3. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Astrologická anatomie.
3. 4. 2009

Čelit úpadku, čelit sobě

John Michael Greer

KD│Nejsvůdnějším z klamů obklopujících nynější krizi industriální civilizace, který má také podíl na jejím vzniku, je předpoklad, že krize představuje technický problém řešitelný technickými prostředky. K takovému předpokladu lze z mnoha důvodů dospět snadno, ale dostává nás do pozice opilce ze starého vtipu, který hledá klíč pod lampou půl bloku od boční cesty, kde jej ztratil, protože pod světlem alespoň vidí, co dělá.

Technické aspekty našich obtíží, ačkoliv jsou náročné, představují až tu poslední starost; zato jiné aspekty se ukázaly jako nepoddajné. Vezměme projekt omezení americké spotřeby energie na obyvatele na jednu třetinu současné hodnoty. Vzhledem k tomu, že průměrný Evropan každým rokem využije třetinu energetické spotřeby průměrného Američana, a přitom má v mnoha ohledech vyšší životní standard, není to vůbec nemožné; velká část technologie leží na pobřeží vedlejšího kontinentu a potřebuje pouze zprovoznit.

Teď by samozřejmě takový projekt vyžadoval ohromné investice do železnic, hromadné dopravy, přestavby měst a tak podobně, ale to co jsme utratili za nedávná vojenská dobrodružství na Středním Východě by většinu z nich pokrylo -- a to už vůbec nehovořím o tom, co by se dalo udělat s fondy vyplýtvanými na záchranu bank na Wall Street vyloupených jejich vedením při posledním záchvěvu epochy korporátní kleptokracie. Výnos z investic do úspor energie by byl ohromný. Abychom jmenovali alespoň jeden příklad: Vzhledem k tomu, že USA dosud produkují více než třetinu své spotřeby ropy, přestali bychom každý rok platit miliardy dolarů do kapes despotů na Středním Východě; stali bychom se vývozci ropy -- a dost možná že i členy OPEC.

Tak proč se o tak rozumném projektu právě nedebatuje v Kongresu? Nebo obecněji vzato, proč úspora energie formou změny životního stylu -- pravděpodobně nejsnazší a nejlevnější způsob, jak čelit konci věku levné ropy -- je od konce 70. let zcela mimo politický a kulturní obzor, a to do té míry, že většina těch, kdo si všimli, že nám dochází levná a snadno dostupná energie, koncipovala téma v pojmech nalezení nějakého technického triku, který by nám umožnil žít stejně jako dnes?

Technická dimenze našich obtíží tu přenechává místo oblasti, kde už nejde o tvrdá fakta fyziky a techniky, ale o temnější faktory -- politické, kulturní, psychologické a (řekněme to slovo) spirituální -- a to co je teoreticky možné má důležitost mnohem menší než to, co je kulturně a emocionálně přijatelné. Většina autorů píšících o ropném zlomu, ačkoliv ne všichni, má sklon se z tohoto neobydleného a neusazeného teritoria stáhnout. To je dost pochopitelné; industriální kultura upřednostňuje technické vědění a odměňuje ty, kdo dovedou (nebo říkají, že dovedou) způsobit, aby mašinérie každodenního života vrčela klidněji a výnosněji, zatímco si ucpává uši před těmi, kdo kladou otázky o účelech, kterým stroje slouží, a o emočních podnětech, které dávají těmto účelům zdání smyslu. To nás nechává tápat kolem spolu s opilcem pod lampou a hledat klíče, které leží ve tmě o půl bloku dál.

Z tohoto důvodu jsem byl potěšen novou knihou Carolyn Bakerové Sacred Demise: Walking the Spiritual Path of Industrial Civillization's Collapse. Kniha je prvním skutečně vytrvalým pokusem uvažovat o budoucnosti průmyslové civilizace mimo pohodlný rámec technických otázek a nutí nás čelit hlubším a fundamentálně iracionálním faktorům, které tak výrazně přispívají k tomu, že je účinné řešení nedosažitelné.

