21. 4. 2009
Jarní úklid:Proč bychom Larryho Summerse měli vykázat z veřejného životaKD│Hlasuji proto, abychom vyhodili Larryho Summerse. Ne z této planety. To by nebylo hezké. Jenom z veřejného života, napsala Naomi Kleinová v odpovědi na anketu Washington Postu ohledně jarního úklidu. Výhrady na adresu hlavního ekonomického poradce prezidenta Baracka Obamy jsou dobře známy. Má příliš blízko k Wall Street. A je to strašný tyran, vůči lidem i vůči zemím. Přesto nám říkají, že bychom se o tyto drobné přestupky neměli starat. Proč? Protože Summers je brilantní a svět jeho veliký mozek potřebuje. |
A to nás přivádí k hlavní a často přehlížené příčině globální finanční krize: Mozkovým bublinám (Brain Bubbles). To je proces, v němž je inteligence nepravděpodobně inteligentní osoby nafouknuta a oceňována daleko za hranice zdravého rozumu, a v němž vzniká nebezpečná akumulace neomezeného rizika. Larry Summers je tou největší mozkovou bublinou, jakou jsme kdy měli. Mozkové bubliny začínají pod neškodnou přezdívkou "bystré dítě", která později eskaluje v "zázračné dítě". Potom přijde nezbytný nájezd na malou zemi v krizi v roli ekonomického poradce - zde je dítě označeno za "vykupitele". Ve třicítce má náš Bubble Boy vlastní úřad a oficiálně je označován za "génia". Ve čtyřicítce je "guruem" a v padesáti "věštcem". Po pár drincích je z něj "mesiáš". Nadlidské síly poskytnuté těmto mužům - ach ano, jsou to všechno muži - je brání před kontrolou, která by možná nynější krizi zabránila. Mozková bublina Alana Greenspana mu dovolila zatáhnout hospodářství do velikého rizika: Když to nedávalo smysl, lidé si mysleli, že je to jejich vlastní chyba. Mozkové bubliny také vytvořily klíčový argument, jímž Greenspan a Summers vysvětlují, proč zákonodárci nesmějí regulovat trh s finačními deriváty: Čarodějové z Wall Street byli příliš brilantní, jejich modely příliš komplexní, než aby je pouzí smrtelníci dokázali pochopit. Ještě v roce 1991 Summers tvrdil, že ekonomické téma už nadále není otevřeno debatě: Muži jako on už nalezli všechny potřebné odpovědi. "Ekonomické zákony jsou jako zákony mechaniky," řekl. "Jedna sada funguje všude." Summers následně tyto zákony shrnul do tří "-ací": privatizace, stabilizace a liberalizace. "Jakési ideje", vysvětlil před pár lety v rozhovoru pro PBS, už jsou v diskusi passé. Jako například "idea, že velký program státních výdajů je cestou ke stimulaci ekonomiky." A to je ten problém s Larrym. Navzdory tomu, že se odvolává na absolutní pravdy, se znova a znova okázale mýlí. Spletl se v otázce finančních derivátů. Neměl pravdu, když pomohl zničit zákony regulující bankovnictví z éry Velké deprese a změnil banky v monstra prosperity, příliš velká na to, aby padla. A když pomáhá vynalézat stále komplexnější triky a utrácí stále více peněz daňových poplatníků, aby udržel finanční kasino v chodu, je mimo i dnes. Říká se, že Summersova současná pozice je možná jen malá zastávka na cestě k velké odměně, křeslu předsedy Federálního rezervního systému. To znamená, že už se možná stal "maestrem". Pane prezidente, prosím: Splaskněte tu bublinu, dřív než bude pozdě.
Zdroj: ZDE |