18. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 8. 2004

Česká televize připravila pro své koncesionáře opravdu speciální menu. K snídani můžete mít plavání, k obědu beach volejbal, k večeři gymnastiku a mezi tím budete bez objednání dokrmováni volně se nabízejícím summary, veledůležitými jednohubkami o výskytu českých hrdinů účastnících se olympijského táboráku a rozhovory s hlavami do toho kterého sportovního taje zasvěcenými. A pokud byste náhodu nemohli v noci spát, otevřte ledničku (tedy televizi) a pokračujte v obžírání.

Sloupek

Před časem mne požádaly Haló noviny o rozhovor. Jelikož mi nečiní problém říkat své názory komukoliv, neměl jsem problém vyhovět. Hesla "s komunisty se nemluví" považuji za pubertální a nedemokratická. Komunisté existují, volí je nezanedbatelná část obyvatel a jsou legitimní politickou stranou demokraticky voleného parlamentu demokratického státu. Vše ostatní je politika.

Neexistuje debilní otázka, pouze odpověď. A s každou odpovědí lze polemizovat další otázkou. Redaktor HaNo Milan Rokytka je profesionál, a tak dialogu nemuselo stát nic v cestě. Stálo. Vedení redakce. Rozhovor byl k oboustranné spokojenosti uskutečněn, autorizaci jsem nežádal, redaktor Rokytka položil otázky, jaké chtěl, já odpověděl na všechny - také, jak jsem chtěl. Akceptace tazatele i tázaného.

Pouze jsem se na přímou otázku po kvalitách listu, pro který měl být rozhovor uskutečněn, vyjádřil nikoliv diplomaticky, ale upřímně. Řekl jsem, co si o kvalitách řízení listu myslím. Rozhovor nevyšel, i když byl vyžádán.

Vysoký funkcionář KSČM mi včera soukromě zatelefonoval, aby mi neoficiálně sdělil, že jsem se vyjádřil do té míry nediplomaticky, že redakce se rozhodla rozhovor nezveřejnit. Akceptuji to, ale divím se. Mohli polemizovat, i když nejspíš nemohou - není s čím... A tak mne "řešili"...

Nemám problém s tím, že někdo nezveřejní rozhovor, mám problém s tím, že mi to neoznámí redaktor či editor, případně sama šéfredaktorka, ale politik, který list neřídí... Soukromě, abych já měl jasno. O kvalitách rudého listu to ale vypovídá víc, než by se zdálo. Mám problém, jestliže se dozvím, že kritickou glosou kolegyně Ryšánkové na adresu Haló novin, o které jsem se zmínil i v Britských listech, se zabývá ústřední výbor - nejvyšší orgán KSČM a "modré" tiskové oddělení strany dříve, než porada redakce listu. Mám problém s tím, že nepolemizují s obsahem, ale zjišťují, jak to, že má tak dobré informace zevnitř strany. Ví, co neví ani komentátoři Haló novin. Ví, co je rudozelený program. Ví to, že komentátoři-senioři píší na psacím stroji Consul. Ví, že těmto komentátrům seniorům říkával bývalý předseda KSČM Svoboda ještěři a redakci nazval Jurským parkem. Ví i to, že Svoboda je pryč, zatímco Věrtelář ne... Tisková mluvčí KSČM Hoření celý den řešila, jak to, že na rozdíl od redaktorky Práva Götzové Ryšánková chodí na každou tiskovku a ví i to, že někdo přepsal špatně tiskovou konferenci...

Doufám, že si na kolegyni či na mne nenajmou detektivní agenturu za 50 000 tak jako na autory blogu DeHaló... Škoda peněz.

Ponechávám tedy v Haló novinách nezveřejněný rozhovor Milana Rokytky čtenářům Britských listů. Aby věděli, co všechno "jim" škodí...

19. 8. 2004

Šiitský duchovní Muqtada al-Sadr přijal mírový plán, vypracovaný iráckou národní konferencí, jehož součástí má být odzbrojení jeho armády a odchod ze svatyně ve svatém městě Nadžaf, řekla jedna delegátka na této konferenci ve středu, informuje televize al-Jazeera podle tiskové kanceláře AP. Vyskytly se však pochybnosti, zda to není pouze al-Sadrův taktický manévr, jehož cílem má být odvrátit bezprostředně připravovaný útok irácké armády na svatyni, v níž se se svými stoupenci skrývá.

