Americký velvyslanec v Bagdádu přiznal tento týden, že invaze do Iráku otevřela Pandořinu skříňku sektářských konfliktů, které by mohly vést k regionální válce a k vzestupu náboženských extremistů, "kteří by způsobili, že by se Afghánistán za Talibanu zdál jen jako dětská hračka".

Velvyslanec Zalmay Khalilzad vylíčil značně nestabilní situaci v Iráku, která hrozí proměnit se v úplný chaos.

Existuje mnoho známek, že Bohu všemohoucímu se nelíbí, že se ho Blair snaží zatáhnout do útoku na Irák, napsal v listu Guardian Monty Python Terry Jones:

Na vysoké úrovni bylo prozrazeno, že Bůh "zuří" nad pokusy Tonyho Blaira zatáhnout ho do bombardování Iráku. Zdroje blízké archandělu Gabrielu uvádějí, že archanděl hovoří o tom, že Pánbůh "je opravdu rozhněván, že svatouškovští, i když cyničtí politikové tvrdí, že On by toleroval jejich bestiální činy, když on nemá možnost v důsledku dlouhodobého konkordátu ("Bůh jedná záhadnými způsoby") se k tomu veřejně vyjádřit.

Pokud půjdete v nejbližší době k lékaři, vezměte si kromě čistého spodního prádla také politické argumenty. Vedle lékařské prohlídky může totiž dojít i na poměrně dlouhou debatu o akutním řešení současné krize zdravotnictví, jehož příčinou je podle lékaře současný ministr David Rath.

Tak třeba v soukromé klinice Mediscan v Praze Na Poříčí se můžete setkat s tím, že si s vámi bude chtít lékař po prohlídce popovídat o tom, že je zaregistrován u té stejné pojišťovny a že je to dobře. Od zdravotních pojišťoven není v současnosti daleko k politické situaci ve zdravotnictví, a tak se lékař zeptá na váš názor na to, jak to jde ve zdravotnictví všechno z kopce. Lékař vypisuje recepty na léky a přitom vykládá, že za to může ministr zdravotnictví.

Vědci zjistili, že někteří lidé mají gen, který jejich tělu zabraňuje rychle zpracovávat kofein. U těchto lidí způsobuje nadměrnější pití kávy infarkt.

Lidé, kteří pijí více než tři šálky kávy denně, si tím výrazně zvyšují pravděpodobnost infarktu. U některých osob roste toto riziko až o 60 procent, pokud pijí velké množství kávy. Není známo, jak častá je tato genetická variace u Evropanů. Z některých studií vyplývá, že má tento gen zřejmě až třicet procent bělošského obyvatelstva.

Pět bratrů a sester, žijících ve vzdálených končinách Turecka, kteří dokáží chodit jen po čtyřech, považují vědci za zdroj zajímavých informací o lidské evoluci.

Vědci se domnívají,že od těchto jedinců získají informace o tom, jak se člověk naučil před více než třemi miliony let po dvou.

V úterý 7. 3. proběhlo jednání na obecním úřadě Úhonice mezi zastupitelstvem, tak zvanými černými stavebníky, sdružením ze Ptic a právníky obce a stavebníků. Zde si obec řekla o peníze za to, že jim zlegalizuje nepovolené stavby.

Stavebníci následně řekli, že každý dá obci cca 300 000 Kč za to, že jim obec a nadřízené orgány tyto stavby zlegalizují. To, že vůbec někdo něco takového navrhne a následně i odsouhlasí je přímo děsivé. Mnohem více mě však děsí to, že právník obce pak prohlásil, že do určitého data (zatím ho nechci zveřejnit) přinese stanoviska nadřízených orgánů, která byla dosud negativní.

autor je zastupitelem obce Úhonice v katastru Prahy západ

Poznámka redakce: Britské listy zveřejnily už před rokem výpověď zastupitele Belušíka, pro kterou mají k dispozici podklady. Svědectví o manipulaci s výběrovým řízením, porušování vlastnických práv, manipulaci s dokumenty, svědectví o porušování povinností instituce veřejné správy. To vše se děje několik kilometrů od metropole. Den za dnem pokračuje úřední svévole a šikana, proti které není dovolání. A nic se doposud neděje. Je načase, aby se něco dělo.

