10. 11. 2007 Aktuálně.cz│ Studie vojenských hygieniků, která skončila závěrem, že radar v Brdech nemůže ohrozit zdraví obyvatel, byla poprvé zpochybněna na akademické půdě.

"Práci odvedenou při zpracování studie lze považovat za nízkou až povrchní. Nelze ji považovat za věrohodnou," stojí v posudku, který připravili Jiří Šebesta a Zbyněk Raida z Ústavu radioelektroniky na Vysokém učení technickém v Brně. Profesor Raida je ředitelem ústavu. Oba experti dokonce dodávají: "Kdyby podobné dílo obhajoval student vysoké školy v oboru radiotechniky jako svou závěrečnou práci, s téměř stoprocentní jistotou by neuspěl."

Aktuálně.cz: Vědci poprvé zpochybnili studii o radaru. Je povrchní ZDE

Vládní studii týmu pod vedením hlavního hygienika a hlavního armádního hygienika „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí Vojenského újezdu Brdy“ , kterou zpracoval Doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. jako první odborně zpochybnil kolektiv armádních odborníků na radiolokaci a své závěry publikovali v odborném měsíčníku ATM a Britských listech pod pseudonymy NERAD a BRDSKÝ. Nicméně odborníků, kteří se vládní studii vysmáli, bylo daleko víc.

Jeden až dva tisíce lidí pozvaných Židovskou liberální unií , dva tisíce lidí pozvaných anarchisty. Zaplněné Staroměstské náměstí. Zaplněná Meiselova ulice. Poslanci, senátoři, zastupitelé, primátor, kandidáti na prezidenta - ti všichni vyšli na ulici nejen říci svůj nesouhlas, když to dlouho vypadalo, že díky hlouposti magistrátních úřednic ohlášený pochod neonacistů se bude konat a policie jej bude chránit tak, jako tou bylo v minulých letech, ale vyšli společně bránit vlastními těly neonacistům ve vstupu.

Vedoucí magistrátního oddělení, Mgr. Odarčenková, která má ohlašování demonstrací v referátu, selhávala při správním řízení opakovaně už v minulosti. A sedí na své židli stále. Takovou ukázku názorové jednoty ale Praha doposud nezažila od roku 1989. Politici se snažili nezískávat politické body pobíháním před kamerou, ale byli na místě. I když nevěděli, jestli policie odvede dobrou práci a ochrání je před násilnými neonacistickými radikály. Politické názorové rozdíly zde jakoby nebyly. Občanští demokraté se zdravili se socialisty, komunisty i zastánci "nepolitické politiky". Jediným označením mnoha lidí byly žlutočerné židovské hvězdy s nápisem Jude - jako připomínka nacisty uložené povinnosti všem židům. Nyní to bylo dobrovolné rozhodnutí lidí. Ukázka solidarity. Policie až na několik ojedinělých excesů tentokrát situaci zvládla. Nechovala se agresivně a arogantně, tak jako v minulosti. Neprovokovala. Jeden policista bez identifikace (a tudíž v konfliktu se zákonem o policii) byl jen minoritní ukázkou "starých pořádků". Policie nenechala autobusy neonacistů dojet do Prahy včas, mnoho z nich perlustrovala a zadržela. Nenechala pražské neonacisty dojít včas z Vysočan do centra města. Vyklidila ale prostor ve chvíli, kdy večer probíhalo shromáždění anarchistů na Staroměstském náměstí. V tu chvíli policisté nikde nebyli . Jelikož neonacisté byli rozprášeni, anarchisté se je vydali tmavými uličkami v malých hloučcích hledat do centra města. Což je taktika, která byla předvídatelná. Podstatné je to, že i anarchisté a radikální antifašisté se ukázali jako legitimní součást občanské společnosti, když přijali výzvu a na legálně ohlášeném pochodu podpořili ostatní.

