V prvním odstavci píše, že absolventi nemají problémy s uplatněním. Nevím, na základě jakých informací pan děkan k takovému závěru došel. Budoucí studenti by měli mít možnost dostat informace i z druhé strany - informace o - podle mého názoru - spíše tristním stavu uplatnění absolventů FF. Dále se tu píše, že některé obory se mohou ukázat z hlediska pracovního uplatnění jako těžko uplatnitelné - s tím souhlasím. Světlou výjimkou je obor Cizí jazyky pro komerční praxi, který absolventy pro praxi skutečně připravuje. Ostatní obory na fakultě však z hlediska uplatnitelnosti opravdu zaostávají. Fakulta samozřejmě nabízí zajímavé obory, rozšiřující všeobecný rozhled a vzdělání, to ano. Ovšem pouze jako jakousi nadstavbu - studium pro studium, které si může dovolit člověk existenčně již zajištěný, který nepotřebuje studium pro své živobytí, ale pro potěšení a pro lásku ke vzdělání.

Nevím, jaké pan děkan použil statistiky, když prohlašuje, že se jeho fakulta umísťuje na druhém místě v dobré uplatnitelnosti absolventů ZČU. Domnívá se, že absolventi jsou flexibilní a mohou se uplatnit všude. Ano, to je vskutku dobrý postřeh - kariérou hlídače před bankou počínaje, přes pokladního v supermarketu a pomocným dělníkem u pásu konče -- naše flexibilita je vskutku obdivuhodná... Ve všech možných i nemožných oborech. Jenže kromě toho, že jsme tak nesmírně flexibilní, jsme často též nešťastní, frustrovaní, zoufalí.

Ze zkušenosti, ať už osobní nebo mých bývalých kolegů-absolventů vím, že pro člověka, který potřebuje pracovat v regionu, je možnost sehnat slušné ()či jakékoliv) zaměstnání s absolutoriem FF téměř nulová, a ne každý si může dovolit zkoušet štěstí například přímo v Praze. Opravdu jen s nadsázkou se pak dá chápat děkanovo prohlášení, že například oborem Blízkovýchodní studia fakulta reaguje na poptávku trhu práce...

Už v příručkách ke studiu, kde fakulta "informuje" o tom, kde se mohou absolventi uplatnit, narazí čtenář spíše na jakési snové chiméry... Jednou z mála možností je po studiu pracovat přímo na fakultě - to se ale podaří z desítek a stovek studentů jen několika šťastlivcům. Někteří absolventi se dále mohou uplatnit například v práci s romskou menšinou nebo se sociálně slabými občany, ale tato možnost je také jen pro několik jedinců. Vše na mne dělá dojem, že vedení fakulty nechce přiznat, jaká je opravdová, standardní situace průměrného absolventa školy. Fakulta prý v tomto směru provedla jakýsi výzkum, ale jak sám pan děkan píše, moc lidí se ho patrně nezúčastnilo...

Nelíbí se mi především, že vedení fakulty láká nové studenty pomocí informací, o jejichž platnosti by se dalo s úspěchem pochybovat -- vůči těm, kteří se pro studium rozhodnou mj. právě i z těchto důvodů, to rozhodně není fér! Všichni budoucí studenti by měli mít od začátku jasno v tom, kde jim titul z filozofické fakulty dveře otevře, a kde rozhodně nikoli... Byl bych rád, kdyby už nemuselo být více absolventů, kteří budou dennodenně několik let po absolvování fakulty dostávat zamítavé reakce na žádosti o práci. Věřte, že během tří čtyř let po ukončení studia to mohou být ne desítky, ale stovky zamítavých odpovědí, neúspěšných konkursů, dopisů, telefonátů, e-mailů...

Chtěl bych na závěr pana děkana požádat, aby se nad smyslem a zaměřením fakulty zamyslel. Připusťme, že v jazykovém a všeobecném rozšiřování vzdělání fakulta svou funkci splňuje. Ale je to velké plýtvání státními penězi, jestliže je tu škola, která chrlí absolventy rovnou na úřad práce.

Autor je absolventem Fakulty humanitních studií (předchůdce Fakulty filozofické) Západočeské univerzity v Plzni.