Co se může dít v obci Úhonice ZDE

Teherán varoval Washington, že by mu mohl způsobit "škody a bolest", jestliže Írán USA vyšlou před Radu bezpečnosti OSN kvůli jeho jadernému programu. Írán zahrnul toto varování do svého prohlášení pro zasedání Mezinárodního úřadu pro atomovou energii ve Vídni, kde se jedná o analýze, zabývající se odmítnutím Íránu zastavit obohacování uranu.

Bonboniéra a zvadlý karafiát jsou přežitky doby, myslí si včerejší Mladá fronta Dnes. Když jsem si přečetl včerejší denní tisk, zastyděl jsem se, jaký jsem pokrokář. Ač střízlivý, nedonesl jsem tam, kam jsem měl donést, onu květinu, kterou ani ženu neuhodíš. Protože ale nečtu noviny proto, abych jim věřil, omlouval jsem se už ve dveřích, aniž bych čekal odpuštění. Protože zapomínat ze nemá. Ani v soukromí, ani v politice. Nikdy.

Miliony žen po celém světě, včetně Británie a ostatních západních zemí nemají řádné politické zastoupení v důsledku malého počtu političek, soudkyň a zaměstnavatelek, varovaly Spojené národy.

Aktivisté argumentují, že pokud nedojde k zásadním změnám postavení žen, Rozvojové cíle milénia snížit chudobu na světě, snížit dětskou úmrtnost a zvýšit úroveň vzdělání nebudou splněny.

Pokud vás nevezmou na českou vysokou školu, jeďte studovat do Británie. Tam se nedělají na univerzity přijímací zkoušky. Stačí dobré výsledky při české maturitě a znalost angličtiny (zkouška TOEFL nebo IELTS od British Council). Nedostane-li se český absolvent střední školy letos na univerzitu v ČR, nechť se pořádně naučí anglicky a zažádá ke konci roku 2006 o vysokoškolské studium v Británii. V mnoha ohledech je studium v Británii příjemnější než na vysokých školách v ČR. Rozvíjí samostatné myšlení.

Bojíte se školného na britských univerzitách?

V případě obnovitelných zdrojů by nemělo jít o jejich plošné odmítání, ale o realistické posouzení jejich výrobních možností. Prosazování obnovitelných zdrojů se stalo v posledních dvaceti letech do značné míry nikoliv technickou a ekonomickou, nýbrž politickou a ideologickou otázkou. Mnozí z diskutérů v nich vidí především účinnou náhražku za jadernou energetiku a proměňují je tak ve zbraň v rukou protijaderných aktivistů. Příznačný je v tomto ohledu již název textu pana Smrže, který se snaží stavět obnovitelné zdroje a jadernou energetiku proti sobě.

Ve skutečnosti právě kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů ve formě vodní energie je v současnosti tou nejpřijatelnější variantou energetiky.

V roce 2004 publikovala Irena Sehnerová 400stránkový román s názvem Ach, národe hříšný, čerpající ze zážitků dívky dospívající v letech 1942-1945. Román prizmatem pohledu českého děvčete postihl život malého městečka se vším všudy: udavačství, kolaborace, divoký odsun Němců, vraždění, loupeže, osvobození Rudou armádou, vyřizování si účtů konfidentů Gestapa, po květnu 1945 "partyzánů" a "odbojářů", se slušnými lidmi... - to vše zasáhlo do osudů českých, německých a židovských rodin. A k dětské hrdince se vrací Irena Sehnerová také ve své nové knížce...