Společně proti neonacismu I. FOTOGALERIE BL

Les groupes se réclamant du nazisme en République Tchèque ont décidé de "célébrer", le 10 novembre, dans les rues de Prague, l'anniversaire de la `Nuit de cristal'. Cette provocation, sans précédent dans l'histoire de ce pays, se déroulera au quartier historique juif, situé au centre de la capitale tchèque. Le cortège néonazi passera, et c'est le clou du spectacle, à côté de la vieille synagogue, dont les murs sont couverts des noms de 77 000 juifs morts dans les camps d'extermination pendant l'occupation nazie.

ČTK/ČRo/REUTERS│ Nizozemsko v noci na dnešek poprvé v praxi použilo své gigantické protipovodňové zábrany, vybudované v uplynulých desetiletích. V očekávání silné bouře, ženoucí vodu ze Severního moře proti pobřeží, uzavřelo betonové zdvižné hráze na přístupech k rotterdamskému přístavu a také na Oosterschelde a Hartelu. Rovněž Británie začala evakuovat ohrožené úseky na svém východním pobřeží, v prvé řadě domovy důchodců a nemocnice. Země v okolí Severního moře očekávají, že se v nejbližších hodinách může hladina vody zvednout až o tři metry nad normál. Nejnaléhavější varování před možnými povodněmi vydaly úřady pro pobřeží východní Anglie a hrabství Kent. Hladina vody na východoanglickém pobřeží dopoledne stoupla o 275 centimetrů nad normál a způsobila lokální záplavy v Great Yarmouthu v hrabství Norfolk. Příchod bouře a velké vody z moře očekávají také Norsko a Německo, kam by povodňová vlna měla dorazit až později během dne. Není vyloučeno zvednutí hladiny vody v ústí Labe až o dva metry. Maledivský prezident Maumun Abdul Gejum v Lisabonu na konferenci Evropské unie a rozvojových zemí prohlásil, že Maledivy se potápějí. Globální oteplování a stoupající hladina moře hrozí, že se postupně potopí malebná souostroví a korálové atoly, které tuto republiku u jižního výčnělku Indie tvoří.

ČTK/ČT24: Sever Evropy čelí silnému větru a zvýšení hladiny moře ZDE

iHNed: Klaus znovu kritizuje Gorea a "klimatickou propagandu"ZDE

ŠOK│ Zatímco poslanci ČSSD se připojují od 13:30 k dnešní odpolední blokádě Židovského města pod heslem "Společně proti neonacismu", předseda ČSSD Jiří Paroubek se setká v sobotu 10. 11. 2007 v 15.00 s ministrem zahraničních věcí Německa Frankem-Walterem Steinmeierem (SPD). Možná témata rozhovoru: americký radar, klimatické změny, Schengenská zóna... Místo konání: Obecní dům, Plzeňská restaurace. Pivečko, vepřové... Děje se tak těsně po návštěvě USA, kde Paroubka přesvědčovali o nutnosti radar v Brdech postavit. Tiskový brífing po skončení setkání podle tiskového oddělení Lidového domu na žádost německé strany nebude možný. Německého ministra zahraničí by se nejspíše někdo z cynických českých novinářů mohl ptát, kdo koho o čem na sobotním setkání u vepřového přesvědčil, jak policisté a soudy jeho země reagují na neonacistické pochody a místní ultrapravicovou scénou, reprezentovanou NPD, kdy Německo otevře svůj pracovní trh Čechům, jaký je po schůzce s předsedou ČSSD jeho názor na americký radar v českých Brdech a zda není něco temně symbolického na dni jeho návštěvy Česka... Diplomat raději zruší brífing.

Nejen policejní síly, ale především demokratické cítění Čechů zabrání podle německého ministra zahraničí tomu, aby v Praze ve výroční den Křišťálové noci neonacisté vyvolali nepokoje. Ministr to včera řekl novinářům po setkání s českým protějškem Schwarzenbergem. Podle ČTK se Steinmeier se Schwarzenbergem "tradičně neshodli" například ohledně americké radarové základny v Brdech nebo ohledně plánovaného centra pro vysídlence, které chce německá vláda zřídit v Berlíně a které prosazuje spolu s předsedkyní "Svazu vyhnanců" poslankyní křesťanskodemokratické CDU Erikou Steinbach i Sudetoněmecký lansmanšaft - organizace, u jejíhož zrodu stáli němečtí nacisté a jejich potomci .

