scházíme se zde jako obvykle na naléhavou žádost palestinského pozorovatele, pod palbou informací, lží a desinformací. V zájmu pravdy a objektivity musím uvést některá fakta. Chtěl bych zdůraznit, že čísla zveřejňovaná Palestinci jsou přehnaná a naprosto falešná. Mohu pouze vyslovit své zklamání, že někteří členové mezinárodní pospolitosti, včetně prohlášení připisovaných generálnímu tajemníkovi, se nechali svést palestinskou propagační mašinerií k chybným závěrům, které nemají zádnou oporu v reálných faktech.

Uveďme tedy nejdříve na pravou míru fakta:

V průběhu početné demonstrace několika stovek Palestinců, mezi nimi i mnoha ozbrojených, bylo sedm účastníků zabito, z nich nejméně čtyři byli ozbrojení teroristé. Ke srážce došlo, když dav mířil z centra Rafahu po hlavní ulici směrem k izraelské posádce v Tel-Sultanu. Demonstraci neorganizoval nikdo jiný než Palestinská samospráva, navzdory vyhlášenému zákazu vycházení.

Přestože Izrael lituje každé ztráty na civilních životech, tato čísla je třeba vnímat v proporcích dnešního incidentu, k němuž došlo za silných útoků ze strany palestinských teroristů. Zatímco Izrael podniká akce proti teroristickým infrastrukturám na území Gazy za neuvěřitelně těžkých podmínek, teroristé proti nám operují z civilního prostoru, takže tragédie jsou téměř nevyhnutelné. Izrael vždycky usiloval a bude usilovat o minimální škody mezi nevinným civilním obyvatelstvem. Dokonce i ve válce je umírání nevinných civilistů politováníhodné, nemůžeme se však nechat klamat ani falešnými záminkami, ani matením pojmů a zaměňováním teroristů s těmi, kdo se snaží tuto metlu vymýtit.

Je politováníhodné, jak někteří členové Rady spěchají odsoudit izraelskou reakci na pokračující palestinskou teroristickou kampaň, místo aby se zabývali akcemi, které onu zoufalou situaci vyvolaly a donutily Izrael sáhnout k obranným opatřením.

Členům Rady se opět jednou předkládá k debatě návrh textu, který každého nezaujatého pozorovatele musí zbavit jakékoli iluze, že záměrem navrhovatelů je zlepšení situace v oblasti a podpora spravedlivého, trvalého a všeobecně přijatelného mírového uspořádání. Předložený jednostranný text kritizuje Izrael, aniž by výslovně a nedvojznačnou řečí odmítl palestinský terorismus, který si izraelskou reakci vynucuje. Palestinská delegace se opět uchýlila k jazyku, který zcela odmítá připustit sebemenší oprávněnost izraelských protiteroristických opatření.

Řečeno bez obalu, toto křiklavě jednostranné gesto je spíš skvrnou na charakteru těch, kdo návrh rezoluce předložili Radě, a průhlednou ukázkou jejich pokrytectví, než výtkou na adresu Izraele.

Izrael dnes stojí na území Gazy před pekelnými branami. Rada bezpečnosti se nikdy nezabývala nebezpečím pro mír a bezpečnost, jaké znamená pašování zbraní podzemními tunely z Egypta do Rafahu. Nesešla se, aby odsoudila příšerné zohavení těl izraelských vojáků, zabitých při likvidaci těchto tunelů. Nesešla se, když ozbrojenci unesli sanitku UNWRA minulý týden v Gaze. Nevzrušila ji ani bestiální vražda matky a čtyř jejích dětí, nevadí jí, že palestinské vedení soustavně šíří kulturu nenávisti a zkázy.

Rada bezpečnosti neposlouží míru na Středním východě odsuzováním izraelských akcí a současným ignorovnáním násilí, terorismu a štvaní ze strany palestinského vedení. Tyto stále opakovné rituály terorismus jen rozněcují, místo aby byly podnikány kroky k jeho likvidaci.

Pane předsedo, Izrael dnes v Gaze stojí před pekelnými branami. Jižní část Rafahu se stala vstupní branou pro pašování zbraní do oblasti Gazy. Od září 2000 Irán a Hizballáh, stejně jako palestinské teroristické organizace Hamás a PFLP používají podzemní tunely pod Filadelfskou silnicí k tomu, aby z Gazy udělaly odpalovací základnu pro raketové útoky proti izraelským cílům. Těmito tunely už byly propašovány stovky kilogramů výbušnin, stovky kalašnikovů, desetitisíce nábojů a tucty protitankových střel a pěchotních raket, které jsou naprosto neslučitelné s podepsanými dohodami a s jakýmkoli dalším mírovým vyjednáváním.

