27. 1. 2005
Projevují následky mučení a týráníBritská policie propustila ve středu večer na svobodu, bez jakéhokoliv trestního stíhání, všechny čtyři britské občany, kteří byli bez soudu tři roky vězněni na americké základně Guantánamo a v úterý odtamtud byli letecky převezeni do Británie. Američané je označovali za "kontakty s organizací al Kajda". |
26. 1. 2005
Británie:Reportéři rozhlasu BBC odhalili rozsáhlou podvodnou podnikatelskou akci, v jejímž rámci vybírá předem skupina českých a slovenských podvodníků několikatisícové částky od osob především ze Slovenska, jimž podvodně slibuje zařídit v Británii lukrativní zaměstnání. Po vylákání do Británie, po vyinkasování peněz na letišti a po vydání falešné "pracovní smlouvy" jsou středoevropští uchazeči o zaměstnání ponecháni svému osudu. Jak potvrdilo britské ministerstvo průmyslu a obchodu vyžadovat od žadatele o zaměstnání poplatek za zprostředkování pracovní příležitosti je v Británii zákonem zakázáno. - Reportáž, která se vysílala v britském rozhlase v pondělí 24. ledna v podvečer, měla podstatný ohlas. Jeden poslanec Dolní sněmovny bude požadovat od premiéra Blaira, aby proti takovýmto podvodným praktikám razantně zasáhl: |
26. 1. 2005
Zdá se, že sama Reifenstahlová použila nacismus jako výrazový "umělecký" prostředek pro svůj individuální psychický prožitek svého díla. Tento provokativní titulek mě napadl po shlédnutí výstavy "Mýtus Leni Riefenstahl", kterou pořádá až do 6. 2. 2005 Leica Gallery Prague v galerii Louvre na Národní třídě v Praze. Hitlerova kontroverzní filmařka je z pochopitelných důvodů zatracována, avšak umělecké kvality bude zřejmě nutné v jejích filmech uznat. |
25. 1. 2005
Poslední čtyři britští občané, kteří byli bez soudu i bez obžalování zadržování v americkém táboře v zálivu Guantánamo po dobu tří let, byli ve středu v podvečer dopraveni do Velké Británie. Moazzama Begga z Birminghamu; Feroze Abbasiho z Croydonu a Martina Mubangu a Richard Belmara ze severozápadního Londýna dopravilo americké vojenské dopravní letadlo na leteckou základnu v Northoltu v hrabství Middlesex.Odtamtud byli odvezeni k výslechu na policejní stanici Paddington Green v Londýně. Avšak vysocí činitelé britské policie konstatovali, že je velmi nepravděpodobné, že by tito čtyři muži byli v Británii postaveni před soud, protože důkazy, získané proti nim v táboře Guantánamo, by neobstály u britského soudu Očekává se, že policie všechny čtyři muže během několika dní propustí. |
26. 1. 2005
|
26. 1. 2005
Z nejnovějšího amerického výzkumu vyplývá - a v USA kolem toho také vznikla znepokojená debata - že ve Spojených státech dochází v současnosti k vážnému úpadku literární kultury. Američané přestávají číst - a týká se to dospělých osob každého věku, všech ras, všech příjmových kategorií, všech vzdělávacích úrovní a všech regionů. Nyní však poukazuje deník Washington Post na to, že si komentátoři dosud nepovšimli jedné nesmírně závažné věci. V letech 1992 - 2002 došlo totiž k vzniku podstatného rozdílu mezi pohlavími. Počet mladých Američanek, které čtou knihy, za toto desetiletí poklesl z 63 na 59 procent, kdežto počet mladých mužů - Američanů, kteří čtou, poklesl drasticky z 55 na 43 procent. |
26. 1. 2005
V Americe nyní získávají vliv proponenti "inteligentního designu" světa a biologických druhů, Je to "teorie", která zpochybňuje pravdivost darwinovské evoluce a její stoupenci jsou daleko sofistikovanější než někdejší "kreacionisté". Už nedokazují, že by svět stvořen za šest dní, prostě jen zpochybňují evoluci a zdůrazňují, že inteligentní život přece nemohl vzniknout náhodou, musí to být dílo vědomého Stvořitele. Nedělají vědecké pokusy a nepublikují ve vědeckých časopisech. Avšak argumentují, že děti mají "mít právo" zpochybňovat vědeckou pravdu. A tak je teorie o evoluci přírodních druhů na ústupu. |
26. 1. 2005
