Děkuji vám mnohokrát. Vůbec nevíte, jak hřejivé a velkomyslné je toto uvítání, vaše láska a vaše náklonnost. Těší mě to. Je mi líto, že jsme sem dorazili trochu pozdě a trochu bez výsledku.

Hovořil jsem dnes s panem prezidentem Bushem a nabídl jsem mu a Lauře naše blahopřání k jeho vítězství. Byl to uspokojivý rozhovor. Hovořili jsme o nebezpečí konfliktu v naší společnosti a o nutnosti, zoufalé nutnosti vytvořit jednotu, najít společnou půdu, sejít se znovu společně. Doufám, že dnes budeme moci zahájit toto uzdravování.

(Projev, který Demokratický kandidát na amerického prezidenta přednesl v Bostonu ve středu ve 20 hodin.)

středa 20.15: John Kerry v Bostonu oficiálně přiznal svou porážku. Řekl, že hovořil s Georgem Bushem o nutnosti smíření amerického národa.

"George Bush je příštím prezidentem. Voličům nevadilo, že dopustil státní deficit ve výši trilionu dolarů, že má nejhorší výsledky v boji proti nezaměstnanosti za posledních 70 let, že vede kontroverzní válku v Iráku a že se mu nepodařilo chytit Usámu bin Ladina. S americkými voliči rezonovaly 'morální otázky'. To vyvolalo, že ho jeho stoupenci podpořili daleko silněji, než v co jeho volební tým doufal." (Channel Four News)

Britské televizní zpravodajství Channel Four News ve středu večer poukázalo ve své analýze amerických voleb na dvě důležité skutečnosti:

1. Johnu Kerrymu se nepodařilo zmobilizovat k volbám mladou generaci. Účast mladých lidí při volbách nepřekročila 17 procent.

2. Hlavním důvodem, proč Američané ve velkých počtech hlasovali pro George Bushe, byly důvody náboženské. Nejvýznamnější hodnotou byla pro voliče Bushova religiozita (je "znovuzrozeným křesťanem") a jeho "tradiční, morální hodnoty".

Podle současných předpovědí má George Bush 254 volitelských hlasů a John Kerry 252. Ten, kdo ve volbách zvítězí, musí vyhrát v Ohiu, které vítězi poskytne 20 volitelských hlasů. Podle sečtených hlasů v Ohiu vede Bush o 136 221 hlasů. Podle nejnovějších údajů existuje 147 570 prozatímních hlasů, které musejí být teprve ověřeny a blíže neurčený počet hlasů osob, které hlasovaly v nepřítomnosti.

Vzhledem k podstatnému náskoku George Bushe v počtu jednotlivých hlasů usoudila Demokratická strana, že by bylo všeobecně nepřijatelné, kdyby se během následujících 11 dnů hádala o možnou menšinu prozatímních hlasů, a proto John Kerry rozhodl ohlásit svou porážku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Reportéři BBC objevují už nyní v postojích George Bushe známky toho, že nyní bude provádět svou politiku ještě agresivněji než dosud. Je tedy prý nepravděpodobné, že by usiloval o smíření. Ve středu v podvečer spekulovali o budoucí Bushově politice v britském rozhlase s britským konzervativním poslancem a bývalým ministrem obrany Michaelem Portillem. Portillo řekl:

Nevíme, zda se posune doprava anebo zůstane v centru. Víme však, že toto rozhodnutí Bush učiní čistě ve vztahu k americkým voličům a ve vztahu k americké historii. Vůbec nebude brát v úvahu to, co si myslí jeho spojenci či evropské státy.

14.00: Bílý dům prohlásil slovy Bushova šéfa štábu Andrewa Carda, že "Bush přesvědčivě vyhrál volby", avšak není to oficiální prohlášení. Očekává se, že George Bush učiní vlastní prohlášení za několik hodin. Podle rozhlasu BBC vyhlásil Bushův tábor své vítězství "ve snaze vyvinout tlak na Johna Kerryho". Jiní pozorovatelé však poukazují na to, že Republikáni jsou svým vítězstvím víceméně jisti a počkají, až budou všechny hlasy sečteny, nebudou se hádat prostřednictvím právníků. Argumentují také, že početně Bush získal převahu občanských hlasů. Reportér rozhlasu BBC z Washingtonu ve 14 hodin poukázal na to, že je stále ještě matematicky možné, aby John Kerry ve volbách zvítězil. I on zdůrazňuje, že konečný výsledek z Ohia nebude zřejmě znám po celou řadu dní. Toto je také oficiální postoj Demokratické strany, avšak ve skutečnosti Demokraté zřejmě vědí, že prohráli. Ohio se stalo letos tím, čím byla v roce 2000 Florida.

