Není kam ustoupit, za námi je Moskva. Tak nějak znělo heslo obránců sovětské metropole na počátku zimy 1941. Sleduji chování našich, evropských i světových politiků i veřejnosti ve vztahu k extremismu, anebo jenom k názorům, které se jim nelíbí, a vidím, že se ustupuje o sto šest. Přitom se žehrá na to, že to někdo, nejlépe soud, nezakázal, vnitro nepotlačilo nebo OSN nerozpustilo dříve, než to vůbec v Ženevě začalo. Západ je evidentně zvyklý na to, že co on nechce, to se ani nestane, ale tato doba je nenávratně pryč.

ŠOK│ "Rektor UK profesor Václav Hampl po dohodě s děkanem Fakulty sociálních věd UK profesorem J. A.Víškem sděluje, že přednáška, na které měl původně vystoupit pan David Duke, se neuskuteční a David Duke zde nevystoupí," informoval média mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Duke byl pozván neonacisty, aby zde propagoval české vydání své knihy "Moje probuzení".

Média i "slušní občané" se diví, že se "najednou" v ulicích objevili obdivovatelé Adolfa Hitlera. Přitom se neobjevili najednou. Pochodňový pochod pražským Židovským městem se konal před lety - v roce 2003. Nikdo z policistů nevyhodnotil tehdejší situaci. Nikdo nepracoval s operativními poznatky neonacistické scény. Vždyť šlo přece o Židy... Extrémní nacionalismus a xenofobii "slušní novináři" mainstreamových médií doposud podporovali. Stejně jako BIS, která varuje před "nebezpečím radikálního antifašismu". "Slušní novináři" tu sprostotu nikdy nekritizovali. Přece oni nejsou radikální a proč by měli být antifašisté? "Slušní novináři" se nikdy neptali po příčinách sociálního vyloučení Romů, neptali se po příčinách bídy bezdomovců či gastarbeiterů. Neptali se po životě nezaměstnaných. Neptala se pravicová média, neptali se politici. Neptali se policisté, státní zástupci, ani soudci, když policisté mlátili technaře či anarchisty. Neptal se ministr vnitra, který má jen pokaždé v televizi svalnaté kecy, když zjistil, že čtvrtina policistů sympatizuje s krajní pravicí a někteří dokonce neonacisty školí v bojových uměních či střelbě. Neptal se premiér a předseda ODS, když si pobesedoval s předsedkyní krajně pravicové, xenofobní a neonacionalistické partaje o možné povolební spolupráci. Tak co si stěžujeme?

Máme fašistickou policii. Dali jsme jí moc, peníze, auta, benzín, vysílačky, štěnice, obušky a zbraně. Dali jsme jí právo je používat bez rozmyslu, odpovědnosti. "Slavný soude, já ty Romy nezapálil, a navíc jsem měl kuklu, takže mně nikdo nemohl poznat..."Myslíte, že parafráze na slavnou anekdotickou hlášku z prvorepublikové soudní síně by dnes u soudu nemohla zaznít? Tak co si stěžujeme?

Rád bych Vás upozornil na akci, která se má konat na půdě Fakulty sociálních věd, Institutu teritoriálních studií. Na pátek 24. 4. 2009 naplánoval přední aktivista neonacistické scény Filip Vávra (zároveň student FSV ITS) přednášku bývalého člena Ku Klux klanu Davida Dukea, která se má konat v budově Jinonic pod záštitou Vašeho institutu.

KD│Hlasuji proto, abychom vyhodili Larryho Summerse. Ne z této planety. To by nebylo hezké. Jenom z veřejného života, napsala Naomi Kleinová v odpovědi na anketu Washington Postu ohledně jarního úklidu.

Výhrady na adresu hlavního ekonomického poradce prezidenta Baracka Obamy jsou dobře známy. Má příliš blízko k Wall Street. A je to strašný tyran, vůči lidem i vůči zemím. Přesto nám říkají, že bychom se o tyto drobné přestupky neměli starat. Proč? Protože Summers je brilantní a svět jeho veliký mozek potřebuje.

