Řeč byla o historii: My Lai, kde americké ozbrojené síly podle Hershe "ztratily nevinnost"; tajných aktivitách Henryho Kissingera, který by měl před spaním místo oveček počítat zabité a zmrzačené kambodžské děti; o pokusu někdejšího ředitele CIA J. E. Hoovera přimět Martina Luthera Kinga k sebevraždě; o skandálu Irangate (protizákonných dodávkách zbraní Íránu, z jejichž výnosů byly financovány nicaraguyské protivládní síly). Mimo to však byla pozornost věnována období působení tandemu Bush-Cheney, kteří "řídili vládu ve vládě" (Mondale), když "osm či devět konzervativců převzalo zemi" (Hersh).

Jacobs se obou diskutujících zeptal, zda tak četné zneužívání moci znamená, že americké ústavní uspořádání selhává, nebo zda sám fakt, že tyto případy vycházejí najevo, naopak znamená, že ústava funguje. Mondale odpověděl, že prezidenti stále dokola zkoušejí ústavní systém obejít, ale z dlouhodobého hlediska se vždy ukáže, že má nad nimi převahu. Hersh si ovšem není tak jist, že jsou věci v pořádku - nejdůležitější je podle něj výměna osob ve vedoucích funkcích. Události po 11. září 2001 ovšem považuje za selhání kontroly ze strany médií i veřejnosti.

Zhruba hodinový audiozáznam si můžete poslechnout ZDE

(Tlačítko, jímž ve Flash Audio Playeru spustíte klientský soubor MP3, naleznete asi v polovině Blackova textu.)