Není obvyklé, aby byly prameny pocházející z diplomatické kuchyně publikovány tak záhy, jako je tomu v případě tohoto svazku. Stává se to jen tehdy, když mají vlády samy zájem zveřejnit takové prameny ve formě bílých, žlutých či jinak barevně zvaných knih, nebo jako sborníky publikované ad hoc s aktuálně politickým záměrem. Zásluhu na tom, že se v tomto svazku publikovaný soubor pramenů dostal tak poměrně brzy do rukou nezávislé historiografie, má nevládní americká instituce s názvem, který nezasvěceným nic neříká, dokonce může být matoucí. Jde o Archiv národní bezpečnosti, National Security Archive (NSA), který si dal při svém vzniku jen zdánlivě skromný cíl -- sbírat a publikovat dokumenty zpřístupněné (declassified) na základě zákona o právu na informace (U.S. Freedom of Information Act, FOIA).

Publikujeme podstatné části z úvodu Viléma Prečana ke knize Praha-Washington-Praha (Knihovna Václava Havla, Praha, 2004), sborníku depeší, odesílaných z amerického velvyslanectví v Praze v listopadu a v prosinci 1989

Depeše velvyslankyně Blackové do Washingtonu z 2.listopadu 1989.

Americká velvyslankyně Shirley Temple-Blacková se zasazuje za to, aby byl hlavní ideolog KSČ Jan Fojtík vpuštěn na oficiální cestu do USA, jinak by Spojené státy "ztratily mimořádně vzácnou příležitost získat vliv na hlavního stranického ideologa". (Po útoku policistů na studenty při demonstraci 17. listopadu Blacková Fojtíkovu návštěvu v USA už odmítla.)

Americká velvyslankyně vysvětluje, proč v Praze revoluce asi ještě nebude.

Americká velvyslankyně o obědě s Václavem Klausem.

Vloni na jaře jsem v Praze hovořil s jedním starším kolegou z Holandska. Mezi jiným se zmínil, jak ho překvapilo, když nedaleko sochy Sv. Václava -- místa, kde se upálil Jan Palach -- uviděl stát dvě nahé nerezové ženské nohy. Domníval se, že jde o zhanobení Palachovy oběti. Já ale nevím o tom, že by v České republice někdo přemýšlel podobným způsobem, případně proti umístění zmíněného výtvarného díla protestoval, sepisoval petice a podobně. Na Olšany se navíc letos k uctění Palachovy památky dostavilo jen asi padesát lidí. Takže si vůbec nemyslím, že by to s "orientálním kultem sebeupalování, o němž píše Filip Sklenář, bylo tak "žhavé", jak nám autor sugeruje.

Lock, stock and barrel, Czech TV has purchased the BBC's interactive program package Great Britons, which was primarily used by the British public broadcaster as an educational project. In 2001, the BBC asked its viewers to send their nominations for the definitive list of Top 100 Britons.

Reakce na článek Štefana Švece Obludárium humanitních věd a arogance přírodních vědců.

Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

O lásce toho z kazatelen bylo řečeno mnoho. Dokonce tolik, že to už vypadá jako zbožné fráze.

Nejen česká společnost řeší strach před neznámem a obavy z toho, že ji v globálním světě převálcují jiné kultury. V otevřeném globálním světě se ovšem národní společnosti mění, zdaleka nezůstávají homogenní. Přesto i mnozí Britové mají strach z "neznámých kultur". Deník Guardian k tomu znovu v lednu 2005 uspořádal rozsáhlou diskusi s mladými britskými muslimy. Shrnujeme některé příspěvky, leccos se z nich dovíme o mentalitě těchto "cizáků". K zamyšlení vede k redakční komentář Guardianu k této věci. V první řadě upozorňuje na obrovskou kulturní rozrůzněnost současného Londýna, zřejmě nejkosmopolitnějšího města na světě. Mluví se v něm 300 jazyky a žije v něm padesát různých etnických a národnistních skupin s více než 10 000 příslušníky. Třetina obyvatel Londýna se nenarodila v Anglii a další desetitisíce lidí jsou přistěhovalci v druhé nebo třetí generaci.

Už o sobě neříkám, že jsem z Asie, vysvětlila jedna mladá žena při nedávné diskusi deníku Guardian o islámu. Říkám o sobě, že jsem hindka. Protože nálepka "člověk z Asie" se automaticky interpretuje jako "muslim", a tedy "terorista".

Už dříve byli muslimové v Británii obětí diskriminace, napětí, chudoby a segregace. Nyní, v důsledku globálního konfliktu, k tomu přistupuje nová nálepka: každý muslim je potenciálním teroristou.

S tím se nyní musejí vyrovnávat mladí pákistánští chlapci v britských ulicích. Dosud byli terčem jen etnické nenávisti, nyní jsou automaticky považováni za vyslance "světového terorismu",argumentuje komentátor Jonathan Freedland:

Podle amerického prezidenta George Bushe jsou války v Iráku a v Afghánistánu součástí univerzálního úsilí vytvořit na světě pořádek "šířením demokracie". Tato představa je nejen donkichotská, ale je nebezpečná. Tato rétorika předpokládá, že je demokracie použitelná ve své standardizované, západní formě, že může být všude úspěšná, že může vyřešit dnešní nadnárodní dilemata a že může přinést mír. Tak tomu ale není, argumentuje nestor britských historiků Eric Hobsbawm, emeritní profesor ekonomické a sociální historie na University of London, jehož snad nejznámější knihou je zřejmě The Age of Extremes: The Short 20th Century 1914 - 1991.

