Srovnejte:

Zkreslenou informaci od Jana Jůna o průběhu návštěvy Gordona Browna v USA odvysílala stanice Český rozhlas 6 ZDE.

Není to poprvé, Jan Jůn je aprioristickým pojetím mezinárodní politiky znám už léta. Pozoruhodné je, že tentokrát jeho informace zcela ignorují mezinárodní zdroje. Tolik veřejnoprávní rozhlas ČRo. Je to komedie. Čeho se ale ČRo6 bojí, když neinformuje podle skutečnosti? Komunismus už padl, pane šéfredaktore, už se nemusíte bát mocných a vaši redaktoři už nemusejí zkreslovat informace...:) (JČ)

Írán je "největší hrozbou americkým zájmům na Blízkém východě". Konstatovala to americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová na začátku své cesty po Blízkém východě. Účelem cesty, jíž se též účastní ministr zahraničí Robert Gates, je sjednotit americké spojence proti Íránu, Sýrii a organizaci Hizbollah a získat podporu pro mírovou konferenci, plánovanou na pozdější část letošního roku.

◄ Schůzka nového britského premiéra Browna a amerického prezidenta Bushe v Camp Davidu - White House photo Eric Draper

Konsternováni jsme v noci z pondělí na úterý se Štěpánem Kotrbou zjistili, že existuje podstatný rozdíl v tom, jak česká a britská média hodnotila návštěvu nového britského premiéra ve Spojených státech. Zatímco česká média ji označila za "nerozborné přátelství", téměř hodné brežněnovské éry, britská média si povšimla, že Brown a Bush se k sobě nechovali tak přátelsky jako Blair a Bush a píší o tom, že mezi oběma státníky zřejmě došlo k neshodám.

Britská média také referovala o tom, že se Gordon Brown v Bushově přítomnosti zmínil, že hodlá parlamentu předložit návrh stáhnout britská vojska z Iráku - tuto informaci jsme v českých médiích nezaznamenali. Nemůžeme doslova přepisovat všechny články z britského tisku, ale aspoň pár citací. "Víte, on asi si nebyl jist, co ode mne má čekat," řekl americký prezident. Začneme konzervativním Daily Telegraphem.    | JČ

K vašemu dnešnímu titulnímu článku krátkou poznámku: nesouhlasím s vaším popisem shrnutí referencí českých médií o setkání Brown - Bush. Například ČRo1 zdůraznil, že vztahy mezi britským premiérem a americkým prezidentem oproti Blairově době ochladly, že Brown odmítl "mluvit s Bushem stejným jazykem," etc., stejně tak se tématu hledání nového postoje britské zahraniční politiky věnovala i některá internetová média, konkrétně Aktuálně. Je možné a pravděpodobné, že většina médií přinesla nepřesné informace, o všech to však neplatí. Nemluvě o tom, že pro česká média je toto setkání prostě jen dalším z mnoha setkání britského premiéra a amerického prezidenta, které z českého pohledu asi nepřináší nic nového, píše čtenář, který se podepsal Lambert.

Pozn JČ: Jestli bylo toto setkání pro česká média "prostě jen dalším z mnoha setkání britského premiéra a amerického prezidenta", tak je to docela závažná chyba. Je známo, že Brown je nový premiér a svět sledoval, zda došlo v ose Londýn-Washington k nějakým změnám - a zjevně k podstatným změnám došlo.

Jestliže je český tisk neschopný zaznamenat tyto psychologické nuance a vrcholnou schůzku nemyslivě popíše ritualisticky podle vzoru setkávání Brežněv-Husák, je to velký problém, protože nacpete-li realitu do předem připraveného hrubého vzorce, bez citlivosti k jemnějším signálům, svědčícím o skutečné situaci, zavádějí česká média společnost do slepé uličky, vytvářejí realitu, která není.

