Klec byla půldruhého metru vysoká a dva metry dlouhá; byla pokrytá hustou sítí, připevněnou ke kovovým tyčím. Na jedné straně nahoře byla zamčená.

Michal měl pocit, že je dezorientován a že je v pasti. Nedovolili mu klec opustit ani na jídlo, ani na záchod.

"Jednou jsem se musel vymočit skrze tu síť, protože jsem to už nemohl vydržet. Měl jsem tolik sucho v ústech, že jsem se dokonce pokusil pít svou vlastní moč," sdělil rozhlasu BBC.

Michal utrpěl nervový kolaps a měl halucinace. Přišel na psychiatrickou kliniku a požádal tam o pomoc.

Nebyl přítomen ani lékař, ani právník, avšak Michal byl okamžitě dostal utišující prostředky a byl umístěn do klecové postele. Byl v ústavu pět týdnů a nakonec mu určili diagnózu paranoidní schozofrenie.

"Během mého pobytu v ústavu mě nikdy nevyšetřoval psycholog ani terapeut. Jen mi dávali pilulky. Pociťoval jsem prostou potřebu někoho se dotknout a s někým promluvit," uvedl.

Toto všechno se odehrálo v jednadvacátém století v České republice, která je nyní součástí Evropské unie a je populárním cílem turistů, píší internetové stránky BBC a pokračují:

Avšak Česká republika stále ještě trpí dědictvím selhávání a zanedbávání problémů, k čemuž docházelo za komunismu. Byla to doba, kdy byli "blázni" zadržováni, aby se nedostali na "socialistické ulice" a byli skrýváni v obrovských psychiatrických léčebnách.

Británie mívala své svěrací kazajky, svá uzavřená oddělení a obrovské viktoriánské blázince. Československo mělo své klecové postele, které se tam užívaly po dobu delší než 100 let, je to tradice ještě z Rakouska-Uherska.

Podle pražského psychiatra a aktivisty Jana Pfeiffera byly tehdy klecové postele považovány za "pokrokovější" a "lidštější" než praxe přivazování pacientů k postelím popruhy.

Navzdory mezinárodnímu odsouzení této praxe se klecové postele nadále používají ve čtyřech nových členských zemích EU, na Slovensku, ve Slovinsku, v Maďarsku a v České republice.

V nemocnici v Dobřanech, nedaleko Plzně, v jednom z největších ústavů v ČR - má 1300 lůžek - prý bylo 10 procent pacientů v klecích. Ředitel tohoto ústavu a hlavní psychiatr Vladislav Žižka sice prohlásil, že "zrovna minulý týden bylo několik klecových lůžek zlikvidováno," avšak dodal:

Neexistují žádné zákony proti užívání klecí. Pacienti jsou do nich umisťováni, když jsou nezvladatelní. Je to pro jejich vlastní bezpečí a pro bezpečí ostatních pacientů a zaměstnanců a pro situace, kdy nemáme dost zdravotního personálu, který by pacienty udržel zticha."

Tyto argumenty slyšeli reportéři britského rozhlasu v ČR opakovaně. A čeští právníci a politikové jim potvrdili, že psychiatrické zdravotnické služby jsou neregulovány a mají nedostatek finančních prostředků. Byla založena Komise pro reformu psychiatrického zdravotnictví, ale základní problémy trvají.

Podrobnosti v angličtině ZDE