24. 1. 2005
LISTOPAD 1989 AMERICKÝMA OČIMA:Klaus "napsal program Občanského fóra"Ještě 2. listopadu 1989 napsala americká velvyslankyně v Praze Shirley Temple-Blacková do Washingtonu, že podle rady sovětského velvyslanectví v Praze Filipova dojde v Československu k politickým změnám nejdříve na sjezdu KSČ v květnu roku 1990, že je Jakešův režim stabilní a neohrožený. 7. listopadu 1989 varovala Washington, aby nerušil cestu mocného hlavního ideologa KSČ Jana Fojtíka do Washingtonu, protože by to znamenalo, že "mohou naše vztahy ochladnout až na bod mrazu". 9. listopadu vysvětlovala, proč po pádu berlínské zdi v Československu stále nic neděje ("lidé se bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt") a 7. prosince 1989 citovala ekonoma Václava Klause, který jí vysvětlil, že se hospodářská reforma nebude konat ("stojí jasně v pozadí") a "v dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli". Klaus se Blackové také pochlubil, že prý sám vypracoval předběžný program Občanského fóra, aniž při tom použil slova "socialismus". To jsou pozoruhodné skutečnosti, které se dočtete v nové dokumentární publikaci Praha-Washington-Praha,(Knihovna Václava Havla, Praha, 2004, ISBN 80-903518-0-8, 370 a 366 stran v české a v anglické verzi, barevná příloha, cena 770 Kč), jejímž editorem je historik Vilém Prečan. Prečanovi se podařilo na základě amerického Zákona o přístupu k informacím získat soubor tajných depeší, které odesílala americká velvyslankyně Blacková na podzim roku 1989 z Prahy do Washingtonu. V dnešním vydání Britských listů přinášíme e zkrácené verzi Prečanův úvod k jeho dokumentárnímu svazku a ukázky čtyř depeší od velvyslankyně Blackové v českém překladu. |
"Lidé nepotřebují mít desetitisícové důchody, ale musí mít pocit, že to s nimi myslíme dobře," prohlásil prý premiér ČR na nedělní konferenci severomoravské ČSSD, jak napsaly LN. Možná to má být další projev jeho neskonalé upřímnosti k národu, která stála ČSSD majlant a volby, protože být v politice jakkoli, třeba jen "na oko" upřímný, se asi nevyplácí. Nebylo by to zřejmě poprvé ani naposled, co se premiér známý svým sklonem nejen k vysokému etickému standardu, ale také svým vytříbeným estetickým vkusem, ze svých nezadržitelných potřeb vyznává.
Nebýt toho, že všichni v ČR jeho dobré úmysly stejně dobře znají, mohl by si nezasvěcený člověk myslet, že je premiér tak drzý. Anebo, že je natolik odtržený od reality, že mu život uvnitř státu připadá dokonale čitelný.
Nebylo by se čemu divit, když jako velice mladý opustil svoje dosavadní zaměstnání, aby se vydal na zcela jinou profesní (nekolejovou) dráhu. Ta si ho vychovala a vzdělala po svém, ale vizáž milého maloměšťáka mu zůstala nadále, což v Čechách zřejmě působí jako silné politické afrodiziakum. Soudě podle většiny současné i minulé politické reprezentace tomu tak skutečně je.
Pokud si opravdu Stanislav Gross myslí, že důchodově zaopatřený občan potřebuje více pocit důvěry a oddanosti svému premiérovi než deset tisíc měsíčně, pak by si měl dobrovolně snížit příjem na výši průměrného důchodu a zkusit žít sice chudě, ale s bezmeznou důvěrou ve stát. Nevím, zda-li je to možné, když je on sám jeho správcem.
Měl by tak učinit i se svým kolegou -- soupeřem Škromachem. Ten už se kdysi vozil na kolečkovém křesle a jistě se rád připojí ke každé srandě. Oběma by to navíc prospělo i z hlediska zdravotního, šmajdavým fotbalem se zhubnout nedá a kuželkama jakbysmet. Navíc ne každý má tak tuhý kořínek jako Winston Churchill, bylo by jich opravdu škoda.