Proč se například česká média koncem minulého týdne nezmínila o tom, že americký Kongres tvrdě seškrtal rozpočet na raketovou obranu v Evropě a dál se stereotypně debatuje o radaru, jak by se nic nestalo? Proč nenapsala ani slovo o Topolánkově lhaní v parlamentě? To jsou všechny příklady, spolu se zkreslením informací ze summitu Bush-Brown, kde jim unikají docela zásadní informace.

V americkém deníku Washington Post otiskl v pondělí Gordon Brown článek, v němž argumentoval, že "bitva myšlenek" bude stejně důležitá jako vojenská moc. Citoval bývalého amerického prezidenta Franklina Roosevelta, že "arzenál demokracie" - školy, muzea, tisk a kultura - jsou v boji proti terorismu stejně důležité jako zbraně.

Britský premiér Gordon Brown naznačil při svém prvním summitu s Georgem Bushem, že Británie zřejmě stáhne vojska z bojové role v jediné zóně v Iráku, kterou kontrolují. Brown se však nezmínil o žádném časovém rozvrhu. Vedle Bushe v Camp Davidu Brown konstatoval, že je "pravděpodobné", že o tom budou informováni britští poslanci, "až se vrátí parlament". Parlament se vrací z prázdnin 8. října.

Dojmy z českého zpravodajství o schůzce nového britského premiéra Browna a amerického prezidenta Bushe jsou jednoznačné. Bush=Brown. Snad až příliš jednoznačné na to, aby to byla pravda. Brown není sebevrah a britské veřejné mínění je silně protiválečně naladěno. Dojmy z britského zpravodajství jsou přesně opačné. Oslavné britské fanfáry před jednáním se daly vykládat jako taktické uklidňující vyjádření pro znervóznělá a o nové britské zahraniční politice spekulující média. To co následovalo, bylo sice jazykem diplomatickým, jak se na britské džentlmeny sluší, ale zřetelně řečeno, že Brownova Británie není Blairova Británie. Přesto, že by si to americký prezident přál.

Monitor světového tisku ZDE

V pondělí večer zemřel ve věku 94 let velký italský režisér Michelangelo Antonioni, autor filmů Zvětšenina (Blow Up), Červená pustina (Il deserto rosso) a Zabriski Point.

Po pondělní smrti Ingmara Bergmana měl říci Freddy Buache, dřívější ředitel Cinémathèque Suisse, že nám zůstává ještě jen Michelangelo Antonioni. "Až ten zemře, uzavře se definitivně jedna kapitola filmových dějin," píše Tomáš Krček.

S létem se vždy probouzejí populární témata, na jejichž pozadí je nám předváděna poctivost a lidumilnost politických špiček. Patří k nim poslanecká imunita, majetková přiznání, boj s korupcí. Tentokrát se diskutuje i o zdanění prezidentského platu či o postižení poslanců v případě neúčasti na hlasování při plenárním zasedání. Osud těchto politických jepic je ale všem jasný. Ministr financí Miroslav Kalousek však zvolil munici jiného kalibru, munici zásadní a nadčasovou. Vytáhl proti netransparentním dotacím, jejichž zásluhou nabírá chobotnice klientelismu řádně na váze.

Jeden lže a je mu jedno, že se to ví. Napřed bude tvrdit, že nelže a pak bude mlčet, už se toho promlčelo. Je mu to jedno, je splachovací tak dokonale, jako záchod v nákupním středisku. Tipnul bych si, že se ráno polévá chlórem. Člověk musí být dokonale morálně desinfikován, aby dokázal ukončit manželství přes média. Na to musí existovat nějaká chemikálie, to není jen tak.

Alexandr Vondra, Události komentáře, 21:00, 30. 7. 2007

"Vy jste zmínila Jiřího Šedivého, myslím si, že ta dnešní zpráva, že on uspěl v tom výběrovém řízení na náměstka generálního tajemníka NATO, to je velký úspěch této vlády... (...) Tady se nerozhoduje v prvé řadě o to, z jaké země on přichází, ale jaký má program jako osoba, která na tento post kandiduje."