Demokraté veřejně odmítají přijmout porážku a tvrdí, že dosud podstatný počet nesečtených hlasů by mohl vést k jejich vítězství ve státě Ohio. I britský konzervativní deník Daily Telegraph poukazuje na to, že na konečný výsledek ve státě Ohio budeme možná čekat 11 dní. To ve vysílání rozhlasu BBC ve středu v poledne potrvdil i guvernér státu Ohio: zdůraznil, že podle zákona se "provizorní" hlasy voličů smějí sčítat až později. Jde o hlasy, které byly v důsledku technických a adminstrativních problémů dočasně z voleb vyloučeny a je nutno pečlivě zkontrolovat, zda jsou legitimní.

Podle pozorovatele Marka Brzezinského z Demokratické strany získali Republikáni více hlasů, protože mají daleko lepší organizaci na místní úrovni, hlavně prostřednictvím církví.

Pozorovatelé, včetně Republikánů, poukazují na to, jak ostře rozdělený je v současnosti americký národ, až na hranici nenávisti, a zdůrazňují, že budoucí prezident bude muset pracovat pro smíření.

John Kerry dosud získal 54,616,818 voličských hlasů, 48% všech odevzdaných hlasů, 20 států a 252 volitelských hlasů.

George Bush zatím získal 58,154,413 voličských hlasů, 51% všech odevzdaných hlasů, 28 států a 254 volitelských hlasů.

Podrobnosti v angličině ZDE a ZDE

Jak reagují média a politikové na výsledky amerických voleb ve Velké Británii? Referuje Jan Čulík.

Psáno pro ČRo 6.

5.15: Státy, které v roce 2000 hlasovaly pro Bushe, získal Bush i letos, zatímco Kerry zvítězil ve spolehlivých Demokratických státech.

Jedinou změnou proti roku 2000 je stát Maine, jeden ze dvou států, které rozdělují voličské hlasy proporčním způsobem - a tam jeden z jeho čtyř volitelských hlasů dostal Bush.

Napínavý byl vývoj ve státě Virginia, kde se po určitou dobu zdálo, že je nerozhodný. Toto býval Demokratický stát, ale od roku 1964 volí Republikány. Nakonec zde vyhrál Bush.

Naděje Demokratů byly zklamány i v Západní Virginii, kterou vyhrál Bush. New Jersey, kterýžto stát kdysi doufal získat Bush, hlasoval zřejmě pro Kerryho. Všechno jsou to předpovědi televizních stanic, nikoliv zatím plné a spolehlivé výsledky.

Výsledky z nejdůležitějších států dosud nedošly a jsou příliš nerozhodné pro předpověď.

Ve státě New Hampshire, v jednom z 10 hlavních nerozhodných států, bylo sečteno 50 procent hlasů, ale rozdíl mezi Kerrym a Bushem byl 40 hlasů.

Ve dvou ze tří hlavních klíčových států, na Floridě a v Ohiu, se dál hlasuje i po době, kdy měly být uzavřeny volební místnosti.

Voleb se účastní rekordní počet Američanů a odhaduje se, že celková účast zřejmě dosáhne 121 milionů - o hodně více než 106 milionů v roce 2000. Bude to zřejmě nejvyšší volební účast od roku 1960.

Na Floridě se očekává osmdesátiprocentní volební účast.

Respektovaný průzkumník veřejného mínění John Zogby, jehož předpovědi byly v roce 2000 nejblíže konečnému volebnímu výsledku, očekává že Kerry získá větší počet volitelských hlasů než Bush. Podle jeho analýzy získá Kerry 311 volitelských hlasů, daleko více, než potřebuje, ale podle počtu skutečných odevzdaných volebních lístků zvítězí prý Bush v poměru 49,4 procent ku 49.1 procentům pro Kerryho.

Sporné výsledky by mohly vést k dlouhým právním sporům.