Historik Eric Hobsbawm - v osmdesáti pěti letech dál komunistou? ZDE

Mám opravdu rád ty nejlepší z nás, které jsem sice nevolil, a tak snad právě proto s potěšením sleduji jejich výkony a zahanbeně si denně připomínám, že musím být vděčen nejen za to, že mne obveselují, ale že také do úmoru pro mé dobro pracují tak, že žádného času jim nezbývá k snížení vlastních platů.

Opravdovou perlou bylo páteční zdůvodnění poslance Nečase z ODS, který z poslanecké práce vyčerpán, pateticky pronesl, že Parlament se nemůže zabývat svými platy, když má přece na starosti důležitější věci.

Zdeněk Škromach o víkendu zlomil strach svých spolustraníků z dvanáct let budované grossovské lobby. Přesně tak dlouho Grossovi trvalo, než si stranu podmanil téměř do posledního vlivnějšího funkcionáře a vymýtil ve vedení své oponenty.

Přestože každý z přibližně 10 milionů občanů ČR má k realitě jiný vztah, je zřejmé, že mnohé zájmy máme společné. Je proto s podivem, že místo plodného hledání styčných bodů, je mezi námi stále mnoho napětí, nezdravé rivality ba i otevřeného a zjevného nepřátelství. Velká část naší "malé" české společnosti bohužel ztratila ideály a snaží se pouze přežít.

(aneb zpověď tichého společníka největší firmy, která se léta potácí na pokraji bankrotu).

Tato krátká úvaha není o stejnojmenném filmu, i když některé paralely se nabízejí, ba přímo vnucují...

Půjde spíš o jednu velice osobní zkušenost, která, jak doufám, poslouží jako varování ostatním. Jsem nedobrovolným akcionářem (nebo možná přesněji: tichým společníkem) největší firmy v této zemi. Měsíc co měsíc ze svého průměrného platu tuto firmu pravidelně kapitalizuji, v případě různých finančních průšvihů jde část tohoto kapitálu na sanaci škod.

Nikdo si neuměl ve starověku představit, že by se mohla někdy rozpadnout říše římská. Ovládala celý tehdy známý svět. Čím však byla mocnější, tím více problémů bylo ukryto pod oslnivým leskem moci. Politické frakce římských patricijů bojovaly o zisky z provincií a podporovaly u moci ty císaře a senátory, kteří se nechali zkorumpovat a umožnili jim dál bohatnout. Chudý římský lid dostával zdarma chléb a pokud se nudil, mohl se povyrazit pohledem na lvy, kteří v arénách trhali křesťany. Samozřejmě také zdarma. Za to prostý lid dával hlasy mocným. Lid nakonec zlenivěl natolik, že odmítal to, co udělalo Řím Římem -- povinnou vojenskou službu pro občany.

Vysocí islámští duchovní během letošní výroční poutě muslimů do svatého města Mekky apelují na dva miliony poutníků, kteří se tam právě shromáždili, aby odmítli terorismus. Islámští duchovní odsoudili zneužívání koránu pro ospravedlňování násilí. Oficiální státní kazatel ve Velké mešitě v Mekce odmítl "prohnilý" jev zneužívání koránu pro ospravedlňování teroristických útoků.

Evropská komise informovala Thajsko, které bylo o Vánocích postiženo tsunami, že si musí zakoupit šest letadel Airbus A380, jinak proti jeho rybářskému průmyslu Evropská unie zavede ochranářská cla.

V době, kdy miliony Evropanů posílají Thajsku pomoc na odstraňování následků katastrofy, požadují od této země bruselské úřady, aby zaplatila 1,3 miliardy liber za koupi obřích evropských letadel.

Život ve znamení kapitalismu vyhnal z ústraní leckoho, kdo byl s minulým režimem na štíru. Neskrýváme, že se to přihodilo i nám. V jednom rozhovoru jsme se přiznali k tomu, že už nemůžeme nosit svetr naruby (Zdena) a že se musíme denně holit (František), abychom se mohli bez úhony objevovat na veřejnosti. Nová doba zkrátka klade větší důraz na dodržování etikety.

V posledních týdnech procvičuje občany v této disciplině Ladislav Špaček, průvodce stejnojmenným televizním seriálem.

Začněme drobným lingvistickým postřehem: zatímco v názvu naší vrcholné vědecké instituce, Akademie věd, se slovo věda vyskytuje v plurálu, v současné běžné české komunikaci je toto slovo užíváno výhradně v singuláru. Průzkumem v Českém národním korpusu, pracujícím se vzorkem 100 milionů slov, jsem zjistil, že slovo věda se v plurálu vyskytuje pouze zhruba v 15 %, a to ještě většinou v názvech institucí. Média, lid obecný i samotní vědci dnes nehovoří o vědách, ale pouze o vědě. Lze dokonce zcela oprávněně předpokládat, že kdyby jméno Akademie nebylo dědictvím po dávné Akademii věd a umění a pro tuto instituci se hledal název až nyní, nepochybně by se jmenovala nějak jako Akademie pro vědu a výzkum, případně vědu, výzkum a vývoj (případně inovace).

Článek vyšel v prvním letošním čísle časopisu Tvar

Tato brilantní analýza vztahu humanitních a vědeckých oborů ke skutečnosti, psaná obecnou češtinou vyšla v prvním letošním čísle časopisu Tvar

Za svůj život jsem potkal hodně humanitně orientovaných lidí a vedl s nimi řadu debat o vztahu humanitních a přírodních věd. Z toho důvodu by mne článek pana Švece nechal klidným; ale jelikož jsem Severomoravák, a autor mne svou obecnou češtinou lehce naštval, cítím se nucen (i nyní o půlnoci) zareagovat na něj písemně. (1)

V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.