24. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2005

LISTOPAD 1989 AMERICKÝMA OČIMA:

Klaus "napsal program Občanského fóra"

Ještě 2. listopadu 1989 napsala americká velvyslankyně v Praze Shirley Temple-Blacková do Washingtonu, že podle rady sovětského velvyslanectví v Praze Filipova dojde v Československu k politickým změnám nejdříve na sjezdu KSČ v květnu roku 1990, že je Jakešův režim stabilní a neohrožený. 7. listopadu 1989 varovala Washington, aby nerušil cestu mocného hlavního ideologa KSČ Jana Fojtíka do Washingtonu, protože by to znamenalo, že "mohou naše vztahy ochladnout až na bod mrazu". 9. listopadu vysvětlovala, proč po pádu berlínské zdi v Československu stále nic neděje ("lidé se bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt") a 7. prosince 1989 citovala ekonoma Václava Klause, který jí vysvětlil, že se hospodářská reforma nebude konat ("stojí jasně v pozadí") a "v dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli". Klaus se Blackové také pochlubil, že prý sám vypracoval předběžný program Občanského fóra, aniž při tom použil slova "socialismus".

To jsou pozoruhodné skutečnosti, které se dočtete v nové dokumentární publikaci Praha-Washington-Praha,(Knihovna Václava Havla, Praha, 2004, ISBN 80-903518-0-8, 370 a 366 stran v české a v anglické verzi, barevná příloha, cena 770 Kč), jejímž editorem je historik Vilém Prečan. Prečanovi se podařilo na základě amerického Zákona o přístupu k informacím získat soubor tajných depeší, které odesílala americká velvyslankyně Blacková na podzim roku 1989 z Prahy do Washingtonu.

V dnešním vydání Britských listů přinášíme e zkrácené verzi Prečanův úvod k jeho dokumentárnímu svazku a ukázky čtyř depeší od velvyslankyně Blackové v českém překladu.

Sloupek

"Lidé nepotřebují mít desetitisícové důchody, ale musí mít pocit, že to s nimi myslíme dobře," prohlásil prý premiér ČR na nedělní konferenci severomoravské ČSSD, jak napsaly LN. Možná to má být další projev jeho neskonalé upřímnosti k národu, která stála ČSSD majlant a volby, protože být v politice jakkoli, třeba jen "na oko" upřímný, se asi nevyplácí. Nebylo by to zřejmě poprvé ani naposled, co se premiér známý svým sklonem nejen k vysokému etickému standardu, ale také svým vytříbeným estetickým vkusem, ze svých nezadržitelných potřeb vyznává.

Nebýt toho, že všichni v ČR jeho dobré úmysly stejně dobře znají, mohl by si nezasvěcený člověk myslet, že je premiér tak drzý. Anebo, že je natolik odtržený od reality, že mu život uvnitř státu připadá dokonale čitelný.

Nebylo by se čemu divit, když jako velice mladý opustil svoje dosavadní zaměstnání, aby se vydal na zcela jinou profesní (nekolejovou) dráhu. Ta si ho vychovala a vzdělala po svém, ale vizáž milého maloměšťáka mu zůstala nadále, což v Čechách zřejmě působí jako silné politické afrodiziakum. Soudě podle většiny současné i minulé politické reprezentace tomu tak skutečně je.

Pokud si opravdu Stanislav Gross myslí, že důchodově zaopatřený občan potřebuje více pocit důvěry a oddanosti svému premiérovi než deset tisíc měsíčně, pak by si měl dobrovolně snížit příjem na výši průměrného důchodu a zkusit žít sice chudě, ale s bezmeznou důvěrou ve stát. Nevím, zda-li je to možné, když je on sám jeho správcem.

Měl by tak učinit i se svým kolegou -- soupeřem Škromachem. Ten už se kdysi vozil na kolečkovém křesle a jistě se rád připojí ke každé srandě. Oběma by to navíc prospělo i z hlediska zdravotního, šmajdavým fotbalem se zhubnout nedá a kuželkama jakbysmet. Navíc ne každý má tak tuhý kořínek jako Winston Churchill, bylo by jich opravdu škoda.