Název knihy potřebuje jisté vysvětlení, protože Sacred Demise (Posvátný odchod) se týká přinejmenším stejně tolik psychologie jako náboženství. Hranice mezi oběma sférami byla nepochybně v nedávných letech zamlžena; když moderní Západ zcela redefinoval náboženství v termínech osobních vztahů s transcendentnem, a způsobil, že kolektivní aspekt je stále těžší uchovat, psychologie začala v moderních náboženstvích hrát stejnou roli, jakou v tradičnějších učeních hrávala teologie. Zatímco tento posun měl podíl na některých pochybných důsledcích, dovolil některým zásadním náboženským tématům -- například hrozbě smrti, hledání smyslu lidské existence a dovolávání se obou témat jak na úrovni jedinců, tak na úrovni společenství -- zůstat živými i ve vášnivě sekulárním věku.

Tato témata vymezují přístup Bakerové. Autorka tvrdí, že už jsme daleko za bodem, v němž mohlo být zabráněno rozkladu industriálního věku, a naše volby jsou tedy omezeny na možnost čelit obtížné budoucnosti před námi, nebo předstírat, že taková budoucnost neexistuje, dokud nás nezdolá. Analyzuje logiku těch, kdo chtějí slyšet jen o řešeních, a uvádí ji zpět na její hluboké kořeny v obavě ze smrti a v pokusu přidržet se důvěrně známých vzorců smyslu dokonce i tehdy, když už naší zkušenosti smysl nedávají. Uchopuje nepříjemná, ale nevyhnutelná témata, s nimiž jsme všichni konfrontováni, když přichází úpadek a rozklad: Potřebu truchlit, čelit realitě smrti, hledat nové narativy, které by rapidně se měnícímu světu dávaly smysl.

Pro Bakerovou tedy hlavním úkolem naší doby není předejít kolapsu; dekády nevyužitých příležitostí nás této naděje zbavily. Ani nezkouší zmatenou strategii ukrývání se v survivalistických enklávách až do doby, kdy přestane padat suť. Místo toho nás vyzývá, abychom kolapsu čelili přímo a osobně, jako skutečnosti, která už utváří naše životy a bude je utvářet v příštích letech stále mocněji. Abychom čelili kolapsu, vyžaduje to od nás vyrovnat se s celou sférou osobní zátěže, kterou každý z nás ke zkušenosti úpadku a zániku přidává. To je zásadní téma, protože nevyjádřené psychologické a náboženské podtexty krize průmyslové civilizace sehrály ohromnou roli při zmatení už tak složitých záležitostí, jimž nyní svět čelí.

To je důležité si uvědomit, když někdo trvá na tom, že technologický pokrok náš druh nevyhnutelně povede k nesmrtelnosti v mezihvězdném prostoru, nebo když někdo jiný trvá na tom, že se současná civilizace stala posledním vtělením zla a bude brzy zničena, takže spavedliví pozůstalí budou moci obývat dokonalý svět. Taková vyprávění mají velmi málo společného s fakty. Jsou to spíše vyjádření náboženské víry, která skrývá tisíciletí stará mytická témata pod sekulární masku. Pokud, drahý čtenáři, věříš v jedno nebo druhé, je to v pořádku -- máš stejné právo na svou víru jako já na moji -- ale prosím, pro lásku k Darwinovi, můžeš alespoň připustit, že to je náboženské přesvědčení, akt víry v konkrétní konstelaci numinózní zkušenosti, spíše než samu sebe objasňující pravda, kterou každá rozumná a morální osoba musí automaticky přijmout?

Poslední věc, kterou chci říci, jde poněkud za Bakerovou, a ve skutečnosti jde o mou hlavní námitku. Pohled autorky je velmi blízký posledně zmíněnému náboženskému pohledu; pro Bakerovou je složitá a koplexní realita průmyslového světa zploštěna do jediné široké a strašné abstrakce označené pojmy Civilizace a Impérium, přesného ekvivalentu Babylonu a Satanova království v její historické mytologii. Psychologicky to může být nejlépe popsáno v jungovských pojmech jako špatný příklad projekce Stínu; v náboženských pojmech to představuje drastickou konfúzi mezi různými sférami bytí, mezi velkými tématy mýtu a náboženství a zmatenou a prozaickou skutečností každodenní existence.

