Studie se zaměřila na vztah BMI (váha metru čtverečního těla) a úmrtností na některé diagnosy. Sledování zahrnovalo dlouhé období cca 30 let. Prakticky neposuzovalo jiné aspekty než právě vztah BMI a vykázanou příčinou smrti.

Co je hlavní výhrada proti této statistické studii, je rozdělení skupin. Prakticky se sledovaly pouze skupiny s BMI pod 18,5 - podvyživení, s BMI 25 - 30, řekněme běžní, a s BMI nad 30, tj. obesní. Vůbec nebyla sledována zdravotní situace ostatní - nemoci, aktivity populace (úrazy). Vůbec nebyla sledována populace s referenční váhou.

I autoři jsou velmi opatrní ve snahách výsledky interpretovat.

Podobné studie již dříve dělaly bez stratifikace na jednotlivé příčiny úmrtí pojišťovenské společnosti. I ty jsou k dispozici. Závěr, že mírná nadváha vede k větší šanci na delší život, autoři nevyslovili a také je ze shromážděných dat nemožné ho vyslovit. Interpretace spíše BL než Independentu je v tomto případě pochybná či chybná.

Tato studie se zabývala jednou jedinou věcí, a totiž jaké příčiny úmrtí lze nalézt v jednotlivých skupinách populace podle váhy metru čtverečního těla.

Nezabývala se dožitím a již vůbec ne jakoukoliv aktivní manipulací s váhou a jejím vlivem na dožití. Ovšem největší slabina je právě nezahrnutí zdravotního stavu do celé studie.

To jí posunuje do sice možná zajímavé role z hlediska epidemiologie konkrétní populace v USA, ale zcela nezajímavé stran závěrů na věk a váhu.

Potravinářský průmysl a naši spoluobčané s "mírnou" nadváhou by proto měli s oslavným ohňostrojem rozhodně počkat. Všechna ostatní dostupná data ze studií proti nimž není možné vznést výtky jako proti NHANES totiž mluví naprosto opačně.