pátek, 16:30

Dotaz Britských listů, zda jsou pravdivé informace amerických novinářů z Knight Ridder Newspapers o utajených "předběžných jednáních" s USA, (s českým komentářem Stanislava Klimenta je publikovaly v pátek ráno Britské listy) nedovedl zodpovědět ani místopředseda parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost, člen podvýboru pro zpravodajské služby, člen podvýboru pro profesionalizaci armády, člen stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO, poslanec vládní ČSSD, Miloš Titz. "To se dozvídám poprvé od vás," zareagoval udiveně.

Americká mediální síť Knight Ridder Newspapers oznámila 27. června t.r., že Bushova vláda tajně vyjednává se zástupci vlády České republiky a Maďarska o možnosti vybudování v jedné z těchto zemí velké raketové základny, jež by byla součástí velkého antiraketového systému USA. Americké jednání s Polskem o takové základny bylo již veřejně oznámeno minulý měsíc státním podtajemníkem pro mezinárodní bezpečnost Johnem Boltonem.

Zprávu o těchto až dosud tajných rozhovorech mezi představiteli Bushovy administrativy a zástupci české vlády potvrdil na dotazy amerických novinářů zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Vratislav Janda.

Porota na filmovém festivalu v Karlových Varech udělila hlavní cenu italskému filmu Certi Bambini (Takové děti), režisérů bratrů (identických dvojčat) Andrei Frazziho a Antonia Frazziho. Ze soutěžních filmů jsem viděl v Karlových Varech tři (čtvrtý, český film Mistři už dávno předtím, recenze v BL je ZDE - jak to, že jsou do festivalové soutěže zařazovány i filmy, které už běžely v distribuci?) a film Certi Bambini byl z těch tří snímků nejméně imaginativní, byl nejmechaničtější, nejbanálnější a nejzápadnější - v tom smyslu, že měl nejblíže průměrným západním thrillerům, jakých vidíme v televizi každý týden tucet.

Četl jsem Vaši krátkou recenzi tří filmů nominovaných na hlavní cenu MFF KV, píše Bohumil Kartous. Na lidovkách.cz je shodou okolností přehled vítězů za posledních dvanáct let. Kromě roku 1996, kdy byl oceněn film rusko-kazachstánské produkce, se všichni ostatní vítězové rekrutují ze západních kulturních okruhů, nejvíce ze západní Evropy (dala by se tam zařadit i Brazílie se svými silnými vazbami na Evropu a USA).

Šéfové KDU-ČSL a ČSSD Miroslav Kalousek a Stanislav Gross pokládají za vhodné, aby všichni koaliční poslanci písemně stvrdili, že podporují koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Kalousek to v pátek řekl novinářům po dvouhodinové schůzce s Grossem. Předseda středočeských sociálních demokratů a Grossův asistent Richard Dolejš ČTK řekl, že považuje za zcela přirozené, že poslanci dají vládě podporu písemně, o formě musí ale nejdřív rozhodnout stranické vedení. Mezi Středočechy má podle něj Grossův kabinet stoprocentní podporu a ani ostatní poslanci ČSSD nejsou proti. Informaci uvedla také ČTK.

Jiní poslanci ČSSD ale podmiňují "slib věrnosti" projednaným definitivním složením kabinetu a projednaným programovým prohlášením vlády. "Bianco šek bez splnění těchto dvou podmínek bych nemohla podepsat...," sdělila Britským listům poslankyně Anna Čurdová, která je také ze středočeského kraje. Vyvrátila tak Dolejšovo tvrzení, že podpora Grossova kabinetu, který ještě neexistuje a o jeho složení se pouze spekuluje v kuloárech, je "stoprocentní". Pražský poslanec Miroslav Svoboda, který ani nevěděl, že něco podobného po poslancích bude žádáno, by taktéž odmítl podobný slib podepsat. "Jestli to má být krok vůči prezidentovi, tak k tomu má ústavní kroky a ne nějaké 'bianco šeky'," prohlásil rezolutně člen rozpočtového výboru za ČSSD.

Základní tvrzení, ospravedlňující útok proti Iráku - že má údajně Saddám Husajn biologické a chemické zbraně a vyvíjí jaderné zbraně - byla od základu chybná a byly důsledkem "globálního výzvědného selhání". K takovému závěru dochází zpráva amerického Senátu, která byla zveřejněna v pátek.

