Už jsem si zvykl, že v textech Miroslava Šuty není vůbec podstatné to, co napíše, jako spíš to, co nenapíše. Selektivita, s níž filtruje klíčové informace a vytváří tak posunutý obraz reality je v českých médiích nevídaná. Přesvědčil jsem se o tom na vlastní kůži.

Aktivista jen hází mediálním blátem

Když mne Šuta loni v září v Britských listech charakterizoval jako "redaktora bulvárního měsíčníku Maxim" (ZDE) a přitom čtenářům zamlčel mou odbornou erudici právě v oblasti životního prostředí (viz můj autorský medailonek ZDE), mávl jsem nad tím rukou. Na podpásové útoky ad hominem jsem už z diskusí o životním prostředí zvyklý. Když mně Šuta nařkl z účasti na public relations, a místo důkazů jen na internetu posbíral pomluvy několika mých bývalých kolegů, mávl jsem se nad tím rukou podruhé. Když Šuta zopakoval soudně vyvrácené lži Miloše Zemana a Jana Beránka, mávl jsem nad tím rukou potřetí. Koneckonců to nejvíc vypovídá o něm samotném - nejenže pomlouvá, ale ještě se zbaběle schovává za cizí záda. Pokud mu dělá dobře házet po lidech s jinými názory zpoza rohu mediálním blátem, ať si spánembohem poslouží. Osobně se k těmto praktikám snižovat nehodlám. Nepublikuji pomluvy, ale zásadně jen doložitelná fakta.

Doložitelným faktem například je, že Miroslav Šuta nemluví pravdu. Tvrdí totiž, že se v Greenpeace "nikdy nevěnoval problematice GM" (ZDE). Když v létě 2002 v Branišovicích těsně po demonstraci Greenpeace "neznámí" pachatelé vandalsky zničili vědecký pokus s GM kukuřicí, účastnil se přitom Šuta jako zástupce Greenpeace tiskové konference. Dokazuje to například tisková zpráva ZDE.

Nezávislý článek, nebo placená propaganda?

Mezi mnou a Miroslavem Šutou je jeden zásadní rozdíl. Diskusí o životním prostředí se účastním jen proto, že mě vzhledem k mému formálnímu vzdělání toto téma zajímá a že to cítím jako své vnitřní poslání. Nikdo mě za to neplatí a nemám žádné vazby na jakoukoli zájmovou skupinu, o které píšu. Pan Šuta naproti tomu v minulosti dlouhodobě pracoval pro Greenpeace a dnes je zaměstnán jako koordinátor antibiotechnologické kampaně Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ). Srozumitelněji řečeno: zatímco já jsem ve sporu o geneticky modifikované rostliny (GM) nezávislým publicistou, Šuta je jednou z finačně zainteresovaných stran.

Není neetické mít na věci vlastní názor, ale je neetické vydávat za vlastní názor placenou propagandu. Že se Šuta touto všeobecně uznávanou publicistickou maximou neřídí, se dá snadno ukázat na třech jeho prakticky identických textech, které zveřejnil v rozmezí jednoho jediného týdne. Poprvé jde o tiskovou zprávu STUŽ, kterou Šuta jako její zaměstnanec sám vydal (ZDE), podruhé o jeho propagační text na stránkách Greenpeace (ZDE), potřetí o text tvářící se jako "nezávislý" článek pro Britské listy (ZDE).

Čtenář je touto trojjediností nutně zmaten - kdy je tedy vlastně Šuta "nezávislým publicistou" a kdy jen plní své pracovní povinnosti, mezi něž patří vytváření negativního mediálního obrazu GM? A lze tyto rozdílné úlohy vykonávat současně, aniž by se člověk nutně dostal do střetu zájmů?

Zajímalo by mne, co si o tomto postupu myslí Jan Čulík, který se systematicky zabývá analýzou prohřešků české mediální scény. Miroslav Šuta píše "nezávislé" články o nátlakových akcích, na kterých se ale on sám podílí. Čím se podle Jana Čulíka tento případ liší například od causy Filipa Sklenáře (viz Britské listy 28. února), který tajně zveřejnil recenzi na svou vlastní knihu?

