6. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 8. 2004

Zpravodajství iráckého odboje za dny 29. července - 1. srpna 2004

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Předchozí zpravodajství iráckého odboje > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >

Čtvrtek 29. července 2004

Fallúdža

Zhruba od 15:00 do 19:30 pochodovaly hlavními ulicemi Fallúdže jednotky iráckých loutkových sil - policie, tzv. irácké armády a tzv. sil civilní obrany. Účelem této demonstrace síly bylo vyvrátit tvrzení amerických okupantů, že ve městě vládne anarchie a není nikým kontrolováno. Tohoto tvrzení používají okupanti jako záminky k neustálým útokům na město a k terorizování jeho obyvatel. Místní policie a část sil civilní obrany nejsou příliš loyální k okupantům a jsou v přátelském poměru k bojovníkům odporu.

Kolem 20:00 mekkánského času propukly podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam krvavé boje mezi fallúdžským odporem a americkými okupačními vojáky. Boje, které rychle získávaly na intenzitě, začaly v průmyslové zóně a čtvrti 'Askarí na severu města. Ze vzduchu Američany podporovalo letectvo, které čtvrť bombardovalo, ta však byla v předtuše toho evakuována. Když se Američanům nepodařilo do čtvrti proniknout, třináct vojáků doprovázených tanky, Humvee a obrněnými vozidly zaútočilo na místní kontrolní stanoviště. Fallúdžané však zpozorovali pohyby Američanů a nečekaně proti nim podnikli z několika směrů protiútok s kulomety a těžkými zbraněmi. Američané byli zaskočeni. Čtyři vylezli na jedno z obrněných vozidel, to však bylo právě v té chvíli zasaženo raketou a vzplálo i oněmi čtyřmi vojáky. Když korespondent v 21:28 mekkánského času posílal svou zprávu, obrněnec stále ještě hořel. Devět zbývajících vojáků bojovníci obklíčili a jejich pokus o střelbu byl rychle umlčen. V jiné zprávě korespondent psal, že odpor zcela zničil jedno americké Humvee se čtyřmi vojáky, a pak ještě druhé s pětičlennou posádkou. Je pravděpodobné, že šlo o těchto zbývajících devět vojáků. Podle zprávy, odeslané ve 21:17 mekkánského času, zničili Fallúdžané také jeden tank s posádkou, jejíž počet byl ale nejasný.

Boje ve městě v tu dobu už utichaly, ale o hodinu později, kolem 22:30, podnikli Američané druhý pokus dostat se do města, tentokrát prudkým útokem na čtvrť Šuhadá. Jak se boje rozšiřovaly, americké bombardování zasahovalo stále větší části města a museli být evakuováni obyvatelé čtvrtí Šuhadá a Dubbat. Americký bombardér F-16 zaútočil na továrnu na krmivo pro zvířata, ležící asi 100 metrů od amerického velitelského stanoviště na východě města. Pak se obrátil a zaútočil na cihelnu ve vzdálenosti 500 metrů. Tam byl napaden raketovou palbou; rozsah škod korespondent ve 22:29 ještě neznal. Další bombardér zničil obytný dům ve čtvrti Dubbat a poškodil domy sousední. Protože však už byli obyvatelé evakuováni, nikomu se nic nestalo. Podobné štěstí však neměli obyvatelé domu v průmyslové zóně, který byl zničen dalším náletem, tři jeho obyvatelé přitom zabiti a dalších osm lidí zraněno.

Zatímco ve městě zuřily tyto boje, mudžáhidové zaútočili na americké kolony s posilami, směřujícími k městu od jihu, severu a severovýchodu. Použili přitom 120mm minometné střely, jichž byli schopni odpálit 25 za minutu. Blížící se kolony byly na obzoru poměrně snadným terčem a ztráty Američanů byly nemalé.

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam odeslané v pátek v 0:08 mekkánského času boje stále pokračovaly.

Ramádí

Během středečních bojů ve městě, které trvaly celý den a pokračovaly až do čtvrtečního rána, sestřelil irácký odpor dva americké vojenské vrtulníky. Podle korespondenta šlo o velký vrtulník Chinook, sestřelený v okrsku Sidžáríja na jihovýchodě města, a o kulometem vybavený Apache, sestřelený jen o kilometr dál nad okrskem Mal'ab. Korespondent neměl zprávy o tom, kolik osob bylo na palubách obou vrtulníků.

