22. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 12. 2006

Virtuální bohoslužba nejen na Štědrý den

Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné

Čtení: Lukáš 1,46-53; Text: Galatským 5,6

Vánoční svátky, jak je v posledních desetiletích v Evropě prožíváme, stojí sice na biblické legendě o narození Krista, jsou také plné všelijakých náboženských symbolů a slov a jmen, ale popravdě řečeno, s křesťanskou vírou toho mnoho společného nemají. Jsou více výronem obecné lidské náboženskosti, než výrazem křesťanské víry. Křesťanská víra a náboženství totiž nejsou ani zdaleka totéž, jak si mnoho lidí myslí. Obojí spolu souvisí -- a přeci jsou to často doslova protipóly.

Nejprve k onomu vánočnímu příběhu o narození Krista: My vlastně nejen nevíme, kdy se Ježíš narodil, a jeho "narozeniny" jsou vlastně pokřesťanštěný zimní slunovrat, ale zejména celý ten příběh o jeho narození není žádným popisem faktické události, jak je to obecně chápáno. Je to podobenství, které nám vyprávěním příběhu obrazně říká něco velmi podstatného o člověku, o našem lidství vůbec -- a také o Bohu, jak v něho věřili první křesťané z okruhu Matoušova a Lukášova, evangelistů, kteří tento příběh -- každý trochu jinak -- vyprávějí.

Tutéž představu o člověku a Bohu sdělují ostatní bibličtí svědkové jinak, jinými výrazovými prostředky než vánočním vyprávěním -- takový Pavel, jehož texty jsou starší než evangelia příběh o narození v Betlémě ještě vůbec neznal, ostatní dva evangelisté -- Marek a Jan také ne. Co tedy ten vánoční příběh chce sdělit o člověku a o Bohu, v kterého jeho vypravěči věřili a proč jej v Bibli máme?

Člověk je zvláštní živočich. Již staří Židé na prvních stránkách bible vyprávějí jiný obrazný příběh -- o Adamovi, jakémsi prototypu člověčenství. Adam, sotva povstal z prachu země, chtěl znát dobré a zlé -- chtěl sám svévolně rozhodovat, chtěl manipulovat zlem i dobrem. Člověk rád manipuluje druhými, světem, rád svrchovaně rozhoduje. Bible právě tuto lidskou vlastnost nazývá hříchem: na nikoho a na nic nebrat ohled, rozhodovat vždy podle své okamžité potřeby a chuti, brát do své režie život svůj i život svých bližních, být středem všeho. Tato adamovská pýcha provází člověka dějinami a vždy znovu přináší nová náboženství a nové ideologie které si člověk vyrábí podle svých potřeb. Není lepšího nástroje k manipulaci s ostatními lidmi, než náboženství (ideologie, virtuální reality, reklamní kampaně, volební hesla, pověry, mýty - atd.).

Ten vánoční příběh o druhém Adamovi, jak Ježíše nazývá Bible, nás zve k jiné existenci, k jinému lidství, než tomu "hříšnému". Zve nás k pokoře, spravedlnosti, úctě k druhým lidem, k sociální rovnosti, svobodě. To vyjadřuje například slavný Mariin chvalozpěv "Magnificat", který je čtením tohoto kázání: "...rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně, tyrany svrhl s trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil a bohaté poslal pryč s prázdnou..."

Ten příběh naléhavě říká: to smysluplné pro člověka, to dobré, to, co mu přináší novou nabídku života, radost a štěstí, to nepřichází z herodovských paláců, nejsou u toho vojenské manévry a politické čachry. Ta nabídka nového lidství ze rodí v chudobě chléva a rozpoznávají a nalézají ji buď jen ti nejmoudřejší (mudrci u Matouše), či ti nejchudší (pasáci dobytka u Lukáše). Nejsou zde žádné mocenské ambice, žádná xenofobie, žádný imperialismus, šovinismus, kolonialismus, klerikalismus, a vůbec žádné --ismy. Jiným slovem -- žádné náboženství, které si člověk vytvoří k ospravedlnění svých vlastních ambicí a které nepřináší nikdy nic jiného, než peklo válek, zabíjení, upalování, koncentrační tábory...