Perikopou na dnešní neděli je veleslavný Ježíšův výrok „Co je císařovo, dejte císaři, co je Božího Bohu“. Je to jedno z nejdůležitějších míst Nového zákona, které formovalo naší západní, euroatlantickou společnost. Sice po dlouhých bojích, avšak přeci, křesťanská civilizace dospěla ke koncesu, že člověk není ve svém svědomí vázán jednat podle nařízení politické moci, když směřují tyto příkazy proti základním lidským právům.

oficiální vládní odpověď na polemiku odborníka na radarovou a raketovou techniku Ludvíka NERADA s vládní zprávou o neškodnosti radaru na zdraví obyvatel - „Předběžného posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí Vojenského újezdu Brdy“

Na redakci ATM se obrátil koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany Klvaňa s žádostí o publikování reakce na článek Radar XBR Brdy -- Technická analýza a odhad výkonových parametrů, který jsme zveřejnili v zářijovém čísle ATM a které zveřejnily i Britské listy. V zájmu objektivní odborné diskuse vám celý text přinášíme v nezměněné podobě. Autorem této "vládní" odpovědi je Doc. RNDr. Luděk PEKÁREK, DrSc. "za přispění odborníků, kteří se zúčastnili měření radiolokátoru na Kwajalejnu", jak si vymínil ve své odpovědi redakci ATM.

Tento článek vyšel v odborném měsíčníku ATM 11/2007 , který je v prodeji od pátku 2. 11.

BL 5. 9. 2007 Ludvík NERAD: Radar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů ZDE

Dobrý den,dovolte jen krátkou poznámku k vážné otázce KOLABORACE pana herce Lábuse. Nic lepšího než účast národního komika se propagaci RADARU jistě stát nemohlo. Vizionář Nietzsche již v předminulém století shledal, že HEREC je v Nové době ústředním protagonistou, ba ideálem veřejného zájmu a dění. Co je měřítkem kvality HERCE? Asi to, že zahraje všechno, kohokoli, cokoli, no ne?

V souvislosti s aférou Čunek, kdy Česká televize bezostyšně zveřejnila policejní informace v případu, který byl sub judice, a dopustila se toho, co by bylo v civilizovaných zemích považováno za pohrdání soudem, píší čtenáři, kteří o tomto pojmu v životě neslyšeli, a požadují vysvětlení. Citujeme z předpisů společnosti BBC. Doporučujeme České televizi, ta tyto předpisy také má, nechala si je přeložit, jenže je nepoužívá:) :

V Britských listech se zhruba obden projeví názor typu O tomhle nepište či tohle neuveřejňujte. Tyto „knížecí rady“ Britské listy publikují bez toho, že by redakce přitom modrala či rudla, a včetně doprovodného textu. Deník zřejmě nemá, podle mého názoru odůvodněně, obavy, že bude „nachytán na švestkách“ při nějaké vědomé nekorektnosti.

Zato autorům těchto apelů se nějak se nedaří, protože zanedlouho za sebou práskají dveřmi, nervózní z toho, že poplivávací taktika neuspěla. Novinář Šídlo se tento již omšelý pouťový popěvek snažil trošku docizelovat. Nositel Peroutkovy ceny zkusil sofistikovanější metodu - tak nějak ovlivňovat BL potajmu: O tomhle nepište či tohle neuveřejňujte a navíc ani neříkejte, že jsem to Britským listům napsal a doporučoval.

Připomínka k článku Vladislava Černíka "Šídlo v pytli neutajíš"

Na obranu Jindřicha Šídla bych chtěl doplnit, co v článku Vladislava Černíka není: že jeho kritická připomínka k způsobu, jakým Štěpán Kotrba použil citace výroku činitele Slovanského svazu byla oprávněná: citace byla použita nepořádně a bez kontextu.

