Podle uvedených stránek je institut pojmenován po Johnu Galtovi, hrdinovi jedné z knih Randové. Galt, cituji ze stránek, odmítl odevzdávat produkt svého intelektuálního úsilí lidem, kteří za něj neplatí. Nic proti tomu. I když jsem tuto knihu nečetl, měl na to pravděpodobně svaté právo.

Zaráží mne však jedna věc. Členové Galtova institutu jsou na hrdinu, jehož jménem se prezentují náležitě hrdi a pravděpodobně je pro ně velkým vzorem. Z toho vyplývá, že i oni sami odmítají odevzdávat produkt svého intelektuálního úsilí lidem, kteří za něj neplatí. Také na to mají právo.

Tak a teď se konečně dostávám k jádru věci. Z výše uvedeného bych předpokládal, že v souladu se svým životním názorem budou příznivci Randové podporovat vymýcení onoho nesobeckého dávání něčeho zadarmo, a to tak, že si to prostě a jednoduše nebudou brát. Opak je však pravdou.

Všimnete-li si patičky stránky www.aynrand.cz, uvidíte sdělení, že tento web používá redakční systém phpRS, což je volně a zdarma dostupný redakční systém.

Na jeho stránce (www.supersvet.cz/phprs) stojí, že: "phpRS je volné programové vybavení; můžete jej šířit a modifikovat podle ustanovení Obecné veřejné licence GNU, vydávané Free Software Foundation; a to buď verze 2 této licence anebo (podle vašeho uvážení) kterékoli pozdější verze. Tento program je rozšiřován v naději, že bude užitečný atd."

Nevím, nevím, jak se toto shoduje s filozofií Ayn Randové. Jakpak zní vlastně to přísloví o té vodě a vínu?