Dceři amerického prezidenta George Bushe Barbaře Bushové, 24, byla na dovolené v Argentině ukradena kabelka, navzdory přítomnosti mnoha agentů amerických tajných služeb, kteří střežili její bezpečí. Bushová přišla při obědě se svou sestrou Jennou o mobilní telefon a úvěrové karty. Tajní agenti si ničeho nevšimli. Podle společnosti BBC je to pro americkou tajnou službu značně trapné. Činitelé americké vlády v Buenos Aires a ve Washingtonu se k věci odmítli vyjádřit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1. ledna 2007 vstoupí Rumunsko do Evropské unie. Rumunsko se tak stane osmým největším členským státem EU, ale také nejchudším. Rumunské platy dosahují pouze 16 procent průměrných platů v EU, a i když rumunské HDP rychle roste (nyní 6 procent ročně), stále se rovná pouze 32 procentům průměru dosavadní pětadvacítky v EU.

V piatok 17. novembra 2006, ČT 2 v hlavnom vysielacom čase o 20. 00 hod. odvysielala dokument s názvom Labyrintem revoluce. S prirodzeným záujmom odborného pracovníka, ktorý sa profesionálne zaoberal obdobím vlády Komunistickej strany Československa, som sedel pri televíznej obrazovke. Môj dojem z dokumentu je však jednoznačne záporný. To, čo som videl v piatok večer, žiaľ, nebol objektivistický popis udalostí okolo tzv. nežnej revolúcie, ale politická propaganda, s ktorou sa seriózny historik nemôže stotožniť. Propagandu podobného razenia -- lenže v opačnom garde - vysielala komunistická Československá televízia pred rokom 1989. Vysielaním antikomunistických programov sa Česká televízia navyše dostáva do rozporu sama so sebou, keď oceňuje osobnosti minulého režimu, vysiela jeho zábavno-kultúrne programy, filmy, seriály, pokračuje v tradícii jeho festivalov a pod.

V nedeľu vyzval pápež Benedikt XVI. na "hlboké zmeny svetového ekonomického systému". Hlavný problém je v tom, že spôsob rozdeľovania svetových materiálnych zdrojov sústreďuje bohatstvo v rukách menšiny a ponecháva väčšinu obyvateľov napospas chudobe.

Bez zmien pritom podľa hlavy katolíckej cirkvi nemožno nasýtiť hladujúcich a vyriešiť ďalšie globálne problémy ľudstva. Aj tie pápež jasne pomenoval ako "environmentálne a energetické riziká". Najvyšší katolícky duchovný pokračuje v tvrdej kritike kapitalizmu, s ktorou začal už jeho predchodca. Odvolal sa pritom na výročnú správu OSN o ľudskom rozvoji, čím dal najavo, že Vatikán tento dokument považuje za smerodajný. Kritika súčasného kapitalizmu potvrdzuje prehlbujúcu sa priepasť medzi sociálnou náukou katolíckej cirkvi a cirkevnými postojmi k súčasným problémom a praktickou politikou kresťanskodemokratických strán. Keď sa ocitnú vo vláde, presadzujú niekedy až krajne libertariánske opatrenia, prehlbujúce problémy, o ktorých v nedeľu Benedikt XVI. hovoril.

Pokud na vlastní oči neuvidím "otevřený dopis", kterým, podle tisku, požádalo kolegium předsedů krajských soudů premiéra Topolánka, aby neprováděl změny v osobě ministra spravedlnosti, neboť si další změny nepřejí, nemohu uvěřit v existenci takového dopisu.

iDnes: Neberte nám Pospíšila, napsali soudci Topolánkovi ZDE

Nejsem levičák (ještě to tak!), jak si myslí pan Bíla , ale pokud tak nazývá všechny, kdo odmítají pro pár barelů ropy vyvraždit půl zeměkoule, budiž, píše Zuzana Dáňová. Pokud to znamená, že si vážím každého lidského života a že památky po předcích pro mne nejsou jen šutry a cetky, pak budu klidně levičák. Nakonec je to jen slovo.

Proti Izraelcům (Židům) nemám vůbec nic. Jeden z nich je můj šéf, kterého si vážím a mám ho ráda. Díky němu znám i spoustu dalších Židů a o jejich povaze, zvycích a Izraeli toho vím dost.

Sešit C sobotního vydání MF Dnes (18. listopadu) označený "víkend DNES" přinesl obsáhlý článek s názvem "Česko versus Slovensko". Autorky článku v něm, mimo jiné, srovnávají Akademii věd České republiky (AV ČR) a Slovenskou akademii věd.