"ODS velmi prospělo otevření se vůči pravicově smýšlejícím lidem, kteří jakoby patřili pouze do jiné skupiny, když se ta společnost na bázi Havel - Klaus zbytečně rozdělila. Havel měl kolem sebe lidi, kteří patří k pravici."

Premiér Mirek Topolánek (ODS) k angažmá Václava Havla jako spojence ODS v evropských volbách - HN

"Neskrývám, že nová ODS mi je sympatičtější. Zdá se mi, že je méně arogantní a hlavně méně fundamentalistická, ať už jde o dogmatický kult trhu jako hlavního dějiště světa, nebo pseudovlastenectví projevující se odporem ke všemu, co narušuje všemoc státního centra."

Václav Havel v odpovědi Mirku Topolánkovi - LN

Ozvěny. V zajetí aktualit si někdy nevšímáme, že jsou mezi námi věci, které se zdají být jedna druhé podobné. Jsou to takové ozvěny. Ne stejné, a ne ve stejné podobě, snad by se dalo říct, že se tu čas od času zjevují některé věci téměř nechtěně. Někdo tomu říká déjà vu, jiný to dokonce přikládá nadpřirozeným jevům. Ale potom jsou věci, které jsem ještě opravdu neviděl...a takový byl tak trochu celý můj uplynulý týden.

To, co píše Josef Brož o předávání cen Magnesia Litera, je snad ještě mírné a přívětivé vůči skutečnosti. Díval jsem se včera na celý ten pořad i na následující jakousi anketu o stavu české literatury. Je to hrůza, ano - od literatury to podle mne může jen odpudit.

KD│Dvacet členů americké Sněmovny reprezentantů v čele s Republikánkou Ileanou Ros-Lehtinenovou sponzoruje rezoluci, která vyzývá Obamovu administrativu, aby pokračovala v rozmisťování protiraketové obrany v Evropě, uvádí zpráva Global Security Newswire.

Rezoluce 319 byla předložena 2. dubna a požaduje, aby prezident rozmístil v Evropě protiraketový systém, což údajně poskytne evropským spojencům obranu proti raketovému útoku a zvýší stupeň takové ochrany pro samotné USA. Prezident nedávno řekl, že jeho rozhodnutí o protiraketovém štítu bude založeno na vyhodnocení účinnosti a finanční efektivity technologie plus hrozby z Íránu.

Rezoluce vypočítává hrozby, jimž by měla základna čelit. Zahrnují rakety nesoucí zbraně hromadného ničení a úsilí vyvinout mezikontinentální rakety, z nějž je podezříván Írán.

V návrhu se hovoří o základně jako o prostředku odstrašení (deterrent) od případného útoku a odrazení od vývoje útočné raketové technologie.

Zdroj: ZDE

Ministr vnitra v demisi Ivan Langer ve vysílání Studia 6 pasoval nácky na přirozenou hygienickou policii. Dokud prý u nás budou nepřizpůsobivé skupiny občanů, kteří nepracují, neposílají děti do škol atd., do té doby budeme mít také je potírající extrémistické skupiny. Pro ty, kdo už výroky naší mocenské jelity kvůli egoobranným mechanismům raději ani nedomýšlejí, to rozvedu na příkladech: Byli to vlastně Židé, kteří vyvolali v život Hitlera; stalinistické koncentráky vznikly "přirozenou" a "logickou" reakcí na existenci "kulaků"; a pokud vyšetřování dojde k závěru, že dvouletá holčička popálená o víkendu na 80% těla se stala terčem rasového útoku, mohou za to "přirozeně" hlavně cikánské rejdy, které se svými rodiči provozovala ve shořelém rodinném domku.

Morální rozklad české policie došel tak daleko, že policie oficiálně chrání neonacisty a stejně oficiálně mlátí antifašisty. Média nerozlišují. Krev je krev. Morální rozklad policie došel tak daleko, že policie se kamarádí se zločinci. Média nerozlišují a zločinci se stávají celebritami. Policie toleruje zločin. Policie krade, loupí, vraždí, vydírá, bere úplatky. Policie provádí na politickou objednávku provokace a jiné špinavé práce. A cynicky si napsala na každé auto, že chce pomáhat a chránit.