Ve čtvrtek svedlo v Ramádí hnutí odporu řadu bojů s okupačními silami. Podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam se Iráčanům podařilo vyhnat americké vojáky z budovy guvernérského úřadu a policejního velitelství, jakož i vypudit americké ostřelovače ze střechy místní nemocnice. Ke sklonku dne se Ramádským podařilo obklíčit americký štáb ve městě. Když korespondent ve 22:39 odesílal svou zprávu, boje o obklíčený americký štáb stále pokračovaly. Jiné americké jednotky se mezitím soustředily před městem a pokoušely vysvobodit své obklíčené druhy.

Tři američtí vojáci byli v Ramádí zabiti a tři další zraněni výbuchem pozemní miny, položené odporem před americkým Humvee. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam, odeslané ve čtvrtek v 18:29 mekkánského času bylo vozidlo úplně zničeno.

Korespondent podal dále informace o střetu mezi iráckým podnikatelem a jeho smluvním agentem, pracujícím jako spojka s americkými vojáky, k němuž došlo v minulých dnech. Agent udal Američanům podnikatele, že prý podává informace odporu a poskytl mu nějaké služby. V odpověď na to zapálili bojovníci odporu část udavačova domu. Američtí vojáci ve středu ráno zničili budovu policejní stanice a obvinili členy místní policie z toho, že chovají velké sympatie k odporu a poskytují mu značnou pomoc v boji proti okupačním vojákům.

Americký tank zabil omylem dva vlastní vojáky

Ráno americký tank v okrsku Džazíra severně od Saqlawíje omylem rozdrtil levou stranu Humvee vezoucího vojáky. Přitom byli dva američtí vojáci zabiti a jeden vážně zraněn. Protože bylo velmi časně, řidič Humvee se obával, že mohou být kdykoli napadeni bojovníky odporu a rychle odtud ujížděl. Místo bojovníků se však dostal do cesty tanku.

Irácký odpor potrestal kolaborující policisty

Mafkarat al-Islam oznámil, že v 'Ámiríji jižně od Fallúdže explodovalo ve středu odpoledne u policejní stanice auto s výbušninou a zabilo čtyři loutkové policisty. Silně poškozen byl také objekt stanice. Mudžáhidové obvinili členy tamní policie z toho, že podali Američanům informace o silách odporu.

Polsko přiznalo mrtvého vojáka

Polské ministerstvo obrany oznámilo, že v Iráku byl zabit jeden polský okupační voják a tři zraněni. Podle agentury Reuters nepotvrdil zprávu polského rádia, že k tomu došlo při explozi na dálku řízené pozemní miny.

Polsko je od kolapsu socialistického tábora v Evropě oddaným služebníkem USA a v Iráku má poměrně silný kontingent 2 500 vojáků, současně je velitelskou zemí "mnohonárodních sil", čítajících dalších asi 8 000 vojáků. Celkový počet zabitých polských okupačních vojáků v Iráku tak nyní stoupl na pět.

Pátek 30. července 2004

Soustřeďování amerických sil u Saqlawíje

Ve zprávě odeslané v pátek v noci ve 23:30 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že se okupační síly ve velkém počtu soustřeďují východně od Saqlawíje, kde se rozmístili také bojovníci odporu v očekávání brzkého střetu. Okupanti se rozmístili podél dálnice mezi Fallúdžou a Ramádí a u cesty do Chálidíje a Saqlawíje tak, že každých 50 metrů stálo jedno vojenské vozidlo. Obyvatelům východní saqlawíjské čtvrti Šuhadá bojovníci nařídili, aby opustili své domy, takže ve chvíli, kdy korespondent svou zprávu posílal, nezůstal ve čtvrti už žádný civilní obyvatel.

Útok odporu na kontrolní stanoviště u Chálidíje

Irácký odpor zničil dvě Humvee při útoku na americké kontrolní stanoviště na mostě Sísí jižně od Chálidíje. Z Humvee zůstaly ohořelé vraky a jejich posádky zemřely.