18. 8. 2004

Nový ministr spravedlnosti Pavel Němec v úterý vyslechl verzi nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, jejíž úřad minulý týden obvinil z úniku informací v případu vydání Viktora Koženého Bahamským společenstvím do ČR. Marie Benešová k tomu po jednání řekla, že "bude napříště o podobných informacích rozhodovat sama". Nepřímo tak vlastně naznačila, že došlo k jistému pochybení, ačkoli to doposud novinářům sveřepě popírala s tím, že jde o příliš složitý případ, o kterém ani nový ministr spravedlnosti nemá ještě dostatek informací. Pokusím se tedy tento "zapeklitý" oříšek ještě více rozlousknout, přestože si myslím, že problém je úplně jinde.

18. 8. 2004

K devadesátému výročí vypuknutí první světové války

Historické poučení z první a z druhé světové války je bohužel přesně opačné. První světová válka nás učí, že územní kompromis je lepší než válka a že splnění "čestně uzavřených" závazků mocností malým zemím je recept na masové vraždění a že je šílené dovolit slepému mechanismu armád a aliancí, aby jednal proti zdravému rozumu.

Druhá světová válka nás učí, že snaha o dohodu s tyranií zradou malých národů tyrana jen povzbuzuje, že odmítání jít do války hned vede k horší válce později a že pouze tvrdé odmítnutí kompromisu zabrání uzavření špatného míru s ještě horšími muži. První světová válka nás učí, abychom nikdy nespěchali do boje, druhá, abychom nikdy neustoupili násilníku.

18. 8. 2004

Rozhovor se Štěpánem Kotrbou, který nemohl v Haló novinách vyjít, protože "nám" škodí

Milan Rokytka
Veřejnoprávní média čelí mocenským tlakům a manipulacím...
Opravdu? A jak jste na to přišel?
Jejich vedoucí představitelé mnohdy nevydrží a rezignují na své poslání nabízet ověřené, objektivní a vyvážené informace z celého společenského názorového spektra.
Tak zaprvé bych se bránil termínu veřejnoprávnost. Daleko věrnější, obsažnější i symboličtější je termín veřejná služba. Obsahuje totiž to, co má obsahovat -- slovo sloužit a slovo veřejnost.
18. 8. 2004

Mick Hume protestoval skoro proti všem moderním válkám, od války na Falklandských ostrovech v roce 1982 přes první válku v Perském zálivu až po válku v Kosovu. Nyní však protestuje proti požadavkům stáhnout britská vojska z Iráku. Sdílím všechna znepokojení ohledně toho, co se v Iráku děje, napsal autor v deníku Times.

18. 8. 2004

Kuvajt Moorův film zakázal. Jordánsko se ho pokusilo přestříhat. Saúdští komentátoři na něj útočí. Sýrie neví, co si má s Moorovým filmem počít, informují stránky televize Al Jazeera.

18. 8. 2004

Delegaci čelných Iráčanů, která se vydala z Bagdádu do Nadžafu, se nepodařilo ukončit konflikt mezi šiitskými ozbrojenci a americkými jednotkami v tomto městě.

18. 8. 2004
17. 8. 2004 Nadžaf: Jednání delegace Irácké národní konference s Muqtadou al-Sadrem zkrachovala. Boje pokračují s neztenčenou silou.
17. 8. 2004 Nadžaf: Vzdušný úder amerických vojenských helikoptér přišel jen několik hodin po příjezdu vyjednavačů do do svatého města. Úterní boje zabily tři civilisty a zranily 15 dalších.
17. 8. 2004 Nadžaf: "Požadavky vyjednavačů jsou neuskutečnitelné. Svatyně musí být v rukou náboženských úřadů. Vyjednavači chtějí, abychom odešli z Nadžafu, ale my jsme synové Nadžafu, my jsme zde doma," řekl al-Sadrův vojenský pobočník, šejk Ali Smeisim.
17. 8. 2004 Nadžaf: Do města dopoledne dorazili vyjednavači Irácké národní konference. Skupinu vede Hussain al-Sadr, příbuzný duchovního Moqtady al-Sadra.
17. 8. 2004 Nadžaf: V centru města pokračovaly tvrdé boje mezi Sadrovými ozbrojenci a iráckými provládními jednotkami, podporovanými americkými vojáky. Na hřbitov u hrobky immáma Alího dopadlo několik leteckých bomb.
17. 8. 2004 Kút: AFP informovala, že policie zatkla ve městě Kút místního imáma šajcha Amara Atu Hamadáního, který je Sadrovým příznivcem. Zatčený v pondělí vedl protesty proti násilnostem v Nadžafu.
16. 8. 2004 SOUHRN - Konec týdne v Iráku plný krve
18. 8. 2004