Stanislav Gross by si měl ve svém stranickém plácání uvědomit, že jeho úkolem není vytvářet v lidech dojem, jak dobře to myslí, ale spravovat tuto zemi tím nejlepším možným způsobem. Je až komické přestavit si, že premiér pojímá svou funkci jako nutnost vytvářet na lidi dojem. V běžném zaměstnání by s ním byl za vytváření dojmů místo hodnot rozvázán pracovní poměr s okamžitou platností.

Je zajímavé, že i očividný blábol může evokovat zajímavé analogie. Pokud by totiž Stanislav Gross skutečně tušil, co národ potřebuje a pokud by tomu tak skutečně u národa bylo, znamenalo by to nejen pro ČR, ale pro celý svět obrovský zlom v politické praxi.

Pluralitní stranický systém fungující na základě pravidelných všeobecných voleb do příslušných orgánů by byl nahrazen vládou Platónova krále -- filosofa, zjeveného nečekaně v prostém člověku v prosté zemi. Ale vždyť i Ježíš Kristus, jiný filosof -- král, pocházel z velice prostých poměrů a jako prostý člověk se údajně choval, i když zřejmě v trochu jiném smyslu. A jistě byl i naprosto upřímný.

Ale to jen tak na okraj, jakože není důvod k cynismu jen v USA. Mějme se tedy dál skromně a důvěřujme dobrotě našeho rychtáře -- filantropa, je to přece nevyhnutelnost.

24. 1. 2005

LISTOPAD 1989:

Ještě v polovině listopadu 1989 se málokdo v Československu odvážil předvídat, kdy společenský pohyb zasáhne širší vrstvy obyvatelstva tak, aby se v zemi vytvořila obdobná přelomová situace jako v Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice. Daleko více bylo skeptiků -- starších i mladých, v disentu i mimo něj (také na americkém velvyslanectví), kteří měli dojem, že Češi a Slováci se nepohnou nikdy.

Soubor telegramů publikovaný v tomto svazku je pramen, který má mnohostrannou výpovědní hodnotu. Sama o sobě je to vzrušující četba, která názorně dokumentuje, jak není v dějinách nic dáno předem. Je to dobrý protilék proti zjednodušenému pohledu na minulost. Při líčení událostí "roku zázraků" se totiž setkáváme s tím -- jako ostatně při vnímání každého velkého převratu --, že ve zpětném pohledu (když už všichni vědí, jak to dopadlo) dnešnímu pozorovateli tehdejší dějinné faktory a souvislosti vytvářejí jakoby kauzální řetěz "zákonitého", logicky zdánlivě jedině možného a údajně všemi vlastně očekávaného a předvídatelného vyústění. Nic není pravdě tak vzdálené jako takový výklad, nic není tak nespravedlivé vůči tehdejším současníkům, vůči jejich tápajícímu a riskantnímu hledání adekvátní reakce na situaci, v okamžicích společenských krizí vždy mimořádně nepřehlednou, plnou nebezpečí a hrozeb.

Tohoto hledání a tápání nebylo ostatně ušetřeno ani samotné velvyslanectví, když stálo před otázkou, jak vysvětlit, proč se v Československu do 17. listopadu zdánlivě nebo skutečně nic nehýbe.

Velká hodnota i půvab pohledu na československé události, který depeše nabízejí, je i v tom, že jsou tu tehdejší, z řetězu utržené dějiny nahlíženy cizinci, lidmi, kteří sice byli na místě událostí a měli s tímto prostředím tisíceré vazby, ale přece jen jako lidé odjinud měli jiný úhel pohledu, viděli tak mnohé věci pronikavěji a také je pojmenovávali jinak, než jak je vnímali čeští a slovenští současníci.

