Dva jordánští editoři, kteří přetiskli dánské karikatury proroka Mohameda, byli v úterý zatčeni a napodruhé za poslední tři dny bylo proti nim zahájeno trestní stíhání.

Jihad al-Momani, šéfredaktor listu Shihan, a Hashem al-Khalidi, šéfredaktor časopisu al-Mihwar, mají být souzeni za několik trestných činů včetně rouhání a vyvolávání násilí.

Studentské noviny rozhodly, že stáhnou tisíce svých výtisků poté, co se staly prvním britským listem, který otiskl jednu z kontroverzních karikatur, satirizujících proroka Mohameda.

Studentské noviny University of Cardiff, s velšským názvem Gair Rhydd - což znamená Svobodné slovo (!) se rozhodly stáhnout celý svůj náklad. Britský tisk dosud žádné z těchto karikatur neotiskl, i když mnoho britských deníků odkázalo na svých internetových stránkách na servery, kde byly tyto karikatury zveřejněny.

V Americe vydal jednu karikaturu Mohameda, tu, na níž má prorok bombu místo turbanu, z významných novin dosud pouze list Philadelphia Inquirer. Zároveň publikoval vysvětlení, že se redakce domnívá, že je "důležité, aby čtenáři mohli sami posoudit tyto kresby. Inquirer tím nezamýšlí projevovat nedostatek respektu vůči náboženské víře žádných svých čtenářů," konstatoval list. Šéfredaktorka Amanda Bennettová v listě napsala, že se redakce o věci rozhodovala po řadu dní.

Tým londýnských detektivů bude vyšetřovat muslimské extremisty, kteří se účastnili demonstrací před dánským velvyslanectvím v Londýně a britská vláda se pokusila zneužít kontroverze o karikaturách proroka Mohameda k získání nové podpory na vytvoření nového trestného činu "glorifikace terorismu", což se jí nedávno nepodařilo.

Zaslechl jsem před časem na křižovatce z auta, přes přechod se snažili přejít lidé na první pohled jiní, než jsme my. Šli chůzí vrávoravou, nejistou, podivně pokrouceni, s vyděšenými výrazy ve tváři. Lidově "debilové", jinak lidé s mentálním postižením.

Snad nikde jinde na světě není nesnášenlivost vůči odlišnosti tak viditelná jako u nás. Bylo by zajímavé pátrat proč, je to práce pro sociology, psychology, já to tuším, ale nechci mentorovat. Moje zkušenost je bohužel taková, že čím výše postavený člověk, na jakémsi stupni společenského žebříčku, tím větší má potíže s vlastní integritou.

Přečetl jsem si v MF Dnes rozhovor s děkanem Filozofické fakulty Západočeské univerzity panem Cabadou. Ten vyšel v době před podáváním přihlášek na VŠ. Filozofická fakulta ústy svého šéfa informuje čtenáře, možná i budoucí studenty, o zářných vizích fakulty a láká je tak do svých bran. Palcovým titulkem se tu píše, že hlad po humanitním vzdělání je velký. Ano, je velký. Ale nezanedbatelnou roli budou jistě hrát i peníze, které od státu fakulta za nové studentské duše dostane... Jakým způsobem lobbuje pan děkan za atraktivitu své fakulty?

Ze slovenské vlády odstoupili ministři za Křesťanskodemokratické hnutí. Vláda Mikuláše Dzurindy hned skončit nemusí.

Začala třetí fáze štěpení slovenské vládní koalice. Té koalice, která byla po volbách v roce 2002 pokládána za pevnější než ta předcházející. Důvod byl jednoduchý: na rozdíl od minulé vlády, na níž se vedle pravicových stran podílela i Strana demokratické levice, tato druhá vláda premiéra Mikuláše Dzuriny je složena výhradně z pravicových stran.

Od počátku kapitalismu se jeho obhájci snaží dokázat, že je konečným uspořádáním lidské společnosti, které je v souladu s přirozenými a nezadatelnými lidskými právy existujícími již od počátku světa či je přímo výsledkem božího plánu, případně obojí.