Analýza od našeho zpravodaje na Blízkém východě.

Snahy o politické řešení krize ve svatém městě Nadžaf, která ohrožuje tamější posvátná místa šíitské větve islámu a jejíž řešení, ať už jakéhokoliv druhu, by se mohlo stát se precedentem pro postup proti ozbrojeným povstalcům v jiných iráckých městech, v úterý pokračovaly.

18. 8. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Předchozí zpravodajství iráckého odboje > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >> >

18. 8. 2004

Václav Havel a Václav Malý podepsali protestní dopis bývalých disidentů ze sovětského bloku (mezi dalšími signatáři jsou Jelena Bonnerová, Adam Michnik, Philip Dimitrov, Mart Laar), adresovaný Mezinárodní federaci asociací knihoven, v němž protestují proti útlaku knihovníků na Kubě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

17. 8. 2004

Přečetl jsem si se zájmem Vaší kritiku Schulzova fejetonu o vystěhování komunistů na Kubu. Samozřejmě, že s Vámi souhlasím, i když je jasné (což potvrzuje i Radko Kubičko), že se jednalo o ne příliš vážně míněny fejeton, píše Jiří Pehe a pokračuje:

Když jste se ale tohoto tématu se vší vážnosti ujal, bylo by docela zajímavé, kdybyste to zařadil do širšího českého kontextu a porovnal s vyhnáním 3 milionů českých Němců (nebo německých Čechů) z Československa, které podle průzkumu veřejného mínění schvaluje i nyní až 70 procent Čechů. Píšu to proto, že BL se svého času - alespoň se mi zdálo - stavěly na stranu advokátů vyhnání.

Srdečně zdravím, Jiří Pehe

Jan Čulík k tomu poznamenává:

18. 8. 2004

Dovolil bych si opravit některé nepřesnosti v komentáři pana Jiřího Pehe. Hovoří o jakémsi "vyhnání vlastních občanů". Pokud je seznámen s textem Postupimské dohody, pak nešlo o jakési vyhnání, ale o odsun (anglicky transfer). Rovněž nešlo o vlastní občany, ale o občany Německé Říše. Odsun nebyl z rozhodnutí české vlády, ale vlád vítězných mocností. Majetek, který takto odsunutým německým občanům propadl, měl částečně odškodnit české občany za škody jim způsobené možná jinými německými občany, a bylo odpovědností vítězných mocností a posléze německých vlád tyto německé občany kompenzovat, pokud se domnívaly, že byli tito němečtí občané ztrátou majetku poškozeni více, než ostatní německé obyvatelstvo. Pokud je mi známo, tak západoněmecká vláda takovou kompenzaci svých občanů udělala. Avšak čeští občané ještě zdaleka nebyli odškodněni a o zbylých reparacích se Jiří Pehe nezmiňuje. Znamená to, že se domnívá, že by je čeští občané neměli dostat? Jedná se o velmi vysokou sumu.

18. 8. 2004
Reakce Tomáše Gala ze Švýcarska na diskusi mezi Janem Čulíkem a Jiřím Pehe "A co vyhánění Němců?"