"Zaútočili jsme na Irák na základě falešných tvrzení," konstatoval senátor Jay Rockefeller za Demokraty, jeden z autorů páteční zprávy. Dodal, že lituje, že v říjnu 2002 hlasoval pro válku proti Iráku.

"Faktem je, že vláda, na všech úrovních ... používala špatné informace, aby podpořila svou argumentaci, proč je nutno jít do války, a my v Kongresu bychom tu válku neschválili ..., kdybychom věděli, co víme teď," uvedl Rockefeller.

sobota 15.00: V sobotu vyšlo v Británii najevo, že Tony Blair v červnu vážně uvažoval, že odstoupí z premiérské funkce. Čtyři ministři britské vlády byli tak znepokojeni, že to skutečně učiní, že ho osobně zapřísahali, aby to nedělal. Příští týden bude Blair čelit výsledkům vyšetřování lorda Butlera ohledně kvality výzvědných informací o iráckých zbraních hromadného ničení.

Společnost BBC konstatuje, že rozpory v britské vládě jsou v současnosti velmi silné. Prý se měl loni v listopadu dohodnout Tony Blair se svým soupeřem, ministrem financí Gordonem Brownem, že mu "někdy teď" předá premiérskou funkci. Blair to popírá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

pátek 13.30: Zpráva amerického Senátu, která bude zveřejněna v pátek, obviňuje CIA z toho, že americká vláda nepravdivě tvrdila, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. Zpráva se nezabývá odpovědností Bílého domu za tento debakl.

pátek 13.30: Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že bezpečnostní zeď, kterou buduje Izrael kolem západního břehu Jordánu je protizákonná a musí být odstraněna. Vyplývá to z právě prozrazené tajné zprávy.

Soud posléze zveřejnil své rozhodnutí v pátek odpoledne, avšak už v poledne informovala tisková kancelář Reuters, že soud bude konstatovat, že je zeď "podle mezinárodního práva protizákonná". Podle Reutera se v dokumentu praví, že bariéra porušuje práva Palestinců, žijících na území okupovaném od roku 1967 Izraelem. Soud dodává, že zeď musí být zbourána a poškozeným Palestincům musí být zaplaceno odškodné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Návštěvníci filmového festivalu v Karlových Varech ve středu 7. července konečně mohli vidět film, o němž se právem tolik hovoří: Fahrenheit 9/11 Michaela Moora. V domácích masmédiích jsme se v souvislosti s ním setkávali spíše s předpojatostí, pracující takovou metodou, že se k jednostranně přebraným zprávám ze zahraničních zdrojů přidá nabubřelé chytráctví a především veliká konformita vůči US-Velikému Bratru.

Kameramanovi Martinu Dubovi se podařilo natočit velmi profesionální dětský film s jemným poetickým, fantaskním, romantickým pohádkovým podtextem. Není divu, že obdržel hlavní cenu na festivalu dětských filmů ve Zlíně.

Petr Šafařík: Jak hodnotíte letošní festival v Karlových Varech? Míním to tak, zda a proč se sem člověku zajímajícímu se o film vyplatí jet?

Helena Bendová: Hodnotit festival jako celek je věc ošidná, jelikož přirozeně neznám všechny filmy, které se tu promítají. Zajet do Varů se vyplatí ovšem jaksi na každý pád: jednak kvůli možnosti vidět, co se v současnosti točí v různých zemí světa (což díky tristnímu stavu české filmové distribuce, zásobující nás během roku pouze hollywoodskou produkcí a několika málo tzv. "uměleckými filmy", nemáme jinak příležitost posoudit); jednak díky retrospektivám, jež nabízejí již historií prověřené, nezpochybnitelné kvality.

Blbých, ducha deptajících a deprimujících zpráv se nám denně dostává ze všech stran nespočet. Pro dobrou zprávu, která by povzbudila, dodala naději a chuť do života aby člověk prstíčkem hrabal. Následující text, jako každé správné křesťanské kázání, si klade za cíl informovat, že tou dobrou zprávou, řecky euaggelion - euaggelion - evangelium, je právě zpráva o tom, že nás víra v Boha osvobozuje od determinace zlem, hloupostí a vším člověka deprimujícím k radostnému a smysluplnému životu.

Teroristický útok 11. září 2001 změnil ve Spojených státech mnoho věcí k nepoznání a to nejen silhuetu Manhattanu. Kdo by si kdy pomyslel, co bude v r. 2004 znamenat výraz "bezpečnost na letištích" nebo "vlastenecký zákon". A jaké nové úřady vyrostou jako houby po dešti - dokonce vzniknou i nová ministerstva. Je tedy v možnostech amerických vlastenců, aby dosáhli ještě jednoho obrovského úspěchu - a tím bude úplné vykořenění zlozvyku používat omamné drogy. Jen to chce, aby narkomani pochopili, že nesmějí finančně podporovat teroristy.