V Šutově autorském medailonku se o jeho zaměstnavatelích nic nedozvíme (ZDE). Tato skrývaná informace je přitom nejen klíčem k pochopení důvodů vzniku jeho článků o GM, ale především k odhalení příčiny jeho výše zmíněné informační selektivity.

Organická lobby v pozadí

Minulý týden Miroslav Šuta v Britských listech zveřejnil text Američtí farmáři žalují vládu za schválení GM vojtěšky od firmy Monsanto (ZDE). I tady není důležité to, co napsal, ale spíš to, co nenapsal. Doplňme proto klíčová fakta, která se od něj čtenáři Britských listů nedozvěděli.

Žalobu především nepodávají "američtí farmáři", ale "několik amerických farmářů a aktivistických skupin". Je to stejná sémantická manipulace, jako když předlistopadoví komunisté mluvili "jménem všeho lidu". Bombastický článek se v čtenáři snaží vzbudit dojem, že zemědělci u USA jako jeden muž povstali proti GM. Ve skutečnosti jde ovšem o zcela marginální účelovou záležitost lokálního významu. Metaforicky řečeno jsou žalobci jen "malou skupinkou s velkými megafony".

Falešně zobecňující Šutova argumentace navíc postrádá elementární logiku. Kdyby totiž pro americké farmáře jako celek znamenaly GM plodiny "katastrofu", a kdyby jim přinášely "ekonomická rizika", farmáři by je prostě nepěstovali. V tom případě by samozřejmě nemuseli podávat žádnou žalobu, protože GM plodiny by se prostě neuchytily na trhu. Ve skutečnosti ale GM plodiny farmářům přinášejí značné ekonomické výhody - náklady na jejich pěstování jsou o 10-30 % nižší (ZDE). Právě proto se také v USA i jinde ve světě tak rychle rozšířily (ZDE). Nemusíme za tím hledat žádné temné rejdy a pikle zločinných nadnárodních korporací. Jde prostě jen o racionální volbu jednotlivých pěstitelů.

Vtip je v tom, že žalobu, o které Šuta píše, podává jen jedna malá zájmová skupina: biozemědělci (respektive v americké terminologii organičtí zemědělci). Jedině ti se cítí masívním nástupem GM plodin ohroženi. Právem - svými předraženými výrobky jim totiž nemohou konkurovat.

Miroslav Šuta v článku recykluje dva roky starou tiskovou zprávu Greenpeace (ZDE). Tvrdí totiž, že by GM plodiny mohly vést k většímu chemickému zamoření životního prostředí. Farmáři pěstující GM rostliny prý používají více herbicidů než ti, kteří pěstují přírodní variety. Už při zapojení "prostého selského rozumu" to ale vzbuzuje podezření. Herbicid-tolerantní GM plodiny byly přece vyvinuty právě proto, aby zefektivnily aplikaci herbicidů a snížily jejich spotřebu. I to je jeden z důvodů, proč jejich pěstování snižuje náklady.

S tvrzením, že je tomu naopak, přišel americký vědec Charles Benbrook (ZDE). Hned v úvodu ale bezelstně přiznává, že jeho studii platila nadace organických farmářů, lobbistická skupina Center for Food Safety (viz níže) a další organizace bojující proti GM ). Už to samo o sobě je samozřejmě důvodem k podezření o Benbrookově objektivitě.

<>Podstatnější ale je, že jeho závěry jsou v diametrálním rozporu s názorem odborníků z celého světa. Že GM snižují spotřebu pesticidů totiž tvrdí například americká Agentura na ochranu životního prostředí (EPA), česká Komise pro nakládání s GM při MŽP, odborníci z univerzity v Idaho, autoři studie zveřejněné v respektovaném odborném časopise Science či ředitel Entomologického ústavu Akademie věd ČR František Sehnal (ZDE).

Kdo stojí za žalobou?

Podívejme se ale podrobněji na skupiny, které podle Miroslava Šuty podaly žalobu proti americké vládě. Co o nich říká například server ActivistCash? (Šuta se tento informační zdroj snaží zdiskreditovat. Jakási organizace PR Watch se prý domnívá, že za ním jsou peníze tabákových koncernů a kdoví koho ještě. Takže Šuta tvrdí, že někdo jiný tvrdí? Důkazy žádné - prostě diskreditační útok typu "jedna paní povídala". Podstatné je, že Šuta ani slůvkem nezpochybnil pravdivost následujících informací, které projekt ActivistsCash zveřejňuje).