Německým skupinám, které se neustále snaží o anulování Benešových dekretům nejde o princip, ale o majetek, jak už to v tomto světě chodí. Principy a morálka zůstávají nějak stranou. Jedním z kritizovaných bodů v asi 15 dekretech, které se týkaly odsunu německých (a maďarských) občanů z východních oblastí Československa, Polska a Maďarska, je to, že tito občané si mohli vzít sebou pouze to, co unesli, ostatní majetek propadl státu. Kolik si toho mohli vzít sebou na cestu do Dachau, Treblinky, Auschwitzu a jiných vyhlazovacích koncentračních táborů občané židovského nebo romského původu z nejrůznějších zemí Evropy? Odsunutí Němci si směli ponechat to, co bylo milionům Židů a zástupcům jiných etnických skupin odebráno: život.

18. 8. 2004

Zaujala mě výměna názorů mezi Janem Čulíkem a Jiřím Pehe, píše José Provazník. Jen nevím, kde se vzal fakt, že 70% Čechů schvaluje Benešovy dekrety. Celý tento údajný průzkum je absolutně zcestný, protože se vsadím, že nikdo z těch dotázaných tyto dekrety nestudoval, ale jen o nich slyšel v televizi, takže sama otázka by se jim vůbec neměla pokládat.

Dále nechápu co vlastně myslí pan Pehe těmi "stalinskými metodami". Jde prostě jen o to, že pomsta (bohužel) patří od nedávna mezi základní lidské vlastnosti a tento odsun se jistě dá považovat za jistý druh pomsty i když ho původně (jak jste správně poznamenal) iniciovali Spojenci a ne sám Beneš.

18. 8. 2004

Tak se zdá, že jedině ten německý zákon - který, jak píše pan Válek, "jediný míru viny a riziko neloajality individualizuje" - je skutečným zákonem o skutečných lustracích, nijak nepostižený kontinuitou komunistického bezpráví. Jak jinak, NDR zanikla a z ní vzešlé nové země SRN převzaly skutečnou legislativu.

18. 8. 2004

Ještě několik slov k Mašínům

Jan Sýkora mi v "Dodatku" ke svému článku "Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" vytýká, že místo "prostých fakt" uvádím "sprosté odsudky". Nevím, nedá mi to ale, abych nezareagoval na jeho "opravy".

17. 8. 2004

Rád bych upozornil na zcela čerstvý nález Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku ve věci Sidabras et Džiautas v. Litva ze 27. července 2004, který podle mého soudu naprosto mění pohled na lustrační zákony v zemích bývalého východního bloku.

Nález SIDABRAS AND DZIAUTAS v. LITHUANIA (do formuláře zadejte Sidabras) ZDE DOC

17. 8. 2004
Tisková zpráva ministerstva práce a sociálních věcí

V poslední době se v médiích objevují informace o chystaném sčítání Romů v České republice. Rozvíjí se neadekvátní diskuse, ve kterých se vyjadřují i romští předáci. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tímto sděluje: žádné sčítání Romů se nechystá. Vláda ČR připravuje sociologické šetření, na základě kterého chce zjistit, v jakých podmínkách žijí příslušníci vyloučených skupin. Na přípravě tohoto výzkumu se bude podílet také MPSV a Český statistický úřad.

18. 8. 2004

My s nimi vyběhneme 9.

Jaksi jsme nikdy neuměli účinně naložit s bohatstvím, které nám pán Bůh naložil. Lehkomyslný vztah k ruskému matu je nesporný důkaz.

"Soldat Ivanov!"

"Ja!"
"Golovka ot chuja!"

Nenajdete žádného Rusa, dokonce ani žádného rusky hovořícího muže, jenž by nepoznal tuto naši přímo abecední pravdu. Možná, že se dokonce nenajdou ani chlapci starší tří let. Mluvíme a přemýšlíme v našem klejícím nářečí, avšak jaksi se za to stydíme. Pravdaže, se není za co stydět, ale je třeba se jen nadchnout sílou tohoto jazyka a využít jeho síly ve svůj prospěch.

Toto je devátá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

17. 8. 2004

Richard Thomas, britský vládní Informační komisař (Information Commissioner), varoval v pondělí v rozhovoru pro deník Times, že existuje rostoucí nebezpečí špehování občanů tak, jak to dělala v komunistickém NDR tajná policie Stasi, pokud bude státu dovoleno, aby shromažďoval o občanech příliš mnoho informací.