Dále k celé věci mohu vyjádřit jen politování, v souhlasu s panem Černíkem, že se Jindřich Šídlo odmítá ke skutečnostem, které se mu nelíbí, vyjdařovat přímo na stránkách Britských listů. Emailový dialog s panem Šídlem pokračuje :) bohužel se omezuje jen na několikavěté výměny sem a tam. Bylo by daleko podnětnější, kdyby pan Šídlo vyjádřil své námitky uceleným analytickým článkem. Postoj: "Tyto názory jsou šílené, s nimi my polemizovat nebudeme, my jsme arbitry všech hodnot" je tak trochu pošetilý. Jejich nositelům se totiž může stát, že se postupně octnou zcela mimo relevantní diskurs. Škoda.

Základný, ničím nepodmieňovaný príjem pre každého ako istá forma ľudského práva, pretože nárok naň by mal každý občan. A k tomu radikálna reforma daňového systému, ktorá by odstránila všetky formy zdanenia s výnimkou dane z pridanej hodnoty (DPH). To sú základné myšlienky širokej iniciatívy združujúcej vedcov, podnikateľov, politikov a aktivistov, ktorá vznikla v po nemecky hovoriacich krajinách.

Jedným z nich je aj Ulrich Rösch, ktorý nedávno navštívil Slovensko. Študoval filozofiu, pedagogiku, germanistiku a sociálne vedy na niekoľkých univerzitách v Nemecku a vo Švajčiarsku. Pracoval v rôznych inštitútoch a založil vlastnú textilnú firmu. Od roku 1999 pracuje v sekcii pre sociálne vedy antropozofickej spoločnosti v Goetheanum/Dornach vo Švajčiarsku. Už niekoľko rokov je aktívnym členom Svetového sociálneho fóra.

První zavražděnou obětí komunistické ideologie u nás se v roce 1923 stal ministr financí Alois Rašín. Prvním (a nepochybně také posledním) soudním procesem s justičním vrahem -- aktérem v duchu komunistické ideologie zinscenovaných hrdelních procesů z konce 40. a počátku 50. let zůstane provždy proces s Ludmilou Polednovou-Brožovou.

JU│ Podnikatel Badri Patarkacišvili, který je považován za neformálního vůdce gruzínské opozice, prohlásil, že před mimořádnými prezidentskými volbami udělají gruzínské úřady všechno možné, aby k volbám nepustily své reálné konkurenty. Někteří vůdci opozice, jak předpokládá, budou označeni za nepřátele lidu. Píše to ruský server Lenta.

Může Evropská unie hrát roli třetí světové mocnosti, jaká by vyrovnávala vojenskou a strategickou bipolaritu mezi Spojenými státy a Ruskem? Občas takové přání zazní z úst některého politologa, novináře či politika. Je to však jen přání, které se při bližším pohledu rozplyne jako pára nad hrncem.

Odvolání ředitele sekce vyzbrojování vnímá ČSSD jako další kamínek do mozaiky v chaotickém řízení resortu ministryně obrany Vlasty Parkanové. Ta zcela evidentně nezvládá personální řízení svého ministerstva. Po svém nástupu do úřadu totiž bez udání důvodů odvolala například náměstkyni pro personalistiku Přibylovou a na její místo dosadila náměstka Maška, který byl ani ne po půl roce taktéž odvolán. Pod taktovkou ministryně Parkanové rovněž odešel - po mediální štvanici - i ředitel Vojenského zpravodajství Krejčík. Paní ministryně ve všech případech opomněla udat důvody, proč tak činila. Tyto své kroky navíc - v duchu své tradice – odmítla jakkoliv komentovat.

