18. 11. 2006
Topolánek plive na demokraciiMirek Topolánek odmítá možnost, že by šéf ČSSD mohl dostat poslední z Ústavou daných pokusů o sestavení vlády, tak nešťastným způsobem, že zpochybňuje demokracii a politický systém České republiky. Ve svém projevu na Kongresu ODS naznačil, že poslanci by mohli být náchylnější dát důvěru Paroubkově vládě, podporované komunisty, jen proto, že nechtějí přijít o své mandáty (čili peníze). Řekne-li premiér a šéf nejsilnější strany něco, co se dotýká cti a smysluplnosti poslaneckého mandátu tak závažně, čili naznačí-li veřejnosti, že si volí poslance proto, aby ti jednali právě s ohledem na svůj zisk (čímž sami sebe korumpují) a ne s ohledem na vůli voličů, je sama demokracie veřejně zesměšněna a poplivána. |
Ano, možná má Topolánek pravdu, možná je opravdu zdejší politický systém zkorumpovanou fraškou, v níž každý hledí především na svůj finanční zisk, politikovou povinností je ale proti tomu bojovat, nikoli s tím kalkulovat jako s nějakým banálním faktem. Byl to Paroubek, kdo nám během minulých měsíců tvrdil, že má šanci získat většinu ve Sněmovně pro svou vládu sociálních demokratů a komunistů, a tím vrhal velice podivné světlo na náš politický systém a na smysluplnost svobodných voleb (ODS, SZ i KDU-ČSL voličům slibovaly naprosto jasně, že žádnou vládu, podporovanou KSČM, nepodpoří). Nejlepší by bylo jasně prokázat, zda jen blufoval, nebo nikoli, a jasně vidět a pojmenovat poslance, jenž by Paroubkovu vládu veřejně podpořil. Místo toho slyšíme od Topolánka, že Paroubek měl pravdu a že nelevicové strany (sic!) svým poslancům nevěří, neboť poslanci se bojí, že by ztratili vydobyté korýtko. To je skandální a děsivé zjištění. Ale i kdyby Topolánkova obava z chování nelevicových poslanců byla správná, neměl by se bát případné vlády Jiřího Paroubka, postavené na hlasech KSČM a jednoho přeběhlíka. Ta by levici nemohla prospět a spíše by vedla k polarizaci mezi ČSSD a KSČM, neboť obě strany by si uvědomily, že jsou si programově cizí. Akceschopnost a životnost takové vlády by bylo hloupé přeceňovat. V každém případě by ODS jakožto opoziční strana na svou stranu získala pro příští volby drtivou většinu znechucených středových občanů. Mnohem horší by bylo dát KSČM opoziční roli a ČSSD tuto roli vzít. V takovém případě budou komunisté posilovat. A to tím spíše, že případná vláda ODS+ČSSD+KDU-ČSL+SZ bude nutně rozbředlá, bez silné vize a bez schopnosti přesvědčit voliče o správnosti svého konání -- většina lidí ji sotva kdy bude schopna chápat jinak než jako vládu korytářů. ODS má historickou šanci otestovat úroveň poslanců a dát veřejnosti nahlédnout, který ze zvolených poslanců půjde za svými penězi proti vůli svých voličů. Co když to nebude nikdo a všichni si budeme moci oddechnout, že to s naší demokracií není tak zlé a že Paroubek s Topolánkem jsou lháři? ODS má historickou šanci získat v příštích volbách, ať už budou na jaře (to v případě, že nelevicoví poslanci neselžou), nebo později, drtivé vítězství a možnost realizovat svůj program, vytvořit konečně standardní prostředí potýkání jasné vlády a jasné opozice. ODS má možnost posloužit sociální demokracii, a tím nám všem, pošle-li ji dříve či později po letech vlády do opozice (i ODS i celá ČR potřebuje kvalitní, ozdravenou a silnou opoziční stranu v podobě modernizované ČSSD). ODS může ukázat, že se nebojí a že již dávno není stranou lidí z dob opoziční smlouvy, korytářských ministrů a poslanců. ODS může neztratit důvěru, kterou dosud získává mezi širokou veřejností pro své autentické postoje (v kontrastu s Paroubkovou ČSSD). To všechno může ODS pro sebe i pro tento stát učinit, avšak má i druhou možnost, která vede proti ní i proti celé společnosti, totiž může vsadit na vládu dohody ČSSD a ODS (+ trpaslíci bez vlivu), na nulový průnik dvou neslučitelných volebních programů, na vládu, která vezme lidem důvěru v politiku, sníží volební účast a zvýší volební preference extremistů. |