Koncem týdne vydal tuto studii po jejím rychlém, ale podrobném zhodnocení nezávislými lékařskými odborníky, britský lékařský časopis The Lancet. Šéfredaktor tohoto časopisu Richard Horton konstatoval, že je studie "důležitá pro vyvíjející se bezpečnostní situaci v Iráku." Avšak tato studie také vyvolává důležité otázky pro vlády Spojených států a Velké Británie, které, zdůrazňuje Horton v komentáři v časopise The Lancet, "se přece musely zabývat tím, jaký pravděpodobný dopad bude mít jejich jednání na civilisty".

V čele průzkumu stál Les Roberts z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore. Pět ze šesti iráckých osob, které prováděly pohovory v 988 domácnostech, které se průzkumu účastnily, byli lékaři a všichni ti, kteří se na průzkumu v Iráku účastnili, konstatuje dokument, riskovali sbíráním těchto informací vlastní život. Domácnosti byly dotazovány na to, kdo se v jejich rodině narodil a kdo tam zemřel ve 14,6 měsících před invazí v březnu 2003 a na narození a úmrtí v 17,8 měsících po invazi.

Tam, kde nebyly k dispozici úmrtní listy, byly pro to dobré důvody, konstatují autoři. "Jsme přesvědčeni, že je nepravděpodobné, že by byla úmrtí zaznamenávána falešně. Autoři pohovorů také zdůrazňují, že v irácké kultuře je nepravděpodobné, aby respondenti falšovali úmrtí," píše se v analýze.

Studie zjistila, že došlo k zvýšení kojenecké úmrtnosti z 29 na 57 úmrtí na 1000 živých porodů, což odpovídá situaci ve válce, kdy ženy nechtějí anebo nemohou jít rodit do porodnice, konstatuje analýza. Jiným vzrůstem úmrtnosti byla násilná smrt, která byla zaznamenána v 15 z 33 zkoumaných seskupení rodin, a která byla většinou důsledkem leteckého bombardování.

"Navzdory velkému počtu iráckých mrtvých neprokazují data, získaná v iráckých domácnostech, že by jednotliví pozemní vojáci systematičtěji páchali trestné činy," praví ve studii." Jen 3 z 61 úmrtí byly v důsledku toho, že koaliční vojáci usmrtili Iráčany palbou z malých zbraní. V jednom z těchto tří případů není vyloučeno, že usmrcený šestapadesátiletý muž byl bojovník, v druhém byl zastřelen dvaasedmdesátiletý muž na kontrolním vojenském stanovišti a v třetím případě si vojáci spletli ozbrojenou stráž za bojovníka a zastřelili ji v přestřelce. V druhém a v třetím případě se američtí vojáci rodinám omluvili.

"Příčinou ostatních 58 zabití (všechny osoby byly podle respondentů usmrceny americkými vojáky) byly bojové vrtulníku, rakety, či jiné druhy leteckých zbraní," píše se ve zprávě.

Největší počty mrtvých byly zaznamenány v městě Falludža, kde došlo k dvěma třetinám všem zaznamenaných úmrtí. Ve Falludže bylo 23 z 52 navštívených domácností dočasně či trvale opuštěno. Sousedé, s nimiž výzkumníci hovořili, uváděli, že ve většině opuštěných domů došlo k rozsáhlému zabíjení, ale nebyli schopni poskytnout dostatečné podrobnosti, aby to mohlo být zahrnuto ve studii, konstatuje zpráva.

Autoři zprávy kritizují skutečnost, že se koaliční úřady vůbec nepokoušejí samy zjišťovat počty civilních mrtvých v Iráku.

"Široce se zmiňuje výrok amerického generála Tommyho Frankse, že 'my mrtvoly nepočítáme'," píše zpráva, avšak okupační armáda má určité povinnosti podle Ženevských konvencí. "Tato analýza ukazuje, že i se skromnými finančními prostředky, s časem čtyř týdnl a sedmičlenným iráckým týmem, ochotným riskovat život, lze získat užitečné informace o počtu civilních obětí."

Podrobnosti v angličtině ZDE