Stanislav Gross by si měl ve svém stranickém plácání uvědomit, že jeho úkolem není vytvářet v lidech dojem, jak dobře to myslí, ale spravovat tuto zemi tím nejlepším možným způsobem. Je až komické přestavit si, že premiér pojímá svou funkci jako nutnost vytvářet na lidi dojem. V běžném zaměstnání by s ním byl za vytváření dojmů místo hodnot rozvázán pracovní poměr s okamžitou platností.
Je zajímavé, že i očividný blábol může evokovat zajímavé analogie. Pokud by totiž Stanislav Gross skutečně tušil, co národ potřebuje a pokud by tomu tak skutečně u národa bylo, znamenalo by to nejen pro ČR, ale pro celý svět obrovský zlom v politické praxi.
Pluralitní stranický systém fungující na základě pravidelných všeobecných voleb do příslušných orgánů by byl nahrazen vládou Platónova krále -- filosofa, zjeveného nečekaně v prostém člověku v prosté zemi. Ale vždyť i Ježíš Kristus, jiný filosof -- král, pocházel z velice prostých poměrů a jako prostý člověk se údajně choval, i když zřejmě v trochu jiném smyslu. A jistě byl i naprosto upřímný.
Ale to jen tak na okraj, jakože není důvod k cynismu jen v USA. Mějme se tedy dál skromně a důvěřujme dobrotě našeho rychtáře -- filantropa, je to přece nevyhnutelnost.
24. 1. 2005
LISTOPAD 1989:Ještě v polovině listopadu 1989 se málokdo v Československu odvážil předvídat, kdy společenský pohyb zasáhne širší vrstvy obyvatelstva tak, aby se v zemi vytvořila obdobná přelomová situace jako v Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice. Daleko více bylo skeptiků -- starších i mladých, v disentu i mimo něj (také na americkém velvyslanectví), kteří měli dojem, že Češi a Slováci se nepohnou nikdy. Soubor telegramů publikovaný v tomto svazku je pramen, který má mnohostrannou výpovědní hodnotu. Sama o sobě je to vzrušující četba, která názorně dokumentuje, jak není v dějinách nic dáno předem. Je to dobrý protilék proti zjednodušenému pohledu na minulost. Při líčení událostí "roku zázraků" se totiž setkáváme s tím -- jako ostatně při vnímání každého velkého převratu --, že ve zpětném pohledu (když už všichni vědí, jak to dopadlo) dnešnímu pozorovateli tehdejší dějinné faktory a souvislosti vytvářejí jakoby kauzální řetěz "zákonitého", logicky zdánlivě jedině možného a údajně všemi vlastně očekávaného a předvídatelného vyústění. Nic není pravdě tak vzdálené jako takový výklad, nic není tak nespravedlivé vůči tehdejším současníkům, vůči jejich tápajícímu a riskantnímu hledání adekvátní reakce na situaci, v okamžicích společenských krizí vždy mimořádně nepřehlednou, plnou nebezpečí a hrozeb. Tohoto hledání a tápání nebylo ostatně ušetřeno ani samotné velvyslanectví, když stálo před otázkou, jak vysvětlit, proč se v Československu do 17. listopadu zdánlivě nebo skutečně nic nehýbe. Velká hodnota i půvab pohledu na československé události, který depeše nabízejí, je i v tom, že jsou tu tehdejší, z řetězu utržené dějiny nahlíženy cizinci, lidmi, kteří sice byli na místě událostí a měli s tímto prostředím tisíceré vazby, ale přece jen jako lidé odjinud měli jiný úhel pohledu, viděli tak mnohé věci pronikavěji a také je pojmenovávali jinak, než jak je vnímali čeští a slovenští současníci. Není obvyklé, aby byly prameny pocházející z diplomatické kuchyně publikovány tak záhy, jako je tomu v případě tohoto svazku. Stává se to jen tehdy, když mají vlády samy zájem zveřejnit takové prameny ve formě bílých, žlutých či jinak barevně zvaných knih, nebo jako sborníky publikované ad hoc s aktuálně politickým záměrem. Zásluhu na tom, že se v tomto svazku publikovaný