V tomto týdnu jsem měl možnost se seznámit s provozem jaderné elektrárny Dukovany a diskutovat zde o perspektivách jaderné energetiky v ČR. Tato elektrárna je bezproblémovým a spolehlivým zdrojem elektřiny. Vítám proto projekt její modernizace, který zvýší roční výrobu elektřiny o 13 %. Za velmi důležité považuji také to, že současný stav reaktorů zřejmě umožní prodloužení životnosti elektrárny až do roku 2045. Delší doba provozu Dukovan je totiž faktorem, který významně ovlivní probíhající diskusi o potřebě nových zdrojů energie a především o době, kdy tyto zdroje budou potřeba.

Ropa, peak oil a energetická bezpečnost TÉMA BRITSKÝCH LISTŮ

Překvapující nová studie z USA vyvolala konsternaci mezi zdravotníky. Vyplývá z ní totiž, že navzdory konvenčnímu přesvědčení je zřejmě mírná tělesná nadváha prospěšná pro zdraví.

Studie byla tento týden publikována v respektovaném časopise Journal of the American Medical Association.

Mírná nadváha sice trochu zvyšuje pravděpodobnost úmrti na cukrovku a na nemoci ledvin, ale nikoliv na rakoviny a na srdeční choroby, vyplývá z analýzy.

V průměru ze studie vyplývá, že lidé, kteří mají mírně nad normální váhu, žijí déle než lidé stejného věku, kteří jsou obézní i - překvapivě - lidé, jejichž váha je normální.

Myslím, že proti původnímu zadání a výstupům sledování určitých pacientů (o aktivní studii nešlo v žádném případě) dochazí u interpretace National Health and Nutrition Examinationt Survey (NHANES) ať již Independentem nebo BL k určitému nedorozumění.

V Londýně získal obrovskou popularitu server Freecycle, kde si lidé zadarmo vyměňují věci, které by jinak vyhodili, píše s uznáním konzervativní deník Daily Telegraph.

Freecycle je absolutní antiteze serveru eBay. Namísto prodávání věcí za nejvyšší možnou cenu lidé nabízejí to, co už nepotřebují zadarmo, aby věci neskončily v odpadcích.

Koaliční vláda Mirka Topolánka včera populisticky schválila návrh poslanců Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky na vydání zákona, kterým se mění podmínky související s vymáháním dlužného výživného. Musím poznamenat, že se ze strany koaličních poslanců jedná o pouhé plácnutí do vody, které samo o sobě nic neřeší.

Čínský tisk zkritizoval Tonyho Blaira, jemuž čínští činitelé údajně zaplatili honorář 500 000 dolarů za projev, v němž bývalý britský premiér "neřekl nic nového". Blair navštívil luxusní sídliště v provincii Guangdong na jihu Číny a pronesl tam řeč, která novináře zklamala. Podle deníku Čínská mládež říkal Blair jen zdvořilosti a fráze a nepřinesl jedinou podnětnou myšlenku.

Deník Metro 6. listopadu přinesl znepokojivé poznatky o kouření marihuany: celá třetina naší populace se touto drogou dala nejméně jednou zlákat, u mládeže je však podíl výrazně vyšší.

Ponechejme stranou otázku, jakým zdravotním rizikem je vdechování jakéhokoli kouře vůbec a halucinogenního zvlášť, to přísluší lékařům. Jakožto občanovi se mi v té souvislosti jeví jako mnohem závažnější, jakým způsobem Ivan Douda, zakladatel centra Drop In, argumentuje proti legislativní úpravě, která se snaží tato rizika minimalizovat.

Podle statistických údajů, které máme k dispozici, roste ve Spojených státech amerických a paralelně i v Evropské unii podíl především audiovizuální reklamy zaměřené na dětského spotřebitele a na teenagery průměrně o pět procent. V roce 2001 činily v USA investice směřované do reklamy pro tuto cílovou skupinu 230 miliard dolarů a v Evropě to bylo přibližně 100 miliard dolarů. Pokud vezmeme v úvahu, že reklama oslovující děti a mládež ve Spojených státech, činila v roce 1964 "jen" 2,2 miliardy dolarů a ještě o dvacet let později to byly "pouhé" čtyři miliardy dolarů, pak je tento růstový trend alarmující.