Proti katolickému dogmatu o přirozeném řádu feudální společnosti s bohem na nebesích, jeho pozemským zástupcem v Římě, jemu podřízených světských panovnících a třetím stavu, které to vše má živit a financovat, staví protestantské přesvědčení, že bohatí jsou bohem vyvolení a chudí tím samým bohem zavržení, určení k věčném zatracení.

Historie mnichovských Čechů a jejich spolků na přelomu 19. a 20. století byla doposud téměř neznámou částí mnichovské historie. Díky několikaletým rešerším se nám ji podařilo - alespoň částečně - zrekonstruovat.

Močení je základní fyziologický proces. Tuto pravdu jistě nikdo nezpochybní. Budete-li ovšem přistižen, jak močíte na cizí plot, nezbývá vám, než se omluvit a vysvětlit, že k této situaci došlo proto, abyste neskončil jako Tycho de Brahe. Nepochybně bude vaše omluva akceptována.

Nekrology by neměly být příliš nelaskavé, ale ani by neměly lakovat narůžovo, píše Josef Fronek a upozorňuje na článek Davida Horowitze "Feminism's Dirtiest Secret (Nejšpinavější tajemství feminismu) v pravicovém americkém časopise Front Page Magazine.

Mezinárodní tisk přechází na internet, protože je na něm budoucnost, deník Právo naopak svou internetovou přítomnost omezuje.

Níže uvedené oznámení je od 2. února t.r. novinkou deníku Právo pro čtenáře:

Inovativní přístup redakce asi někoho zarmoutí. Podotýkám pouze, že sdělení se nezdá příliš pravdivé. Je-li deník k dispozici, byť jen na internetu, až od tří odpoledne není aktuální, tak proč mluvit o aktuálním vydání. Doposud byl "vypouštěn" +- v 10.00 hod.

Možná si deník hledá cestičku stát se skutečným večerníkem. Starší obyvatelé a návštěvníci Prahy si pamatují Večerní Prahu, která opravdu vycházela odpoledne a byla kolportována v podvečer kameloty, jak je dnes již neznáme. Jejich výkřiky zestručňující hlavní události byly legendární.

Blíží se volby, určitě by se opět našel prostor pro lidovou tvořivost. Možná se dočkáme. Spíš jde o pokus zvýšit prodej výtisků"kamenných novin." Je však velmi pravděpodobné, že cesta nastoupená redakcí Práva dlouhodobě vede do slepé uličky. Počet papírových výtisků bude klesat a odpoledne se za "aktuálním vydáním" asi nikdo moc nepožene.

V článku "Objektivisté aspirují na sektu nadlidí" jsem našel odkaz na stránky www.aynrand.cz, což jsou stránky věnující se propagaci jakési Ayn Randové a jí vytvořené filozofii, která se nazývá objektivismus. V doméně najdeme taky stránky tzv.Galtova institutu, o kterém se zde nedávno zmiňoval pan Zdeněk Bárta . Jeho úkolem je aktivně a systematicky seznamovat českou veřejnost s dílem výše uvedené Ayn Randové.

Ve snaze "pomstít se" za urážlivé karikatury proroka Mohameda, zveřejněné v dánském tisku, se rozhodl íránský list Hamshahri uspořádat soutěž kreslených vtipů o holocaustu. Konstatuje, že chce prozkoumat, jaká je skutečně svoboda projevu v Evropě, jíž se hájí evropský tisk při zdůvodňování, proč otiskl karikatury proroka Mohameda.

Konzervativní vládci Íránu podporují tzv. "revizionistické" historiky, kteří tvrdí, že systematické vraždění židů za druhé světové války bylo z politických důvodů přehnáno.

Grafik listu Farid Mortazavi, který soutěž oznámil, vyzval evropské noviny, aby karikatury o holocaustu otiskly také, když jim nevadilo otisknout karikatury proroka Mohameda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V souvislosti s Usnesením Evropského parlamentu o situaci Romů v Evropské Unii, Sdružení Dženo publikovalo analýzu, týkající se role Mezinárodní Organizace pro Migraci při odškodnění romských obětí holokaustu.