Pro Izrael je tento ilegální obchod se zbraněmi nejen jako otázku humanitární, ale i záležitostí bezpečnostní. Nesmíme zapomenout ani na okamžik, že teroristé neohrožují civilní obyvatelstvo pouze v oblasti, kde útočí, ale i na uzemí, kde se skrývají a odkud jejich útoky vycházejí. Pro tunely v Rafahu je typické, že nejčastěji ústí do obytných domů, aby unikly pozornosti izraelských bezpečnostních sil, bez nejmenšího ohledu na nebezpečí, jaké to představuje pro palestinské civilní obyvatele. Vyústění je ukryto v koupelnách, obývacích pokojích a kuchyních. Otvory jsou zakryty deskami a hadry a maskovány dětskými postýlkami.

Pašování objemných arsenálů v masovém měřítku a cynické zneužívání civilních prostor jako palebných základen nevyhnutelně vede ke ztrátám na civilních životech a je výrazem pohrdání právem obyvatel na život v klidu a bezpečí. To vede i k rostoucí nespokojenosti místních obyvatel s nečinností palestinských úřadů, které k této nezákonnosti pouze blahovolně přihlížejí.

Pane předsedo, Izrael má povinnost bránit se proti útokům, které ohrožují nevinné životy. Nemůže si dovolit luxus nečinnosti a netečnosti. Tváří v tvář palestinské nechopnosti plnit své závazky aktivně potírat terorismus, zastavit válečné štvaní a zabránit pašování zbraní, musí se Izrael o svou bezpečnost postarat sám. Nerušený přísun zbraní teroristickým organizacím, včetně RPG, minometů, protitankových a protileteckých střel schopných zasáhnout celý vzdušný prostor Izraele, povážlivě zhoršil bezpečnostní situaci a představuje vážné ohrožení pro veškeré obyvatelstvo pásma Gazy. V posledních měsících palestinské teroristické organizace působící v Gaze přistoupily k systematické proměně celého pruhu v jedno velké odpalovací území pro střely a rakety schopné zasáhnout kterékoli místo v Izraeli. Co má podle zde přítomných zástupců mezinárodní komunity Izrael dělat? Sedět s rukama v klíně a čekat, až se tento hrůzný scénář naplní?

Pane předsedo, pokud by Izrael dnes nic nepodnikl proti hromadění zbraní v Gaze, budou na naše města a domovy příští měsíc padat kaťuše. Cílem izraelských operací v Rafahu není nic jiného než překazit další přísun zbraní do Gazy. K tomu patří i demolice staveb, které jsou užívány jako palebná postavení proti našim vojákům nebo skrývají podzemní tunely. Od letošního dubna bylo v Rafahu odhaleno osm tunelů, kudy se pašovaly zbraně, navíc k jedenácti předchozím od začátku roku a k devadesáti dřívějším, objeveným od začátku intifády v září 2000. Právě tento týden jsme odkryli nový tunel, dlouhý 150 m, se čtyřmi výstupy do palestinských domů.

Akce izraelské armády byly označovány jako "kolektivní trest". Vyjádřím se jasně: tyto tunely představují kolektivní nebezpečí pro všechny obyvatele v této oblasti, ale vyžadují přesnou a účinnou odpověď. I když některá bezpečnostní opatření vynucená teroristickou hrozbou mohou mít nepříznivý dopad na palestinské obyvatelstvo, není to rozhodně jejich záměrem. Naproti tomu záměrné využívání civilních objektů k válečným akcím mezinárodní právo klasifikuje jednoznačně jako válečný zločin. Demolice civilních budov prováděné izraelskou armádou nejsou nahodilé ani svévolné. Jestliže takové objekty slouží jako palebná postavení teroristů, skladiště zbraní nebo úkryty tunelů, je jejich zničení vojenskou nutností. Podle mezinárodního práva jsou to legitimní vojenské cíle. Přestože to každý ví, je tato Rada svolána, aby proti Izraeli použila aplikovala odlišná měřítka.

