Slyšení před právníky v britské Horní sněmovně je vyvrcholením tříleté právní války ohledně operace britského ministerstva vnitra na letišti v Praze Ruzyni. Britští imigrační úředníci tam, jak známo, zabraňovali osobám, přejícím si cestovat do Británie, v nastoupení do letadla.

Důkazy, které byly předloženy právníkům zastupujícím organizaci European Roma Rights Centre v Budapešti, která za operaci v Ruzyni britské ministerstvo vnitra žalovala, jak se zdá, protiřečí dosavadním důkazům. Právníci konstatují, že dosud nikdy nebyli svědky toho, že by nové důkazy byly předloženy v tak pozdní etapě.

Právník Lord Lester, zastupující budapešťské centrum, konstatoval, že ze svědeckých výpovědí, předložených o minulém víkendu, vyplývá, že důkazy, které původně předložilo slyšení u britského Nejvyššího soudu "nejen že byly nekompletní, jak [ministerstvo] nyní přiznává, ale byly vlastně vážným způsobem zavádějící."

Právníci, zastupující romské středisko, ve spolupráci s britskou organizací pro lidská práva Liberthy, argumentovali, že činnost britských imigračních úředníků na pražském letišti byla diskriminačně zaměřena proti českým Romům.

Dodatek k Zákonu o rasových vztazích z roku 2000 dovolil britskému ministru vnitra vydávat povolení svým pracovníkům aby při imigrační kontrole určité lidi diskriminovali. Předpisy z května 2001 dovolily diskriminaci proti různým etnickým skupinám, včetně Romů.

Avšak britská vláda dosud vždycky tvrdila, že tyto předpisy se prý netýkaly britských imigračních operací na ruzyňském letišti. Vždycky argumentovala, že tyto imigrační operace prý nebyly prováděny diskriminačním způsobem, i když ze statistik vyplývá, že pokud byl zájemce o cestu do Británie Rom, bylo čtyřsetkrát pravděpodobnější, že mu bude cesta zakázána, než pokud to byl Nerom.

James Munro, pracovník britského ministerstva vnitra, konstatoval ve svědeckém prohlášení, předloženém původnímu slyšení u nejvyššího soudu, že imigrační úředníci nespoléhali na předpis, umožňující diskriminaci jako na "běžnou normu". Základním přístupem imigračních úředníků prý byla nediskriminace a předpis umožňující diskriminaci byl "strategickou výjimkou", kterou prý bylo možno použít jen na mimořádný příkaz.

Svědecká výpověď od jiného státního úředníka Tima Woodhouse, tvrdila, že " i když bylo nemožné vyloučit, že by nebyl předpis o diskriminaci vůbec použit, ministerstvo vnitra nemohlo dokázat podle záznamů žádné užívání tohoto diskriminačního předpisu."

Avšak z dokumentů, které byly v pondělí, na poslední chvíli předloženy právníkům z Horní sněmovny - jsou to výňatky z předpisů pro imigrační úředníky a diapozitivy z jejich školení pro práci v Praze - jasně vyplývá, že od 1. května 2001 měli povoleno diskriminovat zájemce o cestu do Británie podle jejich etnické či národnostní příslušnosti, když jednali s inkriminovanými etnickými skupinami.

Dokument vypočítává různé formy oficiálně schválené diskriminace, včetně přísnějšího výslechu. Na jednom diapozitivu je uvedeno, že zaměstnanci "se musejí seznámit s tím, jaké společenské skupiny jsou na seznamu osob [určených k diskriminaci]". Jiné diapozitiv varuje imigrační úředníky že nesmějí zanedbat svou povinnost a musejí "určité skupiny" vyslýchat mimořádně přísně.

Barry Hugill z organizace Liberty konstatoval: "Tyto nové důkazy zásadním způsobem zpochybňují všechno, co vláda dosud tvrdila. Tento případ se táhne u britských soudů už tři roky a stál daňové poplatníky obrovské množství peněz."

Britské ministerstvo vnitra nadále tvrdí, že jeho imigrační operace v Ruzyni diskriminační nebyla.

Podrobnosti v angličtině ZDE