Mech: Město vynakládá nemalé prostředky, aby vrátilo život do centra města. Přestěhováním knihovny z centra dojde k jeho dalšímu utlumení. Není rozumnější život města raději koncentrovat?

Sedlecký: To máte sice pravdu, ale zase není tak snadné najít pro podobnou stavbu staveniště, které by vyhovovalo potřebám objektu z hlediska dopravní dostupnosti, dopravní obslužnosti atd. V tom výběru bylo i umístění v centru města, ale nakonec se rozhodlo takhle. Například území za Smetanovým divadlem není v současné době připravené a volné. Zatímco staveniště "28.října" volné je. Je dobře nepropást příležitost s tak velkým stavebním objemem, jakým je vědecká knihovna, aby se tímto investičním činem kultivovala oblast Ostravy, kde to bolí a kde je to třeba. Tam u skeletu bývalého Krajského výboru KSČ je to nepěkný kout Ostravy, který dlouhodobě čeká na svoje zastavění, a knihovna je výbornou příležitostí dát tuto oblast dopořádku. Názor, že by to odvádělo lidi z centra, já nezastávám. Tu oblast stále ještě považujeme za centrum. Urbanisticky je to stále centrum města. Tím nevytváříme centru konkurenci, tím ho pouze rozšiřujeme.

Mech: Co byste řekl na místo "Lauby"?

Sedlecký: To je velmi zajímavé místo, které se už taky snad probudí, ale s knihovnou v této poloze se opravdu nikdy nepočítalo. Knihovna je ohromný sklad, objekt, který z hlediska atraktivity parteru, to znamená, když jej obcházíte na úrovni ulice, tak jenom malá část knihovny je živá. Což by na "Laubech", kde si představujeme, že by měl být jeden krám vedle druhého, restaurace apod., vadilo. A ne, abychom chodili kolem fasády skladu knihovny. Když se podíváte, jak vypadají dneska knihovny, které byly už realizovány, např. sklady Moravskoslezské vědecké knihovny na Macharově ulici v Přívoze, tak ten dům pomalu nemá ani okna. Skladování knih není městská funkce, aby bylo pěkné kolem toho chodit.

Psáno pro pro časopis Protimluv