|
3. 11. 2004
Nejen Bendlova epocha"Bendlova epocha" je název článku, který přinesl z pera komentátora Pavla Vernera včerejší deník Právo. Autor v něm pátrá po příčinách nelichotivého vysvědčení, jehož se nám dostalo z výsledků průzkumu rakouského institutu Imas. Nález říká, že sedm z deseti oslovených respondentů uvedlo, že žijí v nesnadné době, a že jejich nálada je špatná. A přestože se jejich životní úroveň prý zlepšuje a víc si toho koupí, počet nespokojených roste. |
|
Pavel Verner přiznává, že "těžko se pátrá po příčině takové chandry". Vždyť život po roce 1945 dosud bez válečných zkušeností, přežití bolševické totality, svoboda na křídlech textilní revoluce, místo jedné republiky pár jiných, balkanizace bez průvodních násilných excesů, ..."skutečný to zázrak". A k tomu plná koryta v "prašivkových" hyper-supermarketech a u nich Češi, jako jedni z mála v Evropě o sobotách a nedělích. Inu, zemský ráj to na pohled. A z čeho v zemi české, že plyne ten pocit nesnadného času? Ze slov, vážení, i ze slov málo vážených našimi politiky. Jak pravil Pavel Verner. Ten má i svého zloducha. Hejtman Petr, z ODS Bendl je to! Prospal školní docházku, vaří národní socialisty spolu se sociálními demokraty v německém škopku, českou policii natírá gestapáckou štětkou, a proto si po zápisu do Evropy odskočíme do Mongolska. Závěrem svého článku Pavel Verner nazírá z úhlu, že "žijeme asi opravdu v nesnadné době", rozumějme, v "epoše Bendlově". Nic proti kritice pana Bendla. Ten jistě nepatří, minimálně řadou svých výroků z poslední doby, do intelektuální pokladnice ODS. Problém, pokud jej chcete zúžit pouze na verbální exhibice politiků, je však v tom, že podobně se chová řada čelných funkcionářů i ostatních politických stran v České republice. Namátkou, v den, kdy byl uveřejněn "Bendlův článek", častoval poslanec ČSSD Hojdar ministra spřátelené, koaliční strany Ambrozka výrazy "dobytek, škůdce národa" a podobně. Veřejně, na parlamentní půdě. To proto, že ministr se nenechal zahanbit, neb si vzpomněl na obsah svých kalhot a o něm napsal ředitelům českých podniků, kteří se tak dozvěděli, že členové hospodářského výboru by se nejspíše do ministrových kalhot stěží vešli, neb nechtějí zkrácené čtení zákona o obchodování s emisemi, ale touží jej projednat ve svém výboru. Slovo č.....ci neznělo z esemesky ministra příliš profesionálně... Pokud Pavel Verner vidí příčiny "blbé nálady", jak před lety charakterizoval obrodný společenský kvas v nás a u nás k ní přispívající Václav Havel, v myšlenkově chabém rejstříku české politické scény, pak by měl příklady takového jednání uvádět bez ohledu na přísun peněz, kutálejících se do deníku z pokladny jedné, štědře inzerující politické strany. Tedy, pokud se Pavel Verner nepovažuje za závisle nezávislého komentátora. Jinak mu, čistě na okraj, poskytuji několik dalších námětů pro jeho pátrání po příčinách malého jásání občanů české země v letech 1989-2004:
|