Není obvyklé, aby byly prameny pocházející z diplomatické kuchyně publikovány tak záhy, jako je tomu v případě tohoto svazku. Stává se to jen tehdy, když mají vlády samy zájem zveřejnit takové prameny ve formě bílých, žlutých či jinak barevně zvaných knih, nebo jako sborníky publikované ad hoc s aktuálně politickým záměrem. Zásluhu na tom, že se v tomto svazku publikovaný soubor pramenů dostal tak poměrně brzy do rukou nezávislé historiografie, má nevládní americká instituce s názvem, který nezasvěceným nic neříká, dokonce může být matoucí. Jde o Archiv národní bezpečnosti, National Security Archive (NSA), který si dal při svém vzniku jen zdánlivě skromný cíl -- sbírat a publikovat dokumenty zpřístupněné (declassified) na základě zákona o právu na informace (U.S. Freedom of Information Act, FOIA).

Publikujeme podstatné části z úvodu Viléma Prečana ke knize Praha-Washington-Praha (Knihovna Václava Havla, Praha, 2004), sborníku depeší, odesílaných z amerického velvyslanectví v Praze v listopadu a v prosinci 1989

24. 1. 2005

Zdejší demonstrace 28. října [radu sovětského velvyslanectví v Praze] Filipova utvrdily v názoru, že před květnovým sjezdem KSČ nedojde k žádným významným personálním ani politickým změnám. Vývoj v NDR ukázal, že veřejné mínění nelze ignorovat, ale zde je tlak zdola omezený.

Depeše velvyslankyně Blackové do Washingtonu z 2.listopadu 1989.

24. 1. 2005

Jak jsem vám řekla v pondělí a jak jsem o tom pak podrobně hovořila s oddělením pro východní Evropu a Jugoslávii (EEY), poškodili bychom své zdejší zájmy, kdybychom významnému představiteli KSČ nejprve udělili pozvání kategorie "mezinárodní návštěvník" a pak ho urazili tím, že bychom toto pozvání zrušili poté, co se on a jeho tým naplno pustili do příprav cesty.

Americká velvyslankyně Shirley Temple-Blacková se zasazuje za to, aby byl hlavní ideolog KSČ Jan Fojtík vpuštěn na oficiální cestu do USA, jinak by Spojené státy "ztratily mimořádně vzácnou příležitost získat vliv na hlavního stranického ideologa". (Po útoku policistů na studenty při demonstraci 17. listopadu Blacková Fojtíkovu návštěvu v USA už odmítla.)

24. 1. 2005

Československo je ostrov stability, obyvatelstvo je apatické

Podle našeho dojmu se obyčejný občan na rozdíl od disidentských a intelektuálních kruhů stal vůči změnám bez ohledu na události v NDR nedůvěřivějším. Tuto reakci lze lépe pochopit, když se vcítíme do psychologie českého člověka s jeho hlubokým odporem vůči riziku. Tváří v tvář změnám lidé volí spíše to, co znají. Lpění na současném stavu posiluje, zejména u starší generace, obava ze znovuvzkříšeného Německa. V daleko širším měřítku se lidé bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt, kdyby se vydali cestou Maďarska nebo Polska.

Americká velvyslankyně vysvětluje, proč v Praze revoluce asi ještě nebude.

24. 1. 2005

Klaus se rovněž domnívá, že Občanské fórum se postupně mění v politickou stranu navzdory přesvědčení některých vedoucích osobností Občanského fóra, že Občanské fórum by mělo zůstat mimo politiku. Podle Klause zůstane v nejbližší době ekonomická reforma v pozadí. Klaus se domnívá, že bylo chybou požadovat, aby odstoupil prezident Husák. V dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli. Co se týče jeho vlastních plánů, Klaus uvedl, že se stal spíše politickým stratégem Občanského fóra než jeho ekonomem.

Americká velvyslankyně o obědě s Václavem Klausem.

24. 1. 2005

Vloni na jaře jsem v Praze hovořil s jedním starším kolegou z Holandska. Mezi jiným se zmínil, jak ho překvapilo, když nedaleko sochy Sv. Václava -- místa, kde se upálil Jan Palach -- uviděl stát dvě nahé nerezové ženské nohy. Domníval se, že jde o zhanobení Palachovy oběti. Já ale nevím o tom, že by v České republice někdo přemýšlel podobným způsobem, případně proti umístění zmíněného výtvarného díla protestoval, sepisoval petice a podobně. Na Olšany se navíc letos k uctění Palachovy památky dostavilo jen asi padesát lidí. Takže si vůbec nemyslím, že by to s "orientálním kultem sebeupalování, o němž píše Filip Sklenář, bylo tak "žhavé", jak nám autor sugeruje.