V posledním desetiletí byl vytvořen Německý program na odškodnění nucených prací (GFLCP), Program fondů obětí holokaustu (HVAP) a Humanitární a sociální programy (HSP). Tyto programy mají mít pro romský národ mimořádný význam, jelikož jsou v nich Romové uvedeni jako jedna z cílových skupin odškodnění za holokaust během druhé světové války. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se zapojila do všech třech programů a očekávalo se, že IOM překlene mezeru mezi dárci a Romy, kteří mají být odškodněni.

Zpráva potvrzuje oprávněnost některých stížností ze strany romských předáků na činnost IOM v rámci kompenzačních programů a ukazuje, že některým Romům se nedostalo dostatečné pomoci. Nelze získat žádné aktuální údaje o počtu romských žadatelů v jednotlivých zemích a počtech dosud odškodněných Romů.

Celkový závěr, ke kterému sdružení Dženo dospělo, je že organizace IOM zatajuje informace.

Zpráva Dženo: Analýza role IOM při odškodnění romských obětí holokaustu - v češtině DOC

Interpretovat kontroverzi o dánských karikaturách proroka Mohameda jako konflikt mezi svobodou a dogmatickým viděním světa je jen přilévání oleje do ohně, argumentuje v listě Guardian Tariq Ramadan, který v současnosti vyučuje na St. Antony's College na univerzitě v Oxfordu.

Mladá Fronta Dnes má nový layout. Upřímně řečeno -- nic moc. Připomíná mi dobu, kdy jsem pracovala v novinách, koupených posléze -- jako ostatně veškerý tisk -- Němci ze Sudet.

I oni zatoužili po novém layoutu a výsledek vypadal podobně -- titulky, které visí ve vzduchoprázdnu a kdesi půl metru pod nimi začíná text. "To je proto, aby v novinách bylo více slunce," zněla tehdy poněkud neuvěřitelná grafikova odpověď. Mladá Fronta Dnes má teď také více slunce.

Otiskl jsem karikaturu, která vedla k celosvětovým hněvivým protestům muslimů proti dánským institucím v české verzi deníku Metro, abych celou kontroverzi ilustroval. A poprvé jsem to učinil už minulou středu. V pondělí 6. 2. jsem tu karikaturu otiskl podruhé.

Zveřejněním této kresby informuji čtenáře o tom, co přesně vedlo k všem těm nepokojům. Nevydal bych tu karikaturu jako karikaturu listu, protože jsem schopen argumentovat, že je karikatura neuctivá.

Na základě několika nesouhlasných emailových ohlasů jsem se rozhodl připojit dodatek ke svému článku "Civilizační retardace a katalyzátory modernosti". Ačkoliv jeho tématem je náš vztah k muslimskému světu, nemohl jsem se v něm vyhnout alespoň okrajové zmínce na téma Izrael. Ukázalo se pak to, co bylo lze dalo předpokládat: jde o problematiku natolik zatíženou emocemi, že racionální argumenty a s nimi i možnost rozumné shody jdou rychle stranou. Tak alespoň pár bodů na vysvětlenou -- pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Vedle řady vědeckých a odborných publikací (zatím poslední z nich je druhé, rozšířené vydání Příručního slovníku české literatury od počátků do současnosti, 1116 str., první vyd. z r. 2001, zahrnující na téměř 600 stranách českou tvorbu do r. 1945 a četná věcná hesla, bylo poctěno prestižní cenou Zlatá stuha české sekce International Board on Books for Young People) se Otakar Chaloupka (nar. 1935) už od šedesátých let paralelně věnuje beletrii. Výsledkem je přibližně dvacet románů a novel, z nichž se čtyři prózy dočkaly úspěšného filmového zpracování -- Ta chvíle, ten okamžik, Mlčení, Až do konce, Má je pomsta.

I jejich tituly naznačují, že autora zajímá především psychologie člověka v určitém časovém období, rozloženém na úseky co nejkratší. Paměť, zachycující trvale vedle událostí významných i počitky zcela vedlejší: náladu chvíle, světlo, atmosféru okamžiku.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.