V Iráku, v Kosovu i jinde na Balkáně existují hromadné hroby. Problémem však je spojit tyto hroby přímo se Saddámem Husajnem a Slobodanem Miloševičem. Oba diktátoři vytvořili klima, v němž byly tyto zločiny spáchány. Právně je však obtížné určit jejich vinu.

Při své obhajobě zpochybní Saddám Husajn legálnost Američany vedeného útoku na Irák, protože ho neschválila Rada bezpečnosti OSN. Miloševiče také bude zdůrazňovat, že americkou invazi do Kosova neschválila OSN.

V Iráku neexistují žádné přímé důkazy, z nichž by vyplývalo, že Saddám Husajn osobně nařídil různé masakry. Musel je nařídit, ale je obtížné to dokázat.

Oba tyrani budou před soudem dlouze zpochybňovat činy George Bushe a Tonyho Blaira a Slobodan Miloševič bude požadovat, aby byli oba předvoláni před soud. V případě Saddáma Husajna vyvolá možnost trestu smrti v Británii znepokojení.

Miloševičovi zabránil nyní ve vystoupení u soudu jeho zdravotní stav. Kdyby mohl promluvit, přednesl by čtyřhodinovou řeč, v níž argumentuje, že se Británie a Spojené státy dopustily bombardováním Bělehradu válečných zločinů proti Srbsku. Obviní také Kosovskou osvobozeneckou armádu, že způsobila většinu masakrů v Kosovu. Bylo by bývalo daleko lepší, kdyby OSN obě invaze schválila. Jenže Rusko by invazi do Kosova vetovalo a Spojené státy nechtěly v případě irácké války čekat na mezinárodní konsensus. Bylo by také daleko lepší, kdyby se USA podrobily mezinárodnímu trestnímu soudu a nepožadovaly, aby jejich vojáci byli postaveni nad mezinárodní právo.

V případech Saddáma Husajna i Slobodana Miloševiče bude argumentace vůči Západu ještě velmi nepříjemná. Přesto je však správné, že oba diktátoři, odpovědní za tolik zvěrstev, byli postaveni před soud, míní autor.

Podrobnosti v angličtině ZDE