3. 11. 2004
Rozhodne cílová fotografiePrezidentské volby na Ukrajině jdou do druhého kola. Pozorovatelé nevylučují pouliční bouře, které se pokusí změnit oficiální výsledky. Nedělní hlasování na Ukrajině naplnilo očekávání. Nikdo z kandidátů nedostal požadovanou nadpoloviční většinu hlasů a rozdíl mezi dvěma nejvýznamnějšími kandidáty je velmi těsný: v úterý odpoledne po sečtení 94,9 % hlasovacích lístků činil 1,21 % odevzdaných hlasů. Vše rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 21. listopadu. V něm se utká současný premiér Viktor Janukovyč s vůdcem opozice, bývalým premiérem Viktorem Juščenkem. |
VOLBY POTVRDILY, že přetrvávají rizika ukrajinské politické scény, známá jak z předcházejících voleb, tak z průzkumu volebních preferencí. Jde se především o zřídkakdy vídané teritoriální rozdělení politické přízně. Síla vládního kandidáta byla především na východě země, na levobřežní Ukrajině -- například v Doněcké oblasti Janukovyč získal 86,7 % odevzdaných hlasů, na Krymu 69,2 % (v Sevastopolu 73,5 %). Naopak opoziční kandidát bodoval především na západě, na pravobřežní Ukrajině - ve Lvovské oblasti Juščenko obdržel 87,3 % hlasů, v ivano-frankovském regionu dokonce 62,2 % hlasů. V Kyjevě zvítězil Juščenko se ziskem 59,7 % hlasů. Rozdělení Ukrajiny tokem Dněpru nemá pouze politickou podobu. Do určité míry odpovídá i etnickému složení obyvatelstva. Na Ukrajině tvoří 17 % obyvatelstva Rusové, kteří převážně žijí na levobřežním východě země. V této oblasti jsou též nejvýznamnější průmyslová centra. Geopolitická konfrontace dostala v programech dvou hlavních rivalů nebývale jasné vyjádření. Opoziční kandidát Juščenko nenechal ve vystoupeních doma i v zahraničí nikoho na pochybách, že se obává příklonu Ukrajiny k Rusku. Východního souseda charakterizoval jako oblast, kde vládně "divoký kapitalismus, sovětský autoritarismus a též středověké feudální uspořádání". Vstup do NATO a Evropské unie pokládá za zásadní cíle Ukrajiny. Juščenkův program se stal pozoruhodnou směsicí, v níž se prolíná akcent za západní orientaci s nacionalismem. Jeho přání sejít se v předvečer voleb s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, kterou údajně obsahovaly dopisy poslané do Kremlu a vyřizovali emisaři vyslaní tímtéž směrem, zůstala nevyslyšena. NÁZORY JANUKOVYČE mají jiný kompas. Navazují na letní změny v zahraničněpolitické doktríně Ukrajiny, z níž vstup do NATO a EU ztratil charakter priority. V kyjevských oficiálních kruzích se začalo hovořit o tom, že Ukrajina není ekonomiky připravena a Západ nevyjadřuje dostatečnou ochotu Ukrajinu přijmout. Janukovyč zároveň zvažuje zavedení ruštiny jako druhého úředního jazyka. Stažení ukrajinských vojáků z Iráku v programu nemá. Tam ovšem Ukrajinci slouží pod polským vedením, což vyvolává určité historické reminiscence. Lidé ze štábu Janukovyče upozorňují, že zahraničněpolitická orientace Ukrajiny není předem daná -- podíl zahraničního obchodu směrem na Rusko odpovídá podílu směrem k Evropské unii. Zároveň prý záleží na tom, zda se Rusko nebude vůči Ukrajině chovat velkopansky, což by mohlo vyvolat jiné historické reminiscence. Vladimír Putin, který navštívil Kyjev minulé úterý, strávil dvě hodiny v televizním studiu odpověďmi na otázky, které přímo vysílaly tři nejdůležitější televizní