24. 1. 2005

Lock, stock and barrel, Czech TV has purchased the BBC's interactive program package Great Britons, which was primarily used by the British public broadcaster as an educational project. In 2001, the BBC asked its viewers to send their nominations for the definitive list of Top 100 Britons.

24. 1. 2005

To, co tvoří objektivitu přírodních věd, není nějaká schopnost nazřít reálné objekty (jsou-li jaké) tak, jak jsou o sobě, nýbrž to, že dokáží intersubjektivně testovat své hypotézy, že umožňují své teorie a fortiori vyvrátit.

Reakce na článek Štefana Švece Obludárium humanitních věd a arogance přírodních vědců.

24. 1. 2005

Virtuální bohoslužba pro ty, kteří vědí, že dávat je více než brát

Biblické čtení: 1. Janova 1--2,1-10; Text kázání: Matouš 5,43-48, Zpívané písně: 65, Sv218, 483, 699, 203

Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

O lásce toho z kazatelen bylo řečeno mnoho. Dokonce tolik, že to už vypadá jako zbožné fráze.

24. 1. 2005

Jak se vyrovnat ve svém prostředí s cizími kulturami

Nejen česká společnost řeší strach před neznámem a obavy z toho, že ji v globálním světě převálcují jiné kultury. V otevřeném globálním světě se ovšem národní společnosti mění, zdaleka nezůstávají homogenní. Přesto i mnozí Britové mají strach z "neznámých kultur". Deník Guardian k tomu znovu v lednu 2005 uspořádal rozsáhlou diskusi s mladými britskými muslimy. Shrnujeme některé příspěvky, leccos se z nich dovíme o mentalitě těchto "cizáků". K zamyšlení vede k redakční komentář Guardianu k této věci. V první řadě upozorňuje na obrovskou kulturní rozrůzněnost současného Londýna, zřejmě nejkosmopolitnějšího města na světě. Mluví se v něm 300 jazyky a žije v něm padesát různých etnických a národnistních skupin s více než 10 000 příslušníky. Třetina obyvatel Londýna se nenarodila v Anglii a další desetitisíce lidí jsou přistěhovalci v druhé nebo třetí generaci.

24. 1. 2005

Už o sobě neříkám, že jsem z Asie, vysvětlila jedna mladá žena při nedávné diskusi deníku Guardian o islámu. Říkám o sobě, že jsem hindka. Protože nálepka "člověk z Asie" se automaticky interpretuje jako "muslim", a tedy "terorista".

Už dříve byli muslimové v Británii obětí diskriminace, napětí, chudoby a segregace. Nyní, v důsledku globálního konfliktu, k tomu přistupuje nová nálepka: každý muslim je potenciálním teroristou.

S tím se nyní musejí vyrovnávat mladí pákistánští chlapci v britských ulicích. Dosud byli terčem jen etnické nenávisti, nyní jsou automaticky považováni za vyslance "světového terorismu",argumentuje komentátor Jonathan Freedland:

22. 1. 2005

Podle amerického prezidenta George Bushe jsou války v Iráku a v Afghánistánu součástí univerzálního úsilí vytvořit na světě pořádek "šířením demokracie". Tato představa je nejen donkichotská, ale je nebezpečná. Tato rétorika předpokládá, že je demokracie použitelná ve své standardizované, západní formě, že může být všude úspěšná, že může vyřešit dnešní nadnárodní dilemata a že může přinést mír. Tak tomu ale není, argumentuje nestor britských historiků Eric Hobsbawm, emeritní profesor ekonomické a sociální historie na University of London, jehož snad nejznámější knihou je zřejmě The Age of Extremes: The Short 20th Century 1914 - 1991.

Historik Eric Hobsbawm - v osmdesáti pěti letech dál komunistou? ZDE

24. 1. 2005

Polemika nad platy ústavních činitelů

Mám opravdu rád ty nejlepší z nás, které jsem sice nevolil, a tak snad právě proto s potěšením sleduji jejich výkony a zahanbeně si denně připomínám, že musím být vděčen nejen za to, že mne obveselují, ale že také do úmoru pro mé dobro pracují tak, že žádného času jim nezbývá k snížení vlastních platů.