V odstavečku, věnovaném AV ČR je uvedeno:

Inu, makrobiotické strava je přeci jen něco jiného než mikrobiologie. Ke zjištění správného názvu přitom stačilo tak málo: Zadat do Googlu pojmy "Akademie věd" a "Blanka Říhová"...

Stránky Mikrobiologického ústavu AV ČR ZDE

Ve světě je stále mnoho problémů, bolestných i nebezpečných, avšak v evropské oblasti jsou nyní v popředí tři, jejichž budoucnost čeká na rozumné a realistické řešení. Je to Kosovo, Abcházie a Jižní Osetie. Ve všech je hlavním problémem zda si prosadí a bude uznána jejich nezávislost, či zda zůstanou ve státním svazku, ve kterém žily v minulosti. Jde tu o zásadní spor, zda převáží idea sebeurčení, či zásada státní integrity,v prvém případě Srbska, ve dvou dalších Gruzie.

Začiatkom novembra prišli do Európy Vianoce. Nepriniesol ich Santa Klaus, Ježiško ani Dedo Mráz na saniach, ale 400 metrov dlhá a 61 metrov široká loď. Najväčšia kontajnerová loď na svete. V jedenástich tisícoch kontajnerov na jej palube boli tovary, ktoré prišli na európsky predvianočný trh z Číny.

Príchod lode rozčeril nielen more v prístavoch, ale aj vody európskej politiky. Europoslankyňa Caroline Lucasová zo skupiny Zelených nazvala gigantickú Emma Maersk "mikrokozmom globalizácie, ktorá sa zbláznila".

Podľa klasických argumentov obhajcov liberalizácie obchodu bude Čína dovážať do Európy jednoduché výrobky a vyvážať sofistikovanú výrobu a služby s vysokou pridanou hodnotou. Problémom je, že táto zjednodušená predstava o rovnováhe neplatí.

Predčasný začiatok predvolebnej kampane pred decembrovými komunálnymi voľbami najmä vo väčších mestách dokazuje, že politici si už význam a silu komunálnej politiky uvedomujú. Zatiaľ to však nie je dôvod na radosť. Ukazuje sa totiž, že aj na miestnej úrovni ide predovšetkým o moc a kontrolu nad rozpočtom.

Kresťanský demokrat Andrej Ďurkovský cez víkend povedal, že jeho bilbordy sú len informačnou kampaňou o tom, čo ako primátor Bratislavy za štyri roky urobil. Prečo však potom takí istí kresťanskí demokrati v Spišskej Novej Vsi ľuďom upierajú základné informácie o miestnej politike ?

Hrůza v německém Emsdettenu, hrůza ve škole. Sourozenci Schollovi. Šťastnou náhodou jen pět zraněných. Sebastian B., zuřivý osmnáctiletý mladík, stižený amokem, se zastřelil. V dopise na rozloučenou napsal, že si hnusí lidi.

Hrozný zážitek potkal děti, učitele, rodiče a všechny soucitné lidi nejen v Emsdettenu. Ale stejně tenhle případ je jen příčinou, není tématem téhle poznámky. Nechce se mi jen psát o šíleném bývalém žákovi, který ozbrojen noži, puškami a bombami zaútočil na děti a na učitele, protože za tou hrůzou hledám odpověď na to, proč budou inteligentní lidé v příštích dnech zase klást stejné otázky, jako v roce 1999 po masakru v Columbine High School, jako 2002 poté, co Robert Steinhäuser zastřelil v Erfortu 16 lidí a v září, kdy Kimveer Gill v Montrealu zranil 19 studentů a zavraždil mladou ženu. Chci začít tím, na co vědci potřebovali anketu.

Schopný politik nemiluje kompromisy, ale umí je dohodnout. Třeba proto, že nekompromisně lze vést občanskou válku, ale nelze spravovat demokratickou společnost.

Patří k paradoxům politiky v Česku, že nejméně žádoucí řešení bývají často nejužitečnější.

Vyše miliardy ľudí na svete nemá prístup k bezpečnej pitnej vode. 2,6 miliardy zas nemá prístup ku kanalizácii. Veľká väčšina z nich žije v chudobných rozvojových krajinách. Nedostatok vody či nevhodná pitná voda a kanalizácia si vyberajú vysokú daň. Choroby, predčasné úmrtia... Podľa Rozvojového programu OSN (UNDP) spôsobuje globálna kríza vody a kanalizácie každoročne smrť viac ako dvoch miliónov detí. Okrem ľudského rozmeru má tragédia aj rozmer ekonomický -- nedostatok vody a choroby ním vyvolané majú na hospodárstvo rozvojových krajín ničivé dosahy.