Vánoční příběh říká: ten chudý bezmocný Ježíš, to je sám Bůh. Bůh tedy není ideologická futráž toho, či onoho lidského usilování, Bůh je takový, jako byl Ježíš. Chudý, bezmocný člověk, který se nechá raději popravit, než aby použil násilí. Vánoce nechtějí být tou sentimentální ideologií konzumu, mohutně živenou reklamními kampaněmi všeho druhu, jak je zažíváme dnes. Skutečné vánoce naléhavě zvou k věření, že návod na život, jak jej prezentuje Ježíš Kristus, je tím správným receptem. Tato vánoční víra nás vyzývá hájit velikost a důstojnost každého, i toho nejposlednějšího člověka, jeho práva a svobodu. Vánoční zvěst říká své jasné "NE" všem pokusům snižovat a znevažovat hodnotu kohokoliv. Proto žádný člověk na světě nesmí být diskriminován -- ani z důvodů rasových, ani náboženských, ani politických, či nacionálních. Žádný člověk by neměl umírat hlady, když jsme schopni hlad odstranit. Každý lidský život, i ten nejchudší a nejbezmocnější, je posvátný a je hoden naší ochrany.

Člověk stále touží být Bohem -- a vánoce přicházejí naopak se zprávou, že Bůh se stal člověkem. Člověk Ježíš je pravý Bůh.

Povězme realisticky: ona se žádná, ani ta křesťanská víra časem nevyhne určité institucionalizaci. Vyznavači každé víry si časem postaví svá shromaždiště, vytvoří si své obyčeje, zvyky, pravidla, svou řeč, prostě -- své náboženství. Náboženství je jakýsi sdílený prostor věřících, je to jazyk víry. To je celkem normální, člověk musí mít jisté identifikační kódy, aby věděl komu a kam patří, aby se domluvil se stejně smýšlejícími.

Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelným. Když se prvotní ethos víry vytratí a zbudou jen ta vnější znamení, která se stanou ne již jen prostředkem víry, ale cílem. Když víra atrofuje v náboženství, ideologii, která nahradí živou víru a konání obřadů a dodržování pravidel a pouček se stane vlastní náplní lidského vztahování se k pravdě a spravedlnosti. To je problém fundamentalismu všech věr.

A skutečná tragedie nastane, když se ona ideologie stane vědomě machiavelistickým nástrojem manipulace, cynicky zneužívaným těmi, kteří jí sami nevěří.

Proti tomuto degradování víry do pověrečného, samoúčelného, či dokonce cynického náboženství bojovali již bibličtí izraelští proroci; právě toto by měl být i stálý vnitřní zápas křesťanské církve. (A ovšem platí to i pro vnitřní zápas opravdového Islámu a jiných spiritualit.)

Vždy znovu je třeba připomínat -- a třeba právě při těch vánocích -- že ve víře jde o zcela jiný vztah k Bohu, než je ideologická náboženská praxe. Uvěřit -- to je zcela osobní akt svobodného rozhodnutí se pro zcela určitý smysl života. Víra je osobní volba, osobní rozhodnutí směrovat zcela konkrétním směrem svůj život, víra se nedá dědit jako náboženské zvyky či tradice. Víra se osvědčuje spíše v osobním jednání vůči druhým a světu než v tom, jak horlivě dodržuji náboženské poučky.

Pavlův text, který je základem tohoto kázání to říká jasně: v křesťanské víře nezáleží na vnějších projevech náboženství, jako např. židovská obřízka, ale pro víru je rozhodující víra realizující se v aktivní, energické lásce k druhým lidem. A jen připomeňme, co naznačil již před svou smrtí ve vězení Dietrich Bonhöfer: to, čemu říkáme sekularizace, odnáboženštění, to je pouze svým způsobem logický a nikoli zavrženíhodný důsledek právě této kritiky náboženství. Kritiky, kterou vznášeli již starozákonní proroci, kterou ztělesnil Ježíš, a kterou by právě křesťané měli a mohli vnášet do světa místo masírování se k násilnému "střetu civilizací". Víra -- každá víra - je zcela jasně definovaný hodnotový systém. Náboženství je indiferentní -- může posloužit k záchraně milionů lidí, stejně tak k jejich záhubě. Záleží na tom, jaký je Bůh toho, či onoho náboženství, či spíše jak je těmi, či oněmi interpretován.

Na celém světě, i na té naší bohaté severní polokouli přes všechny její zdravotní a sociální pojištěnecké a jiné systémy, je přeci tolik lidské bolesti, tolik utrpení, tolik potřeby lásky, energické lásky, o které psal Pavel jako o nejvlastnějším projevu víry! Pavel k tomu říká: budete-li udržovat pouze vnější projevy svého náboženství, Kristus vám nic neprospěje -- tedy, víra vám k ničemu nebude.