kanály Ukrajiny. Poté se odebral na přehlídku k výročí osvobození Ukrajiny, kde stál po boku prezidenta a premiéra. V sobotu, v den voleb, Putin oznámil odhodlání Ruska postavit se zavést dvojí -- tedy ukrajinské a ruské -- občanství a možnost vstupu Ukrajinců do Ruska na základě občanského průkazu. I to pomohlo málo. Určitým překvapením je též minimální volební aktivita Ukrajinců v zahraničí: na 123 volebních místech v přibližně osmdesáti zemích z několika milionů voličů jich hlasovalo 34 tisíc a zvítězil u nich Janukovyč. VNITŘNÍMU ROZDĚLENÍ Ukrajiny odpovídají také křižující se protikladné zahraniční zájmy. Klasickou výpověď na toto téma přináší u nás dobře známá kniha Zbigniewa Brzezinského Velká šachovnice. Podle této práce "bez Ukrajiny přestává být Rusko eurasijským impériem". Brzezinski se domnívá, že Rusko bez Ukrajiny bude převážně asijským impériem zatahovaným do konfliktů Střední Asie, kde se dostane do sporu s Čínou. Naopak v případě, že Rusko získá kontrolu nad Ukrajinou, stane se eurasijskou spojnicí, což se prý "okamžitě projeví ve střední Evropě a v geopolitické ohnisko na východní hranici sjednocené Evropy se přemění Polsko". Proto lze očekávat, že druhé kolo prezidentských voleb ještě více vyostří politické emoce jak na Ukrajině, tak i na západ a na východ od ní. Před prvním kolem se zdálo, že o druhém kole rozhodnou komunisté. Očekávalo se, že jejich kandidát Petro Symoněnko obsadí třetí místo a jeho příklon k jednou ze dvou postupujících bude stačit na vítězství. Jenže komunista skončil až čtvrtý se ziskem pět procent hlasů. To v zásadě odpovídá zisku třetího, socialisty Olexandra Moroze, jenž obdržel 5,8 % hlasů. V této chvíli se zdají námluvy obou kandidátů směrem do leva předvídatelné. Juščenko bude zdůrazňovat, že premiér je představitelem zkorumpované a zločinné moci. Navíc jeho minulost v Doněcku je spojována s uhelnou oligarchií. Janukovyč vsadí na to, že Ukrajina ekonomicky roste a že volby budou výběrem mezi USA a Ruskem. V tom okamžiku se zdůrazňování geopolitických faktorů může obrátit proti Juščenkovi -- ukrajinští komunisté vyberou Rusko. Z výsledku prvního kola je ale jasné, že většina komunistických voličů hlasovala pro Janukovyče v prvním kole, a že rezervy premiéra jsou tudíž malé. Roste tak význam socialistických voličů, kteří jsou však málo čitelní. Zdá se, že o výsledku druhého kola rozhodne cílová fotografie. V takovém případě hrozí, že se poražená strana s výsledkem nesmíří. Již dnes se na Ukrajině i v zahraničí chystají někteří příznivci opozičního kandidáta nejen na zpochybnění výsledku voleb, ale i na pouliční bouře jugoslávského či gruzínského typu. Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 11. 2004 | Rozhodne cílová fotografie | Oskar Krejčí | |
13. 10. 2004 | Utajený společný osud | ||
21. 9. 2004 | Volby 2004 na Ukrajině | ||
30. 8. 2004 | Svaz Ruska a Běloruska hledá nový impuls | Radek Vogl | |
19. 8. 2004 | Svět ruské zahraniční politiky | Radek Vogl | |
30. 6. 2004 | Svědčíme o diskriminaci | Boris Chykulay | |
22. 11. 2003 | 22. listopad: 70. výročí hladomoru na Ukrajině 1932 - 1933 | ||
8. 10. 2003 | Veľká hra pokračuje | Peter Stupavský | |
1. 10. 2003 | Zbieranie ruských zemí | Juraj Marušiak | |
26. 5. 2003 | Politická reforma na Ukrajine: Neúplná skladačka |