Human Development Report 2006 - Beyond scarcity: Power, poverty and the global water crisis ZDE

Kouřit marihuanu na pracovišti ze zdravotních důvodů povolily svým dvěma profesorům po měsících právních tahanic kanadské univerzity v Torontu.

podrobnosti Právo /Drug Report /Reuters ZDE

Když se před časem objevilo ve zvýšené frekvenci ve sdělovacích prostředcích slůvko vřed, začalo to ve mně vyvolávat silný pocit něčeho už viděného a slyšeného. Pomalu se mi začaly vybavovat nejrůznější příběhy a události, kdy bylo slůvko "vřed" a dokonce spojení "vřed na těle" užíváno k označení něčeho škodlivého, špatného a nepatřičného, co je třeba odstranit.

◄ Krematorium koncentračního tábora Dachau

Daniel Veselý je ve svém článku Podzimní mračna nad Palestinou celý nesvůj z nejistoty, zda mrtvé ženy a děti v Bejt Hanúnu byly opravdu jen obětí selhání v izraelské armádní komunikaci, nebo zda šlo předem naplánovanou vraždu. Kdyby si položil osvědčenou právnickou otázku cui bono, bylo by mu okamžitě jasné, že Izrael z tohoto incidentu žádný prospěch získat nemohl, naopak morálně hodně ztratil. Na izraelské straně není nikdo, kdo by z té tragédie měl radost. To spíš na straně opačné si mnou ruce, kolik bodů zase nasbírali u světového veřejného mínění. Když už ani jinak mírumilovná paní Zuzana Dáňová nevylučuje, že by nějakou tu bombu dokázala vlastnoručně odpálit...

6.

Budoucnost se válí všude a může být i opilá, ale to Vincenc nevěděl, stejně jako tak docela přesně nevěděl, kam má jít, měl jen nápad. Matka zemřela rok po jeho narození na zmíněnou španělskou chřipku, nic neobvyklého; žil s otcem, dokud se otec podruhé neoženil, pak se o něj starala teta; když nastoupil na právnickou fakultu, teta se zbláznila, což s jeho studiem nesouviselo, a skončila v ústavu, ze kterého už nikdy neodešla. Když Vincence převezli z terezínské Malé pevnosti do drážďanské věznice, kde čekal na rozsudek, vyřídil mu jeden nový vězeň, že jeho otec zemřel na mozkovou mrtvici. Vincenc tedy prakticky žádné příbuzné neměl, ale věděl, že i kdyby měl, nemohl by k nim jít, vždyť to by přece bylo to první místo, kde by ho gestapo hledalo.

Odstoupení Donalda Rumsfelda, spojené s vítězstvím Demokratů zaplnilo stránky světových deníků. Připomenuty byly Rumsfeldovy "vrcholné" výroky o tom, že "USA vědí, kde (Saddámovy) zbraně hromadného ničení jsou", objevily se znovu i fotografie a videa o něco mladšího, ale téhož Rumsfelda, potřásajícího si srdečně rukou s týmž Saddámem Husajnem. A mnozí z komentátorů jedním dechem dodali, že to byl právě Rumsfeld, kdo byl jedním z hlavních architektů katastrofy v Iráku, která vedla k podlomení pozice USA na Blízkém východě. Je však americká pozice a image na Blízkém východě skutečně tak ztracená?

Situace skutečně růžová není. Bushova administrativa a Bush sám se stali v arabských očích do značné míry symboly nekompetentnosti a arogance v řešení blízkovýchodních otázek. Asi sotva bychom dnes hledali na Blízkém východě (a možná i v Evropě) někoho, kdo by děkoval osobně prezidentu Bushovi "za to, co dělá on osobně pro demokracii" tak, jako mu děkoval nynější český ministr zahraničí Alexandr Vondra v dubnu letošního roku.

Autor pracoval v letech 1998 až 2005 jako diplomat a v letech 2001-5 působil v syrském Damašku jako konzul.

Především činností Beneše ve Francii a Anglii, Štefánika v Itálii a Masaryka v USA došlo ze strany těchto čtyř významných světových mocností k uznání československé Národní rady. Francie, a pak hlavně USA, se staly státy, které měly významný, a zcela většinový podíl, na vzniku nového státu mezi Německem a Ruskem. A nepochybně právě toto se stalo pro nový stát osudným. Pravda, přáteli nového státu staly se státy tehdy nejmocnější: Francie a USA. Bohužel pro Československo, byly to státy příliš vzdálené. On právě celý problém tkvěl v tom, že si Československo získalo spojence jen na západ od Rýna. A samo se nacházelo v dějinách vždy nebezpečném prostoru mezi Německem a Ruskem.