Ramádí

V Ramádí došlo podle Mafkarat al-Islam k řadě srážek mezi bojovníky odporu a okupanty:

Ve 20:00 mekkánského času odpor s použitím 82mm minometných střel zaútočil na budovu zemědělské komory nedaleko amerického štábu. Budova je obsazena americkými ostřelovači, kteří při každé příležitosti střílí po civilistech v okolí a mnoho jich už zabili.

Po západu slunce zničili bojovníci odporu s RPG ve čtvrti Ta'mím dvě americká Humvee. Podle místních obyvatel vytáhli Američané z vraků obou vozidel šest mrtvých těl. Dva další vojáci byli zraněni, jeden z nich přišel o nohu.

Další dvě Humvee byla zničena, když Iráčané vypálili šest střel na americké kontrolní stanoviště pod habbáníjským mostem ve východním Ramádí. Pět amerických vojáků bylo zabito.

Ve zprávě odesílané v 21:50 mekkánského času korespondent oznamoval, že americké síly právě uzavírají dálnici a všechny cesty k Fallúdže.

Fallúdža

Během noci počínaje 1:00 místního času ostřeloval odpor intenzívně americké velitelství. Ve 4:00 dopadla na jeho území raketa, která způsobila silnou explozi slyšitelnou po celém městě. Časně ráno pak obránci města zahájili intenzívní minometnou a raketovou palbu na americkou základnu v zemědělské oblasti severovýchodně od Fallúdže. V 6:00 pak bylo slyšet silnou explozi, kterou způsobila v americkém táboře raketa Grad, která je 20krát silnější než obyčejná raketa.

Místní korespondent Mafkarat al-Islam ve zprávě z 23:25 mekkánského času oznamoval, že v oblasti mezi vybombardovanou továrnou na krmivo po benzinovou stanici blízko průmyslové zóny probíhá boj mezi okupanty a odporem. Nad městem létal americký letoun, ale neodvažoval se sestoupit níže. Boje zřejmě propukly s příchodem tmy a bojovníci vyzvali obyvatele, aby opustili zbývající území průmyslové zóny a čtvrti Šuhadá, která nebyla evakuována předešlé noci.

Podle zprávy z fallúdžské nemocnice počet Fallúdžanů zabitých americkým bombardováním dosáhl 12, přičemž 17 dalších osob bylo zraněno.

Dále došlo ve městě a jeho okolí k několika incidentům:

V 17:20 shodil americký letoun kontejnerovou bombu na oblast Bu'ajthan jižně od Fallúdže, kterou obývá beduínský kmen Bú 'Isá.

V 17:20 mekkánského času zaútočili čtyři maskovaní muži na sídlo kolaborantské Islámské strany Iráku na ulici Tibbi, bývalé kino a poté sídlo strany Baas. Podle místního korespondenta Mafkarat al-Islam se muži vynořili ze základní školy Džumhúríja a začali pálit z automatů směrem k sídlu strany. Když rozbili okna, zmizeli ve škole, u jejíhož druhého východu na ně zřejmě čekalo auto. Zřejmě šlo o varování této straně, aby se nechovala tak, jak to učinila v dubnu, kdy během obléhání města oddaně posluhovala okupantům. O tom, že šlo jen o varování, svědčí hlavně to, že byla poškozena jen budova a žádný ze stranických činitelů se nestal přímým terčem útoku. Korespondent se pokusil do budovy dostat, ale členové strany postavili kolem ní ve vzdálenosti 100 metrů zátarasy a zabránili všem novinářům v přístupu. Vůči korespondentovi Mafkarat al-Islam bylo jejich chování zvláště nepřátelské.

Na dálnici do Fallúdže blízko amerického tábora Táríq u Karmy vybuchla pod americkou vojenskou hlídkou bomba. Exploze úplně zničila jedno Humvee. Korespondent Mafkarat al-Islam byl právě na cestě do Karmy a viděl, jak se vozidlo vzňalo. Podle jeho názoru nemohl nikdo v něm zásah přežít.

Colin Powell v Bagdádu

Americký ministr zahraničí Colin Powell přijel bez předchozího ohlášení v pátek do okupovaného Bagdádu. Podle agentury Reuters se tu objevil cestou ze Saúdské Arábie a Kuvajtu. Saúdská Arábie projevila iniciativu pomoci Washingtonu vysláním svých jednotek do Iráku. S touto iniciativou také souvisela návštěva loutkového vládce Iráku Ijjáda 'Álawího v Rijádu.