The Power of Nightmares:Tři měsíce poté, co se loni na podzim vysílal v televizi BBC závažný trojdílný dokumentární film The Power of Nightmares od Adama Curtise, snad nejvýznamnějšího současného britského dokumentaristy, nyní o tomto filmu informuje i česká redakce BBC. Na svých stránkách dne 21. ledna 2005 zveřejnila podrobné shrnutí argumentace z první části Curtisova filmu, kteroužto informaci jsme přinesli v Britských listech dne 21. října 2004 ZDE. Celý blok článků a analýz zabývajících se dílem Adama Curtise najdete v Britských listech ZDE. Jak jsme v Britských listech už informovali, v minulých dnech britská televize Curtisův seriál ve vysílání stanice BBC 2 opakovala. Jak na internetových stránkách britské BBC uvádí sám Curtis, jeho seriál vyvolal obrovské množství reakcí po celém světě: na základní otázky se Curtis snaží reagovat (k jeho argumentaci se vrátíme). Publikoval také k svému filmu seznam doporučené četby. Při nedávném semináři v pražském Nostickém paláci, věnovaném filmu The Power of Nightmares, informoval přítomný pracovník z České televize, že BBC dosud nebyla schopna Curtisův film prodávat do zahraničí, protože neměla ošetřena autorská práva velkého množství archivních záběrů, které film obsahuje. Curtis na stránkách anglické BBC vysvětluje, že vzhledem k tomu, že se po světě ozvalo tolik lidí, kteří požadují, aby byl fillm The Power of Nightmares vydán oficiálně na DVD, BBC zřejmě problém s autorskými právy archivních citací bude řešit, takže bychom mohli jeho film snad zanedlouho uvidět i v ČT.. |
26. 1. 2005
Sedli jsme si v neděli v poledne s Kateřinou k televizi, protože náš ředitel Klárčiny školy tam měl diskusi s ministryní školství. Šlo o drobnost z nového školského zákona, o přijímačky na střední školy. Jestli si děti mohou vybrat, anebo jim to stát na té první hlavní křižovatce života rovnou pokazí. Klárka v sekundě už to má šťastně za sebou, Elišku to čeká, protože je teprve ve třetí třídě. |
26. 1. 2005
S mírným pobavením (a zároveň se zoufalou beznadějí) jsem si přečetl v posledních dvou číslech časopisu Týden články o náměstku ministra vnitra a největším vzdělanci počátku 3. tisíciletí v českých zemích Jiřím Vackovi. Nebudu zde převypravovat perličky z jeho bohatýrského života, spíše mě upoutala jeho odpověd na jednoduchý dotaz, který mu byl položen v České televizi: "Máte maturitu ?". Když se odprostíme od faktu, že to nebylo v žádném humorném pořadu a otázka byla s naprostou vážnosti směřována na jednoho z nejvyšších státních úředníků, tak jeho odpověď nám vše vynahradí. |
26. 1. 2005
Reportér BBC Rageh Omar navštívil jižní část země, kolem Basry. Zjistil, že se bezpečnostní situace pro obyčejné Iráčany podstatně zhoršila. Všichni se musejí obávat náhodné střelby. Hovořil se studenty. Na vysokých školách nyní studuje více mladých lidí než dříve a rodiče uchazečů o studium nemusejí být členem strany Baath. Avšak infrastruktura iráckých škol je zničena a studenti nevědí, jestli je nezasáhne náhodná střela. Prožít bez nehody každý den je otázka štěstí. Jiný student svědčil o tom, že se irácké středostavovské rodiny stávají obětí množství únosů. Kriminální gangy unášejí z těchto rodin děti a chtějí za jejich návrat výkupné. Běžná částka, která se vyplácí, je 8000 dolarů. A nejzákladnější potřebou je přirozeně zdravotnictví. Britský reportér navštívil svého známého chirurga Džawada al Aliho, odborníka na rakovinu v hlavní fakultní nemocnici v Basře. Mnoho případů rakoviny, které léčí, vzniklo v důsledku radiace z munice, používané v obou válkách v Perském zálivu: |
26. 1. 2005
Britští konzervativci se rozhodli zavést tvrdá protiimigrační opatření. Avšak Evropská unie a nezávislí právníci tvrdí, že jejich nové návrhy jsou nerealizovatelné a že jde o právní paskvil. Referuje Jan Čulík. (Psáno pro ČRo 6.) |
25. 1. 2005
|
26. 1. 2005
Iráčtí občané žijící v Británii se do středy mohli registrovat pro nadcházející volby v Iráku - v Londýně, v Manchesteru a v Glasgow. Lhůta byla původně do neděle 23. ledna, ale byla prodloužena, protože se Iráčané žijící v Británii pro volby registrují jen v malém počtu. Dosud se pro irácké volby zaregistrovala méně než čtvrtina více než milionu zahraničních Iráčanů. Rozhlas BBC zkoumal proč: |
26. 1. 2005
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová Jordánský list al-Arab al-Jawm oznámil, že delegace obyvatel Fallúdže předložila generálnímu tajemníku OSN Kofimu Annanovi memorandum, sestávající ze dvou zpráv. První z nich podrobně popisuje zločiny spáchané americkými silami ve městě od 7. listopadu do 30. prosince 2004. Druhá zpráva seznamuje se situací uprchlíků, které vyhnala z domovů na počátku listopadu americká ofenzíva. Delegaci, která memorandum předala kanceláři OSN v Jordánsku, tvořili zástupci rady muslimských ulamá, generálního shromáždění kmenových šajchů Fallúdže, Poradní rady fallúdžských mudžáhidů, Centra pro studium demokracie a lidských práv a řady dalších občanských institucí Fallúdže. Memorandum žádalo odchod okupačních sil a tzv. národní gardy z města a propuštění všech uvězněných. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