Thomas vyjádřil znepokojení zejména nad třemi projekty britské vlády:

  1. Zavedení občanských průkazů
  2. samostatný rejstřík obyvatelstva, který plánuje britský statistický úřad
  3. návrhy na databázi všech dětí až do věku 18 let.

17. 8. 2004

Jak interviewovat zastánce nepřijatelných názorů

Včera jsem zaslechl v pořadu rozhlasu BBC You and Yours zajímavý příklad, jak efektivně interviewovat zastánce nepřijatelných názorů. V rozhlase vysílali rozhovor s obhájcem aktivistů za práva zvířat, kteří připravili jednoho hostinského o zaměstnání proto, že odmítl vyhostit ze svého hostince chovatele morčat pro vědecký výzkum. Rozhlas BBC absurdní argumentaci interviewovaného nijak necenzuruje, ale strukturuje rozhovor reakcemi reportéra tak, že je nepřijatelnost jeho názorů zcela zjevná.

17. 8. 2004

Problémem je náboženství

Prezidentu Bushovi a Republikánům se - zatím - nepodařilo podřídit americkou ústavu judeokřesťanskému učení. I kdyby by však schválili zákon, zakazující sňatky homosexuálů, byl by to teprve začátek. Leviticus 20:13 a novozákonní Kniha Římanů dokazují, že Bůh nařizuje, aby byli homosexuálové vyvražděni. Bůh nám také nařizuje, abychom vyvraždili lidi, kteří pracují v sobotu, a také cizoložníky a děti, které proklínají své rodiče. A americký Kongres by měl zrušit zákaz otroctví, protože Pán Bůh otroctví schvaluje, s výjimkou případů, kdy pán otroka zbije tak vážně, že otrok přijde o oko či o zub, v kterémžto případě nám Exodus 21 přikazuje, aby byl otrok propuštěn.

Co z toho vyplývá? Že ať už lidé berou svou náboženskou víru jakkoliv vážně, starobylé náboženské texty nemohou tvořit základ sociální politiky v jednadvacátém století, argumentuje v listě Los Angeles Times Sam Harris.

17. 8. 2004

Je dobré číst Haló noviny. Paměť je krátká a mohli bychom zapomenout... Mohli bychom podlehnout iluzím, že termín radikální levice obsahuje implicitně i inteligenci a gramotnost. Kvalifikovanost. Řemeslnou poctivost. Kritičnost. Rozum. Komentář sám je jasným signálem toho, kam dnes směřují Haló noviny. Místo levicového tisku kráčí pod praporem Miroslavy Moučkové... Kam vlastně? Věrtelář nezklamal. Po vzoru předchůdců si vyřizuje účty tak, jak bylo po léta i jeho zvykem.

Irena Ryšánková na serveru Česká média odvedla dobrou práci. Polemika "Soudruh Věrtelář nic neví nebo nic nechce vědět?" s komentářem Václava Věrteláře "Mění KSČM svůj program?" vznikla na základě nepravdivé a neinformované Věrtelářovy kritiky reportáže z tiskové konference "KSČM prosazuje rudozelený program". Věrtelář ukazuje to nejhorší ze žurnalistiky, to, co se bohužel v deníku Haló noviny vyskytuje častěji, než si je schopna sama redakce připustit. Je věcí novinářů, aby šéfredaktorce tohoto listu řekli, co nechtějí a co si pod pojmem žurnalistika nepředstavují, i kdyby to napsal sám Václav Věrtelář... Ten totiž sám ví nejlépe jen jedno: "co vlastně chtějí a co si pod socialismem představují" ti staří a nepoučitelní komunisté, kteří jsou mu podobní. Konjukturalismus ve vztahu ke čtenáři se tomu říká...

17. 8. 2004

Žijeme ve velice náročném, stále náročnějším světě: musíme ze sebe vydávat více a více, je stále těžší "být sám sebou", nenechat se rozptylovat: nenechat se svést k usilování o věci, vztahy, hodnoty, o něž vlastně nestojíme, které nám navíc v konečném důsledku škodí; jsme stále intenzivněji, nenápadněji manipulováni a kontrolováni, stále naléhavěji je nám vnucováno, že "není alternativ", že "kritika nemá smysl"...

