Bushova administrativa uvažuje nadále o místě ve střední Evropě, kde by USA instalovaly protiraketový systém jako předsunutou obranu proti raketám z Iránu, mířící "proti Spojeným státům a jeho evropským spojencům".

Americký vládní návrh, který přišel opět už po několikáté během posledních let, uprostřed rostoucího zájmu o Írán, o kterém se USA domnívají, že vyvíjí jaderné zbraně, požaduje instalovat 10 antiraketových sil v Evropě do roku 2011. Česká republika je mezi státy, které připadají v úvahu. Očekává se, že doporučení na vhodnou lokalitu dorazí toto léto k ministru obrany Donaldu H. Rumsfeldovi. Pentagon požaduje po Kongresu 56 miliónů USD na počátek projektu, což není částka, která by v Kongrsu vyvolala silnou opozici. Celkové náklady, včetně nosičů, je odhadován u 1.6 miliardy USD. Pentagon plánuje pro daňový rok 2007 na protiraketovou obranu "hvězdných válek" celkově 9.3 miliardy USD .

Základna by se měla stát další součástí amerického protiraketového "deštníku", jehož hlavní články USA vybudovaly na Aljašce nebo na Marshallových ostrovech. Plán na vybudování protiraketové základny ve střední Evropě naráží na rozhodný odpor Ruska. Náčelník Generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij řekl polskému listu Gazeta Wyborcza, že Moskva s případným vybudováním štítu nic nenadělá. "Měli byste ale vědět, co vás čeká," upozornil Balujevskij země, na jejichž území by mohla základna stát. "Rusko neplánuje jaderný konflikt s USA. Tyto země ale pochopitelně zvyšují své riziko," dodal Balujevskij. Česká republika se podle autora článku, Michaela R. Gordona, snažila vyhnout se veřejné diskuzi o projektu americké účasti na protiraketovém projektu, protože se ministři obávali, že by se toto téma mohlo stát událostí číslo jedna v červnových parlamentních volbách. Obezřetní z téhož důvodu byli i Američané. Výsledkem je, že se úředníci Pentagonu neodvažují mluvit otevřeně o potenciálním umístění základny na českém území.

Michael R. Gordon, NYT: U.S. Is Proposing European Shield for Iran Missiles ZDE

Americká protiraketová základna v České republice TÉMA BL

V probíhající volební kampani se otázky mezinárodních vztahů téměř vytratily a jsou-li vůbec představiteli stran uchopeny, soustředí se na problematiku Evropské unie, zejména tehdy, jestliže jsou vnímána její pozitiva. Političtí představitelé se tak řídí "poptávkou" veřejnosti, která v průzkumech mínění tyto otázky upozaďuje. Přesto existuje problém, který by občany nepochybně zajímal a vyvolal by občanský zájem, kdyby o něm byl volič otevřeně a věrohodně informován. Jde o otázku českého zapojení do budování antiraketových systémů Spojených států nebo NATO a s tím související možnost umístění raketové základny na území České republiky.

Ještě v neděli se v Otázkách Václava Moravce část publika smála a někteří zúčastnění představitelé kroutili hlavami, když na možnost americké základny na našem území upozornil s odkazem na New York Times Vojtěch Filip.

Dostali jsme asi tři maily, v nichž čtenáři argumentují, že David Rath se chová nemožně a že Mackova facka zezadu byla "tak nějak chlapská" a "výchovná". Je to pozoruhodné zmatení myslí.

Na evropském kontinentě se fackování už nejméně třicet let za výchovné nepovažuje, považuje se za primitivní a buranské. Právě proto se Mackův výstup dostal do světových médií. Hodně přispěl k "popularitě" České republiky, která se normálně do zahraničních médií nedostane. Děkujeme, pane Macku, že tak šíříte "dobré jméno" své vlasti do světa.

Říkejte tomu cenzura, ale články, obhajující fackování, v tomto listě publikovat nebudeme, stejně jako zde nebudeme zveřejňovat texty, obhajující kouření a kritizující jeho zákaz (píšu tohle v kavárně na pražském letišti, kde mě kouřením odvedle dusí český podnikatelský primitiv - na mysl mu nepřijde, že by se mohl zeptat okolosedících, zda jim jeho protispolečenský zlozvyk nevadí). Těším se do Skotska, kde je ve veřejných místnostech čistý vzduch - vyperu zase veškeré šatstvo...:)

Kdybychom zveřejňovali články, obhajující "výchovné facky" či kouření, bez ohledu na to, jak velká část české veřejnosti v ně možná věří (v souvislosti s Mackovým útokem se vyskytly neuvěřitelně hloupé názory), také bychom se zařadili mezi burany a primitivy.