Další události v Bagdádu

Podle zprávy AFP otřásly Bagdádem krátce před 14:00 místního času čtyři exploze. Agentura neměla přesnější informace, také americký mluvčí řekl, že nemůže sdělit žádné bližší podrobnosti. K explozi došlo v době, kdy byl ve městě na návštěvě Colin Powell.

Ve čtvrtek v noci uzavřely americké jednotky mezinárodní dálnici v bagdádském okrsku Hurríja. Podle očitých svědků vytvořili Američané s loutkovými policisty společné hlídky a prováděli detailní prohlídky vozidel. Stejná silnice byla uzavřena v pátek, kdy tu Američané hledali bombu. Provoz na silnici byl zcela zastaven, dokud Američané bombu neodpálili.

Atentát na proamerického představitele

Byl proveden úspěšný atentát na Ismá'íla Džabbára al-Qilábího, ředitele učitelského ústavu Dár al-mu'allimín v Mahmúdíji, místního představitele ší'itské kolaborantské Strany ctnosti a příbuzného proamerického ajatolláha Alího as-Sístáního. Al-Qilábí byl zastřelen z jedoucího auta, když byl předtím iráckým odporem varován, aby zanechal práce pro Američany dosazený loutkový režim.

Sobota 31. července 2004

Tvrdé boje ve Fallúdže

Během dne propukaly boje mezi místními bojovníky odporu a americkými silami v průmyslové zóně města a ve čtvrti 'Askarí až k dálnici. V nich byla zničena dvě nákladní auta a dvě Humvee a zabito osm amerických vojáků. Minometnými střelami ostřeloval odpor pozice Američanů na severní straně města, při čemž zničil šest vozidel na přepravu vojáků, z nichž pak očití svědkové viděli vytahovat 45 těl. Další kolo bojů propuklo kolem 22:20, kdy odpor vypálil raketu na americké velitelské stanoviště východně od města a zasáhl je. Ve zprávě odeslané ve 22:50 mekkánského času korespondent Mafkarat al-Islam oznamoval, že prudké boje na severu a východě města stále pokračují. Bojovníci odporu v té době bojovali s americkou vojenskou kolonou na dálnici a podařilo se jim rozrazit americké síly a částečně je obklíčit z východu, západu a jihu.

V průběhu bojů Američané barbarsky bombardovali čtvrť 'Askarí, na niž shodili čtyři kontejnerové bomby, z nichž každá obsahovala 750 jednokilogramových bomb; vedle toho použili proti městu také střel. Korespondent uvedl, že do napadené čtvrti spěchaly sanitky. Ve zprávě odeslané v neděli korespondent doplnil, že nálet zabil tři civilisty a 27 zranil.

Amplióny na minaretech mešit volaly Alláhu akbaru kabíran wal-hamduli-lláhi kathíran (Bůh je největší a náleží Mu všechna chvála) na počest bojovníků a všech obětí barbarského bombardování.

Po bombardování bojovníci zahájili soustředěný útok na americké pozice kolem města. Přepadli velitelské stanoviště na východní straně, terčem minometného a raketového útoku se staly americké pozice na jihu a tábor v zemědělské oblasti. Současně zaútočili bojovníci v Karmě a Saqlawíji rovněž raketami a minomety na americké pozice z týlu, čímž je sevřeli do kleští.

Odpor ostřeloval kirkúckou základnu

Bojovníci odporu zaútočili minometnými střelami na americkou základnu na kirkúckém letišti. Plukovník Burhán Husajn z tamní loutkové policie sdělil saúdské agentuře WAS, že střely způsobily požár, neuvedl však nic o rozsahu ztrát nebo materiálních škod.

Američané pálí zahrady v provincii Ba'qúba

Agentura Reuters přinesla zprávu, že okupační vojáci začali vypalovat řadu zahrad a parků v provincii Ba'qúba severně od Bagdádu. Agentura citovala očité svědky, podle nichž Američané zapalovali zahrady ležící u dálnice, která spojuje městské letiště s americkou okupační základnou. Američané nepodali žádné vysvětlení této operace, ničící životní prostředí a zemědělství.