Přesto vše je Sacred Demise knihou zásadní důležitosti. Nejde o poslední slovo k danému tématu, ani si nemyslím, že by to Bakerová chtěla; spíše je to první slovo v rozpravě, kterou nutně potřebujeme začít. Potřebujeme začít hovořit o tom, jak udržet naši lidskost v hořkých časech; o tom, jak najít důvod k naději a zdroje nezbytné radosti, když tolik našich předchozích jistot se rozpadá v prach; a tom, jaké příběhy mohou dát smysl světu, když tolik našich důvěrně známých významů už žádný význam nedává. Jinými slovy, abychom čelili úpadku, musíme čelit sobě.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       3. 4. 2009
5. 4. 2009 Obama oznámil záměr zbavit svět jaderných zbraní
5. 4. 2009 Vás ani mne už neobelžou Štěpán  Kotrba
5. 4. 2009 Obama v Praze: Co zmizelo z radaru Karel  Dolejší
5. 4. 2009 Demonstraci Ne základnám rušili těžkooděnci a vrtulník
5. 4. 2009 BBC: Lidé v Praze demonstrovali proti radaru
5. 4. 2009 Severní Korea odpálila raketu dlouhého doletu
5. 4. 2009 Čínští veteráni korejské války se obávají důsledků raketového testu KLDR
5. 4. 2009 Obama v Praze pronesl protijaderný projev
4. 4. 2009 Obama: V Praze zveřejním agendu, jejímž cílem je usilovat o svět bez jaderných zbraní
5. 4. 2009 SOBOTNÍ DEMONSTRACE: Mladí i staří komunističtí paraziti Štěpán  Kotrba
4. 4. 2009 Gašparovič obhájil post slovenského prezidenta
4. 4. 2009 Výzva Magistrátu hlavního města Prahy
3. 4. 2009 Summit NATO: Evropa odolává americkému tlaku na posily pro Afghánistán
4. 4. 2009 Afghánistán: Další ztracená válka? William S. Lind
4. 4. 2009 Smutné hraní na demokracii Jan  Polívka
3. 4. 2009 Čtvrteční dohoda skupiny G20 "vyřeší finanční krizi", tvrdil Gordon Brown
3. 4. 2009 Shrnutí: Výsledky londýnského summitu skupiny G20 Karel  Dolejší
4. 4. 2009 Peníze pro MMF jsou peníze pro USA Ladislav  Žák
4. 4. 2009 G20 aneb udržitelné dynamické ekvilibrium ohněm a mečem Daniel  Solis
4. 4. 2009 Celodenní soud s babou mastičkářkou Štěpán  Kotrba
4. 4. 2009 Avaaz: Obama to Prague
4. 4. 2009 Avaaz: Obama v Praze
3. 4. 2009 G20 zapomněla na životní prostředí
3. 4. 2009 Taktika policie zasahující proti demonstrantům na G20 je terčem kritiky
3. 4. 2009 PROGRAM DEMONSTRACÍ proti radaru
3. 4. 2009 Hnutí Nenásilí uvítá Obamu podporou odzbrojení a žádostí o zrušení radaru
3. 4. 2009 130 českých a evropských osobností, politiků a organizací píše Obamovi: ne radaru = ano odzbrojení
3. 4. 2009 Čelit úpadku, čelit sobě John Michael Greer
19. 10. 2008 Michael  Marčák
3. 4. 2009 Magistrát chce vyprovokovat nepokoje v ulicích
8. 11. 2008 Michael  Marčák
3. 4. 2009 Pankrác není na Hradčanech Pavel  Urban
2. 4. 2009 Magistrát zakázal nedělní průvod odpůrců amerického radaru, demonstrace ale bude
3. 4. 2009 O G20 a prohře některých českých politiků, neboli O významu okrajových rozhovorů Uwe  Ladwig
3. 4. 2009 Medveděv: Je šance na to, že USA v Evropě nerozmístí protiraketovou obranu
3. 4. 2009 Čína vyvíjí protilodní raketu středního doletu
4. 4. 2009 Reakce Greenpeace: Špionáž Electricité de France byla rozsáhlejší, než se čekalo
4. 4. 2009 Summit EU-USA: šance zahájit zodpovědnou spolupráci
3. 4. 2009 Jak nebýt otrokářem, ani otrokem Pavel  Urban