Opravdovou perlou bylo páteční zdůvodnění poslance Nečase z ODS, který z poslanecké práce vyčerpán, pateticky pronesl, že Parlament se nemůže zabývat svými platy, když má přece na starosti důležitější věci.

24. 1. 2005

Zdeněk Škromach o víkendu zlomil strach svých spolustraníků z dvanáct let budované grossovské lobby. Přesně tak dlouho Grossovi trvalo, než si stranu podmanil téměř do posledního vlivnějšího funkcionáře a vymýtil ve vedení své oponenty.

24. 1. 2005

Přestože každý z přibližně 10 milionů občanů ČR má k realitě jiný vztah, je zřejmé, že mnohé zájmy máme společné. Je proto s podivem, že místo plodného hledání styčných bodů, je mezi námi stále mnoho napětí, nezdravé rivality ba i otevřeného a zjevného nepřátelství. Velká část naší "malé" české společnosti bohužel ztratila ideály a snaží se pouze přežít.

24. 1. 2005

(aneb zpověď tichého společníka největší firmy, která se léta potácí na pokraji bankrotu).

Tato krátká úvaha není o stejnojmenném filmu, i když některé paralely se nabízejí, ba přímo vnucují...

Půjde spíš o jednu velice osobní zkušenost, která, jak doufám, poslouží jako varování ostatním. Jsem nedobrovolným akcionářem (nebo možná přesněji: tichým společníkem) největší firmy v této zemi. Měsíc co měsíc ze svého průměrného platu tuto firmu pravidelně kapitalizuji, v případě různých finančních průšvihů jde část tohoto kapitálu na sanaci škod.

21. 1. 2005

Jak bojovat proti tomu, co zabilo Řím

Nikdo si neuměl ve starověku představit, že by se mohla někdy rozpadnout říše římská. Ovládala celý tehdy známý svět. Čím však byla mocnější, tím více problémů bylo ukryto pod oslnivým leskem moci. Politické frakce římských patricijů bojovaly o zisky z provincií a podporovaly u moci ty císaře a senátory, kteří se nechali zkorumpovat a umožnili jim dál bohatnout. Chudý římský lid dostával zdarma chléb a pokud se nudil, mohl se povyrazit pohledem na lvy, kteří v arénách trhali křesťany. Samozřejmě také zdarma. Za to prostý lid dával hlasy mocným. Lid nakonec zlenivěl natolik, že odmítal to, co udělalo Řím Římem -- povinnou vojenskou službu pro občany.

21. 1. 2005

POUŤ DO MEKKY:

"Islám terorismus zakazuje"

Vysocí islámští duchovní během letošní výroční poutě muslimů do svatého města Mekky apelují na dva miliony poutníků, kteří se tam právě shromáždili, aby odmítli terorismus. Islámští duchovní odsoudili zneužívání koránu pro ospravedlňování násilí. Oficiální státní kazatel ve Velké mešitě v Mekce odmítl "prohnilý" jev zneužívání koránu pro ospravedlňování teroristických útoků.

21. 1. 2005

EU nařizuje postiženému Thajsku

Evropská komise informovala Thajsko, které bylo o Vánocích postiženo tsunami, že si musí zakoupit šest letadel Airbus A380, jinak proti jeho rybářskému průmyslu Evropská unie zavede ochranářská cla.

V době, kdy miliony Evropanů posílají Thajsku pomoc na odstraňování následků katastrofy, požadují od této země bruselské úřady, aby zaplatila 1,3 miliardy liber za koupi obřích evropských letadel.

21. 1. 2005
Zdena Bratršovská, František Hrdlička
Konvence, které kdysi doprovázely královský majestát, dnes dodávají umělý lesk lidem, kteří se z královského lože nezrodili.