16. 8. 2004

Musím se zde zastat J. Čulíka proti nařčením, že porušuje své vlastní zásady a principy právního demokratického státu. Pochopil jsem jeho komentář od začátku tak, že jde o znechucení naprostou polymorfní amorálností sebeobhajoby Karla Hoffmanna a nikoliv o zpochybňování jeho zákonného práva na vlastní hájení.

Zároveň se ale chci vyjádřit k právně postaveným argumentům, určeným pro jednotlivé soudní instance v rámci obhajoby. Na jejich formulaci se totiž podle slov Vojtěcha Filipa z KSČM ochotně na základě žádosti K.H. podílela stranická "odborná skupina pro legislativu a lidská práva". Můžeme si tedy udělat obrázek nejen o hodnotové stabilitě jednoho postaršího expohlavára minulého režimu, ale zároveň i o hodnotách, za které se staví současná, údajně reformovaná KSČM. To je ostatně důvodem, proč se ke kauze ještě vracím; senilní projevy jednoho starce by mne samy o sobě k takové aktivitě rozhodně nevyburcovaly.

Nejprve bych se chtěl vyjádřit k vybraným, čistě právním argumentům, které použil K.H. ve své poslední a neúspěšné obhajobě. Vzhledem ke svému věku a apolitičnosti nemám důvod k nijaké podjatosti, která by každý argument nutně převrátila ve prospěch mého přesvědčení; pokusím se pouze nalézt věcné chyby.

7. 8. 2004

Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!

V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

17. 6. 2004
>   29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
>     2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
>     2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
>     1. 7. 1997 -   1. 9. 1997
>     3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
18. 8. 2004 Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie Milan  Rokytka
18. 8. 2004 Některé války stojí za to vést   
18. 8. 2004 Nesmyslné vraždění?   
18. 8. 2004 Kvalita rudého listí Štěpán  Kotrba
18. 8. 2004 Utíkej, Viktore, utíkej! Jan  Sýkora
18. 8. 2004 Pehe a odsuny František  Nepil
17. 8. 2004 Život zvířat je důležitější než zaměstnání nějakého hostinského   
17. 8. 2004 Svatý teror   
17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek

Český film RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě Jan  Čulík
29. 7. 2004 Znovu s Vojtěchem Jasným Jan  Čulík
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce   

MFF 2004 - festivalový deník RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
21. 7. 2004 Dobrý český film a jeho americký vzor Petr  Šafařík
12. 7. 2004 Uhýbají čeští filmaři před skutečností? Jan  Čulík
12. 7. 2004 Brabcův Krysař není úplně špatný film Jan  Čulík
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
11. 7. 2004 "Provinční" udělování cen v Karlových Varech? Bohumil  Kartous
10. 7. 2004 Karlovy Vary: Hlavní cenu získal mechanický italský film Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
9. 7. 2004 Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" Jan  Čulík
8. 7. 2004 Slabinou MFF Karlovy Vary je tradičně nevýrazná soutěž Petr  Šafařík

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě   
14. 8. 2004 Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11   
13. 8. 2004 Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes Jan  Čulík
13. 8. 2004 O Michaelu Moorovi: Souhlasím   
13. 8. 2004 Michael Moore zveřejnil záběry, kde nový šéf CIA konstatuje, že je pro tuto funkci nevhodný   
12. 8. 2004 Iráčtí vzbouřenci nejsou bojovníky za svobodu   
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
28. 7. 2004 Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk Viktor  Šaněk
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 Jednání se nekonalo: al-Sadr odmítl přijmout delegaci   
18. 8. 2004 Jednání s Muqtadou as-Sadrem: rozporné signály všech zúčastněných   
18. 8. 2004 IRÁK: Povstání šíitů pokračuje dál   
18. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 11. srpna 2004   
17. 8. 2004 FBI obviněna, že utajuje styky z nájemným věznitelem v Afghánistánu   
17. 8. 2004 Nejméně šest osob zahynulo při úterním atentátu v Bagdádu   
16. 8. 2004 Alláh je velký a nevěřící psi odejdou Štěpán  Kotrba
16. 8. 2004 Al-Sadr: Nová irácká vláda je "horší než Saddám"   
16. 8. 2004 Bagdádská konference hledá řešení konfliktu v Nadžafu   
16. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 8. srpna 2004   

