Saddám Husajn byl oblečen v šedivém proužkovaném obleku a v bílé košili a vypadal hubenější než dříve. Občas seděl tiše a zaraženě, jindy vzdorně zuřil. Jeden z několika málo reportérů, jimž bylo dovoleno, aby byli přítomni v soudní síni, z katarské televize al Džazíra, uvedl, že zprvu Saddám Husajn odmítl odpovídat, když byl požádán, aby potvrdil své jméno.

"Jste Saddám Husajn?" zeptal se mladý, čistě oholený soudce, který se bál tolik, že se ani neodvážil vystoupit z anonymity. Podle reportéra listu Guardian prý byl soudce Saddámovým kázáním vyveden z míry a nedokázal ho zvládnout. Slyšení mělo být krátkou formalitou, Saddámovi měly být přečteny nejhroznější zločiny, z nichž je obviňován, a mělo mu být vysvětleno, jaká má práva. Namísto toho se stala každá minuta slyšení problémem.

Saddám na něho pohlédl zuřivě a odpověděl: "Ano, Saddám Husajn, prezident Irácké republiky."

Soudce pak opakoval "Saddám Husajn al-Majid?"

"Saddám Husajn, prezident Irácké republiky," odpověděl muž na lavici obžalovaných důrazně. Po celou dobu slyšení odmítal charakteristiku "bývalý irácký prezident". "Dejte 'bývalý' do závorky," řekl soudce soudnímu zapisovateli.

Na dotaz, kde bydlí, odpověděl Saddám Husajn: "Bydlím v každém iráckém domě."

Pak začal bývalý diktátor soudce sám vyslýchat. Zeptal se soudce, kdo je, kde studoval právo, zda je řádně kvalifikován a podle jakého zákona postupuje.

"Podle jakého zákona jsem tady souzen?" zeptal se Saddám soudce ke konci slyšení. Když mu bylo řečeno, že jde o iráckou spravedlnost, vysmál se soudci i celému zasedání. "Máte právní certifikát?" zeptal se Saddám soudce, "a odkdy jste byl uznán soudcem, před okupací Iráku nebo až potom?"

"Od dob bývalého režimu až do nynějška," odpověděl soudce a vysvětlil, že ho požádala bývalá americká okupační správa v Iráku, aby se stal předsedou tohoto soudu.

Saddám se pak zasmál: "Vy mě soudíte na příkaz invazních armád. Podle jakého zákona mě soudíte?"

"Soudím vás v souladu s iráckým právem," řekl soudce.

"Pak mě soudíte podle práva, které jsem já zavedl," odpověděl Saddám Husajn. "Soudíte mě podle práva, které jsem já schválil a ratifikoval."

Když se při předčítání obvinění soudce zmínil o invazi do Kuvajtu, Saddám Husajn se rozčílil: "Jak můžete jako Iráčan hovořit o 'irácké invazi do Kuvajtu?' Kuvajt je irácké území. To nebyla invaze. Jak můžete obhajovat ty psy? Snažili se proměnit irácké ženy v prostitutky za 10 dinárů [tím, že prodávali ropu za nižší cenu, než za jakou se prodávala irácká ropa]."

Soudce Saddáma napomenul, že u soudu nesmí používat urážlivé výrazy.

V jinou chvíli se bývalý prezident rozhlédl po soudní síni a poznamenal: "Tohle je celé jen divadlo. Skutečným zločincem je Bush."

Když soudce hovořil o útoku prostřednictvím chemických zbraní na Kurdy v Halabže v roce 1988, Saddám uvedl, že o takových útocích slyšel během své vlády "v televizi". Znovu se Saddám začal posmívat soudu, když byl dotázán, zda si přeje, aby mu soud poskytl obhájce.

Později začal Saddám znovu: "Jak si dovolujete mě sem přivést, aniž bych měl s sebou obhájce?" Soudce odpověděl, že soud mu může právníka přidělit, pokud si ho Saddám nemůže dovolit. "Avšak všichni říkají, Američané říkají, že mám v Ženevě miliony dolarů. Proč bych si nemohl dovolit právníka?" řekl Saddám.

Na konci slyšení Saddám odmítl podepsat obžalobu, dokud nebude přítomen jeho právní zástupce. Pak dostaly stráže rozkaz, aby ho odvedly - jeden ze strážců na okamžik zaváhal - nakonec ho přece jen vyvedl pryč.

Nad budovou venku kroužily dva americké útočné vrtulníky Apache. Budova, kde zasedal soud, kdysi bývala rezidencí pro imáma, z nedaleké mešity. Americká vojska ji vymalovala a vevnitř se konaly první vojenské procesy s vojáky, obžalovanými z týrání vězňů ve vězení Abu Ghraib.

Tisk byl natolik kontrolován, že do soudní síně byla připuštěna jen hrstka arabských a západních reportérů. Jedinému iráckému novináři bylo nařízeno, aby odešel, ještě než slyšení začalo. Americká armáda zakázala novinářům nahrávat si slyšení a po slyšení pak odmítla vydat vlastní audionahrávku slyšení, dokud nebyla schválena.

"Byl to jistě velmi barvitý den, ale nikoliv tak barvitý, jak mohl být, protože záběry ze soudní síně, kam byl předveden Saddám Husajn, a které schválila americká armáda, byly dány k dispozici televizím bez zvuku. Podivné...," konstatoval Gavin Essler, moderátor pořadu televize BBC Newsnight v emailové upoutávce na svůj čtvrteční pořad.

Mluvčí Bílého domu Scott McClellan okamžitě odmítl Saddámův výrok, že "pravým zločincem je Bush": "Jsem si jist, že Saddám Husajn bude i nadále říkat nejrůznější věci. Důležité ale je, že Saddám Husajn a vedoucí představitelé jeho režimu budou čelit spravedlnosti od iráckého lidu před iráckým soudem."

Saddám byl předběžně obžalován z těchto zločinů:

Se zpožděním byla zveřejněna nahrávka tohoto slyšení, skutečně zprvu bez zvuku. Obličeje soudců byly na nahrávce zamlženy, aby se nestali terčem násilných útoků.

Dalších 11 vysokých činitelů Saddámova režimu bylo ode dneška také obžalováno z genocidy a ze zločinů proti lidskosti. Oficiální obžaloby budou však zřejmě hotovy až za mnoho měsíců a neočekává se, že by první procesy byly zahájeny dříve než v roce 2005.

Členové Saddámova dvacetičlenného týmu obhájců protestovali, že neměl při dnešním slyšení žádného vlastního zástupce. Právníci, které najala Saddámova manželka Sadžida, sledovali Saddámovo vystoupení před soudem z kanceláří v Ammánu.

"Toto je tyranie a absolutní krutost," řekl Zilad al-Khasawneh. "Jak může tohle být spravedlivý soud, když panu prezidentu Saddámu Husajnovi, nechť ho Bůh žehná, odepřeli jeho základní právo na obhájce?"

Probíhá vyjednávání ohledně toho, zda bude Saddámovu týmu obhájců ze zahraničí dovoleno pracovat v Iráku.

Mnoho Iráčanů, kteří trpěli za režimu Saddáma Husajna, ho chce vidět veřejně před soudem.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE, ZDE a ZDE