Američané, jak je vidět, sice odstranili sekulární autoritativní režim Saddáma Husseina, politicky však podlehly radikálním islamistickým klerikálům, podporovaným ze sousedního Íránu.

Hrozba islámského státu, vytvořeného za aktivní spoluúčasti USA je reálná a je ještě větší hrozbou bezpečnosti Evropy, než byl režim "tyrana" Saddáma. Spojené státy vyhrály ekonomickou část války, neboť cíleně a úmyslně rozbombardovaly ekonomickou infrastrukturu, která živila celý Irák. Obnovu za peníze z ropy provedou většinou americké firmy. Irák to ekonomicky vysílí na desítky let. Spojené státy vyhrály vojenskou část okupace, protože podplatily mnohé vůdce Saddámových jednotek a řadou zpravodajských a propagandistických akcí rozvrátily morálku irácké armády. Spojené státy ale prohrají politickou a ideologickou válku se samotnými obyateli Iráku, protože nemají politickou strategii, která by respektovala specifika regionu a na své dosavadní spojence nazírají euro-atlantickým pohledem. Islámské kořeny je těžké odvrhnout, ale snadné získat. Spolu s přirozenými právními kořeny práva šaría.

Touha po moci s legitimizujícím jménem Alláha na rtech je u Arabů, žijících po desetiletí v exilu tak silná, že jejich přirozeným spojencem budou šíitští klerikové a islamističtí žoldáci z okolních islámských teokracií spíše, než okupační síly, jejichž mandát je a zůstane odvozen od vítězství či prohry prezidenta Bushe v amerických volbách... Košile je vždy bližší, než kabát. Američané odejdou, ale islám, potlačovaný sekulárním vládcem Saddámem celá desetiletí, zůstane.

Alláh je totiž velký a Mohammed je jeho Prorok.