Dne 1.2. 2006 nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla odejmuta právní moc a tedy i vykonatelnost stavebnímu povolení na MÚK Malovanka. Přesto dále nerušeně probíhá stavební činnost. Už celé dva měsíce! Jde o názornou ukázku civilizovanosti pražského úřednictva i vedení hlavního města Prahy. Touha po uskutečnění miliardového kšeftu je podle všeho tak silná, že se troufale ignoruje nejen zjevná, doložená a těžko odčinitelná zhoubnost uvedené stavby, ale dokonce i zákon a soudní verdikt! Nemluvě už vůbec o slušnosti, profesionalitě a ochraně veřejných zájmů, o povinné ochraně obecného dobrého námi volenými politickými reprezentacemi. To vše se děje za naše peníze daňových poplatníků a dokonce i na dluh, tedy na úkor budoucích generací. Občané hlavního města by toto měli vědět!

K diskusím a polemikám ohledně pravicovosti a levicovosti na naší politické scéně přispěl způsobem, který by neměl být jen tak zapomenut, pilný a, proč to nepřiznat, i často inteligentně vtipný, bývalý místopředseda vlády a místopředseda ODS Miroslav Macek v článku "Pravý úhel pohledu" (MF Plus 12/2006). Učinil zde především rázný konec všem, kteří mezi levicí a pravicí váhají nebo dokonce tvrdí, že nejsou ani pro levici, ani pro pravici a dívají se dopředu. "Kdo tvrdí, že není ani pravičák ani levičák, je levičák", tvrdí M. Macek. Konečně víme, že Bursík a spol. si nám tak mohou vykládat co chtějí!

Nejen Česko, ale velkou část Evropské unie (EU) v posledních letech často trápí   nadbytek vody, většinou se z toho ale Evropané relativně rychle vzpamatují. Velké části světa naopak dlouhodobě trpí nedostatkem vody, hlavně, ale nikoli pouze, té hygienicky nezávadné, tedy pitné. 4th World Water Forum se ve dnech 16. - 22. 3. 2006 uskutečnilo v Mexico City pod názvem "Lokální akce pro globální výzvu", aby diskutovalo o zprávě OSN a vyvodilo z ní závěry. Sešli se tam zástupci téměř 150 vlád a jistě by bylo dobré dozvědět se od představitele České republiky, co se tam dohodlo a co na to našim jménem říkal. O tom by i česká média snad informovala...

Je pochopitelné, že jakákoliv diskuse o energetice, zejména s ohledem na její budoucí uspořádání a formu budí veliký zájem. Je to proto, že způsob získávání energie je základní charakteristikou každého organismu či společenství. Nyní se nacházíme v přelomové době; budeme muset opustit majoritní energetický systém, protože vyčerpáme jeho zdroje. Je na nás, abychom dobře uvážili, kam budeme další vývoj směrovat, především kam budeme investovat prostředky na výzkum a vývoj. Bylo by správné se podívat na všechny hlavní možnosti, které v tuto chvíli máme k dispozici.

Nedovedu si představit, co by lidé dělali, kdyby najednou přestala fungovat veškerá média. Zhroutil by se internet, nevyšly by noviny, časopisy, přestalo by hrát rádio, vysílat televize, zmizely by bilboardy, a to by trvalo třeba rok, anebo pořád. Zavládly by chaos a nejistota. Lidé by se museli obrátit zřejmě sami k sobě a s tím, co by tam nalezli, by si museli vystačit.

Mohu říci, že s některými závěry pana Štěpána Kotrby v článku "Povodeň 2002 - ohlédnutí čtyři roky nazpátek" lze do značné míry souhlasit, píše čtenář Aleš Háva. Alespoň s argumentem typu, jak se stoletá, pětisetletá a tisíciletá voda stávají pomalu a neodvratně vodami desetiletými, pětiletými či ještě kratšími. A je hloupost domnívat se, že se jedná o jevy nahodilé, neřku-li přechodné. Jedná se o jeden z mnoha specifických syndromů nového tisíciletí, s nímž bude záhadno se smířit a naučit žít.