soubor pramenů dostal tak poměrně brzy do rukou nezávislé historiografie, má nevládní americká instituce s názvem, který nezasvěceným nic neříká, dokonce může být matoucí. Jde o Archiv národní bezpečnosti, National Security Archive (NSA), který si dal při svém vzniku jen zdánlivě skromný cíl -- sbírat a publikovat dokumenty zpřístupněné (declassified) na základě zákona o právu na informace (U.S. Freedom of Information Act, FOIA). Publikujeme podstatné části z úvodu Viléma Prečana ke knize Praha-Washington-Praha (Knihovna Václava Havla, Praha, 2004), sborníku depeší, odesílaných z amerického velvyslanectví v Praze v listopadu a v prosinci 1989 |
24. 1. 2005
Zdejší demonstrace 28. října [radu sovětského velvyslanectví v Praze] Filipova utvrdily v názoru, že před květnovým sjezdem KSČ nedojde k žádným významným personálním ani politickým změnám. Vývoj v NDR ukázal, že veřejné mínění nelze ignorovat, ale zde je tlak zdola omezený. Depeše velvyslankyně Blackové do Washingtonu z 2.listopadu 1989. |
24. 1. 2005
Jak jsem vám řekla v pondělí a jak jsem o tom pak podrobně hovořila s oddělením pro východní Evropu a Jugoslávii (EEY), poškodili bychom své zdejší zájmy, kdybychom významnému představiteli KSČ nejprve udělili pozvání kategorie "mezinárodní návštěvník" a pak ho urazili tím, že bychom toto pozvání zrušili poté, co se on a jeho tým naplno pustili do příprav cesty. Americká velvyslankyně Shirley Temple-Blacková se zasazuje za to, aby byl hlavní ideolog KSČ Jan Fojtík vpuštěn na oficiální cestu do USA, jinak by Spojené státy "ztratily mimořádně vzácnou příležitost získat vliv na hlavního stranického ideologa". (Po útoku policistů na studenty při demonstraci 17. listopadu Blacková Fojtíkovu návštěvu v USA už odmítla.) |
24. 1. 2005
Československo je ostrov stability, obyvatelstvo je apatickéPodle našeho dojmu se obyčejný občan na rozdíl od disidentských a intelektuálních kruhů stal vůči změnám bez ohledu na události v NDR nedůvěřivějším.
Tuto reakci lze lépe pochopit, když se vcítíme do psychologie českého člověka s jeho hlubokým odporem vůči riziku. Tváří v tvář změnám lidé volí spíše to, co znají. Lpění na současném stavu posiluje, zejména u starší generace, obava ze znovuvzkříšeného Německa. V daleko širším měřítku se lidé bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt, kdyby se vydali cestou Maďarska nebo Polska. Americká velvyslankyně vysvětluje, proč v Praze revoluce asi ještě nebude. |
24. 1. 2005
Klaus se rovněž domnívá, že Občanské fórum se postupně mění v politickou stranu navzdory přesvědčení některých vedoucích osobností Občanského fóra, že Občanské fórum by mělo zůstat mimo politiku. Podle Klause zůstane v nejbližší době ekonomická reforma v pozadí. Klaus se domnívá, že bylo chybou požadovat, aby odstoupil prezident Husák. V dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli. Co se týče jeho vlastních plánů, Klaus uvedl, že se stal spíše politickým stratégem Občanského fóra než jeho ekonomem. Americká velvyslankyně o obědě s Václavem Klausem. |
24. 1. 2005
Vloni na jaře jsem v Praze hovořil s jedním starším kolegou z Holandska. Mezi jiným se zmínil, jak ho překvapilo, když nedaleko sochy Sv. Václava -- místa, kde se upálil Jan Palach -- uviděl stát dvě nahé nerezové ženské nohy. Domníval se, že jde o zhanobení Palachovy oběti. Já ale nevím o tom, že by v České republice někdo přemýšlel podobným způsobem, případně proti umístění zmíněného výtvarného díla protestoval, sepisoval petice a podobně. Na Olšany se navíc letos k uctění Palachovy památky dostavilo jen asi padesát lidí. Takže si vůbec nemyslím, že by to s "orientálním kultem sebeupalování, o němž píše Filip Sklenář, bylo tak "žhavé", jak nám autor sugeruje. |