Pomáhá grázlům a grázly chrání. Chrání neonacisty, Romové se budou muset začít chránit sami. A to je konec "státu pro slušné lidi", protože ulice ovládne chaos a každý, kdo bude mít zbraň.

Tak co si stěžujeme?

"Je třeba bojovat s ideologickým extremistickým podhoubím, z něhož se rodí podobné žhářské a další útoky," prohlásil premiér Mirek Topolánek.

Může začít politickou scénu kultivovat nemilitantní podobou politiky ODS: bez strašáků Vítězného února, bez výhrůžek nocí dlouhých nožů. Bez sprostoty a valašského chacharství. Bez svého vyjednavače Dalíka, pro kterého jsou kompromateriály či kšefty s novináři běžnou praxí. Může začít stranicky trestat strarostku Chomutova Řápkovou (ODS) za vytváření dluhové pasti bídy sociálně vyloučeným. Může začít trestat starostu města Slaný Rubika (ODS) za podvody, s jakými se pokoušel bojovat se slánskými Romy. Konzervativní hodnoty se neprojevují vztyčenými prostředníčky.

Tak co si stěžujeme? My jsme přece přizpůsobivá komunita...

Občané, jménem zákona, rozejděte se.

Připustíme‑li, že úlohou romského hnutí je nabízet a prosazovat strategie, které romskému národu zajistí co nejlepší podmínky k životu, shledáme, že romské hnutí je v krizi. Projevuje se neschopností kvalifikovaně analyzovat měnící se podmínky v Evropské unii i na úrovni národních států, anticipovat vývojové trendy, vypracovat efektivní strategii obrany vlastních zájmů a důsledně ji prosazovat. Situace je vážná.

Otázky Václava Moravce v ČT1 (a ČT24) mají své významné požehnání a nemalý kredit také třeba letošním nedávným udělením ceny Tý-Tý (nikoli poprvé!). 19. dubna měl tento moderátor do polední diskuse pozvané dva politiky, kteří měli zřejmě leccos divákům pro příští dny a měsíce naznačit: Jiřího Paroubka a Miroslava Kalouska. Bylo ovšem možné předem se akademicky dohadovat, zda jde o politiky v něčem protikladné, anebo jen navenek drobátko odlišné. Oba mají samozřejmě jedno společné; že se s nemalým úspěchem pohybují ve špičkové politice, v níž zřejmě chtějí nadále pobývat.

Vláda Spojených států oznámila prostřednictvím CNN, že na úvod své cesty do Puerto Espaňa, Trinidadu a Tobaga, kde se bude za čtyři dny účastnit Amerického summitu, navštíví Obama tento týden Mexiko. Ohlásil uvolnění některých nenáviděných restrikcí zavedených Bushem  pro Kubánce žijící ve Spojených státech, při návštěvách jejich příbuzných na Kubě. Na dotaz, zda budou tyto výsady přiznány i jiným americkým občanům, zněla odpověď, že těm to není povoleno.

O blokádě, která je nejkrutějším z opatření, nebylo řečeno ani slovo.

V rámci dokumentárního snímku Virtuální JFK: jak by to bylo ve Vietnamu, kdyby byl Kennedy naživu uváděného v kině Bio Oko navštíví Prahu jeho producent Peter O. Almond, který přiletí v neděli 26. dubna v dopoledních hodinách. Ve dnech do 26. do 28. dubna se zúčastní jednotlivých projekcí tohoto díla, při nichž proběhne diskuse s diváky o přípravách a vzniku filmu, ale také o jeho ohlasech a diskusi, kterou vzbudil v USA i napříč celým světem.

Mezinárodní sekretariát Amnesty International se písemně obrátil na českého premiéra Mirka Topolánka a vyzval ho k přijetí opatření, která ukončí nárůst slovních i fyzických útoků namířených proti romské komunitě. Obránci lidských práv zároveň upozornili, že aktivity extremistických skupin představují stále vážnější hrozbu pro bezpečí Romů žijících v ČR.

