3. 4. 2006
Podobnost předvolebních postojů a možné výsledky volebVíce než dva měsíce před volbami se ukazuje na základě srovnání dlouhodobých trendů překvapující podobnost chování sympatizantů jednotlivých stran při odpovědích na otázky, koho by volili - s průběhem křivek průzkumů a voleb už proběhlých. Pokusili jsme se o srovnání a extrapolovali výsledky do podoby volebního výsledku pro parlamentní volby roku 2006. Neberte proto prognózu jako "Bohem zjevenou budoucnost". Bůh není a voliči si za výsledek voleb vždy mohou sami. Každý z nich tou měrou, jak odpovědně a prozíravě volil ty, kteří se nakonec do parlamentu dostali. Ne podle řečí, ale podle skutků v minulosti i přítomnosti poznáte je... A tato prognóza? Je to jen taková grafická hra... |
ODS ukazuje už od jara 2004 doteď překvapující podobnost vývoje volebních preferencí s předvolebním obdobím 1995-1996. ODS vykazuje také už od svého prvního výsledku ve volbách 1992 lineární pokles dlouhodobého trendu volebních preferencí, přerušený pouze "Špidlo-Grossovskou krizí" v roce 2002. Těmto dvěma politikům ČSSD může ODS děkovat za vzestup na rekordní, 35% hranici preferencí, která ji postihla v roce 2004. Poté se dlouhodobý trend vrátil ke své klesající hodnotě. Nezměněným tempem. U ČSSD je nyní nejpodobnější vývoj stavu preferencí několik měsíců před volbami roku 1998. Stoupající trend je stabilní - přes dvouměsíční pokles, který strany levice provází prakticky před každými volbami. Výsledky jsou pak o to více "překvapující"... Je to tradiční manipulativní "hra" těch agentur, které nechtějí zpracovávat "očištěná data" o dlouhodobě se projevující asymetrie. Jediným prokazatelným výsledkem ČSSD je, že vnitrostranická krize v ní skončila a voliči to už i pochopili. Strmý, v trendu lineární vzestup na původní úroveň je toho důsledkem. Meziměsíční vývoj preferencí KDU-ČSL a KSČM se nejvíce podobá minulým volbám z roku 2002. Zde je nutno vzít v úvahu věk voličů a úmrtnost členské základny. U KSČM pak stále vzrůstající lžiskóre, dané nechutí starších voličů "přiznat se" veřejně k volbě komunistů. Stress z primitivního antikomunismu se ve stáří snáší stále hůře. U obou stran je úbytek členské základny za poslední období -25 až -30%. A to jsou obě "tradiční", národněfrontové strany stále největší. Voliči US-DEU se buď smířili s politikou ODS, odkud předtím přišli a "vrátili se z vandru domů", nebo jsou výsledkem čtyřkoaličních "Brandýských" paktů Cyrila Svobody a Hany Marvanové se Sorosovými stipendisty a jinými ekologickými aktivisty - a směřují k modrozeleným Zeleným. Vývoj preferencí Zelených nyní ale odpovídá s jednoprocentní tolerancí blamáži z roku 1998, kdy stejným tempem ve stejnou dobu před volbami rostly preference Důchodcům za životní jistoty, aby se pak po volbách sociologické agentury omlouvaly a červenaly za desetiprocentní lapsus. Dnes je tomu stejně. Uvidíme po volbách... Z tehdejších volebních průzkumů jsme extrapolovali výsledky voleb té které strany na základě prosté podobnosti výsledků strany v příslušném roce a výsledk zanesli na křivku trendu k datu voleb. Ze všech křivek se pak sestavily koalice (s výjimkou "velké koalice ODS a ČSSD, kterou obě strany kategoricky vyloučily. Výsledky jsou v procentech, neb počítání necelých mandátů je za stávající tolerance primárních vstupních dat (počet respondentů cca 1000, váženo, tolerance plus minus 3%) holý nesmysl. Trendy vzestupu a pádu stran a koalic ale lze brát vážně, neb lidé a jejich reakce na politiku se už deset let nemění, systém se zkušenostmi sociologů zacyklil závislostí ryze abstraktních, "vystřelených" čísel a jejih PR interpretace. Na "ostré" výsledky si proto počkáme. Do voleb... To jsou jediná spolehlivá data. Jedno zjištění lze říci už nyní s jistotou. Politika se racionalizuje (krátkodobé emoce ani kauzy na dlouhodobé trendy nemají prakticky žádný vliv) a stabilizuje (exotické a účelové strany jsou odmítány konzervativním postojem voličů). Spasitel se doposud volební komisi nepřihlásil. Zároveň je zřetelný trend k binarizaci politiky na dva silné proudy - pravici a levici. Tím více, čím více je shoda na globalizaci a kontinentalizaci politiky a souboj idejí se vede na tématech sociálních, makro- i mikroekonomických a jejich fiskálních dopadech. Střed si nejspíše vinou předvolebně koaliční gravitace oba bloky nejsilnějších stran rozeberou mezi sebou. Proč volit "jednoagendové" partaje, když nikdy nejsou schopny dostát svému slovu a zvyšují jen turbulentnost a politickou koruptivnost vládního i parlamentního prostředí? Vydíracímu potenciálu malých stran postupně odzvonilo. Havlova idea o nepolitické politice "občanských" aktivistů v "občanské" společnosti Sorosovských stipendistů, idea o nových paradigmatech a volebním potenciálu středu se definitvně hroutí. Měšťák zůstává měšťákem a romantik romantikem. Všichni ostatní jsou už normální. A to je prozatím jediná dobrá zpráva, neboť se agendy politických stran stávají přehlednými a čitelnými pro občana - voliče. Je stále jasnější, kdo je kdo a kdo sežere po volbách chráněného brouka potemníka. Volební preference stran, koalic a krátkodobé trendy 2005 - 2006dle průzkumů IVVM/CVVM
data CVVM, prognóza a trendy Š. Kotrba, graf Š. Kotrba
Volební preference 1992 - 2006dle průzkumů IVVM/CVVM
data IVVM/CVVM, prognóza a trendy Š. Kotrba, graf Š. Kotrba |
České volby v roce 2006 a povolební pat | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 4. 2006 | Podobnost předvolebních postojů a možné výsledky voleb | Štěpán Kotrba | |
1. 3. 2006 | Joker Blonde v roce 2005 | Irena Ryšánková | |
23. 2. 2006 | Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti | Václav Novotný | |
22. 2. 2006 | Zelené preference | Oskar Krejčí | |
1. 2. 2006 | Pomlčkové strany | Oskar Krejčí | |
1. 2. 2006 | Klaus by měl veřejně přiznat, že jeho privatizační metody byly katastrofální | Václav Žák | |
30. 1. 2006 | Program až na posledním místě? | Štěpán Kotrba | |
16. 1. 2006 | KSČM: Praha už není Jurský park | Štěpán Kotrba, Irena Ryšánková |