Podrobnosti v angličtině ZDE

5.00 Předpovědi založené na prvních výsledcích konstatují, že 20 států zřejmě dosud získal Bush a 11 Kerry. Takový výsledek plní očekávání. V pět hodin ráno měl Bush 197 volitelských hlasů a Kerry 112. Předpovědi z rozhodujících států jako Ohio, Florida a Pennsylvania dosud nedošly. Velký počet voličů znemožňuje přesnější předpovědi o volebních výsledcích v Ohio, na Floridě a v Pennsylvánii. V mnoha volebních okrscích bylo prodlouženo hlasování mimo oficiální uzavírací dobu, protože před volebními místnostmi stále ještě čekaly dlouhé fronty voličů.

V Ohiu čekalo ještě množství voličů na hlasování, když se volební místnosti oficiálně uzavřely v 1. 30 SEČ. Podle zákona státu Ohio mají tito voliči právo volit a Demokratická strana konstatuje, že získala rozhodnutí soudu, podle něhož mají volební komise zrychlit hlasování ve dvou okresech například vydáváním papírových hlasovacích lístků. Proti tomu se odvolali Republikáni, což znamená, že se nedají výsledky z tohoto klíčového státu očekávat po mnoho hodin.

Na Floridě je otevřena po oficiální uzavírací době ještě téměř polovina hlasovacích místností a voliči stále hlasují. Vzniká tam také právní spor ohledně sečítání hlasovacích lístků nepřítomných voličů. Republikáni se snaží dosáhnout toho, aby sčítání téměř poloviny hlasů bylo odloženo až do čtvrtka.

To by znamenalo, že výsledky z Floridy by byly odloženy nadlouho.

Podle předpovědí by měl Bush získat státu Indiana, Kentucky, Georgia, Západní Virginie, Alabama, Oklahoma, Tennessee, Virginie, Jižní Karolína, Severní Karolína, Texas, Kansas, Nebraska, Severní Dakota, Jižní Dakota, Mississippi, Louisiana, Wyoming, Utah a Montana.

Kerry má prý získat státy Vermont, Delaware, Connecticut, District of Columbia, Illinois, Maine, Maryland, Massachusetts, New Jersey, New York a Rhode Island.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Od jedné hodiny v noci středoevropského času začnou přicházet volební výsledky z USA. Jak je interpretovat?

středa 01.15:

Přátelé,

zde na východním pobřeží už nám zbývají jen dvě hodiny! Jsem v Clevelandu a účast voličů je neobyčejně vysoká. Stejné to bylo dnes ráno, kdy jsme se byli podívat k volebním místnostem na Floridě. Lidé čekali tři hodiny, než se dostali k hlasování, ale nikoho to neodradilo. Jeden muž mi řekl: "V téhle frontě bych klidně čekal tři dny, kdybych musel". Tady v Ohiu prší, máme velký autobus a taháme lidi z domovů (jemně!) rozdáváme deštníky, poncha a lahve vody (ta voda je tak trochu zbytečná, vzhledem k tomu, že už jsme všichni promočení).

Dostávám první odhady z celé země a vypadá to dobře - velmi dobře. Ale v posledních několika hodinách se může stát cokoliv. Lidi teprve začínají jít domů z práce. Fronty budou obrovské. Řekněte všem, které znáte, pokud se dostanete před zavírací dobou za čáru, MUSEJÍ vám dovolit hlasovat.

Podle prvních informací to bylo velmi těsné v Nevadě, v Novém Mexiku, v Coloradu a v Iowě! Michigane - doufám, že to nebude selhání. Pokud jste nehlasovali, přestaňte tohle číst a jděte hlasovat. Telefonujte lidem a emailujte všem ve svém adresáři.

Tohle je ono. Už jsme skoro doma. Dělejme!

Váš

Michael Moore

Čelný britský právník obvinil v pondělí v britské Horní sněmovně britské ministerstvo vnitra, že "vážným způsobem uvedlo v omyl" britské soudnictví poté, co ministerští právníci předložili Horní sněmovně v poslední den sedmidenního slyšení dramatické nové důkazy. Vyplývá z nich, že britští imigrační úředníci na ruzyňském letišti měli interní oficiální instrukce chovat se rasisticky vůči Romům plánujícím cestu do Británie, i když dosud britské ministerstvo vnitra tvrdilo opak, mj. i Janu Čulíkovi v odpovědi na interpelaci jeho britskému poslanci ze dne 25. října 2001.