Útok v Samarrá'

Podle sdělení amerického mluvčího majora Neala O' Briena byli v Samarrá' před půlnocí při bombovém útoku zraněni čtyři američtí vojáci z 1. pěší divize, kteří byli na hlídce. Vojáci palbu opětovali a zneškodnili jednoho z útočníků.

Atentáty na kolaborantské úředníky

Loutkové ministerstvo vnitra oznámilo, že ráno byl spáchán atentát na policejního komisaře Qásima Muhammada Sá'iqa. List as-Sabbáh ad-Džadíd oznámil, že bojovníci odporu se pokusili o atentát na úředníka loutkového tzv. ministerstva životního prostředí Husajna Azíze. Zahájili na něj palbu, když vycházel ze svého domu v okrsku Durá. Azíz smrti unikl, zabit byl jeho řidič.

Irácké Hnutí lidového boje odsoudilo kolaborantský "národní kongres"

Agentura Quds Press zveřejnila prohlášení irácké odbojové organizace Hnutí lidového boje, které odmítá "národní kongres", který by se měl sejít v Bagdádu. Vzhledem k tomu, že účastníky kongresu mají být výhradně spolehliví kolaboranti, výsledkem takového setkání může být jedině podpora angloamerické okupace země. Kongres nebude ani národní ani legální. Skutečným cílem okupantů je co nejširší kontrola amerických monopolů nad iráckými ropnými zdroji a pomoc sionistům při realizaci jejich snu o vytvoření "Velkého Izraele" od Nilu po Eufrat. Dalším cílem pak je destrukce Iráku jako státu a národa a jeho přeměny v bezprávnou kolonii.

"Národní kongres" má být jen pláštíkem, dodávajícím zdání legitimity surové okupaci. Od kongresu se očekává, že posvětí okupaci a upevní spojení kolaborantů s kolonialisty. Výsledkem kongresu by bylo vytvoření loutkových iráckých orgánů, které by byly podřízeny americké ambasádě v Bagdádu a jen by plnily rozkazy Washingtonu.

Prohlášení varuje všechny irácké síly a všechen irácký lid před jakoukoli podporou nebo přijetím kongresu. Vyzývá všechny Iráčany k bojkotu této frašky a ke sjednocení celého politického spektra v odporu proti okupaci. Každý Iráčan by měl jasně vyjádřit své absolutní odmítnutí okupace a její "vlády".

Rukojmí

Skupina iráckého odporu, držící od pondělka jako rukojmí čtyři jordánské řidiče kamiónů, slíbila, že je propustí, pokud slíbí, že už nebudou pracovat pro americkou armádu.

Turecká televize CNN Türk v sobotu oznámila, že turecký řidič cisterny Muhammad Dijár se vrátil do svého domova v jihovýchodním Turecku poté, co byl propuštěn skupinou odporu, jíž slíbil, že nebude dál pracovat pro americkou armádu. Druhý řidič Abd al-Džalíl Bayik, zajatý spolu s ním, byl únosci popraven.

Dva indičtí řidiči, kteří byli zadrženi jako rukojmí v květnu, sdělili listu Times of India, že pro americkou armádu pracuje stále více než 5 000 indických dělníků, kteří pomáhají zejména při dopravě vojenských vozidel z Kuvajtu do Iráku. Když nějaký dělník odmítne, je nemilosrdně zbit. Američané drží indické dělníky ve svých táborech jako rukojmí a nedovolují jim opustit budovy.

Razie v A'zamíji

Mafkarat al-Islam oznámil, že irácká loutková policie s pomocí amerických okupačních vojáků provedla rozsáhlou razii v bagdádském okrsku A'zamíja. Hledala zbraně a bojovníky odporu, protože jde o okrsek, kde rychle roste aktivita odporu.

Představitel úřadu Muqtady as-Sadra v Karbale uvězněn

Ra'íd al-Kázimí, mluvčí ší'itského náboženského vůdce Muqtady as-Sadra oznámil, že americké okupační síly za svítání zatkly ředitele úřadovny Mahdího armády v Karbale šajcha Mithála al-Hasnawího. Nesdělil další okolnosti ani důvody zatčení.