Hledal jsem nějaký aktuální symbol, který by byl obrazem toho, co se děje. V poslední době začaly všude kolem nás padat pod sněhem střechy. Padaly jedna za druhou. Vzpomněl jsem si, že když jsem byl malý bylo sněhu daleko více než dnes a přesto střechy jaksi nepadaly. Nabylo to nedostatečnou medializací. Kdyby někde spadla střecha pod návalem sněhu, vědělo by se o tom široko daleko. Bylo to tím, že tenkrát byly střechy stavěny tak, aby nepadaly. Jejich prioritní a dá se říci skoro jedinou funkcí bylo chránit lidské obydlí nebo jinou stavbu předtím, aby do ní shora nic neteklo a nic nepadalo a tím méně střecha sama.

Jsou témata, o kterých mají potřebu napsat pár řádek. Každý, kdo udrží tužku, resp. dosáhne na klávesnici. Prostě se neubrání pokušení. Cítí se povoláni a přitahováni jak můry zapálenou svíčkou. Puzení k pár odstavcům je nezvládnutelné. Příkladem může být pražská Putinova návštěva. Jako další vděčné téma se už nabízí na obzoru jen případ Kájínek.

Z článku sociálně demokratického poslance Stanislava Křečka na mne čiší zoufalství ze vzdalující se vidiny menšinové vlády ČSSD s tichou podporou komunistů, jež se rozplývá vzhledem k rostoucím preferencím Zelených. Úroveň autorových argumentů považuji že natolik úděsnou, že bych jeho text ponechal bez reakce nebýt toho, že poslanec Křeček k obelhání voličů zneužil zkreslených výsledků aktivity nevládních ekologických organizací.

Bývalý zaměstnanec Greenpeace nafukuje marginální soudní spor, zároveň ale čtenářům Britských listů zatajuje klíčová fakta o jeho aktérech.

Ve svém včerejším článku "Zelení? Kdo to vlastně je?" se Stanislav Křeček dopustil několika účelových zjednodušení. Nabízí se otázka, zda jej napsal z pozice občana komentujícího politické dění, nebo občana -- poslance, který chce svému politickému soupeři zasadit několik ran v nadcházejícím volebním klání, míní čtenář, který se představil jako Jiří Jasmín.

Pusťme na mlýny meloucí v Britských listech na padrť pověst českého tisku trochu čisté, provinčními kategoriemi uvažování nezkalené vody. A spolu s tím pusťme něco čerstvého vzduchu nepopulární koncepce do zatuchlého prostředí cyklické a nekonečné diskuse o koncepci v pedagogice.

Podpora britského premiéra Tonyho Blaira pro jadernou energii utrpěla tento týden ránu, když se britský vládní poradní orgán pro udržitelný rozvoj důrazně postavil proti stavbě další generace jaderných reaktorů.

Komise pro udržitelný rozvoj britské vlády - Sustainable Development Commission - dospěla k závěru, že nový jaderný program nemůže být řešením pro dvojí problém klimatických změn a zajištění trvalé dodávky energie. Patnáctičlenná komise identifikovala "pět hlavních nevýhod" jaderné energie:

Fenomén digitalizace má specifickou temporalitu - rozložení a naplnění v čase. V jednotlivých fázích mění fenomén digitalizace priority a tvář. To, co se jeví jako nejdůležitější v dané chvíli, je důležité v konkrétní fázi ale v dalších fázích tato priorita klesá. V současnosti je nepochybně v popředí právní kontext a technologie digitalizace. Do popředí se také dostává ekonomická stránka, jednak v podobě otázky, jak celou digitalizaci "ufinancovat", ale také v tržní otázce, kdo a kolik si "urve" z nové technologicko-mediální situace. V popředí pozornosti potenciálních hráčů na trhu digitalizace jsou marketingové otázky chování českého diváka vůči nabídce nových možností, které přináší digitalizace.

