Vladimir Popovkin, náměstek ministra obrany odpovědný za nákupy, oznámil, že Moskva již podepsala s jednou izraelskou firmou kontrakt pokrývající pořízení několika typů bezpilotních letadel. Podle deníku Kommersant se jedná o společnost IAI (Israel Aerospace Industries), jež Rusku dodá miniaturní letoun Bird-Eye 400 (hmotnost 5 kg, dolet 10 km), taktický bezpilotní stroj I-view MK150 (hmotnost 160 kg, dolet 100 km) a střední bezpilotní prostředek Searcher Mk II (váha 426 kg, dolet 250 km). Smlouva má údajně hodnotu 50 milionů dolarů; Rusko už prý zaplatilo přibližně polovinu této částky, která pokrývá technickou asistenci a výcvik osob určených pro obsluhu bezpilotních letounů.

Potřeba pokročilých prostředků pro vzdušný průzkum bojiště se v ruských ozbrojených silách v plné míře projevila během konfliktu s Gruzií v srpnu 2008. Efektivita některých vojenských operací Ruska byla dosti snížena právě kvůli nedostatku aktuálních zpravodajských informací o bojišti. (Podle některých snímků se zdá, že ruská armáda v tomto konfliktu pokusně nasadila své malé bezpilotní letouny pro průzkum bojiště Jakovlev Pčela, ovšem podrobné informace o tom zatím chybějí; v každém případě je nepochybné, že ruský vojenský průzkum nebyl zdaleka dokonalý a došlo i k několika případům „přátelské palby“; naopak Gruzie nasadila bezpilotní letadla ve značném měřítku, ale trochu paradoxní je v této souvislosti skutečnost, že se vesměs jednalo o prostředky izraelské výroby; pozn. LVI).

Ruské letectvo rozběhlo několik projektů vývoje bezpilotních letounů pro různé účely. Velitel letectva generálplukovník Aleksandr Zelin loni sdělil, že Rusko chce do roku 2011 disponovat moderními bezpilotními letouny s dosahem až 400 km (250 mil) a letovou výdrží až 12 hodin. Jenže ruské zbrojovky jako MiG Corporation, Russian Helicopters a Vega Radio Engineering Corp. zatím nedokázaly ozbrojeným silám dodat prostředky s potřebnými schopnostmi. Zdroj z Federálního úřadu pro vojensko-technickou spolupráci uvedl, že nákup bezpilotních letounů ze zahraničí se zvažoval už dost dlouho a jen tlak lobbyistů z ruského vojensko-průmyslového komplexu toto rozhodnutí výrazně oddálil.

Náměstek Popovkin uvedl, že nákup bezpilotních strojů v zahraničí je dočasné opatření, jehož cílem je „ukázat našemu průmyslu, co takový bezpilotní letoun vlastně je“. A dodal: „I nadále chceme ve vedení válek spoléhat na domácí výzbroj.“ Podle různých odhadů Rusko potřebuje alespoň sto bezpilotních průzkumných letadel a nejméně deset naváděcích systémů, jež zajistí kvalitní průzkum bojiště v případě jakéhokoli ozbrojeného konfliktu. (V období studené války vyvinula kancelář Tupolev řadu výkonných bezpilotních průzkumných strojů, mj. Tu-143 Rejs, jenž byl i ve výzbroji československé armády; jednalo se však o rychlé proudové letouny, které byly konstruovány zejména pro dálkový průzkum významných objektů nebo oblastí, nikoli pro kontinuální dodávání údajů o taktické situaci; pozn. LVI)

Russia to buy spy drones from Israel: ZDE