Opakovaně nám posílá kritické připomínky k Britským listům redaktor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Nejnověji ostře protestoval proti tomu, že Štěpán Kotrba citoval podle Českého rozhlasu předsedu Slovanského výboru Mináře, že Jan Sokol je údajně "kolaborant z rodin kolaborantů". Jindřich Šídlo považuje tuto citaci za "sprostou manipulaci" a poukazuje na to, že Štěpán Kotrba byl členem KSČ, takže "kdo je kolaborant", ptá se. Kotrbova formulace mi nepřipadá zrovna šťastná. Kotrba se jí skutečně otevírá obvinění z manipulativnosti. Na to je férové poukázat.

Jde mi však o něco jiného. Opakovaně nabízím panu Šídlovi, aby se k obsahu Britských listů vyjádřil veřejně, kritika je záslužná a potřebná. Jenže to on ne.

Třiadvacetiletá prodavačka v knihkupectví na londýnském letišti Heathrow Samina Malik byla shledána vinnou, že psala básně na oslavu islámského terorismu a shromažďovala si doma extremistickou literaturu.

Dala si jméno "lyrická teroristka" a psala a na internetu zveřejňovala básně na počest Usámy bin Ladina, texty chválící islámské mučednictví a usekávání hlavy obětem.

V britských médiích silně pokračuje kontroverze, týkající se komisaře londýnské Metropolitní policie Sira Iana Blaira. Mnozí ho obviňují z odpovědnosti za smrt nevinného občana, Brazilce, elektrikáře Jeana Charlese de Menezese, kterého londýská policie zastřelila po nástupu do metra v červenci 2005. Minulý týden prohrála londýnská policie soudní řízení v této věci, kdy ji soud shledal vinným z celé řady závažných pochybení.

Některé zprávy zní našinci jako z jiného světa, nebo aspoň světadílu.

Do této kategorie v poslední době určitě patřily informace o tom, jak v průběhu argentinské krize dělníci obsazovali zkrachovalé fabriky a pokračovali v jejich provozování. Bez šéfů, bez výplat, s nejistou vyhlídkou, pokud šlo o reakci státních struktur. Nakonec v řadě případů argentinské soudy potvrdily nové majitele - dělnické kolektivy - a zdá se, že aspoň některé z podniků mají dobré šance na přežití.

V evropských poměrech tato představa zní téměř neskutečně. Přesto k něčemu podobnému v Evropě došlo, a to dokonce v sousedním Německu.

< fotografie Getty Images

Firmy Unilever, Cargill, Nestlé, Kraft, Procter and Gamble rozšiřují svou poptávku po palmovém oleji, který se dováží především z provincie Riau na Sumatře. Tam je uloženo podle odhadů až 14,6 miliard tun uhlíku v jednom z nejhlubších světových rašelinišť.

Více něž 1,4 milonů hektarů pralesa v Riau bylo už proměněno v plantáže, další 3 miliony hektarů lesa mají být proměněny v oblast pro pěstování biopaliva.

Při likvidaci starobylých pralesů se uvolňuje uhlík. Rašelina se rozkládá a pozemky se stávají obětí požárů, které často hoří po desetiletí. Pokud budou rašeliniště na Sumatře dál takto ničena, podstatně to zvyší globální emise uhlíku, varuje organizace Greenpeace.

Podrobnosti v angličtině ZDE

27.11.2006 - obdržel MHMP písemné oznámení o konání shromáždění svolavatele Erika Sedláčka, ve kterém byl uveden jako účel shromáždění ,,protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku".

30.11.2006 -- MHMP s využitím možností daných zákonem toto shromáždění zakázal. Svolavatel podal proti tomuto rozhodnutí k Městskému soudu v Praze žalobu, ve které se domáhal jeho zrušení.

Nás, členy různých antifašistických levicových organizací, spojuje nesouhlas s akcí, kterou pořádají Mladí národní demokraté 10. listopadu 2007. Tato organizace, napojená na neonacistický Národní odpor, plánuje uspořádat pochod pražským bývalým Židovským městem na výročí Křišťálové noci -- pogromu, během kterého bylo v roce 1938 v nacistické Třetí říši zavražděno přes 100 židů a přes 30 tisíc jich bylo zavlečeno do koncentračních táborů, odkud se většina nikdy nevrátila. Nacistická zvůle stála nakonec život šesti milionů židů.