24. 1. 2005
Lock, stock and barrel, Czech TV has purchased the BBC's interactive program package Great Britons, which was primarily used by the British public broadcaster as an educational project. In 2001, the BBC asked its viewers to send their nominations for the definitive list of Top 100 Britons. |
24. 1. 2005
To, co tvoří objektivitu přírodních věd, není nějaká schopnost nazřít reálné objekty (jsou-li jaké) tak, jak jsou o sobě, nýbrž to, že dokáží intersubjektivně testovat své hypotézy, že umožňují své teorie a fortiori vyvrátit. Reakce na článek Štefana Švece Obludárium humanitních věd a arogance přírodních vědců. |
24. 1. 2005
Virtuální bohoslužba pro ty, kteří vědí, že dávat je více než brátBiblické čtení: 1. Janova 1--2,1-10; Text kázání: Matouš 5,43-48, Zpívané písně: 65, Sv218, 483, 699, 203
Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.' Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. O lásce toho z kazatelen bylo řečeno mnoho. Dokonce tolik, že to už vypadá jako zbožné fráze. |
24. 1. 2005
Jak se vyrovnat ve svém prostředí s cizími kulturamiNejen česká společnost řeší strach před neznámem a obavy z toho, že ji v globálním světě převálcují jiné kultury. V otevřeném globálním světě se ovšem národní společnosti mění, zdaleka nezůstávají homogenní. Přesto i mnozí Britové mají strach z "neznámých kultur". Deník Guardian k tomu znovu v lednu 2005 uspořádal rozsáhlou diskusi s mladými britskými muslimy. Shrnujeme některé příspěvky, leccos se z nich dovíme o mentalitě těchto "cizáků". K zamyšlení vede k redakční komentář Guardianu k této věci. V první řadě upozorňuje na obrovskou kulturní rozrůzněnost současného Londýna, zřejmě nejkosmopolitnějšího města na světě. Mluví se v něm 300 jazyky a žije v něm padesát různých etnických a národnistních skupin s více než 10 000 příslušníky. Třetina obyvatel Londýna se nenarodila v Anglii a další desetitisíce lidí jsou přistěhovalci v druhé nebo třetí generaci. |
24. 1. 2005
Už o sobě neříkám, že jsem z Asie, vysvětlila jedna mladá žena při nedávné diskusi deníku Guardian o islámu. Říkám o sobě, že jsem hindka. Protože nálepka "člověk z Asie" se automaticky interpretuje jako "muslim", a tedy "terorista". Už dříve byli muslimové v Británii obětí diskriminace, napětí, chudoby a segregace. Nyní, v důsledku globálního konfliktu, k tomu přistupuje nová nálepka: každý muslim je potenciálním teroristou. S tím se nyní musejí vyrovnávat mladí pákistánští chlapci v britských ulicích. Dosud byli terčem jen etnické nenávisti, nyní jsou automaticky považováni za vyslance "světového terorismu",argumentuje komentátor Jonathan Freedland: |
22. 1. 2005
Podle amerického prezidenta George Bushe jsou války v Iráku a v Afghánistánu součástí univerzálního úsilí vytvořit na světě pořádek "šířením demokracie". Tato představa je nejen donkichotská, ale je nebezpečná. Tato rétorika předpokládá, že je demokracie použitelná ve své standardizované, západní formě, že může být všude úspěšná, že může vyřešit dnešní nadnárodní dilemata a že může přinést mír. Tak tomu ale není, argumentuje nestor britských historiků Eric Hobsbawm, emeritní profesor ekonomické a sociální historie na University of London, jehož snad nejznámější knihou je zřejmě The Age of Extremes: The Short 20th Century 1914 - 1991. Historik Eric Hobsbawm - v osmdesáti pěti letech dál komunistou? ZDE |
24. 1. 2005
