Zákon předložený koaličními poslanci se snaží ztížit pozici dlužníka výživného s premisou, že když bude postihován, bude donucen platit. Kromě jiného chce umožňovat soudům nahlédnout do daňových přiznání, aby viděli příjmy (což mohou už nyní prostřednictvím sociálky, protože pokud se přiznávájí přídavky na děti, tak pak se může pro ověření pravdivosti údajů i do těchto přiznání), mají se odpouštět soudní a exekuroské poplatky - což je sice dobře, ale té rodině, vlastně většinou ženě-smaoživitelce to nepomůže, protože bude mít několik soudních rozhodnutí, ale peníze pro dítě mít nebude. Což řešil návrh, který byl v nedávné době na plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednáván a koaličními poslanci zamítnut. Návrh zákona o náhradním výživném předložený poslanci ČSSD řešil situaci matek či otců samoživitelů, kterým dlouhodobě neplatí druhý partner na děti. Dle návrhu zákona měla být samoživitelům vyplacena záloha na nevyplacené výživné a povinnost vymáhat přecházela na stát.

Asociálnost koaličního „trucnávrhu“ , který přijala vláda Mirka Topolánka, je i ve výpočtu sociálních dávek. V případě, že neplatič bude dlužit, tak bude dostávat ty nejnižší... Takže je pak otázka, z čeho to výživné bude platit? Poslanec Kafka snad až příliš hlasitě kritizoval, že návrh sociálních demokratů neřeší příčinu neplacení. Koaliční návrh neřeší příčinu také. „Zelená žába“ slibovala, že sociální demokraty podpoří a tradičně, jak už to bývá s politickými sliby těch, kteří dávají přednost vlastnímu korytu, skutek utek. Návrh sociálních demokratů neřešil pozici dlužníka, ale pomáhal těm, kteří den ze dne zůstaly bez koruny pomoci. Chtěli jsme zazálohovat dlužné výživné a povinnost vymáhat by přešla ze zákona o rodině na sociální odbory pověřených úřadů s tím, že tyto odbory byly motivovány tím, že vymožené částky jim zůstanou v rozpočtu.

Poslanci vládní koalice však návrh smetli ze stolu s tím, že je asociální a zvýhodňuje děti z neúplných rodin. Ano, přesně ty, které potřebují nejvíce ochranu státu. Není to absurdní?

Kateřina Jacques, ač deklarovala, že náš návrh podpoří, nakonec hlasovala proti němu, čímž dokázala, že její mandát má blíže k modrému, než zelenému. Návrhem, který předložila spolu s poslanci Kafkou a Hovorkou, si tak zřejmě jen „žehlí“ svědomí a populisticky se snaží oslovit voliče, kteří se v poslední době od vládní koalice odvracejí. Mají pro to stále více důvodů.

Autorka je poslankyně a stínová ministryně pro ženu a rodinu za ČSSD