3. 4. 2009 Izrael: Policie vyslechla Liebermana kvůli podezření z korupce
3. 4. 2009 Nenávist Miroslavy Němcové Michal  Kuklík
3. 4. 2009 Proč se špiníme s Talibánem, aneb o co jde Michal  Vimmer
3. 4. 2009 Univerzální Jana Hybášková Daniel  Veselý
3. 4. 2009 Volby ako deja vu Karol  Krpala
3. 4. 2009 Zmatená demokracie v České republice Ivan  Sommer
2. 4. 2009 Rozhrnout oponu Josef  Švéda
2. 4. 2009 Důkaz: Nevinní se mají čeho bát
2. 4. 2009 Ne válce, ne NATO
2. 4. 2009 Immanuel Wallerstein: Af-Pak, Obamova válka Immanuel  Wallerstein
2. 4. 2009 Michael  Marčák
2. 4. 2009 Ministr české vlády lže. A co? Lže i premiér. Štěpán  Kotrba
2. 4. 2009 Co kdyby Klaus navrhl jako premiéra Švejnara? Lubomír  Lédl
2. 4. 2009 Protest proti záměru české vlády umístit americká vojska v Brdech, nebo oslava jeho zrušení?
2. 4. 2009 Kosovská fakta a inscenace Petr  Schnur
2. 4. 2009 Obama v Praze: Vzkažme mu, že radar nechceme
2. 4. 2009 Seymour Hersh: Tajné americké jednotky zabíjely v mnoha zemích světa
2. 4. 2009 G20 zklame
2. 4. 2009 Summit G20: Sarkozy a Merkelová chtějí konkrétní výsledky
2. 4. 2009 Pořady z celého světa zadarmo - nový projekt České televize
2. 4. 2009 I člověk, který má obavu z centralizované moci, může být pro jadernou energetiku Vladimír  Wagner
2. 4. 2009 O dvou stranách jedné mince, aneb mluvčí jsou od toho, aby mluvili Irena  Ryšánková
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
3. 4. 2009 Čelit úpadku, čelit sobě John Michael Greer
27. 3. 2009 Diverzifikovaná, decentralizovaná, občanská a komunální energetika Štěpán  Kotrba
25. 3. 2009 Nudný kolovrátek aktivismu snílků Štěpán  Kotrba
20. 3. 2009 Analýza: Problém jaderného odpadu zůstává nevyřešen   
20. 3. 2009 Česká republika je obnovitelná   
10. 3. 2009 Velbloud, ten se nemá, aneb leží Rumunsko ve střední Evropě? Karel  Dolejší
4. 2. 2009 Vojna o ropu a plyn pokračuje - sporom o Hadí ostrov   
30. 1. 2009 Nabucco – plynárenský sen, alebo realita? Karol  Palkovič
26. 1. 2009 Ako prežiť budúcnosť: Prognóza, ktorá sa stala na Slovensku realitou   
23. 1. 2009 Experti: Nabucco není skutečnou alternativou   
23. 1. 2009 Biopaliva: dobrý nápad anebo zločin vůči chudým a přírodě?   
19. 1. 2009 Barack Obama a meze americké moci Karel  Dolejší
19. 1. 2009 Komu prospívá plynová krize v Evropě? Pavel  Rott, Štěpán Kotrba
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
3. 4. 2009 Čtvrteční dohoda skupiny G20 "vyřeší finanční krizi", tvrdil Gordon Brown   
3. 4. 2009 G20 zapomněla na životní prostředí   
3. 4. 2009 Shrnutí: Výsledky londýnského summitu skupiny G20 Karel  Dolejší
3. 4. 2009 Čelit úpadku, čelit sobě John Michael Greer
2. 4. 2009 Summit G20: Sarkozy a Merkelová chtějí konkrétní výsledky   
2. 4. 2009 G20 zklame   
31. 3. 2009 Experti všech zemí, spojte se   
31. 3. 2009 Umějí autokraté lépe hospodařit?   
31. 3. 2009 Nechci být otrokem, ani otrokářem Jaromír  Habr
30. 3. 2009 České republice nezbývá než přejít na obnovitelnou energii Jindřich  Kalous
30. 3. 2009 Topolánek on the Road Karel  Dolejší
29. 3. 2009 Biden žádá demonstranty o čas   
29. 3. 2009 Britská vláda bude dávat peníze chudým   
28. 3. 2009 Tržní mystika   
28. 3. 2009 Reforma je nutná. Reforma je ve vzduchu. Nemůžeme si dovolit selhat