Tento příspěvek vysílá stanice ČRo6 5. 11. 2004 v pořadu Názory a argumenty od 18:10.

Do zákonů se ochrana před blbostí vměstnat nedá. Blbost vždy zůstane blbostí, lze ji odtušit, vysmát se jí, nelze jí ale vymýtit.

Prezidentské volby na Ukrajině jdou do druhého kola. Pozorovatelé nevylučují pouliční bouře, které se pokusí změnit oficiální výsledky.

Nedělní hlasování na Ukrajině naplnilo očekávání. Nikdo z kandidátů nedostal požadovanou nadpoloviční většinu hlasů a rozdíl mezi dvěma nejvýznamnějšími kandidáty je velmi těsný: v úterý odpoledne po sečtení 94,9 % hlasovacích lístků činil 1,21 % odevzdaných hlasů. Vše rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 21. listopadu. V něm se utká současný premiér Viktor Janukovyč s vůdcem opozice, bývalým premiérem Viktorem Juščenkem.

"Bendlova epocha" je název článku, který přinesl z pera komentátora Pavla Vernera včerejší deník Právo. Autor v něm pátrá po příčinách nelichotivého vysvědčení, jehož se nám dostalo z výsledků průzkumu rakouského institutu Imas. Nález říká, že sedm z deseti oslovených respondentů uvedlo, že žijí v nesnadné době, a že jejich nálada je špatná. A přestože se jejich životní úroveň prý zlepšuje a víc si toho koupí, počet nespokojených roste.

Ráda bych reagovala na článek "Technologie ve službách objednávky, možná i politické", píše Diana Dobálová, tisková muvčí Eurotelu.

Eurotel jako první operátor v České republice začal s blokací odcizených přístrojů. Kromě toho o nich poskytuje pravidelně informace Mobil serveru. Zde je veřejně dostupná databáze identifikačních čísel (IMEI) odcizených mobilních telefonů . Tato IMEI sem byla nahlášena jako kradená zákazníky Eurotelu nebo uživateli, kteří je rovnou zapsali do black listu redakce Mobil serveru. Mimo jiné tato služba znamená, že si každý zájemce o koupi mobilu v bazaru může ověřit, zda-li telefon, o který má zájem, nebyl v minulosti odcizen, nebo nepochází z jiné trestné činnosti.

Poznámka ŠK: Bazary tuto službu - logicky - nepodporují. S řešením, které umožní prodavači či zákazníkovi ověřit si přímo v bazaru, zda byl nabízený telefon někomu odcizen, přitom nepřišel Eurotel - jak by čekal zákazník od prvotřídní firmy, ale soukromý internetový server Patricka Zandla Mobil. Identifikační číslo telefonu (IMEI), které lze jej vyvolat kódem *#06#, lze u starších přístrojů změnit. To, jestli je či není změněno, lze zjistit pouze porovnáním s číslem nalepeným pod baterií. Logické by bylo, aby zároveň s nákupem karty či telefonu od Eurotelu dal Eurotel sám možnost legitimnímu majiteli telefonu možnost nahlásit zároveň s blokací karty i blokaci telefonu, a aby MUSELA existovat povinnost všech operátorů v České republice nezapojit telefon, na který byla učiněna blokace, do provozu ve své síti, spolu s upozorněním policie na provozovatele karty, připojené na kradený telefon. Blacklist soukromého serveru Mobil je sice užitečná, ale kolik z osmi milionů uživatelů mobilních telefonů o této možnosti ví, jestliže ji nekomunikují operátoři a jejich AUTORIZOVANÍ prodejci sami jako službu, dávající jejich zákazníkům JISTOTU.

Tam, kde mysli lidí ovládá strach
z velkého a hrozného zla,
tam je tento strach žene do stáda
semknutého kolem svých vůdců

Málokterá z politických událostí, má pro další osud světa takový význam jako prezidentské volby v USA. Můžeme se na ně dívat z hlediska směřování v současnosti dominantní světové velmoci, jejíž vliv na "zbytek světa" je mimo diskusi. Avšak můžeme vývoj americké společnosti vidět také jako symptom krize euro-americké kultury, především jejich základních hodnot.