Proč vlastně máme nepřímou, zastupitelskou demokracii? Důvody jsou technické. V minulosti nebylo možné v rozumné době sesbírat hlasy od několika milionů obyvatel. Proto si obyvatelé zvolili své zástupce, který zastupoval jejich zájmy. Voliči nad těmito zástupci, poslanci a senátory postupně ztráceli kontrolu. A naopak, volení zástupci začali rozhodovat sami o sobě. Odhlasovali si právní nedotknutelnost, jsou doživotně nepostižitelní za činy, které spáchají během svého funkčního období. Prohlásili sami sebe za něco více, než jsou lidé kteří je zvolili. To jim ale nestačí.

Ve svém předcházejícím článku jsem psal o víře v jednoho boha a její principiální neslučitelností s demokracií. Demokracie totiž stojí na uznání plurality lidské společnosti a právu všech jejích členů se společně a rovnoprávně podílet na její správě i na rozhodování o zákonech, kterými se tato společnost bude řídit. Rovněž jsem poukázal na hlubokou vnitřní mentální příbuznost komunistických stran východního typu a hierarchických církví, jakými jsou např. církev katolická či pravoslavná. To ovšem není žádný objev. Již francouzští osvícenští filozofové zhodnotili praktickou zkušenost s autokratickým charakterem katolické církve ve své filozofii.

Více než dva měsíce před volbami se ukazuje na základě srovnání dlouhodobých trendů překvapující podobnost chování sympatizantů jednotlivých stran při odpovědích na otázky, koho by volili - s průběhem křivek průzkumů a voleb už proběhlých.

Pokusili jsme se o srovnání a extrapolovali výsledky do podoby volebního výsledku pro parlamentní volby roku 2006. Neberte proto prognózu jako "Bohem zjevenou budoucnost". Bůh není a voliči si za výsledek voleb vždy mohou sami. Každý z nich tou měrou, jak odpovědně a prozíravě volil ty, kteří se nakonec do parlamentu dostali. Ne podle řečí, ale podle skutků v minulosti i přítomnosti poznáte je...

A tato prognóza? Je to jen taková grafická hra...

Britské listy vám přinášejí ohlédnutí za povodněmi před čtyřmi lety. Pro poučení, pokud jsme se od té doby poučili... Vláda nyní vyhlásila kvůli záplavám v 7 krajích stav nouze, dvě miliardy z dividend ČEZ půjdou z rozhodnutí vlády na záplavy, ministr financí Sobotka navrhl zvýšit kvůli povodním rozpočet o 5 mld. Kč.

Jako by se ale od té doby před čtyřmi lety nic nestalo. Ale ne, to není pravda - stalo se toho moc. Byl schválen zákon o výjimečném stavu, zákon o integrovaném záchranném systému, proběhla řada cvičení. Vypracovaly se protipovodňové plány. Bohužel někteří starostové si mysleli, že na nic nejsou a hodili je do šuplete, místo toho, aby začali horečně stavět poldry a hráze. Někteří idioti si koupili vynikající stavební parcely za lacino - v záplavovém území... Uvěřili mediálnímu mýtu o tisícileté vodě. Některým hrázným se dodnes zdá, že počínající povodeň je důvod roztočit Francisovy turbíny naplno a zapomínají, že přehrady plní především roli zásobníků, zadržujících vodu a až teprve poté roli výroben elektrické energie. Hlupáci ve funkcích starostů, kteří tvrdili, že metro je bezpečné i uprostřed povodní, už nejsou starosty. A ti, co starosty jsou, už ví, co nikdy nesmí říkat. Někteří úředníci státu či povodí stále ještě neví, co mají dělat, když je vyhlášeno povodňové nebezpečí.

Ale to jsou dětské nemoci budoucnosti - budoucnosti, která nás nemine. Jestliže byly povodně jednou za pět let, pak jednou za čtyři roky, není to "stoletá" či "tisíciletá" voda. Je to pro příště "dvouletá" voda. Nepřijdou-li přívaly vod na jaře s jarním táním, přijdou na podzim se silnými bouřkami. Nebudou-li to povodně, bude to sněhová kalamita, přinášející dva metry sněhu při třicetistupňových mrazech. Musíme se učit, jak přežít budoucnost stále vrtkavějšího počasí. Nic jiného nezbývá. Protože pojišťovny už nikdy nepojistí nikoho, komu vyplatily pojistku... A přijde doba, kdy pojišťovny už nepojistí nikoho. Protože pojistná matematika se zhroutí. Zaplaťpánbů za moudrost rybníkářů Jakuba Krčína a za inženýrskou erudici stavitelů přehrad z dob ranného socialismu.