Svět Číně neskonale věří. Francouzský prezident neváhá obléct Paříž do rudé, jen aby se dostatečně zalíbil vzácné čínské návštěvě, která (kamkoliv) přichází s příslibem miliardové obchodní spolupráce. Svobodný trh roste v Číně pod dohledem totalitní vlády jako po dešti. Svět se naučil rychle mluvit o Číně v ekonomických číslech, která jakoby překrývají skutečnosti, za kterých vznikají. Je-li ještě alespoň sem tam v souvislosti s Čínou řeč o porušování lidských práv, je to už pomalu odumírající snaha poukázat na okupaci Tibetu. O tom, že v Číně je takových Tibetů více, se "ze slušnosti" raději ani nemluví. Snad aby to nekazilo dojem z rostoucích červených čísel čínského trhu.

Sin-ťiang, Ujgurská autonomní oblast, Ujgurstán, Čínský Turkestán nebo Východní Turkestán, kterýžto název používají ujgurští separatisté? Jaký je vlastně správný název tohoto území, které je nutno hledat v pouštních oblastech západní Číny?

"Hele Piňdulíno..." zvolal prý přiožralý železniční odborář při pohledu na nejexpresnější expres českých drah Pendolino.

Ta boříkovská potměšilost, kterou ve svém článku pro Reflex popsal Jan Potůček, jakoby předznamenala osud několika osob, spojených s jeho vítáním i zatracováním. Ředitel nádražáckého špitálu je přitom klíčovou osobou, svorníkem této hry. Hry, v níž se na stránkách tisku kočkuje současný management Českých drah a.s. s bývalým managementem Českých drah s.o. Ti, kteří mají pendolino nyní používat s těmi, kdo o něm rozhodli -- vybrali ho a podepsali smlouvu o jeho výrobě.

Na jedné straně ing. Josef Bazala (r.č. 560229/1497) a ing. Petr David (r.č. 580603/429), na druhé straně ing. Rudolf Mládek (r.č. 591213/0018), PhDr. Milán Matoušek (r.č. 451224/429) a opět ing. Josef Bazala (r.č. 560229/1497). Všechny osoby spojují především moc nad miliardovými majetky státu, a pak zájmy, ekonomické zájmy. Peníze, chcete-li. V množstvím větším než malém.

Mladí muži v Británii budou od nynějška muset se otevřeně ujistit u každé dívky, jestli souhlasí se sexem, mají-li se vyhnout obvinění ze znásilnění. Britské ministerstvo vnitra v této věci zahajuje celostátní informační kampaň.

Jde o to, že se dosud britským soudům většinou nedaří muže odsuzovat za obvinění ze znásilnění. Zákon o znásilnění hodlá tedy britská vláda zpřísnit.

V pátek jsem zhlédl v pražském Činoherním klubu hru irského autora Martina McDonagha Pan Polštář. Je to docela zajímavá groteskní hříčka, pohrávající si s extremními motivy, což je vždycky ošemetné. Použijete-li totiž pro své literární dílo explicitně erotické nebo drsně násilné motivy (hra Pan Polštář je druhý případ) lehce se otevřete možnému obvinění, že se k nim uchylujete, protože nemáte vlastně o čem psát, a tak jste se voajeristicky rozhodli vzrušovat čtenáře drsným násilím anebo sexem. Umělec, který se rozhodne ve svém díle tematizovat násilí nebo sex, si dává velmi obtížný úkol, protože musí přesvědčit své publikum, že nejde jen o manipulaci konzumenta tématy, která mají intenzivní emocionální náboj ještě bez uměleckého zpracování. Prostě je diváka či čtenáře daleko složitější přesvědčit, že nejde o pouhou pornografii násilí či sexu. (Pornografie je něco, co samoúčelově vzrušuje [nemusí to být jen sex], aniž by témat se silným emocionálním nábojem bylo použito funkčně k něčemu hlubšímu.)

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.