Nedávno se rozhořela mediální debata o postupu české policie v souvislosti s obžalováním či obviněním občanů z trestních činů souvisejících s paragrafy, kterými se v českém trestním zákonu postihují pomluvy, urážky, podporování rasismu, hanobení národa apod. Objevilo se několik článků, které kritizují postup české justice (a státu) a požadují zrušení takových paragrafů. Jakkoli chápu rozhořčení autorů nad současnou situací v Česku, musím nesouhlasit s předkládaným řešením situace. Zrušení paragrafů postihujících verbální nebo podobné trestné činy nic nezmění!

Mám-li psát o každodenním životě 'obyčejného` Tchaj-wančana, lépe řečeno Tchaj-pejčana, protože všední život v hlavním městě znám pochopitelně nejlépe, musím začít od toho nejdůležitějšího: tím je pro každého Tchaj-pejčana samozřejmě motorka.

Holandský filmový režisér Theo van Gogh, který natočil kontroverzní film o násilí proti ženám v muslimských rodinách a jemuž bylo za to vyhrožováno smrtí, byl nyní skutečně v Amsterodamu pobodán a zastřelen. Po přestřelce zadržela holandská policie šestadvacetiletého muže s dvojím marockým a holandským občanstvím. Van Gogh natočil tento film ve spolupráci s liberální holandskou političkou Ayaan Hirsi Ali, uprchlicí ze Somálska, která utekla z rodiči zaranžovaného sňatku. Ayaan Hirsi Ali je od odvysílání Van Goghova filmu pod policejní ochranou. I jí bylo vyhrožováno smrtí a distancovala se od islámské víry.

Ve dnech 30. a 31. října se konalo v německé Postupimi (Potsdam) první zasedání 9. sjezdu Strany demokratického socialismu (PDS). Delegáti bilancovali výsledky 14 voleb v Německu v roce 2004 - zemských a komunálních, do Evropského parlamentu a volby spolkového prezidenta. Projednali a schválili hlavní materiál "Za silnou PDS: sociálně, ale vší silou! - Jako socialistická strana v roce 2006 do Spolkového sněmu". Předsedou strany byl zvolen Lothar Bisky. Mimo "rudého" tisku Neues Deutschland věnovali pozornost tomuto sjezdu i Handelsblatt, Spiegel, Berliner Zeitung, Frankfurter Rundschau či Financial Times Deutschland.

Zpráv o zaručeném konci krize německého hospodářství bylo v uplynulých třech letech mnoho, žádná z nich se však zatím nevyplnila. Odhady růstu za první polovinu letošního roku se překvapivě zdály být poměrně příznivé, což vyvolalo v letních měsících malou vlnu euforie mezi současnou vládnoucí koalicí SPD a Zelených, která obrat toužebně očekávala již delší dobu. Vedoucí vládní představitelé optimisticky vyjadřovali naději na dlouhodobější růst ekonomiky a dlouho očekávané zastavení snižování počtu pracovních míst. Přestože i nejnovější odhady výsledků německé ekonomiky za rok 2004 předpovídají po třech letech konečně znatelnější růst a určité zotavení, nálada mezi veřejností je i nadále na bodu mrazu, což se odráží především v nízké domácí soukromé poptávce, která velmi citelně brzdí celé německé hospodářství.

Před půl rokem došlo k rozšíření Evropské unie. V květnu tiskl britský bulvární tisk dramatická varování, že Británii zahltí vlna parazitů ze středovýchodní Evropy, kteří tam budou usilovat o získání sociální podpory.

Britský rozhlas tehdy interviewoval jednu mladou polskou dvojici, která skutečně plánovala přijít do Británie pracovat. V pondělí 1. listopadu odvysílal reportáž o tom, jak to s nimi pak v Británii dopadlo. A není to zrovna nejveselejší příběh:

Bývalá britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová rezignovala třikrát z britského vládního týmu. Naposledy v květnu 2003 na protest proti tomu, co považuje za chyby Tonyho Blaira při vedení války v Iráku a absenci řádných příprav pro rekonstrukci země po válce. Její rozhodnutí bylo kontroverzní. Někteří ji kritizují, že zůstala ministryní pro mezinárodní rozvoj příliš dlouho a měla jednat na základě svého svědomí okamžitě, kdy bylo v Británii rozhodnuto, že se půjde do války proti Iráku.

