2. 11. 2004
Pravicová Lidová fronta?Pravicoví extrémisté v Německu se sjednocují pro příští parlamentní volbyNa německé extrémně politické scéně došlo o tomto weekendu k pozoruhodné události, když na sjezdu NPD v thüringenském Leinefelde předsedové dvou stran, Udo Voigt ( NPD - Nacionálně demokratická strana ) a jeho host, vydavatel Gerhard Frey ( DVU Deutsche Volksunion - Německá lidová unie ) oznámili, že obě strany spojí své síly a budou v příštích volbách - 2006 - do Bundestagu (spolkový parlament) kandidovat na společné kandidátce. Teprve čas sice ukáže, jestli označení "historický sjezd" bylo oprávněné, protože hlavní otázkou zůstává, zda se jim podaří překonat spory, které doposud tyto strany měly. Lze se však obávat, že vedeni společným cílem, nebudou to, co je doposud dělilo, z pragmatických důvodů příliš diskutovat. Obávám se, že nynějším rozhodnutím o sjednocení volební kandidátky NPD/DVU bude mít ohlas u voličstva, protože v Německu "protestních voličů" rapidně přibývá a prvně se vytváří i reálná možnost přeskočit pětiprocentní hranici, dělící doposud jednotlivě kandidující extrémně pravicové strany od vstupu do Bundestagu. |
NPD už do sebe vsákla neonacistické bojůvky, pro které byla doposud NPD příliš "měšťáckou" stranou. Jejich vůdci Thorsten Heise, Thomas Wulff a Ralph Tegethoff v září vstoupili do NPD a nyní kandidovali i do předsednictva strany. "Tito tři pánové rozpoznali, že ve smyslu NPD premisy je smysluplné bojovat o ulici, hlavy a parlamenty", řekl stranický mluvčí Klaus Beier a dodal že "NPD je otevřena na všechny strany". Za těchto okolností zní hluše prohlášení předsedy DVU Gerharda Freye, který na sjezdu NPD požadoval, "...co možná největší odstup od nacismu a neonacismu". To ovšem není nic nového - "řeči se mluví a pivo se pije" -- a volební úspěch je na prvním místě, proto na jakési hře se slovy příliš nezáleží. Tato kooperace se opravdu zdá být nebezpečnou, neboť volební společenství NPD/DVU se pokouší dostat na svou palubu i Republikány. Předseda NPD Voigt dokonce vyzval delegáty republikánského sjezdu, aby odvolili své vedení, kdyby předsednictvo Republikánů pod vedením Ralfa Schlierera myšlence sjednocení nacionalistických stran nebylo nakloněno. V pondělním tiskovém prohlášení Republikánů se ovšem myšlenka volebního společenství odmítá s odůvodněním, že "... nemáme nic společného a nekooperujeme se stranami, které chtějí odstranit tento stát a demokracii, aby nastolily "Čtvrtou Říši". Na spolkové úrovni je volební potenciál stran s nacionálně pravicovým profilem od posledních spolkových voleb ve voličských průzkumech stabilní. Kvůli roztříštěnosti jsou doposud vedeny v rubrice "ostatní", představující strany, které jednotlivě nedosáhnou ani v odhadech hranice pěti procent. "Ostatní" se v současnosti pohybují kolem šesti procent. Společnou volební kandidátkou pravicových extrémistů se však jejich možnosti, které by je přivedly do Spolkového sněmu, silně zvýší. Podrobnosti ZDE |