Ekologická organizace Greenpeace dnes vyzvala společnost Setuza Ústí n. Labem, aby ukončila výrobu rostlinných olejů obsahujících geneticky modifikovanou sóju a vrátila se k plnění svého závazku zpracovávat pouze geneticky neupravené suroviny.

Po krachu konference Světové obchodní organizace v Cancúnu se naděje na oživení mnohostranných obchodních jednání váže k poslednímu červencovému týdnu, ve kterém by měla Generální rada WTO dát odpověď na otázku, zda je reálné pokračovat v programu negociací stanovéném v roce 2001 na VI. Konferenci v Kataru. I když politická vůle k obnovení a intenzifikaci jednání, která jsou ve značném skluzu, byla vyjádřena na nejvyšších úrovních a při nejrůznějších vrcholových příležitostech, vyjednavači v Ženevě jsou prozatím relativně vzdáleni od konečné shody na tzv. červencovém balíčku, který by měl nahradit promarněnou příležitost z Mexika.

Když německý spolkový kancléř Gerhard Schröder oznámil v březnu 2003 sociální reformy, známé na veřejnosti pod jménem Agenda 2010, měla SPD ještě zhruba 650 000 členů. Za necelý rok poté jich bylo o skoro 23 000 méně. Vyvrcholením všech neúspěchů se bezpochyby staly evropské volby. SPD v nich dostala pouze 20% hlasů, což představuje nejhorší výsledek od konce II. světové války. Tradiční voliči SPD tak rozhodně odmítli dosavadní liberálně reformní kurs rudo-zelené spolkové vlády , jehož cílem je největší změnou od roku 1949 reformovat sociální zabezpečení.

Reakce na článek Jana Čulíka "Film Český sen: zklamání - Vít Klusák a Filip Remunda jsou špatní filmaři"

Myslím, že zde jste svou kritiku již notně přehnal ve svém odsudku. Myslím, že recenze je to dost nepovedená a zbytečně vyhraněná, míní Jiří Nezhyba.

Tento text byl psán pro CINEPUR č. 42 a proto je limitován délkou. Jestliže Jan Čulík očekával, že bude "Český sen" kritickým zhodnocením role reklamy v české společnosti, považoval jsem tento záměr předem za nemožný. Vzhledem k mým očekáváním Český sen dopadl ještě dobře.

V pražských ulicích jsou v těchto dnech stále ještě vystaveny billboardy na film Český sen, na projekt, jímž se dva studenti FAMU rozhodli ukončit své studium. Na billboardu je tento nápis: Postavili falešný hypermarket. Nalákali tisíce lidí. Proč to udělali? Potíž je, že na tuto otázku neodpověděl ani původní projekt, ani nyní onen na jeho základě vzniklý dokumentární film, který se teď promítá v českých kinech. Projekt i film jsou zmatené a nejasné, nepřinášejí nic nového a vyšuměly do ztracena. Český sen je nezajímavá, promarněná příležitost. Je to, myslím, v důsledku myšlenkové chabosti jeho tvůrců. Psal jsem o celé věci loni v květnu pochvalně - projekt totiž na první pohled vypadal zajímavý a zdálo se, že někam může vést. Neznal jsem ho v podrobnostech a očekával jsem kvalitu. Mylně jsem předpokládal, že bude "Český sen" kritickým zhodnocením role reklamy v české společnosti. Nestal se tím. Film nikam nevede. Je myšlenkově nezaostřený a neví, co chce. Autoři, zdá se, byli hlavně fascinováni možností za cizí peníze napodobovat existenci supermarketu. Realizace celého projektu i výsledný film je zklamáním. Nic neobjasnil, nic nového nepřinesl.

O tom, čím se projekt "Český sen" mohl stát, psal loni Ondřej Čapek ZDE

Dalším nepovedeným novým českým celovečerním filmem, který byl v nedávno uveden do kin, je údajně "rodinná komedie" Martina Kotíka Pánská jízda.

Je to Kotíkovo "soukromé" dílo: sehnal si na film jako producent peníze, podílel se podstatnou měrou na scénáři a film i režíroval. Zdá se, že na všechny ty tři role Kotík prostě nestačí. Pánská jízda je špatný film. Domníváte-li se, že jdete na komedii, budete zklamáni. Příliš se bavit nebudete.