Politická reprezentace dává občas národu na vědomí, že se nehodlá podrobit jeho morálnímu soudu o jejím počínání, natož aby se zabývala věcnými výhradami k její činnosti. Jakmile dostali hlasy voličů, nakládají politici se svěřenou mocí téměř libovolně a často neefektivně. Příkladem je volba prezidenta republiky v únoru 2003 stejně jako současná povolební krize. V obou případech jsme byli svědky nedůstojného přetahování o moc, jímž politici za státní peníze neplodně mařili čas. Voliči je ale nezvolili proto, aby se celé měsíce zabývali předstíraným hledáním cesty k dohodě. Jejich úkolem je řádně se věnovat správě země. Tahanice o moc, jichž jsme byli svědky v obou zmíněných případech, přesahují svým rozsahem hranice nezbytnosti, odvádějí politiky od jejich původního poslání a pouští zcela neúčelně žilou státnímu rozpočtu.

Souhlasím s panem Jírovcem, že "sondy do minulosti by mohly lidu brát potřebné ideály". Bohužel se to netýká pouze nekrologů ani vygenerovaných vůdců. Tuto chybu dělá mnoho lidí i v běžném občanském životě. Možná je to lenost, možná to leckoho pod tíhou emocí nebo v zápalu psaní prostě nenapadne, ale ověřovat si fakta dříve, nežli se zveřejní, bychom se měli všichni naučit a neměli bychom na to zapomínat.

Souhlasím i s další větou, že bez sondy do minulosti se nedozvíme velmi podstatnou věc. Většinou se pak jedná o něco zcela zásadního, o něco, co podstatu věci posune úplně do jiné roviny, způsobí mnoho problémů, ale také může odhalit i cosi podstatného.

Dlouho nám znělo v uších po startu nejdřív nadějné trojkoalice, že řešení je ve "2. kole" pro ČSSD, anebo v předčasných volbách pro ODS. Ta "předčasnost" se v ODS nakonec nedávno kupodivu natáhla na možný tříletý odklad. Také si nemůžeme být jisti stávající Ústavou ČR, zda unese aktuální a vzájemně nesouladná politická přání našich největších dvou stran. Děláme si těžkou hlavou z toho, jak optimálně dát průchod vůli voličstva a přitom máme na krku chytrácké řešení volební aritmetiky z roku 2002. Vnímám jako problém, jak nově rozumět výrazu "silný mandát", když hned po červnových volbách muselo být jasné, že bez jistého "modu vivendi" s ČSSD vítězství ODS k ustavení vlády, která bezpečně projde hlasováním o důvěře, stačit nemusí.

Hned na počátku svých pamětí Vám musím objasnit své pojetí vnímání světa, kterému říkám kynomorfismus. Jak jistě víte, kynos znamená v antické řečtině pes. Sloveso morphein znamená tvořit, vytvářet. Je zcela přirozené, že si jako pes vytvářím vidění světa k svému obrazu psímu, jinými slovy že si ho kynomorfizuji.

Předseda ODS byl potvrzen předsedou ODS, nic jiného se ovšem neočekávalo. Zato všichni s napětím čekali, zda bude mít tzv. silný mandát. Příběh silného mandátu skončil happy endem, hlavní hrdina víkendového zpravodajství jej získal a všichni očekávají, že se mu nyní podaří sestavit vládu, která bude mít podporu parlamentu. Mnozí se takové vlády děsí, protože mají dojem, že smečka má dobré vedení jen tehdy, má-li jasného vůdce. Tento živočišný koncept nepochybně vychází z genetického fondu vývoje homo sapiens, ale zda je jeho platnost tak nezvratná, jak si někteří myslí, to je pouze hypotéza, nikoliv absolutní pravidlo. Nežijeme v době ohrožení, což by snad vyžadovalo jednoduchý systém řízení s nízkou retroaktivní účinností odlišných rozhodnutí, která budou následovat.

Kongres ODS FOTOGALERIE

V září přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 281,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2006 částku 151 838, 27 Kč. Vzhledem k tomu, že čtenost Britských listů trvale stoupá a za nedávné období došlo k podstatnému vzrůstu sledovanosti časopisu, dostal se náš dosavadní server na hranici svého výkonu i životnosti a byli jsme nuceni částkou 243 745.32 Kč zakoupit server nový, který bude zanedlouho zprovozněn. Příspěvky čtenářů dále využíváme k modernizaci funkcí redakčního systému. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,692.59 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.