Život ve znamení kapitalismu vyhnal z ústraní leckoho, kdo byl s minulým režimem na štíru. Neskrýváme, že se to přihodilo i nám. V jednom rozhovoru jsme se přiznali k tomu, že už nemůžeme nosit svetr naruby (Zdena) a že se musíme denně holit (František), abychom se mohli bez úhony objevovat na veřejnosti. Nová doba zkrátka klade větší důraz na dodržování etikety.

V posledních týdnech procvičuje občany v této disciplině Ladislav Špaček, průvodce stejnojmenným televizním seriálem.

21. 1. 2005

Krátký kurz sebeobrany

Začněme drobným lingvistickým postřehem: zatímco v názvu naší vrcholné vědecké instituce, Akademie věd, se slovo věda vyskytuje v plurálu, v současné běžné české komunikaci je toto slovo užíváno výhradně v singuláru. Průzkumem v Českém národním korpusu, pracujícím se vzorkem 100 milionů slov, jsem zjistil, že slovo věda se v plurálu vyskytuje pouze zhruba v 15 %, a to ještě většinou v názvech institucí. Média, lid obecný i samotní vědci dnes nehovoří o vědách, ale pouze o vědě. Lze dokonce zcela oprávněně předpokládat, že kdyby jméno Akademie nebylo dědictvím po dávné Akademii věd a umění a pro tuto instituci se hledal název až nyní, nepochybně by se jmenovala nějak jako Akademie pro vědu a výzkum, případně vědu, výzkum a vývoj (případně inovace).

Článek vyšel v prvním letošním čísle časopisu Tvar

19. 1. 2005

Každá hluboká myšlenka je ve skutečnosti vědecká, umělecká a náboženská zároveň, ať už je to třeba předpoklad světa jako nekonečně složitýho a dynamickýho systému vztahů (jako u strukturalismu), návrh věčný kontextový spirály (jako u hermeneutiky), psychoanalytickej objev předvědomejch, osobních i společnejch obsahů nebo cokoliv jinýho. Literární věda rozumí světu svým způsobem líp než fyzika, ale musí dokázat přijmout tíhu vlastního předmětu a ne se topit v terminologickejch, logickejch, definičních a vzájemně se popírajících hrách. Vědec, kterej si neprotiřečí, neni vědec. (1)

Tato brilantní analýza vztahu humanitních a vědeckých oborů ke skutečnosti, psaná obecnou češtinou vyšla v prvním letošním čísle časopisu Tvar

21. 1. 2005

Za svůj život jsem potkal hodně humanitně orientovaných lidí a vedl s nimi řadu debat o vztahu humanitních a přírodních věd. Z toho důvodu by mne článek pana Švece nechal klidným; ale jelikož jsem Severomoravák, a autor mne svou obecnou češtinou lehce naštval, cítím se nucen (i nyní o půlnoci) zareagovat na něj písemně. (1)

22. 1. 2005

V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2005 Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? Karel  Dolejší
24. 1. 2005 Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát Petr  Miller
24. 1. 2005 Proč literární věda k ničemu není Boris  Cvek
22. 1. 2005 Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí"   
21. 1. 2005 V kleštích etikety Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
21. 1. 2005 "Obludárium věd" z druhé strany Marian  Kechlibar
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
21. 1. 2005 Nájemní smlouva se Zemí Josef  Šmajs
21. 1. 2005 Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla   

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2005 Škromach příštím lídrem ČSSD Robert  Vašíček
24. 1. 2005 Rychtář - filantrop Bohumil  Kartous
21. 1. 2005 Sociální demokraté -- roztříštěni na prach Irena  Ryšánková
21. 1. 2005 Blíží se klíčový okamžik sociálních demokratů Štěpán  Kotrba
21. 1. 2005 Pragmatická sociální demokracie? Jan  Baláč
21. 1. 2005 Platforma a Škromach se vzájemně podporují   
20. 1. 2005 Diagnóza ČSSD: Nejde o spor pravice a levice uvnitř strany Radim  Valenčík
20. 1. 2005 Gross postrádá charisma, sociální demokracie procenta Robert  Vašíček
19. 1. 2005 Ruská ruleta v sociální demokracii Robert  Vašíček
14. 1. 2005 Být na místě Stanislava Grosse Boris  Cvek