Tisková zpráva České televize

Česká televize zařadila do vysílání v souvislosti s úmrtím rakouského prezidenta Thomase Klestila dokument o jeho životě. 45minutový dokumentární portrét s názvem Thomas Klestil 1993-2004 nabídneme divákům v sobotu 10. července od 20 hodin na ČT2. Další původně plánované pořady na tomto programu odvysíláme s časovým posunem.

Zpravodajství České televize přinese ve stejný den podrobné informace z pohřbu rakouského státníka, který zemřel v úterý 6. července.

Martin Krafl

20. století zažilo pokoření několika významných milníků v historii lidstva. Jedním z nich bylo překonání Atlantiku mezi Evropou a Amerikou vzdušnou cestou na začátku minulého století. Do té doby zajišťovala spojení mezi oběma kontinenty výhradně námořní doprava.

Ano, je tu další významné výročí. Jelikož to však zahrnuje vzducholoď, a navíc ještě britskou, projde tato událost pravděpodobně bez jakéhokoliv povšimnutí aeronautickým světem, natož médii.

Vzhledem k reakci na článek "Při soumraku tradic" dodávám vysvětlující komentář. Pavel Urban by rád věděl, co je všední život. Tato otázka by chtěla být otázkou nezodpověditelnou, ale k tomu zde přebývá příliš mnoho důkazů, než aby se takovou tato otázka mohla stát.

Žijeme ve státě, ve kterém i přes tragické historické zkušenosti dvacátého století nejsou komunisté zrovna malou a výjimečnou skupinou obyvatelstva, ba právě naopak, podpora jejich straně, která dokonce jako jediná z bývalých socialistických států dodnes nezměnila ani svůj název, pomalu ale vytrvale roste. Čím je to způsobeno, proč je pro obyčejné lidi komunismus či samotný marxismus tak přitažlivý, lépe řečeno, které jeho myšlenky jsou tak geniální?

Reakce na článek Petra Slámy "Kdo jsou to vlastně komunisté"

Ono je to dle mého názoru prosté. Velká část lidí před "sametovou iluzí" nebyla prostě sociálně ohrožena. A existuje-li něco, jako pud sebezáchovy, nezbývá řadě lidiček v dnešní době altrernativa, než volit komunisty. Nikdo jiný so totiž většiny lidí nezastává. Brát chudým a dávat bohatým nelze dlouhodobě bez trestu, tedy alespoň toho volebního. Nalijte si, pane Slámo, čistého vína, doporučuje M. Polnár.

Velkou otázkou je ovšem, zda má KSČM v dnešní situaci realistický politický program, který může vyřešit problémy, jaké trápí "obyčejné lidičky", dodává Jan Čulík.

Nejnovější verze programu KSČM ZDE

Jednou z podmínek vstupu ČR do EU bylo, aby Češi přestali používat klecová lůžka pro osoby duševně choré, avšak, jak vysvětlil jeden pacient v rozhlase BBC, dosud k tomu nedošlo.

Rozhlas BBC se znovu tento týden zabývá skandálem klecových lůžek v českých ústavech. Věnuje se mu v pořadu Crossing Continents, který se poprvé vysílá na BBC Radio 4 ve čtvrtek 8. července v 11 hodin britského letního času (12 hodin středoevropského letního času), repríza je v pondělí 12. července na téže stanici ve 20.30 britského letního času. Živé vysílání BBC Radio 4 naleznete na internetu v angličtině ZDE, pořad Crossing Continents si po odvysílání ve čtvrtek v poledne můžete poslechnout na internetu kdykoliv ZDE.

Třicetiletý Michal Celetka vylíčil, jak strávil týden v klecové posteli na psychiatrické klinice v Brně, v městě, kde žije.

Další články na toto téma v BL ZDE ZDE ZDE

Výpovědi očitých svědků kontra česká justice promořená soudci, státními zástupci a především znalci všeho druhu s normalizačním číslem na hlavě a v papírech. Malí i velcí kolaboranti, obyčejné svině i strachem páchnoucí figurky. Synci různých obchodních atašé, s volným pohybem po světě, vychovávaní guvernantkou najatou za peníze "99 Pragováků z kovaného lidu", jehož jménem prý nomenklatura vládla. Ovšem lidové obyvatelstvo dřepělo doma, degenerovalo a žvýkalo normalizační bůček.