Mysleli jste si, že problémy s fašismem a nacismem skončily před více než šedesáti lety, s pádem Mussoliniho a Hitlera, osvobozením okupovaných území a otevřením koncentračních táborů? Rádi bychom si to mysleli také, ale realita nám naneštěstí vstříc nevychází. Přibývá lidí, pro které představují nacističtí vůdci idoly, které je potřeba v mezích možností napodobit. "Žádný holocaust nebyl," tvrdí nám s kamennou tváří kolosální historický nesmysl - jako kdyby chtěli říct: "Hitlerovi se to nepovedlo, skutečný holocaust uděláme až my." Zatím "alespoň" napadají Romy, alternativní mládež, cizince, homosexuály, Židy... každého, kdo se jim nelíbí. Ti, kteří za jejich násilí zaplatili životem, se už počítají v řádu desítek.

Že Literární noviny už dávno nejsou to, co bývaly, se všeobecně ví. Přesto lze říci, že pod vedením Jakuba Patočky se do jisté míry staly listem opozičním vůči vládní politice a že si tak získaly část své ztracené prestiže zpět. Jenže jak se říká -- "ocuď až pocuď". Čas od času si ukousnou příliš horké sousto, které ne a ne spolknout, takže je chvíli přežvykují, a posléze nespolknuté a tudíž i nestrávené vyplivnou. Někdy jde o podstatné věci, jindy o malichernosti -- dost často nějak osobně svázané s lidmi, kteří Literárky dělají. A protože zastávám staré lidové rčení, že každý cikán hádá podle vlastní karty, posloužím osobní zkušeností.

Před více než rokem otiskly Literárky recenzi románu Věry Noskové. Jejím autorem nebyl nikdo jiný, než sršatý Vladimír Just, nesnášenlivý arbitr uměleckých kvalit nejen literatury, ale i divadla (viz jeho aktuální problémy v grantové komisi Magistrátu hl. m. Prahy). Just, který pracoval za normalizace v Ústavu české a světové literatury a který se při svých polemikách na stránkách Kmene neváhal před redakcí zaštiťovat výroky typu: "S mým názorem souhlasí celá ZO KSČ našeho ústavu," se po roce 1979 celkem úspěšně stylizoval a stylizuje do role celoživotního bojovníka proti komunismu.

Letos 29. srpna krátce po deváté hodině ranní zamířila skupina výzbrojních techniků na americké letecké základně Minot AFB v Severní Dakotě, kde je umístěno 5. bombardovací křídlo USAF, k jednomu z iglú, jak tamní personál nazývá přísně střežené zodolněné sklady řízených střel s jadernými hlavicemi. Netušili, že zanedlouho způsobí mimořádnou událost, která se nadlouho zapíše do historie amerického vojenského letectva. Nepostřehli totiž, že všech šest řízených střel AGM-129 bylo opatřeno jadernou hlavicí, každá o síle hirošimské pumy.

Od této chvíle byly tyto jinak přísně střežené jaderné zbraně dalších 36 hodin bez dozoru, protože nikdo z pozemních obsluh ani posádky letounu neměl o jejich skutečném stavu ani tušení. Za posledních čtyřicet let to byl první doposud známý let bombardovacího letounu s jadernými zbraněmi na palubě, který se ocitl ve vzdušném prostoru USA bez příslušného povolení z nejvyššího velitelského stupně strategických sil. Tato skutečnost, která by byla jistě dobrým námětem ke sci-fi fi lmu, odvrátila alespoň na chvíli pozornost amerických vojenských plánovačů od války v Iráku a Afghánistánu a vyprovokovala v Pentagonu i mimo něj řadu otázek souvisejících s adekvátním zabezpečením jaderné výzbroje USA před jejich možným zneužitím na vlastním území.

