Někteří pozorovatelé se k celé věci stavějí velmi kriticky a poukazují to, že tento problém ilustruje, že má Washington vážný problém, chce-li přesvědčit Iráčany, že budou volby z 30. ledna legitimní.

Spojené státy se obávají, že budou iráčtí sunnité lednové volby bojkotovat. Oficiálně se o možnosti vyhradit sunnitům několik čelných státních funkcí nehovoří, ale podle několika zdrojů na americkom ministerstvu zahraničí se o tom vážně jedná v USA i v Iráku.

Někteří američtí diplomaté jsou přesvědčeni, že je v dlouhodobém zájmu USA zajistit minimální míru zastoupení sunnitů ve vládě.

"Jen si to propočtěte," řekl Larry Diamond, profesor na Hoover Institution na Stanford University a bývalý poradce americké armády při okupaci Iráku. "Šiitů je v Iráku asi 60 procent, sunnitů 20 procent a Kurdů 20 procent. Pokud ale sunnité k volbám nepůjdou, mohli by se stát pouhými 5 procenty osob, účastnících se voleb."

Kdyby byli sunnité takto marginalizováni, mohlo by to podle Diamonda vést k jejich dalšímu odcizení a k zintenzivnění protivládního povstání, zejména potud, pokud se vítězní Kurdové a šiité pokusí vypracovat takovou ústavu, která by vyjadřovala jen jejich zájmy.

"Sunnité budou muset žít se svým vlastním rozhodnutím, pokud k lednovým volbám nepůjdou," řekl jeden americký činitel listu Los Angeles Times. "Opravdu chtějí vést občanskou válku proti šiitskému obyvatelstvu, jehož je v Iráku třikrát více?"

Podrobnosti v angličtině ZDE