Neděle 1. srpna 2004

Boje ve Fallúdže

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam američtí vojáci uzavřeli okrsek 'Ámiríja východně od Fallúdže, v němž je asi 50 obytných budov, a znemožnili komukoli průchod sem a tam. Podle zprávy z 19:30 mekkánského času blokáda trvala už čtyři hodiny a stále pokračovala. Řada rodin byla z oblasti vyhnána a násilně odvedena do škol. Okupanti prohledávali domy a hledali bojovníky odporu a zbraně.

V noci ze soboty na neděli podnikli bojovníci iráckého odporu řadu různých útoků na americké okupanty v okolí Fallúdže. Při raketovém útoku ve 20:30 mekkánského času zničili jižně od průmyslové zóny americké obrněné vozidlo a o pět minut později další ve východní části čtvrti 'Askarí. Po tomto útoku zaútočil na město bombardér F-16. Bojovníci také ostřelovali minometnými střelami americkou základnu východně od Saqlawíje. Rozsah způsobených škod se korespondentovi nepodařilo zjistit. Další minometné střely dopadly na americké kontrolní stanoviště blízko průmyslové zóny, v níž podle oblaků černého kouře zřejmě zasáhli několik vojenských vozidel. Kolem 23:20 Američané bombardovali průmyslovou zónu Fallúdže, v níž prý zpozorovali "nejméně 20 střelců". Cílem náletu se stala továrna na výrobu mýdla a továrna na výrobnu krmiva, která byla bombardována už před několika dny. Odpor zaútočil minomety a raketami i na americkou základnu v zemědělské oblasti severně od Fallúdže. Ve 23:45 korespondent oznámil, že základna se otřásla čtyřmi silnými výbuchy. I tentokrát tvrdili místní lidé, že nikdy neviděli tak intenzívní útok na americký tábor. Kolem 23:45 mekkánského času odpor zaútočil severně od Fallúdže s RPG na pět amerických obrněných vozidel a všechny úplně zlikvidoval. Rozsah ztrát zůstal neznám, ale v každém obrněnci bývá 8-9 vojáků. Za svítání zaútočili Fallúdžané minomety a RPG na dálnici východně od města na americkou kolonu, výsledky boje se nepodařilo zjistit.

Zatímco zuřily boje ve Fallúdže, američtí okupanti vyslali kolonu posil k Ramádí. Odpor však pohyby posil zpozoroval a severně od Fallúdže kolonu obklíčil. Pak zahájil na obklíčené Američany palbu 120mm, 82mm a 60mm minometnými střelami a z protiletadlových zbraní. Kolona se rozdělila na dvě části, na něž pak bojovníci prudce zaútočili. Boje probíhaly nejméně na deseti místech. Kolona se pokusila stáhnout a uniknout z obklíčení, jedna část se snažila uprchnout směrem k Bagdádu, druhá směrem k Ramádí. Ani jedné části se to nepodařilo. Rozsah ztrát nebyl korespondentovi znám.

Během nočních bojů bylo zabito 12 a zraněno 39 Iráčanů. Ztráty způsobené bombardováním čtvrti 'Askarí stouply na devět mrtvých a 48 zraněných, většinou žen a starců. Někteří ze zraněných byli v kritickém stavu. Američané prohlásili, že neutrpěli žádné ztráty a zabili deset bojovníků odporu.

Útok na policejní stanici v Mósulu

V 8:00 vjelo bílé auto do zúženého vjezdu na policejní stanici Summár v Mósulu. Když na ně strážci zahájili palbu, vozidlo zastavilo a vybuchlo. Podle policie zabil výbuch nejméně 5 lidí a 53 zranil, mezi zabitými byli podle 'Abd al-Azila Hafudího z nemocnice Salam tři policisté, mezi zraněnými osm. Podle svědků byla poškozena také budova stanice se 12 auty a několika okolními obchody. Po výbuchu zůstal devět stop hluboký kráter a po ulici střepy a sutiny. Na ulici ležel vrak jednoho auta, pravděpodobně onoho s bombou. Před stanicí seděl jeden policista a plakal.