Tento článek vyšel v odborném měsíčníku ATM 11/2007 , který je v prodeji od pátku 2. 11.

BL 6. 9. 2007: Americký bombardér B-52 omylem vzlétl s jadernými střelami ZDE

Už ke mně nechodí jako zástupci firem s dárky, ale jako pacienti. Mají v pracovní náplni lámat doktory, přesvědčovat nás, abychom psali léky. Na druhé straně cítí strach, co bude, až jim bude zle. Jeden dealer mi vyprávěl, že mají školení, jak získávat lékaře. Kuchařku, komu nabídnout rovnou peníze, koho pozvat na kongres, komu zaplatit knížku, kdo si řekne o úplatek sám. Takhle to funguje.

Lékař Jan Hnízdil je neúnavný kritik současného zdravotnictví i medicíny. Hovoří o přínosech komplexní péče, o krizi ve vztahu pacienta a lékaře i o způsobech získávání lékařů agenty farmaceutických firem. Týdeník A2 se pokusil udělat sondu do prostředí zprivatizovaného zdraví. Jaká je lékařská etika dříve a dnes? Jak se lobbují lékaři? Co způsobí, že se ministr zdravotnictví stane oblíbeným mezi lékaři či farmaceuty? Přežije ve funkci déle, než ministr, který se rozhodne zisky farmaceutických firem kontrolovat? Podrobnosti naleznete v týdeníku A2-45. │KOŠ

Taky máte nepříjemně divný pocit, že se společnost čím dál víc radikalizuje? Ba co hůř, že se ze samé pokrytecké lásky k lásce, pravdě, slušnosti, poctivým ideálům, objektivitě a tzv. nezávislosti názoru začínají problémy nakonec formalizovat, následně bulvarizovat – a tím v konečném důsledku bagatelizovat?

Nejste sami.

To je jeden ze závěrů, ke kterému docházejí autoři ze Sekce pro ekonomické a sociální záležitosti OSN ve své Stručné informaci č.3 ze září 2007, ve které obhajují koncept všeobecné penze. Celý text je možno najít ZDE

Proč o tom píšu? Výše uvedený materiál totiž úzce souvisí hned s několika tématy, v současnosti a nedávné minulosti diskutovanými na BL, a nejen tam.

Stanice ČR 3 Vltava vysílala v pondělí 29.10.2007 v rámci Kritického klubu pořad Nostalgie Husákových dětí, jež se u příležitosti výstavy Husákovo 3+1 na VŠUP zabýval českým kutilstvím a tzv.lidovou tvořivostí. Příspěvky diskutujících se víceméně shodly na tom, že "české kutilství" je ojedinělý fenomén, což je nepochybně pravda. Zajímavé je zamyslet se proč, co bylo příčinou.

Každodenně jsme ujišťováni, - ba co více, často s podporou průzkumů veřejného mínění, - že lidi jsou s politikou nespokojeni až rozladěni, považují ji za špinavost atd. Bodejť by ne! Vždyť co nám během měsíců (a vlastně již celého roku) po volbách pod označením politika (a v rozporu s její skutečnou povahou) mnozí politici i početná media prezentují? V poznámkách o médiích (BLdne 9. a 25. října) jsem se zabýval obecněji médii, které nám barvitě prezentují jako politiku taškařice typu čunkiády, kubicovky, reje kolem bruselských miliard, vedení školství, ale také národní chobotnice, energetické koncepce a s delším časovým předstihem o přímé volbě prezidenta, či přístupu k "euru".

Jan Čulík konečně dopsal svou 650 stránkovou knihu o českém hraném filmu posledních osmnácti let (vyjde před Vánocemi v brněnském nakladatelství Host) a mohl se tedy znovu začít systematičtěji věnovat účetnictví Britských listů.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá pravidelně méně než 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V září 2007 přispělo celkem 86 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 13659.99 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.9. 2007 částku 143 461.71 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

srpen 2007červenec 2007červen 2007květen 2007