Povodně 2002 66 FOTOGALERIÍ

Dle obecných politologických zásad je posuzována stabilita jednotlivé země a její demokratický standard zpravidla jejím poměrem k menšinám. Definice pojmu menšina může být dosti široký. Ne přesně do této kategorie zapadá i poměr k ženám a jejich postavení ve společnosti. Ale i tento faktor bývá často určujícím. Nejedná se sice přímo o "náš problém", ale je dobře i tento aspekt mít v povědomí. I on má často velmi vypovídající hodnotu, pokud chceme posoudit z humanitárního pohledu stav určitého společenství a jeho organizačně právní struktury.

Jak již uvedeno, můžeme sledovat menšiny různých kategorií: národnostní, etnické a také různého náboženského zaměření. Pokud své posuzování chceme metodicky zjednodušit a nalézt určitý univerzální přístup, nepochybně by se jednalo o poměr k židovské menšině. Je rozptýlena v mnoha zemích, má svou obecně známou historii a ne vždy okolní "svět" našel k jejím problémům či samotné existenci tolerantní přístup. Podstata je obecně známa. Individuální vztah často určuje i charakter jednotlivce či celé společnosti k hlavním zásadám demokracie.

"Bez nejmenších dokladů nebo argumentů je zde [u Borise Cveka] předložena teze, že zaměstnavatel "v první řadě" je ekonomický partner zaměstnance, a nikoli "vykořisťovatel", jako by se tyto role vylučovaly." Tyto role se opravdu nevylučují a Boris Cvek nic takového neříká, ba ani nenaznačuje. Jde o to, která role je "v první řadě". Je-li to vykořisťovatel, pak vykořisťovanému nezbývá, než permanentně stávkovat nebo stát "samostatně výdělečnou osobou" a práci i výdělek si zajišťovat sám. Pokud si první nemohu dovolit a na druhé z jakýchkoli důvodů nemám, pak je pro mě ekonomicky nejvýhodnější "nechat se vykořisťovat".

Spor o registrované partnerství mi připadl žabomyší, nedůstojný pojetí vztahu dvou osob, jak mu rozumí naše západní, křesťanská civilizace. Nyní, když diskuse utichla, bych chtěl ukázat zcela jinou, byť na slepičí dvorek české politiky se nehodící perspektivu problému.

Prezident Klaus, jak řekl, svým vetem zákona o registrovaném partnerství hájil svobodu. Vzpomínám-li si dobře, jeho argumentace stála na dvou pilířích.

Protože jsem byl konfrontován s názory čtenářů, že články, které píšu jsou příliš složité, na jedné straně, na druhé straně se někdo vyjádřil, že mé články jsou banální. Proto se nyní pokusím vysvětlit oč mi jde, z čeho čerpám, co mě inspiruje. Osobně nedělám nic jiného, než stanovuji význam jednotlivých slov, slovních spojení. Jednoduše řečeno stanovuji sémantický význam slov, či slovních spojení^[1]. Podívejme se společně na jeden biblický text, protože tam nejlépe budu moci vysvětlit svůj postup při práci s biblickými texty.

Je neděle odpoledne, nemluví se o ničem, než o CPE (návrh zákona o zaměstnávání absolventů škol, Chirakem čerstvě schválený - poznámka redakce). Na tržištích a v kavárnách, kde se tradičně v neděli před obědem mluví o fotbalu a o ženách, se mluví o CPE, o pátečním projevu Chiraka a o další demonstraci chystané na úterý. Levicové strany a organizace rozdávají na tržištích letáky, zvou na úterní demonstraci. Mezi rajčaty a banány se diskutuje. Počet těch, kdo si "troufnou" odsoudit studenty, blokující fakulty, lycea a dálnice, se pohybuje kolem několika procent. Dost to připomíná loňské referendum o euroústavě, nebo spíše proti ní. V televizi se samozřejmě mluví o CPE. V poledne jsem vyslechl toto: "Dnešní sociální, politická, ústavní, vládní a morální krize by vypukla i bez CPE, tak jako by první světová války stejně vypukla i bez sarajevského atentátu."

Hollandovo vedení Socialistické strany se rozhodlo "prudce otočit kormidlo doleva".

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.