V pondělí dopoledne interviewoval o této knize i o jejích postojích vůči Tonymu Blairovi britský rozhlas. Úvodem se zeptal, zda je to jen další osobní útok na britského premiéra a jeho stranu: Clare Shortová právě vydala knihu o svém životě v politice. Zejména se v ní soustřeďuje na Tonyho Blaira, jeho vládu a na válku v Iráku. Kniha se jmenuje An Honourable Deception: New Labour, Iraq and the Misuse of Power (Počestné podvádění: Nová labouristická strana, Irák a zneužívání moci)

Na podstatu hrubě manipulativní billboardové předvolební kampaně ČSSD, zobrazující tvář Stanislava Grosse s nic neříkajícím, avšak emocionálně svůdným heslem "Myslím to upřímně" ZDE a ZDE inteligentním satirickým billboardem reagoval Štěpán Mareš, autor Zeleného Raoula v časopise Reflex. Jeho verze billboardu "Myslím to upřímně", kterou publikujeme, právem poukazuje na skutečnost, že líbivý slogan nevypovídá absolutně nic o osobě, s nímž je spojován - tou osobou může být i terorista. Marešův billboard byl vystaven v jihomoravské Třebíči, protože (jak jinak v ČR, všechno se tam tak dělá!) tam měl autor protekci u jedné místní reklamní agentury.

Tímto se ovšem zviditelnilo, že v České republice neexistuje svoboda projevu a je zakázána satira. Důkazem toho je skutečnost, že Policie ČR satirický billboard násilím odstranila (to samo se zdá z právního hlediska pochybené, viz analýza Jana Sýkory) a jeho vyvěšení na veřejnosti podle ČTK prý vyšetřuje "jako trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka".

Běda zemi, kde bičují šašky. Větší Absurdistán byste si nemohli vymyslet. Jde o další důkaz, že Česká republika má opakovaně vážné problémy se základními pojmy svobody projevu. Trestnými se stávají činy komiků, zatímco netrestatelnými se stávají zákonodárci - a to i v případě evidentních a úmyslných legislativních zmetků.

P. S. Jan Sýkora ve svém příspěvku analyzuje případ podle současného stavu českého práva; je záhodno však upozornit, že to obsahuje jako pozůstatky komunistické praxe nejrůznější "verbální trestné činy" a mezinárodní lidskoprávní organizace požadují už delší dobu od ČR, aby je zrušila, protože verbální trestné činy mohou být zneužívány proti svobodě projevu, jak se právě v případě ČR znovu a znovu prokazuje (viz téma BL "Hon na svobodu slova").

Podle zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR v aktuálním znění je policistům v § 7, odst. 1 uložena zakročovací povinnost v případě, že je páchán trestný čin, respektive přestupek. Povaha opatření v rámci zákroku je stanovena velmi obecně, zejména v § 2, odst. 1 téhož zákona. V tomto smyslu je tedy účelem služebního zákroku policisty zmařit probíhající trestný čin (nebo přestupek), nebo učinit vhodná opatření v případě, že se lze důvodně domnívat, že jeho spáchání teprve hrozí. Zároveň podle § 6 nesmí být případně způsobená újma bezdůvodná a v právech a svobodách nesmí překročit míru nezbytně nutnou k dosažení účelu, sledovaného služebním zákrokem.

Na německé extrémně politické scéně došlo o tomto weekendu k pozoruhodné události, když na sjezdu NPD v thüringenském Leinefelde předsedové dvou stran, Udo Voigt ( NPD - Nacionálně demokratická strana ) a jeho host, vydavatel Gerhard Frey ( DVU Deutsche Volksunion - Německá lidová unie ) oznámili, že obě strany spojí své síly a budou v příštích volbách - 2006 - do Bundestagu (spolkový parlament) kandidovat na společné kandidátce. Teprve čas sice ukáže, jestli označení "historický sjezd" bylo oprávněné, protože hlavní otázkou zůstává, zda se jim podaří překonat spory, které doposud tyto strany měly. Lze se však obávat, že vedeni společným cílem, nebudou to, co je doposud dělilo, z pragmatických důvodů příliš diskutovat.

Obávám se, že nynějším rozhodnutím o sjednocení volební kandidátky NPD/DVU bude mít ohlas u voličstva, protože v Německu "protestních voličů" rapidně přibývá a prvně se vytváří i reálná možnost přeskočit pětiprocentní hranici, dělící doposud jednotlivě kandidující extrémně pravicové strany od vstupu do Bundestagu.