Útoky na kostely zahaleny tajemstvím

V neděli vybuchly bomby ve čtyřech křesťanských kostelích v Bagdádu a ve dvou v Mósulu. Okolnosti těchto výbuchů jsou velmi nejasné. V jednom z kostelů bylo zabito nejméně 12 lidí. Do chaldejského kostela v bagdádské čtvrti Durá údajně vjelo auto a vybuchlo ve chvíli, kdy v něm byli věřící.

Exploze v bagdádské čtvrti 'Ámiríja

Mafkarat al-Islam oznámil, že ve 13:30 otřásla bagdádskou čtvrtí 'Ámiríja exploze. Korespondent však neměl k dispozici bližší vysvětlení.

Samarrá'

Irácký odpor v neděli nečekaně zaútočil na americkou okupační základnu v Samarrá'. Podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam vypálil odpor do tábora čtyři rakety, které ji zasáhly a zabily 27 okupačních vojáků, mezi nimi pět velitelů operací v této oblasti. Američané podezírali své dva irácké agenty, že vyzradili odporu informace o rozmístění a aktivitách na základně.

Při dalším raketovém útoku toho dne zasáhly rakety odporu americkou kolonu. Korespondent neměl informace, kolik raket kolonu zasáhlo, ale viděl, že z ní stoupaly k nebi sloupy kouře.

V neděli zemřel na následky zranění utrpěných při americké střelbě imám samarrské mešity. Minometné střely také zničily minaret mešity v západní části města na ulici do Dulu'íje.

Američtí okupanti přiznali, že jeden jejich voják byl zabit a dva zraněni při bombovém útoku na hlídku na silnici u Samarrá'. Oba zranění byli dopraveni do vojenské nemocnice.

Útok na policii v Haswě

Dva loutkoví policisté v Haswě, 40 mil jižně od Bagdádu, byli zabiti a tři zraněni, když na jejich vozidlo zaútočili bojovníci odporu.

Bombový útok v Bagdádu

V ulici Abú Nuwás v centru Bagdádu zemřely při výbuchu bomby dvě osoby, popisované policií jako civilisté, a tři další byly zraněny. Jedním z mrtvých byl řidič BBC, který utrpěl smrtelná zranění hlavy.

Irák obnovuje chlapecký skaut pod dohledem bývalého důstojníka CIA

Loutkové tzv. ministerstvo výchovy oznámilo, že v nastávajícím školním roce na základních a středních školách zahájí činnost nová skautská organizace pro chlapce. USA hodlá na podporu skautu věnovat grant 250 000 dolarů, z toho desetinu na skaut pro malé Kurdy. US Army připravila ke zřízení tábora 40 akrů půdy. Zdroj ze sportovního oddělení ministerstva řekl, že vytvořením těchto oddílů pověřily okupační síly Williama Chip Becka, bývalého důstojníka americké CIA a zaměstnance americké vlády. Ačkoli je Beck bývalým důstojníkem této organizace, prohlásil 25. července v The Dallas Morning News, že skauting "nemá absolutně nic společného se CIA ani žádnou výzvědnou organizací." Bahrajnský list Achbár al-Chalídž citoval irácký zdroj, který prohlásil, že irácká "vláda" chce udržet spojení CIA s iráckým skautingem v tajnosti. Obává se, že pokud se Beckovo spojení s CIA stane známým, rodiny zabrání svým dětem vstoupit do této organizace.

Beck řekl The Dallas Morning News, že dospělí skautští vedoucí jsou ve všech 18 iráckých provinciích a že 80 Iráčanů souhlasilo s účastí na červencovém výcviku v Káhiře, kde sídlí Arabský skauting. Ale Fawzí Farghálí, ředitel Arabského skautingu, navštívil okupovaný Irák v dubnu a setkal se pouze s 30 budoucími vedoucími, a řekl, že Iráčané nemají o skauting žádný zájem. Žádné irácké děti se do něj nezapojily, protože se bojí o svou bezpečnost. "Rodiče nesouhlasili s tím, že nechají své děti chodit do tábora nebo pochodovat po ulicích," řekl. "Musíme počkat, až se všechno uklidní."

Dvě turecké společnosti opustily Irák

Bulharská agentura Fokas oznámila, že turecké společnosti Kahramanli a Oztur zastavily svou činnost v Iráku. Společnosti oznámily, že jejich nejdůležitějším cílem je zajistit propuštění tureckých řidičů, kteří jsou drženi jako rukojmí iráckými partyzány.