Obě věty od sebe dělilo několik desítek vteřin a jedna otázka. Snad by pánové ve vládě měli začít brát kurzy sofistiky, zatím není příliš těžké usvědčit je ze lží nebo blábolení.

Jednoho možná zajímá víc intimní zázemí některých předních politiků, v časoprostorovém přechodu od jednoho soukromě "přátelského" vztahu ke zcela novému, také vnímanému nadstandardně. Jiní jsou oprávněně neklidní z toho, zda u nás bude radarová základna v Brdech, za podmínek, které rozhodně zatím nevypadají ani jasně, ani "hladce a obratce".

Pokud jde o ty intimity, veřejnost o ně pochopitelně měla a má setrvalý nejen zájem, ale bývá až (ne)přirozeně zvědavá; aby se i popást mohla na případných detailech, které třeba zatím netušila, a které ani nemusí odpovídat pravdě; přičemž je otázkou, do jaké míry má být soukromí kalibrováno veřejností.

Pondělní vydání týdeníku Profit přineslo zprávu o ukončení národního programu na podporu podnikání žen. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman tento krok zdůvodňuje racionalizací systému národních podpor podnikání. Podívejme se, jak pojem racionalizace vysvětluje Slovník cizích slov.

Doufám, že text není tak prostoduchý, jak se tváří být. Vypráví lidovou řečí o logice skryté v bohatství slov o propozičních postojích. Jsou v něm příklady zneužití řeči. Bere vítr z plachet stranickým politikům a bludařům -- představuje se obrana proti jejich tlachům o "zdravém rozumu", "logice", ... Probírá se také víra zbožných lidí. Tuším, že tento text se nečte tak lehce jako nějaká lokální drobnička o premiérovi, který většinou neví, co mele. Chce to trochu trpělivosti a uklidnění --

Štěpán Kotrba v záplavě atributů přicházející digitalizace přináší apokalyptickou vizi jakéhosi mediálního imperialismu, finálního stádia vývoje mediálního trhu. I když na první pohled nadcházející switch-off skutečně nahrává silným, nadnárodním hráčům, bytostným problémem, který digitalizace přináší, není centralizace moci nad mediálním produktem, ale otázka, jaký ten produkt skutečně bude.

Mezi Moskvou a Londýnem vznikla v poslední době roztržka, která přinesla mrazivou atmosféru ve vztazích mezi oběma zeměmi. Začala tím, když britská prokuratura požádala Rusko, aby vydalo do Británie k soudnímu stíhání Andreje Lugového, jehož podezřívá z loňské vraždy Alexandra Litviněnka pomocí radioaktivního polonia 210. Ruská prokuratura tuto žádost odmítla, protože podle ústavy Ruské federace nemůže být žádný občan tohoto státu vydán k trestními stíhání do zahraničí. Navíc s touto žádostí nebyl do Moskvy odeslán žádný materiál, který by toto obvinění dostatečně zdokumentoval, aby případně mohly toto obvinění posoudit ruské soudy. Takový materiál však britští prokurátoři odmítli poslat a předem vyslovili nedůvěru v nestrannost ruské justice.

Německem nyní obchází strašidlo privatizace spolkových drah DB, proti které se překvapivě vyslovují nejen odbory, ale i odborníci a politici napříč politickým spektrem. Důvodem tohoto nebývalého rozruchu je snaha vlády velké koalice otevřít cestu k privatizaci akciové společnosti, která je plně v rukách státu. Ta vznikla v roce 1994 po sjednocení Německa spojením německých Spolkových a Říšských drah, kdy v prvém případě byla provozována železniční doprava na západoněmeckém území a v druhém na teritoriu NDR.