Ježíš, jehož narození si opět připomínáme nebyl zakladatelem nového náboženství. Nebo -- alespoň jím nechtěl být. S náboženskými autoritami své doby byl v konfliktu, který jej stál život. Chtěl nás pozvat -- a stále nás zve -- k svobodě víry zodpovědné za sebe sama i za celý svět, ve kterém žijeme. To je pravé poselství vánoc, nekonečně důležitější, než celé to sentimentálně-komerční pozlátko vánoc, jak je prožíváme dnes.

                 
Obsah vydání       22. 12. 2006
26. 12. 2006 Saddám Husajn bude popraven
26. 12. 2006 Fidel Castro "nemá rakovinu"
25. 12. 2006 Papež požaduje úsilí o mír na Blízkém východě
23. 12. 2006 Vánoční naděje Boris  Cvek
25. 12. 2006 Vánoce jako DIY Bohumil  Kartous
24. 12. 2006 Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné Zdeněk  Bárta
24. 12. 2006 Viliam Buchert mluvil s Václavem Malým
22. 12. 2006 Advent křesťanů ve dvojím obležení Ivo V. Fencl
22. 12. 2006 Vánoční vražda Wenzel  Lischka
25. 12. 2006 Washington Post: Americké ministerstvo obrany porušilo předpisy a proplýtvalo miliony
25. 12. 2006 Soukromá hanopisná kampaň doktora Valacha Karel  Dolejší
25. 12. 2006 Schwarzenberg, Amnesty International i Člověk v tísni: Čím se mažou, tím také smrdí... Štěpán  Kotrba
26. 12. 2006 Co je na spolupráci s Člověkem v tísni diskreditujícího?
26. 12. 2006 Mezinárodní lidskoprávní a humanitární organizace MUSEJÍ být nezávislé Jan  Čulík
25. 12. 2006 Naše ČT -- o Vánocích Oldřich  Průša
24. 12. 2006 Poučení staré dva tisíce let
24. 12. 2006 Teroristé "chystají vánoční útok na tunel v kanálu La Manche"
24. 12. 2006 Prezidentský úřad na prodej Zdeněk  Jemelík
24. 12. 2006 Tři chovatelé drůbeže nakaženi v Egyptě ptačí chřipkou
23. 12. 2006 OSN uvalila sankce na Írán
23. 12. 2006 Proč média nepíší, že Klaus porušuje ústavu?
23. 12. 2006 Průzkum veřejného mínění: "Náboženství je škodlivé"
23. 12. 2006 Násilí nejen na ženách Věra  Říhová
23. 12. 2006 Skutečné příčiny rasového násilí Jan  Rovenský
22. 12. 2006 Malá příhoda o domácím násilí a fungování státní moci, kterou si všichni platíme Michal  Musil
22. 12. 2006 Anglosaští fotbaloví fanoušci diskutují o české literatuře :)
26. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2006 První Čech na Islandu
22. 12. 2006 Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Vypsání krátké ostrovu Islandu a věcí některých zvláštních, kteréž v něm spatřeny býti mohou. A nejprvé o jménu ostrovu toho, proč slove a nazývá se Island Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O živnostech Islandských Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O rybách a potvorách mořských okolo Islandu Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O vrchnosti a řádu, kterého v zemi své ostříhají Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Náboženství v Islandu a jaký způsob při něm zachovávají Daniel Strejc Vetterus
18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
22. 12. 2006 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
22. 12. 2006 Bohu díky, ale za co? Uwe  Ladwig
22. 12. 2006 Vianoce (nielen) pre ateistov Eduard  Chmelár
22. 12. 2006 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Sedm statečných a jeden premiér Jaroslav  Ungerman
22. 12. 2006 O Štěpánech, džbánech a koledách Vladislav  Černík
21. 12. 2006 Jarní vody II. Alex  Koenigsmark
22. 12. 2006 Apage Satan Claus! Jakub  Topol
22. 12. 2006
22. 12. 2006 Šťastné a veselé China  Miéville
22. 12. 2006
22. 12. 2006 Milan  Kozelka
20. 12. 2006 Milan Kozelka: World Press Photos
22. 12. 2006 Miniohlédnutí vzad i vpřed na konci roku 2006 Miloš  Dokulil
22. 12. 2006 Rakousko vyhostilo Davida Irvinga
24. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Konečně se zbláznili Oldřich  Průša
22. 12. 2006 O Klausovi, vládě, která nebyla jmenována, a českém právním řádu
22. 12. 2006 Pilíře moci nebo obelisky bezmoci Ladislav  Žák
22. 12. 2006 Sociální demokracie na rozcestí Josef  Vít
21. 12. 2006 USA a česká AI Milan  Valach
22. 12. 2006 Kolik médií snese či si může dovolit demokratická společnost? Ivan  Müller
22. 12. 2006 USA aktivizují své vztahy s Ruskem Miroslav  Polreich
27. 12. 2006 Mistrovství republiky v pokeru -- reportáž z míst, kde jde o vše... Jaroslav  Pour
24. 12. 2006 Kazetové bomby a miny nadále ohrožují Libanonce
22. 12. 2006 O ženách a mužích
22. 12. 2006 Reformní vláda na baterky. Halelujá... Jiří  Havel
22. 12. 2006 Zahradník kozlem Jana  Maříková
22. 12. 2006 Schwarzenberg by byl ideálním ministrem zahraničí ČR Vlastimil  Marek
22. 12. 2006 Post-demokratická rizika a problém reprezentace Jiří  Bystřický
22. 12. 2006 Svět trvale udržitelné války a širokospektrální dominance Vladimíra Al-Maliki Levá
22. 12. 2006 Nesejmutelná odpovědnost za vlastní chování Jan  Potměšil
22. 12. 2006 Obavy po česku vykecané František  Schilla
21. 12. 2006 Americký voják obžalován z vraždění v Iráku
22. 12. 2006 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Bude nás budoucnost potřebovat? Jan  Baltus
22. 12. 2006 Riziko falešných sobů Radim  Valenčík
22. 12. 2006 Smyšlená programová dezerce nebo neznalost? Jiří  Havel
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
22. 12. 2006 Jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat Jozef Bohumil Ftorek
21. 12. 2006 Mexiko má dvoch prezidentov Samuel  Kováč
21. 12. 2006 Kýchající krysy a zlá čarodějnice z jihu Meike  Snijder
21. 12. 2006 Sneezing rats and the wicked witch of the South Meike  Snijder
21. 12. 2006 Zmarněný rok života Zdeněk  Jemelík
20. 12. 2006 Hospodaření OSBL za listopad 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Vánoce, svátky míru a konzumerismu RSS 2.0      Historie >
24. 12. 2006 Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné Zdeněk  Bárta
23. 12. 2006 Vánoční naděje Boris  Cvek
22. 12. 2006 Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Vypsání krátké ostrovu Islandu a věcí některých zvláštních, kteréž v něm spatřeny býti mohou. A nejprvé o jménu ostrovu toho, proč slove a nazývá se Island Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Náboženství v Islandu a jaký způsob při něm zachovávají Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O živnostech Islandských Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O rybách a potvorách mořských okolo Islandu Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 První Čech na Islandu   
22. 12. 2006 Apage Satan Claus! Jakub  Topol
22. 12. 2006 Advent křesťanů ve dvojím obležení Ivo V. Fencl
22. 12. 2006 Vánoční a novoroční vydání Britských listů   
22. 12. 2006 Vánoční vražda Wenzel  Lischka
22. 12. 2006 Vianoce (nielen) pre ateistov Eduard  Chmelár
22. 12. 2006 Šťastné a veselé China  Miéville
22. 12. 2006 Reformní vláda na baterky. Halelujá... Jiří  Havel