Motto: Už jste řekli své ano raketovému silu ve vaší zahrádce, milí chalupáři?

Volby, nevolby, asi se tomu nevyhneme. Ať někdo chce nebo nechce. Téma případné vojenské základny USA na území České republiky probublává, jako by se "nechumelilo". Poručit větru dešti stále neumíme. Tak se to nějak samo schumelilo, že si o základně štěbetají vrabci na světových střechách.

Jen u nás ticho po pěšině.

Michael R. Gordon, NYT: U.S. Is Proposing European Shield for Iran Missiles ZDE

Akademický senát VŠUP dospěl k závěru, že od svého zvolení rektorem ak. mal. prof. Boris Jirků svým jednáním a rozhodováním vážně porušil řadu nejen vnitřních předpisů VŠUP, ale i obecně platných právních předpisů, a tím ohrozil stabilitu, funkčnost a dobrou pověst VŠUP. Senát ho hodlá odvolat.

VŠUP - volba rektora TÉMA BL

Každá generace má spasitele, lotry, pseudoumělce, vrahy, zlolajníky, šašky a lid -- lidu bylo třeba, a je stále, důkladně vysávat z financí, ukládat do kasiček, kas, vlastních i cizích kapes mocných a nemocných, zakládat konta a promptně přikrádat v zájmu ďábelského skřeta, ukrytého v každém z nás -- pravda je: že kdo vykřikuje, že nekrade, krást nepřestal, kdo se štítí morální čistou, nebyl a není zcela čistý, kdo známkuje bližní zlehka ve valčíkovém tempu, podivuje se uraženě, když sám je oznámkován.

Chceš-li v strachu, nepokoji žít
musíš k tomu vtip na rozum mít.
Chceš-li dodělat se vezdejšího chleba
Bývej hloupým, kde je toho třeba.

Obecné pravdy známe. Všichni si je uvědomujeme a potýkáme se s odpovědmi. Každý jeden a po svém. Známe klasickou otázku Černyševského a nejenom jeho: "Što dělať".

O co jsme v posledním století přišli? Přesně o to, co jsme získali. Stali jsme se bohatými s víme, čemu za to vděčíme. Mít co ostatní a být a zůstat sám. V tom je podstata našeho žití. I v materiálnu je chudoba.

Desítky osob včetně 16 civilistů byly zabity při americkém leteckém úderu v okrese Pandžwayi v Afghánistánu, konstatovaly americké úřady. Útok byl zaměřen proti Talibánu a Američané ze smrti civilistů obvinili Talibán. Konstatovaly, že se partyzáni z Talibánu záměrně skrývají za civilisty.

Po odsouzeníhodném ataku na komunistického poslance Jiřího Dolejše autora zprvu ani nenapadlo událost veřejně komentovat. Názor jsem nezměnil ani po následném incidentu, jehož obětí se stala členka Strany zelených Kateřina Jacques. Třebaže jsem byl, přiznávám, zvědav, kdy nastane (očekávatelné) "završení" triády útoků na členy nepravicových partají.

Mít prezidentem profesora v odvětví, které je některými lidmi, včetně samotného prezidenta, považováno za vědecký obor, má své zjevné výhody. Prezident pracuje na základě poznaných zákonů a nemůže tudíž dělat chyby.

Je až s podivem, jak velký mandát mají moderátoři ČT - naposledy v diskusi se zástupci malých stran v nočních zprávách na ČT 1 ve 22.30 hod. v pondělí 22. května 2006 večer. Přestože zástupci neparlamentních stran několikrát výslovně žádali, aby mohli mluvit o tom, co oni sami považují za důležité, byli vždy moderátorem zcela nekompromisně donuceni odpovídat na tu otázku, kterou jim moderátor položil. Například i pro mě zcela nudnou - jakého chtějí prezidenta.

O tom, co bylo údajnou příčinou rozhodnutí Miroslava Macka k útoku na ministra zdravotnictví Davida Ratha, média informovala poměrně podrobně. I méně soudný či názorově "protirathovsky" vychýlený čtenář z toho musí nutně poznat, že v žádném případě nešlo o výrok, který by se jakkoliv dotýkal cti paní Mackové a bylo třeba kvůli němu volit účtování, typické pro předminulé století. Mohl se ovšem dotknout jiných osobnostních vlastností pana Macka a dotkl-li se, pak poprávu. Neboť nebyl to David Rath, kdo by byl první zavdal příčinu ke konfliktu, který se udál v sobotu 20. 5. 2006. Připomeňme zde některé výroky Miroslava Macka, které ze strany Davida Ratha zůstaly až dosud bez odezvy.