Výše zmínění tvoří pevnou koalici velmi motivovaných jedinců. To, s čím pro ekonomický prospěch spolupracovali, se jmenuje - okupační správa.

"Když už jsme viděli, jak se Sověti chystají do rozhlasu, tak jsme se chytli pod pažemi těsně u sebe. Před vchodem do haly z Vinohradské ulice jsou taková mřížová vrata a my jsme se namačkali k sobě čelem k nim a zády k té hale. Bylo nám jasné, že když do rozhlasu, tak přes naše mrtvoly. Nemám ráda velká slova, ale jestli můžete, věřte mi, že to tak bylo.

A najednou jsme zjistili cosi za našimi zády v té veliké hale," začíná vyprávět Anna Marvanová (*1928 - |1992), bývalá redaktorka Českého rozhlasu.

Výpověď Anny Marvanové, jako mnohých jiných, zachytili doktoranté Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Zaznamenali tenkrát cenná svědectví o konkrétních a mnohdy dosud žijících mistrech anální akrobacie druhu Norkomon; normalizačních komunistů z čeledi bezobratlých.

Z knihy Lidé Charty 77, Zpráva o biografickém výzkumu vybral Radek Mokrý.

Hrozí demontáž sociálneho modelu Európskej únie? O EÚ sa tvrdí, že má "sociálny rozmer". Najlepšie je to viditeľné v preambulách jej zakladajúcich a meniacich zmlúv, teda v primárnej legislatíve -- nezriedka sa tam objavujú ciele ako plná zamestnanosť a podobne. To však nie je znakom toho, že EÚ je "ľavicová", "socialistická" či "neslobodná", ale skôr odrazom povojnového (po roku 1945) spoločenského konsenzu všetkých (!) relevantných spoločenských a politických aktérov, či nimi boli kresťanské alebo sociálnodemokratické politické strany masového charakteru.

Žiji v Americe už 10 let a považují zdejší zdravotnictví za nejhorší že všech zemí, které jsem kdy navštívila, míní M. Borlandová v reakci na články Miloše Kalába a Viliama Baláže.

Azmi Bishara inicioval držení hladovky na protest v pokračování stavby rasistické zdi a s tím následného utrpení palestinského lidu a k upoutání arabského a světového mínění. Hladovka byla zahájena v sobotu 3. července, v protestním stanu postaveném k tomuto účelu, kam neustále proudí zástupy delegací a palestinských osobností, solidárních s tímto krokem, toto místo se stalo všelidovou manifestaci.

Ronald Reagan a Margaret Thatcherová usilovali o oslabení role státu. Ve své době do byla důležitá agenda, neboť bylo zjevné, že obrovský růst moci státu ve dvacátém století se stal hospodářsky škodlivým a společensky otupujícím. Avšak ukazuje se, že reaganovsko-thatcherovská éra končí a že se kyvadlo nyní vychýlí opačným směrem, argumentuje Francis Fukuyama. Mnoho nedávných problémů vzniklo v důsledku nedostatečné státní kontroly, ať jde o skandály firem Enron, WorldCom anebo o privatizaci železnic v Británii či elektřiny v Kalifornii.

Skutečným ukončením reaganovsko-thatcherovské éry však bylo 11. září 2001.

Americký prezident George W. Bush přijel minulý měsíc do Istanbulu na zasedání NATO během vlny protestů a to jak občanských tak i kriminálních. Několik dní před jeho příletem vybuchla v jednom istanbulském autobusu bomba, která zabila 4 lidi. Jiná vybuchla v Ankaře blízko hotelu, ve kterém měl být prezident ubytován, aby se mohl setkat s tureckými politiky.

V den jeho příjezdu protestovalo asi 40 tisíc demonstrantů skandováním "Američané, opusťte Střední východ".

Jméno Jiřího Langera není v našich krajích dosud tak známé jako jméno jeho slavnějšího bratra Františka, který je ve čtveřici českých dramatiků, kteří se nejvíce proslavili v zahraničí. Také se věhlasem nevyrovná věrozvěstům hnutí chasidim, jako jsou Martin Buber, Isaac Bashevis Singer či Chaim Potok. Narodil se v české židovské obchodnické rodině, šest let po svém známějším bratru Františkovi. Už jeho datum narození cosi říká o fenoménu Jiřího Langera jako nadpozemského jevu: prameny nejsou s to se shodnout na datu jeho narození. Byl jím asi 19. březen 1894, ale například tvůrcův bratr dr. František Langer uvádí 7. duben 1894.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.