Keňští rukojmí propuštěni

Keňská vláda oznámila, že dva její občané, zadržení skupinou iráckého odporu, byli po jedenácti dnech zajetí propuštěni poté, co keňská vláda vyzvala všechny své občany, aby se nevydávali do okupovaného Iráku.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       6. 8. 2004
6. 8. 2004 Irena Zítková: La grande dame české literatury Jan  Čulík, Štefan  Švec
8. 8. 2004 Irácký premiér vykázal ze země televizi al Džazíra
6. 8. 2004 Bývali disidenti Ivan Martin Jirous a Stanislav Penc útočí na Grosse kvůli zásahu proti CzechTeku
8. 8. 2004 Czechtek: "policisté šikanovali odjíždějící účastníky"
7. 8. 2004 Přátelská akce: Milion fanoušků techno music se zúčastnil street parade v Curychu
7. 8. 2004 V Británii zakázala konzervativní vláda akce jako CzechTek už před deseti lety
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Programové prohlášení vlády České republiky
6. 8. 2004 Americké týrání v Guantánamu je možná válečný zločin
6. 8. 2004 Bůh třetího tisíciletí Václav  Dušek
6. 8. 2004 Kdo je zfetovaný? Premiér, technaři nebo novináři? Tomáš  Tetiva
6. 8. 2004 CzechTek: Neoprávněně obsadili cizí majetek
6. 8. 2004 CzechTek a hysterie českých médií i veřejnosti Luděk  Staněk
6. 8. 2004 Nevyčerpatelné zdroje -- další ekonomický mýtus?! Jan  Sýkora
6. 8. 2004 Jistě, pane premiére... Zdeněk  Šulc
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
6. 8. 2004 Tygerberg Childrens' Choir - umělecký zázrak české letní sezóny? Ivo V. Fencl
6. 8. 2004 Hnutí DUHA s politiky netančí Vojtěch  Kotecký
6. 8. 2004 Teorie spiknutí v podání Ivana Breziny Karolína  Šůlová
6. 8. 2004 Jmenovité složení vlády není důležité, přečtěte si koaliční smlouvu Ivan  David
6. 8. 2004 Chateaubriand: Fumaroliho itinerář poezie a teroru Josef  Brož
6. 8. 2004 Svoboda v Kanadě - tentokrát trochu jinak Miloš  Kaláb
6. 8. 2004 Socha svobody v New Yorku byla opět zpřístupněna Miloš  Kaláb
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts
6. 8. 2004 Kerry nepotrebuje alebo nechce protivojnových aktivistov
6. 8. 2004 Za západom Timothy Garton Ash
6. 8. 2004 Péče Jiřího Pehe Ivan  David
6. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 29. července - 1. srpna 2004
6. 8. 2004 Kdo koho kdy ojebe či ojebal Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Revitalizovaný model rusko-slovenského Švejka 21. storočia Pavol  Janík
6. 8. 2004 Co udělali oni -- nám Sergej  Chelemendik
5. 8. 2004 Evropské fórum Romů a Travellerů je zklamáním Ivan  Veselý
5. 8. 2004 Kde jsou hranice svobody projevu? Jan  Čulík
5. 8. 2004 Netomáš a Bělorusko Štefan  Švec
6. 8. 2004 Vráťte nám štát Francis  Fukuyama
6. 8. 2004 Odmietnutie TEJTO ústavy Radovan  Geist
6. 8. 2004 Slovensko 2004: evolúcia zlým smerom Robert  Žanony
4. 8. 2004 Policie a CzechTek Bohumil  Kartous
5. 8. 2004 Korupční galaxie Charlese Pasquy se rozpadá na kusy Josef  Brož
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 Umělec, autenticita života a totalitní společnost Boris  Cvek
5. 8. 2004 Mor na ty vaše festivaly Martin  Groman
5. 8. 2004 Výslechy před namířenou zbraní, věznění v železech, nutnost pózovat nazí
5. 8. 2004 Nesnesitelná touha po vědě Pavel  Voňka
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
22. 11. 2003 Adresy redakce