Polemika nad platy ústavních činitelůMám opravdu rád ty nejlepší z nás, které jsem sice nevolil, a tak snad právě proto s potěšením sleduji jejich výkony a zahanbeně si denně připomínám, že musím být vděčen nejen za to, že mne obveselují, ale že také do úmoru pro mé dobro pracují tak, že žádného času jim nezbývá k snížení vlastních platů. Opravdovou perlou bylo páteční zdůvodnění poslance Nečase z ODS, který z poslanecké práce vyčerpán, pateticky pronesl, že Parlament se nemůže zabývat svými platy, když má přece na starosti důležitější věci. |
24. 1. 2005
Zdeněk Škromach o víkendu zlomil strach svých spolustraníků z dvanáct let budované grossovské lobby. Přesně tak dlouho Grossovi trvalo, než si stranu podmanil téměř do posledního vlivnějšího funkcionáře a vymýtil ve vedení své oponenty. |
24. 1. 2005
Přestože každý z přibližně 10 milionů občanů ČR má k realitě jiný vztah, je zřejmé, že mnohé zájmy máme společné. Je proto s podivem, že místo plodného hledání styčných bodů, je mezi námi stále mnoho napětí, nezdravé rivality ba i otevřeného a zjevného nepřátelství. Velká část naší "malé" české společnosti bohužel ztratila ideály a snaží se pouze přežít. |
24. 1. 2005
(aneb zpověď tichého společníka největší firmy, která se léta potácí na pokraji bankrotu). Tato krátká úvaha není o stejnojmenném filmu, i když některé paralely se nabízejí, ba přímo vnucují... Půjde spíš o jednu velice osobní zkušenost, která, jak doufám, poslouží jako varování ostatním. Jsem nedobrovolným akcionářem (nebo možná přesněji: tichým společníkem) největší firmy v této zemi. Měsíc co měsíc ze svého průměrného platu tuto firmu pravidelně kapitalizuji, v případě různých finančních průšvihů jde část tohoto kapitálu na sanaci škod. |
21. 1. 2005
Jak bojovat proti tomu, co zabilo ŘímNikdo si neuměl ve starověku představit, že by se mohla někdy rozpadnout říše římská. Ovládala celý tehdy známý svět. Čím však byla mocnější, tím více problémů bylo ukryto pod oslnivým leskem moci. Politické frakce římských patricijů bojovaly o zisky z provincií a podporovaly u moci ty císaře a senátory, kteří se nechali zkorumpovat a umožnili jim dál bohatnout. Chudý římský lid dostával zdarma chléb a pokud se nudil, mohl se povyrazit pohledem na lvy, kteří v arénách trhali křesťany. Samozřejmě také zdarma. Za to prostý lid dával hlasy mocným. Lid nakonec zlenivěl natolik, že odmítal to, co udělalo Řím Římem -- povinnou vojenskou službu pro občany. |
21. 1. 2005
POUŤ DO MEKKY:"Islám terorismus zakazuje"Vysocí islámští duchovní během letošní výroční poutě muslimů do svatého města Mekky apelují na dva miliony poutníků, kteří se tam právě shromáždili, aby odmítli terorismus. Islámští duchovní odsoudili zneužívání koránu pro ospravedlňování násilí. Oficiální státní kazatel ve Velké mešitě v Mekce odmítl "prohnilý" jev zneužívání koránu pro ospravedlňování teroristických útoků. |
21. 1. 2005
EU nařizuje postiženému ThajskuEvropská komise informovala Thajsko, které bylo o Vánocích postiženo tsunami, že si musí zakoupit šest letadel Airbus A380, jinak proti jeho rybářskému průmyslu Evropská unie zavede ochranářská cla. V době, kdy miliony Evropanů posílají Thajsku pomoc na odstraňování následků katastrofy, požadují od této země bruselské úřady, aby zaplatila 1,3 miliardy liber za koupi obřích evropských letadel. |
21. 1. 2005
Zdena Bratršovská, František Hrdlička