Příspěvku Jiřího Š. Cieslara s názvem Neschovávejme své názory za referendum lze jednoduše kontrovat parafrází jeho argumentace: že vládním činitelům ani tolik nejde o samotnou zastupitelskou demokracii, ale že si především radar na českém území přejí. A když vím, že obecné mínění radaru není nakloněno, budu prosazení referenda za každou cenu bránit.

Celá věc je ale poněkud složitější. Předně někteří z příznivců referenda jsou americkému záměru umístit radar na území České republiky nakloněni. Přesto požadují vypsání všeobecného referenda. To ještě, pravda, neobjasňuje, proč ten důraz na referendum.

Od úterka je mi všemi médii jako hlavní světodějná událost předkládáno narození nějakého chlapce. Ano, čtete to správně: Nějakého! Ačkoli je to divné, s Mirkem Topolánkem se nijak blíž neznáme. Takže k jeho synovi mám asi stejně blízko jako k synovi švagra sestřenice šéfa jeho ochranky.

Petr Kukal, Aktuálně: Dosti Nicolase ZDE

Jiří Š.Cieslar se domnívá, že bylo už dost demagogie okolo radaru. V jistém smyslu s ním souhlasím. Jen bychom si asi měli v takovém případě připomenout, kde tato demagogie vlastně začala. Jak si jinak vysvětlit celou řadu tvrzení, hlásaných prezidentem Busem o teroristech a boji proti nim, která se postupně ukazovala jako stále méně pravdivá a stále více jako něco, co mělo vytvořit zdání legitimity pro celou řadu akcí americké vlády v nedávné minulosti. Já právě tohle považuji za demagogii.

Nezvedá mě ze židle,že by pan Cieslar velice ocenil, kdyby ony osoby "hráli" otevřenou hru, co tam po nějaké pravopisné chybě, v politice na ní asi nesejde a možná ji udělal někdo jiný.

(Uniklo nám, opravíme, pozn red.)

Ale ten obsah! Myslím si,že by pan Cieslar jako člen národa českého měl začít místo politologie s něčím méně významným a méně odborným, píše Ladislav Kocman.

Příspěvek "Tvrzení o znepokojivém stavu lidských práv v psychiatrických ústavech se neopírá o pravdivé údaje" polemizuje s doporučeními Výboru pro lidská práva při OSN, které se týkají psychiatrie. Tisková zpráva Ligy lidských práv a MDAC samozřejmě pouze veřejnosti přiblížila některá z doporučení Výboru v kontextu lidskoprávních problémů, kterými se dlouhodobě zabýváme.

Reakce autora výše zmíněného textu zcela pomíjí podstatu adresovaného problému a pouze poukazuje na to, co Výbor samozřejmě ví: dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb. musí být pro nedobrovolné držení v léčebně splněny 2 důvody -- osoba musí "jevit známky duševních choroby" a musí být "nebezpečná sobě nebo svému okolí". Výbor nezpochybnil druhou podmínku, zabýval se však jen tím, kde je problém: např. judikatura Evropského soudu pro lidská práva hovoří o tom, že diagnóza duševní poruchy musí být nepochybně prokázána (nestačí tedy, že "osoba jeví známky duševní poruchy", jak zní česká úprava).

Vážený pane Pragere,

tentokrát jsem se ve Vaší reakci již ztratil zcela. Asi se shodneme, že celý případ Bengházské šestky se rozpadá do několika rovin.

Uvažovaná radarová základna USA na českém území po mnoho měsíců "otravuje" české politické a mediální prostředí. Snad každý od politiků, novinářů (u kterých bychom to očekávali) přes umělce až po obyčejné občany, cítí se oprávněný a fundovaný se k otázce výstavby radaru vyjadřovat. Jedni jsou stoprocentně přesvědčeni o nutnosti takovéto základny, potřebě vyjít spojencům vstříc, aktivně se podílet na zahraničně-bezpečnostní otázce, jiní naopak "vědí", co že se nám to Američani snaží postavit na našem území, jaké konotace to bude mít, srovnávají to s ruskou okupací, arogancí velmocí, apod.

Obracím se prostřednictvím elektronické podatelny na Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Opavy, rád bych si nechal změnit na tamní matrice své jméno na nové, "Žibřid Talman". Tuto změnu bych chtěl učinit na počest současného předsedy ODS a rodinné politiky této strany.

Musím sebekriticky uznat, že jsem před volbami špatně četl pasáže volebního programu ODS věnované rodinnému životu. Až po volbách jsem zjistil, že za správné rodinné uspořádání bych měl považovat situaci, kdy ženatý muž opustí manželku a své tři děti, přesune se k milence, milenku nechá instalovat do funkce místopředsedkyně parlamentu a přivede ji do jiného stavu.

Dovolím si oponovat Václavu Duškovi a jeho tvrzení, že "vláda zcela amatérsky používá pro agitaci radaru nevhodné a neodborné osoby".

Jsem toho názoru, že naše vláda moc dobře ví, kolik vědomostí a vlastních názorů na americkou základnu občané mají. A ač to nedává najevo, má z toho hodně velký respekt, a proto se vybavila výbornými psychologickými zbraněmi.

Řeč je o páteční schůzi vládního lobbisty Tomáše Klvani a senátora za ODS Tomáše Töpfera se starosty a občany dvou obcí v Brdech. Nikoho lepšího na takový úkol totiž ani nebylo možné pověřit.

Píše nám čtenářka, jejíž totožnost je redakci známa:

Moje dcera, ktera právě dokončila Bc v oboru porodní asistentka, prohlásila, že ve zdravotnictví nemůže s klidným svědomím pracovat. Jedním z důvodů, které uvádí, je i to, že jí bylo vytknuto, když po ošetření pacientky vyhodila latexové rukavice do odpadu. Oddělení si údajně nemůže dovolit takové plýtvání. Ráda bych položila panu Pragerovi kontrolní otázku: Jestliže by se má dcera podřídila místnímu úzu a ošetřovala řadu pacientek ve stejných rukavicích a přenesla by na ně případně nákazu, dopustila by se tak trestného činu?

tisková zpráva Českého rozhlasu

Ve středu 1. srpna 2007 ve 20.00 hodin zazní v rozhlasové premiéře v rámci Barokního dne na stanici ČRo 3 -- Vltava nová nahrávka Bachových Braniborských koncertů, kterou natočil soubor Musica Florea. Od stejného okamžiku pak bude tato nahrávka zdarma k dispozici na stránkách digitální stanice ČRo D-dur. Zájemci si ji budou moci zdarma stáhnout ve formátech MP3 a Flac ZDE.

Chtějí-li opoziční politikové zpochybnit záměry politiků, kteří tč.vládnou, kritizují nekompetentnost některých ministrů a poslanců, nedomyšlenost ekonomického programu nebo nepřiměřenost sociálních opatření, ale málokdy poukazují na nedostatečnou vizi svých odpůrců. Není těžké pochopit, proč to nedělají: Jedna ani druhá strana zpravidla takovou vizi nemá. Samo slovo vize zní mimoto v politickém kontextu podezřele, neboť, jak praví tradice, politika musí být reálná, tj. vycházet z daného stavu společnosti, a nikoli utopická, tj. zaměřená na nepředvídatelnou budoucnost.

Díval jsem se na Lidové noviny, Hospodářské noviny a Právo, ale o Topolánkové lhaní v parlamentě nic nenapsaly, píše překvapen pan Uwe Ladwig, který je teď pár dnů v Praze. Bude se zjevně muset ještě hodně naučit o mentalitě a praxi českého tisku.

Německá média však zareagovala, takže se o Topolánkově lhaní v parlamentě doví mezinárodní společenství. Není to však pro ně nic nového, "o Topolánkově lhaní v českém parlamentě nepíšeme poprvé," informovala nás jedna německá novinářka.

Politikům je třeba připomínat jejich vlastní slova, zvláště když se brání, že je novináři zkreslili a nenapsali to, co oni řekli. Premiér České republiky Mirek Topolánek nelhal jen své manželce, ale opakovaně, nestydatě a vědomě lhal občanům Brd a stejně vědomě lhal i poslancům Parlamentu. Britské listy nyní přinášejí o jeho mýtech, polopravdách a lžích záznam. Zvukový i obrazový.

Lží první bylo, když sliboval, že se snaží, aby umístění radaru od nejbližší obce bylo vícejak čtyři kilometry. Věděl už v té době, že kóta, na kterou Američané plánují umístit svůj radar, je od nejbližší obce vzdálena 1,4 km. Pouze 1,4 kilometru. Druhá lež je ale závažnější. Starosta obce Trokavec, Jan Neoral, přinesl v Britských listech své poznámky z besedy v brdské obci Borovno dne 4.5.2007. Beseda s premiérem Topolánkem, ministryní obrany Parkanovou a jejich vládním doprovodem měla velmi bouřlivý průběh, jehož klíčové body televize ve zpravodajství nezachytily - jako obvykle. Topolánek zde řekl několik nehorázných, buranských vět. Prohlásil, že občané podléhají mýtům, polopravdám a lžím. Asi nejvíce pobouřil občany jeho cynismus, se kterým reagoval na pocit ohrožení obyvatel Brd: "VŠUDE NA SVĚTĚ UMÍRAJÍ LIDÉ. Někteří lidé při obraně své vlasti, někteří náhodně, někteří hloupě v autě, ale všude umírají lidé." Starosta Trokavce zaznamenal a komentoval tuto premiérem vyřčenou větu slovy: "Z této naprosto nezvládnuté, šokující a nehorázné odpovědi lze dovodit, že premiér ví a počítá s tím, že zde v souvislosti s radarem budou umírat lidé? Touto odpovědí naprosto jasně dal najevo, že lidé díky radaru umírat mohou, že se s tím má počítat, radar může být tedy natolik nebezpečným, že může způsobit smrt lidí. A že je si toho vědom." O několik dní později na výrok reagoval ve sněmovně poslanec Václav Votava při ústních interpelacích a premiéra se otázal:

A ten hulvát, který vede tuto vládu, odpověděl s drzostí sobě vlastní:

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek (ODS): Myslím si, že je nehorázné něco takového tvrdit. Standardně tvrdím, že pokud se prokáže zdravotní postižení nebo zdravotní účinky, vyjednávaní skončí. Musím vás zklamat - čerpejte z lepších zdrojů.

Britské listy nyní přinášejí nezvratný důkaz, že jsou "lepší zdroj" a premiér by měl příště lépe a uvážlivěji volit slova. V parlamentu i jinde.

When local people expressed fears that the proposed US radar, to be built in the Brdy area in the Czech republic as part of the US anti-missile system in Europe, might be a serious health hazard, Czech Prime Minister Topolánek reacted like this:

Topolánek said this in a debate with local residents in the village of Borovno on 4th May, 2007.

Czech internet daily Britské listy reported this statement, in English HERE, in Czech HERE. Václav Votava, a social democratic MP, raised this issue in Czech Parliament during parliamentary Question Time. Quoting the Britské listy article, he asked Prime Minister Topolánek to confirm his Borovno statement, in Czech, HERE.

In his parliamentary response to Votava, Prime Minister Topolánek denied he had made the above statement and questioned the reliability of Britské listy ("Use better sources.") Britské listy has now published a videorecording of the whole debate, proving that Czech Prime Minister had indeed made the statement we quote above and that he has lied in Parliament regarding this matter.

The statement in question is in Section 11 of the recording, from approximately minute 5 onwards HERE