National Family Farm Coalition (NFFC) je členem organizace Northern Plains Resource Council (NPRC), propojené s lobby organických zemědělců (ZDE).

Dakota Resource Council (DRC) je skupina úzce spojená s lobby organických zemědělců (ZDE). Vzhledem k vazbě Miroslava Šuty na Greenpeace je podstatné, že Greenpeace sponzoruje akce předáků DRC ? o kterých teď Šuta píše (ZDE).

Sierra Club (SC) je jedna z nejstarších organizací ekologických aktivistů v USA. Před časem do jejíhož vedení pronikli smutně proslulí ekoteroristé ze skupin Sea Shepherds a Earth First! Na žalobě proti GM plodinám se tak dnes mimo jiné podílejí zločinci, potápějící velrybářské lodě. Ve vedení SC byli v minulosti i lidé, kteří jako "udržitelnou ekologickou alternativu" doporučovali Castrův totalitní režim, propagovali zrůdnou eugeniku a požadovali "kompletní kolaps průmyslové civilizace" (ZDE). Hezká společnost?

Center for Food Safety (CFC) navzdory svému dovedně zvolenému názvu nemá vůbec nic společného s vědeckou kontrolou jakosti a kvality potravin. Podle svých vlastních internetových stránek (ZDE) je CFC klasickým spolkem ekologických aktivistů, který se snaží propagovat "trvale udržitelné alternativy" k "technologiím, produkujícím škodlivé jídlo" (což jsou v optice CFS samozřejmě GM potraviny).

Publicista Ron Arnold zmiňuje propojení CFC s pseudonáboženskou nadací Foundation for Deep Ecology a s protikapitalisticky zaměřenou public relations agenturou Fenton Communications (ZDE). CFC je podle Arnolda spojena také s americkými "antitechnologickými guru" Jeremy Rifkinem a Jerry Manderem a s bojovníky proti globalizaci. Server ActivistCash uvádí, že pod fasádou neziskové organizace má CFS "všechny známky očerňovací kampaně, provozované v zájmu organického a "přírodního" jídla (ZDE). Jeho poradní sbor je plný organických aktivistů včetně lidí z magazínu Organic Gardening a z vedení akreditačního servisu organických potravin. V minulosti se CFS podílela na celé řadě kampaní a akcí zaměřených proti GM plodinám.

CFS úzce spolupracuje s Organic Consumers Associations (což je lobby propagátorů biopotravin) a s Greenpeace. Tyto skupiny spolu například organizovaly petice a soudní spory, zaměřené právě proti GM rostlinám (ZDE). CFS je také spolu s Greenpeace součástí tzv. Bolinas Group - koalice zelených aktivistů, která se v USA snaží prosadit povinné značení GM potravin (ZDE). CFS a Greenpeace navíc sponzorují stránku www.cropchoice.com, zaměřenou proti biotechnologiím. Překvapuje pak, že bývalý zaměstnanec Greenpeace Miroslav Šuta věnuje v Britských listech takovou pozornost právě žalobě, na které se CFS podílí?

Evropa se otevírá GM plodinám

V závěru článku Šuta uvádí, že několik evropských států GM zakázalo (ZDE). I v tomto případě jde o nepřesnou a zavádějící informaci vytrženou z kontextu. Už týden předtím, než Šuta svůj text napsal, totiž Britské listy zveřejnily zprávu, že tyto zákazy jsou protiprávní (ZDE).

Rozhodl o tom soud Světové obchodní organizace (WTO), na který se obrátily Spojené státy. Zákony nejméně šesti evropských zemí teď budou muset být změněny. Ironií osudu se tak stane především v zájmu exportu GM produkce amerických farmářů, jejichž ?rozhořčenými hlasy? se Šuta tak hlasitě zaštiťuje.

Pro pořádek dodávám, že nemám a nikdy jsem neměl nic společného s žádnou biotechnologickou skupinou, která má co do činění s GM. V rámci studia ekologie jsem ale absolvoval zkoušky z genetiky a molekulární biologie. Snad mi to teď Miroslav Šuta nepřičte k tíži...)