Konvence, které kdysi doprovázely královský majestát, dnes dodávají umělý lesk lidem, kteří se z královského lože nezrodili. Život ve znamení kapitalismu vyhnal z ústraní leckoho, kdo byl s minulým režimem na štíru. Neskrýváme, že se to přihodilo i nám. V jednom rozhovoru jsme se přiznali k tomu, že už nemůžeme nosit svetr naruby (Zdena) a že se musíme denně holit (František), abychom se mohli bez úhony objevovat na veřejnosti. Nová doba zkrátka klade větší důraz na dodržování etikety. V posledních týdnech procvičuje občany v této disciplině Ladislav Špaček, průvodce stejnojmenným televizním seriálem. |
21. 1. 2005
Krátký kurz sebeobranyZačněme drobným lingvistickým postřehem: zatímco v názvu naší vrcholné vědecké instituce, Akademie věd, se slovo věda vyskytuje v plurálu, v současné běžné české komunikaci je toto slovo užíváno výhradně v singuláru. Průzkumem v Českém národním korpusu, pracujícím se vzorkem 100 milionů slov, jsem zjistil, že slovo věda se v plurálu vyskytuje pouze zhruba v 15 %, a to ještě většinou v názvech institucí. Média, lid obecný i samotní vědci dnes nehovoří o vědách, ale pouze o vědě. Lze dokonce zcela oprávněně předpokládat, že kdyby jméno Akademie nebylo dědictvím po dávné Akademii věd a umění a pro tuto instituci se hledal název až nyní, nepochybně by se jmenovala nějak jako Akademie pro vědu a výzkum, případně vědu, výzkum a vývoj (případně inovace). Článek vyšel v prvním letošním čísle časopisu Tvar |
19. 1. 2005
Každá hluboká myšlenka je ve skutečnosti vědecká, umělecká a náboženská zároveň, ať už je to třeba předpoklad světa jako nekonečně složitýho a dynamickýho systému vztahů (jako u strukturalismu), návrh věčný kontextový spirály (jako u hermeneutiky), psychoanalytickej objev předvědomejch, osobních i společnejch obsahů nebo cokoliv jinýho. Literární věda rozumí světu svým způsobem líp než fyzika, ale musí dokázat přijmout tíhu vlastního předmětu a ne se topit v terminologickejch, logickejch, definičních a vzájemně se popírajících hrách. Vědec, kterej si neprotiřečí, neni vědec. (1) Tato brilantní analýza vztahu humanitních a vědeckých oborů ke skutečnosti, psaná obecnou češtinou vyšla v prvním letošním čísle časopisu Tvar |
21. 1. 2005
Za svůj život jsem potkal hodně humanitně orientovaných lidí a vedl s nimi řadu debat o vztahu humanitních a přírodních věd. Z toho důvodu by mne článek pana Švece nechal klidným; ale jelikož jsem Severomoravák, a autor mne svou obecnou češtinou lehce naštval, cítím se nucen (i nyní o půlnoci) zareagovat na něj písemně. (1) |
22. 1. 2005
V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
24. 1. 2005 | Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát | Petr Miller | |
24. 1. 2005 | Proč literární věda k ničemu není | Boris Cvek | |
22. 1. 2005 | Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí" | ||
21. 1. 2005 | V kleštích etikety | Zdena Bratršovská, František Hrdlička | |
21. 1. 2005 | "Obludárium věd" z druhé strany | Marian Kechlibar | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
21. 1. 2005 | Nájemní smlouva se Zemí | Josef Šmajs | |
21. 1. 2005 | Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Škromach příštím lídrem ČSSD | Robert Vašíček | |
24. 1. 2005 | Rychtář - filantrop | Bohumil Kartous | |
21. 1. 2005 | Sociální demokraté -- roztříštěni na prach | Irena Ryšánková | |
21. 1. 2005 | Blíží se klíčový okamžik sociálních demokratů | Štěpán Kotrba | |
21. 1. 2005 | Pragmatická sociální demokracie? | Jan Baláč | |
21. 1. 2005 | Platforma a Škromach se vzájemně podporují | ||
20. 1. 2005 | Diagnóza ČSSD: Nejde o spor pravice a levice uvnitř strany | Radim Valenčík | |
20. 1. 2005 | Gross postrádá charisma, sociální demokracie procenta | Robert Vašíček | |