Podle Amnesty International by čeští politici neměli na problém reagovat jen po jednotlivých incidentech, ale musejí přijmout opatření, která trvale zajistí bezpečný život Romů v ČR. Úřady musí řádně prošetřit veškeré případy rasově motivovaných útoků a jejich pachatelům vyměřit tresty, které budou odpovídat závažnosti provinění.

Finační systém Kazachstánu - země klíčové z hlediska dodávek energetických surovin - čelí kvůli krizi vážným problémům, nyní se jej však patrně podařilo alespoň dočasně stabilizovat. Během návštěvy prezidenta Nazarbajeva v Číně získalo kazašské hospodářství podporu v podobě půjčky v rozsahu 10 miliard dolarů. Polovinu částky obdrží plynařská společnost KazMunajGaz, kdežto druhou polovinu Kazašská rozvojová banka, která ji může použít k podpoře kursu národní měny - tenge. Experti se nicméně domnívají, že země stejně získala pouze krátkodobý odklad, protože během jednoho až dvou čtvrtletí peníze spotřebuje a bude muset tenge devalvovat zhruba o 15%.

Celý článek v ruštině ZDE

Všude na světě se dnes a denně píše o globální krizi. Je otázka, jestli slovo krize je zcela na místě už z hlediska jeho významu. To ve své podstatě znamená úvahu nad tím, není-li třeba předefinovat význam slova krize tak, aby byl vhodný pro dnešní dobu -- a zároveň doufat, že další redefinice tohoto slova bude třeba až za dlouhou dobu. Krize jako taková znamená (nebo v učebnicích dějepisu dosud znamenala) desítky tisíc nezaměstnaných dělníků házejících kameny přes barikádu, nejlépe směrem k bývalému zaměstnavateli, který tyto dělníky vyhodil na dlažbu (pozor, nezaměňovat se současnými "mírovými antiglobalistickými aktivisty" házejícími kameny, kteří hladem rozhodně netrpí, což jim nebrání ničit majetky nevinných lidí). Dalším významem původního slova krize je, že tito dělníci na tom musejí být opravdu špatně nebo dokonce trpět hlady, aby se k výše zmíněnému kroku odhodlali. Tak dnešní podoba krize nevypadá. Je tedy možná na místě nazvat současnou krizi krizí 21. století a upravit nutné a postačující podmínky pro její definici oproti krizím předchozím, jako byla kupříkladu ta největší z roku 1929. Stačí se podívat okolo sebe, jakým způsobem lidé žijí, chovají se, jaké druhy služeb využívají a kolik z nich se (ne)zdráhá například zajít si na pivo do hospody, když si ho můžou koupit za pětinu ceny v supermarketu. Notabene supermarket je dalším dobrým indikátorem krize, neboť dnešní absolutní klid z hlediska skupování potravin a plné regály supermarketů asi zcela nezapadají do definice klasické krize. Znamená to tedy, že stejně, jako se vyvíjí společnost se svými paradigmaty, vyvíjí se i definice a podoba slova krize ?

Všude se hovoří o krizi. Je to prý se světem špatné a bude to ještě horší. Jak by ale současnost hodnotili lidé, kteří žili před (pouhými) šedesáti lety?

Společenské napětí, protesty, občanské nepokoje a další projevy nevole řadových Američanů provázely poslední dny ve funkčním období prezidenta USA George W. Bushe. Političtí, zpravodajští i bezpečnostní analytici se shodli, že tak blízko revoluce USA ještě nebyly. Protesty ovšem pokračují i za Baracka Obamy. Guvernér Perry dokonce prohlásil, že kvůli Obamovu bilionovému balíčku pomoci Spojeným státům se dokonce může od USA oddělit Texas. Protesty proti riziku budoucích vyšších daní se konaly po celé zemi. Nedávná Panarinova katastrofická předpověď o možnosti rozpadu USA tak mohla být docela prognostickým varováním.