Jan Palach RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2005 Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? Karel  Dolejší
20. 1. 2005 Palachova oběť byla velká a hrozná, dnes by možná stačilo jen trochu ochoty spálit si prsty Jiří  Škuba
20. 1. 2005 Šmelinářů bývá víc než partyzánů Ivan  David
19. 1. 2005 Je Palachova oběť hodná následování? Filip  Sklenář
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
20. 8. 2004 Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka Boris  Cvek
19. 8. 2004 Skandální cynismus Stanislava Grosse Martin  Mařák
11. 5. 2004 Do Evropy bez řetězu Jaroslav  Hutka
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
4. 12. 2003 Ano, buďte aktivní Petr  Jánský

Katastrofa v jihovýchodní Asii RSS 2.0      Historie >
21. 1. 2005 Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla   
5. 1. 2005 Je Bůh terorista?   
5. 1. 2005 Výstražný systém, který mohl varovat před tsunami, existoval   
5. 1. 2005 Jak to, že se americká základna v Indickém oceáně ubránila před tsunami?   
4. 1. 2005 Humanitární organizace požadují přístup na Andamanské a Nicobarské ostrovy   
4. 1. 2005 Letiště v městě Banda Aceh bylo dočasně uzavřeno   
3. 1. 2005 Katastrofa v Čechách horší než v Asii? Wenzel  Lischka
3. 1. 2005 OSN: Vlády asi nesplní své sliby   
2. 1. 2005 Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata   
2. 1. 2005 Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc   

Novoroční projev Václava Klause, leden 2005 RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2005 Klausův projev Václav  Žák
7. 1. 2005 Klaus je člověk, který ví, co říká   
7. 1. 2005 Klaus má geniálně moudré, reálné vidění světa   
6. 1. 2005 Projev státníka Wenzel  Lischka
6. 1. 2005 Zuzaně Dáňové: Proč se rozčilujete?   
5. 1. 2005 Mají Češi rádi Franze Josefa?   
5. 1. 2005 Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze Jan  Paul
5. 1. 2005 Drzost cizince Jiřího Jírovce   
4. 1. 2005 Klause nemusím, přesto ho hájím Ondřej  Fér
4. 1. 2005 Plytký populismus Václava Klause Zdeněk  Bárta

Ukrajina RSS 2.0      Historie >
5. 1. 2005 Ukrajinská politická šachovnice Oskar  Krejčí
4. 1. 2005 BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované"   
31. 12. 2004 Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině   
30. 12. 2004 Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce   
27. 12. 2004 UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem   
27. 12. 2004 Rusko nemá právo na impérium   
26. 12. 2004 Ukrajina: Juščenko vítězem   
22. 12. 2004 Kam kráčíš, Ukrajino? Oskar  Krejčí
14. 12. 2004 Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině?   
14. 12. 2004 Vývoj na Ukrajině je podivný...   

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2005 Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi   
18. 1. 2005 Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou Irena  Ryšánková
6. 1. 2005 Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí Marta  Svobodová
6. 1. 2005 Síla nočních můr v Nostickém paláci   
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů   
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje   
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme   
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
17. 1. 2005 Američané vážně poškodili starověké město Babylon   
12. 1. 2005 Terry Jones: Proč se nevybírají peníze pro irácké mrtvé?   
10. 1. 2005 Francie: Další unesená novinářka v Iráku   
3. 1. 2005 Nařídil mučení muslimských vězňů George Bush? Mojmír  Babáček
28. 12. 2004 Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům   
28. 12. 2004 Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb   
27. 12. 2004 Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání"   
23. 12. 2004 "Ticho, nebo na vás zavolám demokracii!"   
23. 12. 2004 Irák: Přestřelky narušují návrat občanů do města Fallúdža   
22. 12. 2004 Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo   