19. 1. 2005 | Ruská ruleta v sociální demokracii | Robert Vašíček | |
14. 1. 2005 | Být na místě Stanislava Grosse | Boris Cvek |
Jan Palach | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
20. 1. 2005 | Palachova oběť byla velká a hrozná, dnes by možná stačilo jen trochu ochoty spálit si prsty | Jiří Škuba | |
20. 1. 2005 | Šmelinářů bývá víc než partyzánů | Ivan David | |
19. 1. 2005 | Je Palachova oběť hodná následování? | Filip Sklenář | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
20. 8. 2004 | Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka | Boris Cvek | |
19. 8. 2004 | Skandální cynismus Stanislava Grosse | Martin Mařák | |
11. 5. 2004 | Do Evropy bez řetězu | Jaroslav Hutka | |
23. 2. 2004 | Kde to žijem !?! | Tomáš Koloc | |
4. 12. 2003 | Ano, buďte aktivní | Petr Jánský |
Katastrofa v jihovýchodní Asii | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | Koupíte si šest airbusů, anebo na vás uvalíme evropská ochranářská cla | ||
5. 1. 2005 | Je Bůh terorista? | ||
5. 1. 2005 | Výstražný systém, který mohl varovat před tsunami, existoval | ||
5. 1. 2005 | Jak to, že se americká základna v Indickém oceáně ubránila před tsunami? | ||
4. 1. 2005 | Humanitární organizace požadují přístup na Andamanské a Nicobarské ostrovy | ||
4. 1. 2005 | Letiště v městě Banda Aceh bylo dočasně uzavřeno | ||
3. 1. 2005 | Katastrofa v Čechách horší než v Asii? | Wenzel Lischka | |
3. 1. 2005 | OSN: Vlády asi nesplní své sliby | ||
2. 1. 2005 | Při asijské katastrofě nezahynula žádná zvířata | ||
2. 1. 2005 | Přívalové deště ztěžují humanitární pomoc |
Novoroční projev Václava Klause, leden 2005 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 1. 2005 | Klausův projev | Václav Žák | |
7. 1. 2005 | Klaus je člověk, který ví, co říká | ||
7. 1. 2005 | Klaus má geniálně moudré, reálné vidění světa | ||
6. 1. 2005 | Projev státníka | Wenzel Lischka | |
6. 1. 2005 | Zuzaně Dáňové: Proč se rozčilujete? | ||
5. 1. 2005 | Mají Češi rádi Franze Josefa? | ||
5. 1. 2005 | Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze | Jan Paul | |
5. 1. 2005 | Drzost cizince Jiřího Jírovce | ||
4. 1. 2005 | Klause nemusím, přesto ho hájím | Ondřej Fér | |
4. 1. 2005 | Plytký populismus Václava Klause | Zdeněk Bárta |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium | ||
26. 12. 2004 | Ukrajina: Juščenko vítězem | ||
22. 12. 2004 | Kam kráčíš, Ukrajino? | Oskar Krejčí | |
14. 12. 2004 | Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině? | ||
14. 12. 2004 | Vývoj na Ukrajině je podivný... |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková | |
6. 11. 2004 | Adam Curtis - Vymítač duchů | ||
4. 11. 2004 | Al Kajdá neexistuje | ||
4. 11. 2004 | Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares | Tomáš Stýblo | |
28. 10. 2004 | Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme | ||
23. 10. 2004 | Kdo je dokumentarista Adam Curtis? |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 1. 2005 | Američané vážně poškodili starověké město Babylon | ||
12. 1. 2005 | Terry Jones: Proč se nevybírají peníze pro irácké mrtvé? | ||
10. 1. 2005 | Francie: Další unesená novinářka v Iráku | ||
3. 1. 2005 | Nařídil mučení muslimských vězňů George Bush? | Mojmír Babáček | |
28. 12. 2004 | Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům | ||
28. 12. 2004 | Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb | ||
27. 12. 2004 | Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání" | ||
23. 12. 2004 | "Ticho, nebo na vás zavolám demokracii!" | ||