Boris Cvek ve svém článku Ekolog a ekologista napsal: "Ideologie se snaží co nejkonkrétněji definovat hodnoty, které pak může aplikovat na problémovou situaci jedině tak, že přehlíží její konkrétní svébytnost." To radikálně snižuje schopnost ideologa přijímat (nepředpojatě) fakta. Naproti tomu pragmatik nedbá na správnost těch či oněch hodnot jako takových; uznává je toliko implicitně (?), s ohledem na účinnou pomoc při řešení konkrétního problému.

Co to jsou "implicitně" chápané hodnoty?

V minulosti nám politikové slibovali lepší svět. Měli různé způsoby, jak toho dosáhnout, ale jejich moc a autorita pocházela z optimistických vizí, které nabízeli svým občanům. Tyto sny selhaly. A dnes lidé už ztratili víru v ideologie. Politikové jsou stále častěji dnes už považováni jen za manažery veřejného života. Avšak oni nyní objevili novou roli, která jim navrací jejich moc a autoritu. Namísto toho, aby pro nás plnili sny, nám politikové slibují, že nás ochrání -- před nočními můrami.

Tvrdí nám, že nás dokáží zachránit před strašlivými nebezpečími, která nevidíme a jimž nerozumíme. A největší hrozbou ze všeho je mezinárodní terorismus -- mocná a zlá mezinárodní síť, rozprostírající se všemi zeměmi světa. A proti této hrozbě je nutno vést válku proti terorismu.

Avšak většina této hrozby je jen fantazií, přehnanou a zkreslenou politiky. Je to temná iluze, kterou, nezpochybněnu, šíří vlády po celém světě, bezpečnostní služby i mezinárodní sdělovací prostředky.

Toto je soubor filmů o tom, jak a kdy byla tato fantazie vytvořena a komu přináší prospěch. Jádrem tohoto příběhu jsou dvě skupiny: američtí neokonzervativci a radikální islám. Obě skupiny byly idealistické. Obě vznikly ze selhání liberálního snu vytvořit lepší svět. Tyto dvě skupiny skutečně změnily svět, ale nikoliv tak, jak zamýšlely. Společně vytvořili dnešní vizi noční můry tajné mezinárodní organizace, která ohrožuje svět. Je to fantazie, o níž politikové pak zjistili, že jim vrací jejich moc.

Ve středu 20. října 2004 ve hlavním vysílacím čase ve 21 hodin uvedl okruh BBC 2 první díl závažného třídílného dokumentárního filmu od Adama Curtise o "fikci globální teroristické hrozby". Zde je shrnutí jeho argumentace:

Shrnutí druhé části tohoto filmu je ZDE

Jádrem globálního příběhu posledních desetiletí jsou američtí neokonzervativci a radikální islámisté. Britský dokumentarista Alan Curtis v trojdílném dokumentárním filmu, který se v současnosti vysílá v televizi BBC, argumentuje, že se američtí neokonzervativci a radikální islámisté sobě navzájem nesmírně podobají a vzájemně si -- nevědomky vyhovují a pomáhají si. Svět se tak dostává do velmi nebezpečné situace.

V druhé části Curtisova filmu The Power of Nightmares (Moc nočních můr), nazvané Phantom Victory (Iluzorní vítězství), který se vysílal na stanici BBC 2 ve středu 27. 10. ve 21 hodin, líčí autor, jak se američtí neokonzervativci a islámští extremisté spojili, aby bojovali v Afghánistánu proti Sovětskému svazu. Obě skupiny dospěly samostatně k přesvědčení, že právě ony porazily "Říši zla", a tak mají moc změnit svět. Oboje jejich revoluce ale selhaly.

Proto si američtí neokonzervativci ve snaze uchvátit znovu moc vymysleli novou fantazii, nového iluzorního nepřítele pro celý národ, Billa Clintona. Radikální islamisté v téže době propadli zoufalé spirále hromadného masakrování a terorismu, také ve snaze přesvědčit občany, aby je následovali. Z toho vznikl podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž nyní žijeme.

Publikujeme shrnutí argumentace z této druhé části Curtisova filmu. První část je ZDE.

Shrnutí třetí části tohoto filmu je ZDE

V říjnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5119,90 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.