Český film RSS 2.0      Historie >
13. 1. 2005 Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo Jan  Čulík
9. 1. 2005 Vcelku slušná televizní inscenace Jan  Čulík
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
29. 10. 2004 Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka Petr  Šafařík
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2005 O lásce, protože té není nikdy dost... Štěpán  Brodský
16. 1. 2005 Budeme čekat na Godota? Zdeněk  Bárta
19. 12. 2004 "Blboune!" pravil Bůh Ondřej  Stehlík
13. 12. 2004 K plnému životu nechť patří i zákon i tělo Daniel  Ženatý
3. 12. 2004 Novináři jsou kurvy, ale udělejme jim Mikuláše! Zdeněk  Bárta
28. 11. 2004 Advent: Žijte, jako by Boha nebylo Zdeněk  Bárta
21. 11. 2004 Jdi dál a už nehřeš Hana  Pfannová
14. 11. 2004 Ďábelské svody manipulace nesrovnatelně větších skupin lidí Zdeněk  Bárta
8. 11. 2004 Známost vůle Boží vás neopravňuje k tomu, abyste nevěřící mlátili po hlavě Daniel  Ženatý
1. 11. 2004 Pokoj jako řeka, jako životodárná síla, jistota, když se všechno kymácí větrem doby Pavel  Klinecký

Zelení RSS 2.0      Historie >
27. 12. 2004 Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení Štěpán  Kotrba
8. 12. 2004 Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost Pavel  Pečínka
19. 10. 2004 Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ Pavel  Pečínka
22. 9. 2004 Nezralí zelení Milan  Hamerský
15. 9. 2004 Strana zelených dospívá k vnitřnímu sjednocení   
9. 9. 2004 Horáček není "česky" zelený   
27. 8. 2004 Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal Karel  Dolejší
23. 8. 2004 Jak se stát modrým ptákem Ivan  Brezina
20. 8. 2004 Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou Karel  Dolejší
19. 8. 2004 ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! Ivan  Brezina

17. listopad RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990   
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA   
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje   
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana   
13. 12. 2004 17. listopad -- přestaňme se litovat Milan  Valach
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich
22. 11. 2004 Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? Miloslava  Kodoňová
19. 11. 2004 Jak jsem se vyrovnal... Ladislav  Žák

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
22. 11. 2004 Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet Michal  Barnovský
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?   
23. 8. 2004 K roku 1968: Psal jsem z pozice laika Boris  Cvek
21. 8. 2004 Ukradená normalizace Milan  Krejčiřík
21. 8. 2004 Českoamerická televize o invazi z roku 1968   
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík

Školství RSS 2.0      Historie >
20. 1. 2005 Je jediná alternativa vůbec alternativou? Miloš  Dokulil
18. 1. 2005 Šéf britské školní inspekce kritizoval islámské školy   
17. 1. 2005 Školné na vysokých školách: Drsná zkušenost z Kanady Jiří  Jírovec
17. 1. 2005 Metodika plánování a metodika dialogu Boris  Cvek
13. 1. 2005 Katedra architektury v Cambridge nakonec nebude zrušena   
13. 1. 2005 Rodiče nechtějí o dětech nic vědět Bohumil  Kartous
12. 1. 2005 Dluhy se maj platit nejen o vánocích   
12. 1. 2005 Školné se má platit podle toho, kolik vzdělání "vynese" Radim  Valenčík
11. 1. 2005 České vysoké školy potřebují především inteligenci a snahu... Ondřej  Leinert
11. 1. 2005 Vysokoškolské školné nevyřeší nic   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
19. 1. 2005 Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... Ludvík  Hess
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
6. 12. 2004 Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma   
6. 12. 2004 Na genologické vycházce František  Hrdlička
1. 12. 2004 Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů   
19. 11. 2004 Divoké víno Ludvík  Hess
15. 11. 2004 S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu   
5. 11. 2004 Slam poetry 2004 Tomáš  Krček

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
18. 1. 2005 Česko hledá... Jan  Sýkora
14. 1. 2005 Jára morálním vítězem? Bohumil  Kartous
9. 1. 2005 Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá   
5. 1. 2005 Dáda není dada Bohumil  Kartous
4. 1. 2005 "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? Jiří  Černý
4. 1. 2005 Otázky televize BBC   
15. 12. 2004 Rekordně klesla sledovanost televize BBC   
8. 12. 2004 BBC propustí 5300 zaměstnanců   
2. 12. 2004 BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent   
28. 11. 2004 Zpravodajství BBC propustí 350 zaměstnanců