23. 12. 2004 | Irák: Přestřelky narušují návrat občanů do města Fallúdža | ||
22. 12. 2004 | Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun |
Virtuální bohoslužby - kázání na víkend | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | O lásce, protože té není nikdy dost... | Štěpán Brodský | |
16. 1. 2005 | Budeme čekat na Godota? | Zdeněk Bárta | |
19. 12. 2004 | "Blboune!" pravil Bůh | Ondřej Stehlík | |
13. 12. 2004 | K plnému životu nechť patří i zákon i tělo | Daniel Ženatý | |
3. 12. 2004 | Novináři jsou kurvy, ale udělejme jim Mikuláše! | Zdeněk Bárta | |
28. 11. 2004 | Advent: Žijte, jako by Boha nebylo | Zdeněk Bárta | |
21. 11. 2004 | Jdi dál a už nehřeš | Hana Pfannová | |
14. 11. 2004 | Ďábelské svody manipulace nesrovnatelně větších skupin lidí | Zdeněk Bárta | |
8. 11. 2004 | Známost vůle Boží vás neopravňuje k tomu, abyste nevěřící mlátili po hlavě | Daniel Ženatý | |
1. 11. 2004 | Pokoj jako řeka, jako životodárná síla, jistota, když se všechno kymácí větrem doby | Pavel Klinecký |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 12. 2004 | Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení | Štěpán Kotrba | |
8. 12. 2004 | Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost | Pavel Pečínka | |
19. 10. 2004 | Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ | Pavel Pečínka | |
22. 9. 2004 | Nezralí zelení | Milan Hamerský | |
15. 9. 2004 | Strana zelených dospívá k vnitřnímu sjednocení | ||
9. 9. 2004 | Horáček není "česky" zelený | ||
27. 8. 2004 | Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal | Karel Dolejší | |
23. 8. 2004 | Jak se stát modrým ptákem | Ivan Brezina | |
20. 8. 2004 | Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou | Karel Dolejší | |
19. 8. 2004 | ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! | Ivan Brezina |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich | |
22. 11. 2004 | Čo je to vlastne za odkaz pre budúce generácie ? | Miloslava Kodoňová | |
19. 11. 2004 | Jak jsem se vyrovnal... | Ladislav Žák |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 1. 2005 | Je jediná alternativa vůbec alternativou? | Miloš Dokulil | |
18. 1. 2005 | Šéf britské školní inspekce kritizoval islámské školy | ||
17. 1. 2005 | Školné na vysokých školách: Drsná zkušenost z Kanady | Jiří Jírovec | |
17. 1. 2005 | Metodika plánování a metodika dialogu | Boris Cvek | |
13. 1. 2005 | Katedra architektury v Cambridge nakonec nebude zrušena | ||
13. 1. 2005 | Rodiče nechtějí o dětech nic vědět | Bohumil Kartous | |
12. 1. 2005 | Dluhy se maj platit nejen o vánocích | ||
12. 1. 2005 | Školné se má platit podle toho, kolik vzdělání "vynese" | Radim Valenčík | |
11. 1. 2005 | České vysoké školy potřebují především inteligenci a snahu... | Ondřej Leinert | |
11. 1. 2005 | Vysokoškolské školné nevyřeší nic |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess | |
14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu | ||
5. 11. 2004 | Slam poetry 2004 | Tomáš Krček |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 1. 2005 | Česko hledá... | Jan Sýkora | |
14. 1. 2005 | Jára morálním vítězem? | Bohumil Kartous | |
9. 1. 2005 | Sledovanost veřejnoprávní BBC nezadržitelně klesá | ||
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý | |
4. 1. 2005 | Otázky televize BBC | ||
15. 12. 2004 | Rekordně klesla sledovanost televize BBC | ||
8. 12. 2004 | BBC propustí 5300 zaměstnanců | ||
2. 12. 2004 | BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent | ||
28. 11. 2004 | Zpravodajství BBC propustí 350 zaměstnanců |