Bývalý místopředseda ODS a dnes externí poradce čestného předsedy ODS a prezidenta republiky Václava Klause v sobotu místo moderování diskuse na stomatologickém kongresu zezadu udeřil do hlavy ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD). Chvíli na to ho napadl pěstmi.

Tolik suchá zpráva. Ponechme nyní stranou otázku, zdali je etické, aby diskusi nepolitické profesní organizace, kterou podle zákona (č.220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře) má být profesní komora, moderoval prominent jedné politické strany. Tento způsob organizace akce, která měla zahájit "týden zdravotnického neklidu", organizovaný zejména Stomatologickou komorou, spíše potvrzuje, že ministr Rath nemusí být daleko od pravdy, když tvrdí, že jde o politickou akci organizovanou před volbami ve prospěch ODS.

Nejen o profesní a politické etice po tomto aktu asi nemá smysl hovořit. Etika dostala na frak. Zkusme si však položit několik otázek, které s touto fackou více či méně souvisí.

Facky, jak známo, padají z těch nejrůznějších důvodů a v nejrůznějších sociálních prostředích: v parlamentech, na hospodských záchodech při tancovačkách nebo jako jemný políček v kostele jakožto výchovný iniciační rituální symbol z dlaně biskupovy, jak jsem jej pocítil na tváři při biřmování před mnoha a mnoha desetiletími v katedrále sv. Petra v Brně. Bohužel jsem se dočetl, že naše osvícená doba staleté rituály nesnáší, pročež byl biskupský políček z biřmovacího obřadu vypuštěn.

Z kostelů vypuzen, v Praze si našel výchovný políček nový prostor při zahájení stomatologického kongresu, definován jako záležitost mezi muži.

Když neumějí novináři vybrat z pár českých slov to správné, tak ať pouští celé záznamy bez sestříhávání, každý si udělá obrázek sám.

Z hlediska televizního diváka se ukázalo, že s televizním zpravodajstvím veřejnoprávní televize asi není vše v pořádku. O tom, že ne všichni redaktoři našich televizí (a nejen jich) patří k výkvětu vzdělanosti, je možné se přesvědčovat poměrně často, a i se o tom občas píše. Jako důkaz nechť poslouží popis události, o které se bude hovořit jako o "Mackově pohlavku."

Mám asi problém. Netýká se to jen toho, že jsem dva měsíce nenapsal žádný "pamflet" do Britských listů a kromě Strategie ani nikam jinam. Jde spíš o to, že si nejsem jist, jestli je rozdílu mezi Petrem Štěpánkem, Petrem Žantovským či Vítem Blahou na jedné straně a Janem Čulíkem, Štěpánem Kotrbou či Bohumilem Kartousem na straně druhé. Přiznávám, že bližší mi jsou ti tři poslední. Nicméně, proč první skupina kritizuje ze zásady jen ČSSD (nebo KSČSSD, jak se dnes říká) a druhá skupina nezávislých publicistů jen ODS?

Opět musím reagovat na ohlupující kampaň protijaderných a jinak zelených aktivistů, která občas pronikne i na stránky BL. Někdy ochránci všeho živého bojují za pracovní místa v uhelných dolech a elektrárnách, jindy vyjadřují obavy o ekonomickou efektivitu a ziskovost největšího tuzemského výrobce elektrické energie. Ve své nejnovější agitce se pustili do boje za nižší cenu elektřiny (čímž patrně chtějí podpořit její vyšší spotřebu). Pro tento účel zneužili tentokrát srovnávací údaje Eurostatu ohledně cen elektrické energie v EU.

Výskyt citací "vyčtenin" z časopisu Der Spiegel u publicisty Karla Hvížďaly ZDE

Děkuji za polemiku Tomáše Poláčka, "Konspirační teoretiky žádné argumenty nepřesvědčí", krásně totiž ilustruje neschopnost věcné argumentace většiny apologetů na toto téma. Za prvé můj původní článek měl za cíl především informovat o pozadí a hodnověrnosti organizace Judicial Watch, o které si čtenář mohl ve výsledku udělat obrázek sám. Dále článek apriori ani netvrdil, co bylo či mohlo být příčinou exploze v Pentagonu.

V dubnu přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 25 812.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.