaty svých zaměstnanců a musí propouštět.

  LINEC/PRAHA - Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí, jedna z nejmocnějších ekologických organizací v Rakousku, čelí vážným finančním problémům. Vedení platformy totiž přiznává, že poslední antijaderné kampaně stály aktivisty více peněz, než původně očekávali. Platforma tak musela propustit část zaměstnanců ze své kanceláře v Českých Budějovicích a v linecké kanceláři radikálně zkrátila svým členům placené pracovní úvazky. "Musíme začít šetřit," řekla vedoucí platformy Mathilde Hallová.

  Z finančních problémů organizace, která se mimo jiné hlavní měrou podílela na opakovaných blokádách česko-rakouských hranic, přitom částečně viní i vládu Horních Rakous. Zemská vláda je sice hlavním sponzorem aktivistů, podle Hallové by však hornorakouští radní měli pomáhat platformě ještě v mnohem větším míře. Jako příklad Mathilde Hallová uvádí poslední žalobu platformy na firmy ČEZ a Westinghouse u lineckého soudu, kterou hornorakouský kabinet nijak finančně nepodpořil.

  Zemský kabinet nařčení odmítá

  Podobně si aktivisté stěžují na malou podporu v boji proti plánovaným úložištím jaderného odpadu na území Německa. Platforma rozeslala po celém Rakousku 75 tisíc letáků s informacemi o nebezpečí úložišť, za něž zaplatila přes 200 tisíc šilinků (půl milionu korun). "Předpokládali jsme, že alespoň část nákladů dostaneme od vlády nazpět. Ty peníze nám dnes opravdu chybějí," uvedla Hallová. Finanční problémy donutily vedení platformy i k rozsáhlým organizačním změnám. Kvůli údajně nepřípustnému zdvojení funkcí uvnitř organizace opustí její předsednictvo i jeden z nejznámějších protitemelínských aktivistů a hlavní organizátor hraničních blokád Josef Pühringer. Hornorakouský zemský kabinet nicméně nařčení z nedostatečné podpory boje proti Temelínu odmítá. Aktivisté si totiž údajně mohou za finanční těžkosti z velké části sami. Platforma například minulý týden žalovala kvůli Temelínu u lineckého soudu firmy ČEZ a Westinghouse, ačkoliv velmi podobnou žalobu podala oficiálně loni už vláda Horních Rakous. Také v případě kampaně proti německým jaderným úložištím údajně vedení platformy vyvinulo nadbytečnou iniciativu. "Už dříve totiž hornorakouský kabinet společně s vládami třech dalších rakouských zemí a spolkovou vládou zaplatily za informační kampaň o úložištích zhruba pět milionů šilinků," řekl LN hornorakouský pověřenec pro jaderná zařízení Radko Pavlovec. Podpora občanských iniciativ, které se zabývají ekologií a bojem proti jaderné energetice, je podle něj ze strany hornorakouského kabinetu dostatečná. "Problém je možná spíše v organizaci platformy," uzavřel Pavlovec.