Zelení RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 Růžové angažmá pro zelenou stranu Martin  Mach
6. 8. 2004 Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny Karolína  Šůlová
6. 8. 2004 Hnutí DUHA s politiky netančí Vojtěch  Kotecký
4. 8. 2004 Duhoví lidé a pozadí Tmavozeleného puče Ivan  Brezina
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
23. 7. 2004 Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny Vojtěch  Kotecký
21. 7. 2004 Zelení mloci útočí Ivan  Brezina
2. 7. 2004 Strana zelených jde doprava Milan  Valach
2. 7. 2004 Martin Bursík vstupuje do Strany zelených Pavel  Pečínka
17. 6. 2004 Gratulace Milanu Horáčkovi: Zelený z Česka do europarlamentu přece jen pronikl Pavel  Pečínka

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
22. 7. 2004 Rozdíl mezi psem domácím, hlídacím, vlkem stepním a hyenou skvrnitou Štěpán  Kotrba
20. 7. 2004 BBC by neměla být financována jen z koncesionářských poplatků   
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
12. 7. 2004 Úloha médií v demokracii   
12. 7. 2004 Pohřešuje se veřejnoprávní televize Bohumil  Kartous
7. 7. 2004 Jak je to s hodnotami Zdeněk  Bárta
5. 7. 2004 BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery   
30. 6. 2004 BBC chce zpřístupnit na internetu svůj televizní archiv   

Sergej Chelemendik: My ... ich! RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 Vyhlásit mat za státní jazyk Sergej  Chelemendik
17. 8. 2004 Rakušané poznají "našu mať" Sergej  Chelemendik
16. 8. 2004 Smyslná láska v městě Stryj Sergej  Chelemendik
13. 8. 2004 Svátek rusko-německého přátelství v Turecku Sergej  Chelemendik
11. 8. 2004 Černo-žlutý Frankfurt Sergej  Chelemendik
11. 8. 2004 Pochybné hodnoty ruského autora ze Slovenska Jan  Čulík
10. 8. 2004 O naší kletbě Sergej  Chelemendik
9. 8. 2004 Co děláme my -- jim Sergej  Chelemendik
6. 8. 2004 Kdo koho kdy ojebe či ojebal Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Co udělali oni -- nám Sergej  Chelemendik

Školství RSS 2.0      Historie >
5. 8. 2004 Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti?   
4. 8. 2004 Proč povinnou maturitu z matematiky?   
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly   
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
2. 7. 2004 Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení   
1. 7. 2004 Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince Petr  Plaňanský
30. 6. 2004 Komunisté proti rodině aneb výuka doma Josef  Vít
21. 6. 2004 Dyslektikové v britských školách: Zákon jim zaručuje rovné postavení   
21. 6. 2004 Pozor na zavádění školného na českých univerzitách! Jan  Sýkora

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
2. 8. 2004 Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán   
31. 7. 2004 Papež kritizuje feministické hnutí   
28. 6. 2004 Muži nenechají ženy svobodně dýchat   
7. 6. 2004 O terorizování matek   
26. 5. 2004 Morálka lékárníků se střetává s požadavky žen Miloš  Kaláb
24. 5. 2004 Preťažká interrupčná otázka Sylvia  Porubänová
17. 5. 2004 Bránit vraždám prostitutek, nebo raději rychle identifikovat jejich mrtvoly? Miloš  Kaláb
20. 4. 2004 Stupidita už i v Britských listech Štěpán  Kotrba
19. 4. 2004 Ošklivá strana soutěže Miss World   
19. 4. 2004 Odsuzování soutěže Miss World je snobské   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
11. 8. 2004 O historické paměti a o generačních rozdílech Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
11. 8. 2004 Politikův umělec a umělcův politik Irena  Zítková
6. 8. 2004 Irena Zítková: La grande dame české literatury Jan  Čulík, Štefan Švec
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
29. 7. 2004 Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" Jan  Čulík
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík
21. 7. 2004 Šťastný život a správná metodologie vědy Stanislav  Heczko
1. 7. 2004 Proč nejsem komunistou