Izrael se ve svých operacích proti teroristickým infrastrukturám snaží minimalizovat jejich dopad na civilní obyvatelstvo. Nepoužívá plošné letecké či dělostřelecké bombardování, aby ztráty na civilních životech byly co nejmenší. Vystavuje tím své vojáky většímu riziku, aby zmenšil riziko pro místní obyvatele. Doplácí na to vlastními ztrátami, jako nedávno při pozemních operacích v Gaze, kde přišlo o život 13 vojáků, a nebyl to zdaleka první případ.

Nasazení izraelské armády v Gaze kontrastuje s naprostou netečností a neochotou palestinské samosprávy učinit této hrozbě přítrž. Naopak, každému je jasné, že teroristické organizace pašují zbraně do Gazy se souhlasem a aktivní podporou palestinské samosprávy. Ti, kdo přišli o své domy, protože je poskytli pašerákům zbraní, dostávají od palestiských úřadů náhradou domy nové.

Přes to všechno izraelský premiér nehodlá ustoupit od svého plánu vyklidit pásmo Gazy. Počátkem měsíce se zde v New Yorku sešli zástupci mezinárodní pospolitosti, aby tento plán prodiskutovali. Všichni se shodli na tom, že to bude znamenat zlepšení situace v Gaze jak pro Palestince, tak pro Izraelce. Palestinskou odpovědí však bylo vystupňování násilných akcí a teroru. Předevčírem Jásir Arafat vyzval svůj lid : "Terorizujte nepřítele!" Vytrvalé odmítání jakékoli dohody, pašování zbraní ve velkém, triumfální průvody s roztrhanými těly izraelských obětí, střelba do těhotné matky a jejích dětí - to vše by mělo být dostatečně výmluvným signálem pro každého, komu jde o skutečný mír v naší oblasti.

Naprostý a neskrývaný nezájem palestinské samosprávy zabránit těmto akcím je porušením nejzákladnějších lidských práv, morálky, podepsaných smluv a mírových plánů jako Cestovní mapa. Za takové absence jakékoli cti se mohou Arafatovi Mučedníci brigád Al Aksa a Islámští džihádisté dokonce pyšně hlásit k "hrdinskému" útoku na těhotnou izraelskou matku a její čtyři děti od 2 do 11 let, rozstřílené z bezprostřední blízkosti počátkem tohoto měsíce v Gaze. Taková absence jakékoli cti stála životy Hatuelovy rodiny a bude stát další stovky životů, ledaže palestinské vedení konečně začne jednat s plnou odpovědností, nebo Izrael převezme plnou odpovědnost sám. Kdyby bylo palestinské vedení odpovědně splnilo, k čemu se zavázalo v první etapě Cestovní mapy, nemuseli být dnes izraelští vojáci v Gaze.

Zdůrazňuji znovu: jsou to Palestinci, nikoli Izrael, kdo z civilních domů udělal vojenské cíle. Je to palestinské vedení, kdo vydalo své občany na milost a nemilost teroristům, kteří využívají jejich domů jako svých základen a jejich těl jako živých štítů. Izrael se tím však nedá připravit o své právo na sebeobranu.

Pane předsedo, nejsme ve válce s palestinským lidem. Nejsme ve válce s jeho představou vlastního státu. Jsme ve válce s terorem, s lidmi, kterým nejde o vytvoření státu palestinského, ale o likvidaci státu židovského. Už skoro čtyři roky je Izrael terčem nelítostné a nelidské teroristické kampaně rozsévající smrt a zkázu, která nás stála téměř 1000 mrtvých a přes 6000 zraněných.

Odpovědnému palestinskému vedení musí být konečně adresována jasná a jednoznačná výzva - ne rozpačitá a zaobalená jako v této typicky jednostranné rezoluci -, aby se k boji s terorem připojilo. Je na čase položit palestinskému vedení otázku, zda podněcování k teroru, pašování zbraní a tancování s údy židovských mrtvol přinesou něco pozitivního jeho lidu. Je na čase dát srozumitelně na jevo, že terorismus, dokonce i v palestinských městech pásma Gazy, je nepřijatelný.

V atmosféře nenávisti, násilí a teroru je mír prostě nedosažitelný. Je charakteristické, že palestinské vedení se k tomuto principu přihlásilo, ale pak použilo všech možných prostředků a taktik, aby se vyhnulo plnění svých závazků. Co platilo v září 2000, platí i dnes: žádný pokrok nenastane, dokud palestinská samospráva bude používat svých prostředků a svého vlivu k povzbuzování násilí a teroru proti občanům Izraele.

Děkuji, pane předsedo.