Novela zákona počítala s tím, že by se od léta zvýšily televizní poplatky ze 75 na 100, rozhlasové poplatky z 37 na 45 korun měsíčně.

Poslanec Petr Ibl vyžádal před hlasováním o návrhu vráceném Senátem patnáctiminutovou přestávku na jednání klubu a z ní po bouřlivé diskusi vyplynulo, že ČSSD hodlá nadále podporovat sněmovní návrh, pro jehož prohlasování by však koalice potřebovala 101 hlasů. Měla jich ovšem pouze 86. Poslanec Vlastimil Tlustý požádal o prodloužení o dalších 15 minut.

Poté vystoupil ministr mediální kultury Dostál a překvapené sněmovně sdělil následující přiznání: "Návrh pana poslance Koláře, o kterém jsem se dozvěděl dneska z novin, je vlastně návrhem jednoho z poslanců sněmovny, který zamezuje - kdybych to zjednodušil - takzvané sčítání reklamy a může způsobit teoreticky naprosté přeprogramování ČT 2, to je tedy onoho kulturního kanálu, neboť reklama, která se na dvojce prodává nebo bude prodávat, se musí samozřejmě prodávat s ohledem na žánr, který ČT 2 produkuje. Jestliže ČT 2 produkuje umělecké filmy a hlavně dokumentární tvorbu, jistě chápete, že reklama na tento kanál se nepohrne. Z toho důvodu by zřejmě mohlo docházet k tomu, že ČT 2 bude hledat jiná témata a jiné žánry, a my bychom se časem mohli dožít toho, že zde ve sněmovně zazní hlas, že ČT 2 neplní svou veřejnoprávní funkci, a mohl by zde zaznít nakonec hlas, že v důsledku toho někdo navrhuje privatizaci tohoto kanálu. Toto nebezpečí objektivně existuje, já vás na něj upozorňuji a domnívám se, že při hlasování o senátním návrhu každý z nás by v těchto souvislostech měl hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. "

Stav, kdy ministr kultury si musí přečíst ráno noviny, aby se dozvěděl, jak má hlasovat klub vládní strany, a plete si senátory za poslance, vypovídá o kvalitě projednávání zákonů úředníky předkladatele - a tím i kvalitě práce ministerstva kultury - dostatečně. Fakt, že poslanci ČSSD tento argument přijali jako klíčový, vypovídá i o nich.

Tři čtvrti roku práce sněmovny na přípravě zákona, který měl zajistit přežití multimediální veřejné služby v nastupující digitální době, spadl pod stůl. Tři čtvrti roku čekání na možnost uskutečnit organizační, programové i technologické změny, které jsou nezbytně nutné pro započetí digitalizace vysílání. Tři čtvrti roku očekávání a neúnavné argumentace. Senátní verzi v hlasování č. 169 nepodpořil skoro nikdo, původní sněmovní znění pak v hlasování číslo 170 nepodpořila požadovaná většina, což museli iniciátoři tohoto hlasování vědět předem. Jsme tam, kde jsme byli před rokem. Cesta k vyhladovění a omezení médií veřejné služby v režii unionistických liberálů a občanských konzervativců je zahájena. Za režie sociální demokracie.

Sociální demokracie dnes zradila svůj program, se kterým oslovila voliče a na základě kterého vládne.

Autor je členem Rady ČRo