24. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2005

Britští muslimové obětí globálního konfliktu

Už o sobě neříkám, že jsem z Asie, vysvětlila jedna mladá žena při nedávné diskusi deníku Guardian o islámu. Říkám o sobě, že jsem hindka. Protože nálepka "člověk z Asie" se automaticky interpretuje jako "muslim", a tedy "terorista".

Už dříve byli muslimové v Británii obětí diskriminace, napětí, chudoby a segregace. Nyní, v důsledku globálního konfliktu, k tomu přistupuje nová nálepka: každý muslim je potenciálním teroristou.

S tím se nyní musejí vyrovnávat mladí pákistánští chlapci v britských ulicích. Dosud byli terčem jen etnické nenávisti, nyní jsou automaticky považováni za vyslance "světového terorismu",argumentuje komentátor Jonathan Freedland:

Britští muslimové jsou nyní přímou obětí tohoto postoje. Ovlivňuje jim to život. Jsou totiž obviňování - explicitně to činí extremistická British National Party, mlčky i ostatní - že jsou pátou kolonou, domácím britským křídlem globálního hnutí, jehož cílem je terorizovat Západ.

V důsledku toho vzniká externí tlak, prst, který ukazuje na mnohé britské občany a označuje je nálepkou "muslim". Avšak zároveň jsou tito lidé sami vnitřně přitahováni k označení, jemuž by se donedávna vyhýbali.

Na konferenci o názorech mladých britských muslimů, která se konala minulý týden, mluvili mnozí o mladých lidech z pákistánských a bangladešských rodin, kteří nemají žádná pouta k zemi, odkud pocházejí jejich rodiče. Sami tam většinou nikdy nebyli a odmítají tedy nálepku, že jsou "Pákistánci" či "Bangladešané". Avšak zároveň se v dobré víře nejsou ochotni označit za Brity. Náhražkou se jim proto stává muslimská identita.

I na Blízkém východě se nyní mnozí, kteří se donedávna sami označovali za "Araby", nyní označují za muslimy. Dochází k tomu v důsledku selhání arabských nacionalistických hnutí. Vzrůst islamismu jde ruku v ruce se vznikem fundamentalistických hnutí ve většině světových náboženství.

Globální islámské hnutí existuje, někteří britští muslimové se s ním rozhodli ztotožnit, jiné britské muslimy k tomuto globálnímu hnutí přiřazuje společnost, ať se jim to líbí nebo ne. Výsledkem je vysoká míra podezřívavosti, která vyvolává značné problémy v oblasti starých známých "mezirasových vztahů".

Naštěstí, pokračuje komentátor, Británie má s tputo situací historické zkušenosti. Na začátku 20. století byli v Británii stejným způsobem nenáviděni židé. Byli také považováni za pátou kolonu, která usiluje o to radikálně změnit Británii, případně i násilím. Tehdy se lidé obávali anarchismu a bolševismu a židé byli obviňováni, že se do Británie snaží zavléci obojí tyto ideologie.

O tři sta let předtím obdobným způsobem Britové nenáviděli britské katolíky, kteří projevovali zahraniční loajalitu vůči Římu. Byli také obviňováni, že plánují ovládnout Evropu. Čtete-li dnešní tisk, jak varuje před tím, že existuje spiknutí, jehož cílem je proměnit Evropu v islámský kalifát, a dobře v tom slyšíte ozvěny britské minulosti.

Jak se to dá vyřešit? V případě britských katolíků muselo nejprve dojít k úpadku velkých katolických národů v Evropě, než se protestantismus začal cítit v bezpečí a až v 19. století poskytl základní svobody i těm, kteří projevovali loajalitu Římu. V případě židů byl britský antisemitismus poražen teprve tehdy, když nacisté vyhladili skoro všechny židy v Evropě.

Na to, aby byli přijati, museli se však židé i katolíci alespoň do určité míry distancovat od násilných metod. Budou muset britští muslimové učinit totéž? Je to složitá věc: požadovat od britských muslimů něco takového by znamenalo vyvinout na ně tlak, jaký není vyvíjen na žádnou jinou skupinu obyvatelstva v Británii. Pokud se mají muslimové vzdát násilí, musejí se k tomu přihlásit z vlastní vůle, impuls musí přijít zvnitřku.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       24. 1. 2005
24. 1. 2005 V Praze "dojde k reformě komunismu až v květnu 1990" Jan  Čulík
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Rychtář - filantrop Bohumil  Kartous
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana
24. 1. 2005 Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? Karel  Dolejší
24. 1. 2005 The Greatest Czech? Jan  Čulík
24. 1. 2005 Proč literární věda k ničemu není Boris  Cvek
24. 1. 2005 O lásce, protože té není nikdy dost... Štěpán  Brodský
24. 1. 2005 Rozrůzněnost, nikoliv segregaci
24. 1. 2005 Britští muslimové obětí globálního konfliktu
22. 1. 2005 Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí"
24. 1. 2005 Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát Petr  Miller
24. 1. 2005 Škromach příštím lídrem ČSSD Robert  Vašíček
24. 1. 2005 Veřejné finance vyžadují veřejnou kontrolu Michal  Rusek
24. 1. 2005 Firma Petr  Plaňanský
21. 1. 2005 Barbaři už čekají na hranicích? Vlastimil  Vondruška
21. 1. 2005 Čelní islámští duchovní apelují na poutníky, aby odmítli terorismus
21. 1. 2005 Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla
21. 1. 2005 V kleštích etikety Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
19. 1. 2005 Obludárium humanitních věd a arogance přírodních vědců Štefan  Švec
21. 1. 2005 "Obludárium věd" z druhé strany Marian  Kechlibar
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce