1. 11. 2004
Proč se perou Klaus a Gross |
Je to krásná ukázka fungování našeho politického systému v praxi. Konkrétně mám na mysli skutečnost, že předseda vlády si může dělat v podstatě co chce a prezident do toho smí jen nesouhlasně brblat, ale nic víc. I prezident tedy brblá ohledně odposlechů a euroústavy, jenže ten chlapec s nevinnou uhrovitou tváří uplakánka, kterého nedávno s blahosklonnou smířlivostí jmenoval premiérem, se už pořádně zabydlel v pozici "nad Hradem". A vzkázal tedy prezidentovi, aby neeskaloval, neb se jen zbytečně rozčiluje. Dokonce i každému z ministrů může být prezident jen portrétem v kanceláři. Jenže podceňovat v tomhle ohledu Václava Klause by bylo trestuhodné, a že by to dělal jako donquijotskou demonstraci své bezmoci nepřipadá v úvahu. Tady jsou totiž úplně jiné cíle, a tak jsou pryč časy, kdy se na sebe Václav Klaus se Stanislavem Grossem při jmenování vlády usmívali. Teď je záminka na světě a volby za dveřmi. Nadstranický prezident má své pevné pudové zázemí, a tak jde každá výtka směrem k vládě přes širokou síť médií, aby se to dozvěděli všichni. A to není vůbec žádný problém, protože když prezident nadává premiérovi, je to jako když je někde vyfocena nahá známá herečka, jinak řečeno, jdou po tom všichni. I na požadavcích, které prezident vůči vládě, potažmo premiérovi vznáší, je patrné, že nechce,aby byly splněny, ale aby před volbami do krajů a senátu voliče upozornil, že by tato vládní parta neměla dostávat žádnou další podporu. Chtít po Grossovi, aby se zbavil člověka, kterého hájí proti vzteklému Langerovi z ODS už několik let zrovna teď a znehodnotil tak léta dřiny na jeho obhajobě, by byla velká chyba. A jsem tentokráte přesvědčený, že to Gross myslí upřímně, když říká, že o euroústavě mluvili se sousedem na vrcholu politické hierarchie už před několika týdny. Osobně nevěřím tomu, že by prezident o zhmotněném ideologickém nepříteli nevěděl. Také nevím, jaké že vážnější diskuzi chtěl téma ústavy EU v naší zemi podrobit. Že by snad referendu? Prezident táhl tak, aby vyprovokoval soupeře k nějaké reakci a Stanislav Gross ho tedy musel atakovat. A o to asi jde prezidentovi, který velice dobře ví, že svých požadavků nedosáhne, ale nabourává tak Grossovu pozici, k čemuž ho opravňuje i současná veřejná (tedy mediální) obliba. Z neoblíbeného poslance, předsedy parlamentu i vlády se stal bez vážnější příčiny velice oblíbený prezident a má tedy značnou výhodu oproti Grossovi, u nějž muselo po přechodu na premiérský stolec zákonitě dojít k poklesu popularity. A hádat se mezi publikem, u kterého je evidentně soupeř oblíbenější, není vůbec lehké a málokdy to dopadne dobře. A tak se mohl současný předseda ODS Mirek Topolánek na slavnostním předávání státních vyznamenání i přes veškerou ostudu, kterou mu prezident udělal, spokojeně usmívat. Václav Klaus si o něm sice myslí své, ale když je třeba, tak jako čestný předseda pomůže. |