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
24. 12. 2006 Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné Zdeněk  Bárta
11. 11. 2006 Povýšená nízkost a ponížená lidskost Zdeněk  Bárta
8. 9. 2006 Vůle ke smyslu Zdeněk  Bárta
28. 8. 2006 Telefon do nebe Stanislav  Heczko
25. 8. 2006 Osoba blízká, aneb arogantní nedůvěra Zdeněk  Bárta
14. 8. 2006 Zákon a my: Sobota je učiněna pro člověka a ne člověk pro sobotu Zdeněk  Bárta
15. 7. 2006 Moc jeho Ducha Zdeněk  Bárta
2. 7. 2006 Žízeň po životě Zdeněk  Bárta
15. 1. 2006 Pachatelé nepravosti a zbyteční lidé Zdeněk  Bárta
7. 1. 2006 Nesmíme se orientovat jen na požitkářství a přepych Zdeněk  Bárta
23. 12. 2005 Vánoce 39˚C Zdeněk  Bárta
9. 9. 2005 Kázání o naší době a době konce Stanislav  Heczko
2. 9. 2005 Kázání o pravdě Stanislav  Heczko
29. 1. 2005 Vaše srdce obrostlo tukem, takže jste slepí a hluší, vaše srdce je tvrdé a necitlivé Zdeněk  Bárta
24. 1. 2005 O lásce, protože té není nikdy dost... Štěpán  Brodský