Lotyšsko sa niekoľko rokov považovalo za vzorového žiaka MMF a Svetovej banky. Hospodársky rast v tejto krajine dosahoval "rozprávkové čísla". Hospodárska kríza však položila tento štát na kolená. O súčasnej situácii hovorí Alda Ozola-Matule (1979), ktorá začala pracovať pre CEE Bankwatch Network v roku 2001 ako národná koordinátorka pre Lotyšsko. Venuje sa rôznym projektom súvisiacim s environmentálnou integráciou do politických štruktúr. Okrem práce projektovej koordinátorky environmentálnych mimovládnych organizácií (Latvian Green Movement) vyučuje na Lotyšskej univerzite medzinárodnú ekonómiu. Je členkou dozornej rady mimovládnych organizácií v štrukturálnych fondoch EÚ.

Role armády v moderním světě se mění. Ty tam jsou doby, kdy armáda měla dobýt nepřátelské území, obsadit ho a eventuálně tam zajistit vůli svého vrchního velitele. Globální válka při moderních zbraních by byla sebevraždou lidstva a lokální konflikty jsou skoro vždy guerillového typu, kdy proti sobě stojí pravidelná armáda a povstalci, se kterými si většinou ta pravidelná armáda neví moc rady. Strategie se omezuje na snahu co nejvíce omezit vliv protistrany a taktika spočívá v omezených výpadech jak na jedné, tak na druhé straně. Pro takovou strategii jsou mezikontinentální rakety bezcenné a použití jaderných zbraní nesmyslné. Ani tanky v podobných případech nejsou moc platné. Proto ve všech armádních výzkumných střediscích se plnou parou pracuje na vývoji nových zbraní, které budou moci být použity proti teroristům, ale zcela jistě poslouží i při armádních policejních akcích proti manifestantům. To je totiž další novum při užití armády.

Stále častěji je armáda nasazována tam, kde policie není schopna situaci zvládnout. V současnosti jsme toho svědky v Thajsku a jak už to tak bývá, armáda si se situací neví stejně rady, jako policejní síly.

KD│Gruzínské opoziční strany uspořádaly pouliční protesty s cílem přinutit prezidenta Mikheila Saakašviliho k rezignaci, zatímco ruské jednotky zahájily na Kavkaze vojenské cvičení, které může být přímou přípravou k intervenci do Gruzie - v reakci na další destabilizaci země, napsal pro Eurasia Daily Monitor bezpečnostní analytik Pavel Felgenhauer. Masová shromáždění příznivců opozice nedonutila Saakašviliho vzdát se a v Tbilisi vzrůstá napětí. Existuje vysoká pravděpodobnost toho, že radikální elementy některé z obou stran mohou vyprovokovat násilí, zatímco Rusko se zdá být připraveno intervenovat "na obranu bratrského pravoslavného gruzínského národa" před Saakašviliho režimem, který považuje za smrtelného nepřítele. Po loňské srpnové válce prezident Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro italskou RAI TV prohlásil: "Pro nás prezident Saakašvili neexistuje, je politickou mrtvolou" (www.kremlin.ru, 2. září 2008). V nedávném interview pro BBC Medveděv znova zdůraznil: "Milujeme gruzínský lid a vážíme si jej. Nepřeji si mít žádné vztahy s prezidentem Saakašvilim a nebudu s ním komunikovat. Ale pokud se v důsledku demokratických procesů mocenské poměry v Gruzii změní, jsme připraveni diskutovat" (www.kremlin.ru, 29. března).

Po pouličním násilí v Litvínově a v Přerově se tentokrát neonacističtí stratégové rozhodli pro scénář známý z minulých let: hodní hoši slušně pochodují a policie jim dělá ochranku. Po mediální onanii ústeckého magistrátu obzvlášť ironické. A tak si náckové za zvuku bubnů a světla hřbitovních svíček vychutnávají svou "pietu" a pár stovek metrů od náměstí, na němž jim z billboardu "lidické děti ukazují záda", dopadají policejní rozbušky a tonfy na hlavy jejich odpůrců - antifašistů.

Pochod neonacistů Ústím - policie perzekuce směřovala proti antifašistům Foto: autor

V sobotní příloze Lidových novin vyšel pro mě překvapivý článek Petra Druláka, t.č. ředitele Ústavu mezinárodních vztahů. Jeho název je na lidovky celkem překvapivý: "Bojkotujme volby, ať žije revoluce", napsal čtenář, který se představil jako Jiří Šíp.

Policie ČR v sobotu 18. dubna 2009 večer nepřiměřeně zasáhla proti poklidnému protestu mladých antifašistů proti pochodu neonacistů v Ústí nad Labem. Proti levicovým aktivistům použila policejní výbušniny a pohrůžku vodním dělem. Mladí sociální demokraté, účastnící se sobotní akce, budou proti postupu policie protestovat u ministra vnitra Ivana Langera a požadovat prošetření zásahu. Nešlo o první neadekvátní zásah proti vyjádření nesouhlasu s vzrůstajícími neonacistickými aktivitami.

Psát o politice je jako kopat do metrového míče řídkého jako obláček. Je proto radostí, když Vám někdo předloží na velké vápno skutečnou nefalšovanou merunu. Tak jako to učinil pan Petr Drulák v sobotních LN se svým článkem "Bojkotujme volby, ať žije revoluce". Premisou této proklamace je tvrzení, že česká politická reprezentace je tak špatná, že ji není možno volit. Navrhovaným řešením je pak vytvoření jakéhosi občanského fora nevoličů, kteří způsobí novou revoluci.

Nelze než souhlasit s tím, že pány Topolánka a Paroubka, potažmo celé jejich politické strany, může volit jen zoufalec. Není to ale vina těchto nechtěných dvojčat naší politické scény. Je to jen personifikace nespokojenosti s celým oslavovaným systémem "západní" demokracie. Ta vládne nejen v Čechách, jak o tom svědčí - mimo jiné - i fenomém Obama. Americký prezident je ukázkovou personifikací touhy celého světa po změně.

Když Zelení navrhli Martu Smolíkovou na post ministra kultury, mnoho lidí, kterým jde skutečně o šanci (byť jistě malou) vymanit se z mnohých kulturních blamáží předchozích neviditelných ministrů a jejich politických náměstků, si trochu oddychlo. To, že Mirek Topolánek "kontroval svým" návrhem na tento post, se dalo asi očekávat. Samozřejmě že ve skutečnosti osobně neví, kdo je Marta Smolíková, a neví ani, kdo je Horymír Kubíček, kterého nominoval. Marta Smolíková je totiž na rozdíl od ředitele (Národně technického muzea) H.K. zcela kompetentní, ví, neboť se v této oblasti dlouhodobě pohybuje a zná, co se v kultuře reálně děje.

V Německém institutu pro ekonomický výzkum (Deutsche Institut für Wirtschaftsforschung) se manažeři rozhodli udělat něco, co se zatím asi ve světě zřejmě nestalo. Významní ekonomové této organizace se zdráhali prognózovat ekonomický růst na příští rok. V rozhovoru se Spiegelem online šéf institutu Klaus Zimmermann v teéto souvislosti mluvil o tom, že taková prognóza by byla něčím jako věštěním z kávové sedliny. K tomu asi potřeboval trochu odvahy, ačkoliv také v normálních časech ekonomové stále předpovídají něco v podstatě nepředpověditelného...

O víkendu Ústím společně pochodovali čeští i němečtí náckové. Oslavu Hitlerových narozenin zakryli připomínkou údajně zbytečného bombardování města v dubnu 1945. O přijatelnosti plošných náletů na průmyslová a dopravní centra či o skutečné účinnosti strategického bombardování lze dlouho diskutovat; avšak krátce po válce požár skladu v ústecké čtvrti Krásné Březno připravil čs. letectvo o kompletní zásoby originálních motorů kořistních stíhaček Messerschmidt. O přítomnosti významných vojenských cílů na území města tedy nemůže být pochyb. Ale na tom v danou chvíli vlastně nesejde, každý přece ví, že šlo jen o zástěrku.

Výstavu současného umění pořádá o. s. Vzájemné soužití ve spolupráci s Národním technickým muzeem a iniciátorkou projektu Tamarou Moyzes v Nostickém paláci MK ČR od 22.4. do 10.5.

Vernisáž 21.4. od 18.00, vstup volný

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V březnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 585.45 Kč. Příjem z reklamy byl 14 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 3. 2009 částku 83 378.92 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a