26. 1. 2005
DOKUMENTZ doslovného přepisu magnetofonového záznamu z jednání opozice s premiérem Ladislavem Adamcem z 28. listopadu 1989 vyplývá, že vedení OF i VPN sice chtělo změny ve vládě, ale vůbec nevědělo, jak by měly vypadat. A už vůbec nechtělo dát Adamcovi vlastní návrhy. Z přepisu, který nedávno zveřejnily slovenské noviny Úsvit, přinášíme tu část, která to dokazuje. |
26. 1. 2005
Politológ a poradca bývalého česko-slovenského premiéra Ladislava Adamcapre Slovo spracovali Miroslava Necpalová a Braňo Ondruš
Česko-slovenskí disidenti nechceli ani dva týždne po 17. novembri 1989 prevziať moc do svojich rúk, nechceli priamo vstúpiť do vlády. Vtedajšiemu premiérovi L. Adamcovi preto nedali žiadne návrhy, hoci od neho žiadali urýchlenú rekonštrukciu federálnej vlády. Aj to dokazuje, že nežná revolúcia sa neodohrala podľa žiadneho vopred premysleného scenára. Podľa priameho účastníka najdôležitejších politických rozhodnutí Oskara Krejčího ho nemala ani ŠtB. Politológ, publicista, vysokoškolský predagóg O. Krejčí bol spolu so sociologičkou Ľudmilou Benkovičovou hosťom Klubu Nového Slova. |
26. 1. 2005
DOKUMENT K ZAMYŠLENÍ NAD MINIMALIZACÍ SOCIÁLNÍHO STÁTUspolečný program Labour Party a SPDTony Blair a Gerhard Schröder, 1999
Někdy si nezaškodí přečíst s odstupem dokumenty, které v prvním okamžiku vyznívají vábivě jak zpěv sirén. Po letech jsou tyto teorie - v tuto chvíli už prověřené praxí - vyčpělé. Jásavý tón, zaznívající ze společného prohlášení obou státníků, lze dnes konfrontovat s politickými i ekonomickými výsledky. Se situací, která nastala v Německu s nástupem modernizátorů a demontáže soiciálního státu, řízeného nadnárodními manažery. S reformou Hart IV. S uměle způsobenoým rozpadem socialistické Jugoslávie. S následnými etnickými a náboženskými válkami na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku. S uměle vytvořenou nenávistí. S uměle vytvořenými "revolucemi" v řadě zemí. Ať již jsou oranžové, budou tulipánové či byly krvavé, změnily politickou mapu Evropy, vnímání solidarity a idejí demokracie a socialismu. Přinášíme vám exkluzivní dokument, který který společně představili veřejnosti v Londýně před volbami v březnu 1999 Tony Blair a Gerhard Schrőder. Tento dokument je asi nejvýraznějším dokladem nové programové orientace, kterou od té doby prosazují "modernizační" části sociálních demokracií v Evropě, a který loňský summit socialistických a sociálně demokratických stran kriticky přehodnotil. Chronologie událostí, tvořících pozadí tehdejší programové diskuse v SPD 11. 1995 Oskar Lafontaine zvolen předsedou SPD.
01. 3. 1998 Gerhard Schrőder vyhrál dolnosaské zemské volby. O den později byl jmenován oficiálním kandidátem SPD na německého kancléře v zářijových celoněmeckých volbách a vyzyvatelem dosavadního kancléře Helmuta Kohla (CDU).
27. 9. 1998 Parlamentní volby v Německu vyhráli po 16 letech sociální demokraté -- SPD (40,9 procenta hlasů), CDU/CSU získaly 35,1 procenta. Skončila Kohlova éra.
10. 1998 Designovaný německý kancléř Gerhard Schrőder a vůdce Zelených Joschka Fischer na návštěvě USA. Jednali s prezidentem USA Billem Clintonem, který při setkání prohlásil, že je bezpodmínečně nutné, aby se Německo podílelo na vojenském zásahu NATO proti Jugoslávii. Fischer později při poradě s vedením Zelených řekl: "Američané chtějí válku ... Stojíme před otázkou, zda má červeno-zelená koalice ztroskotat na mezinárodní konstelaci."
20. 10. 1998 Designovaný ministr zahraničí SRN Joschka Fischer (Zelení) prohlásil v Bonnu, že Německo už nechce zatěžovat vztahy s ČR a Polskem minulostí.
27. 10. 1998 Novým německým kancléřem zvolen sociální demokrat Gerhard Schrőder. Jmenována koaliční německá vláda SPD a Zelených. Oskar Lafontaine se stává ministrem financí, Joschka Fischer ministrem zahraničí.
Po 27.10. 1998 Německý ministr financí a předseda SPD Oskar Lafontaine na návštěvě Kanady a USA. Veřejně kritizoval neoliberalismus, američtí neoliberálové na oplátku nešetřili Lafontaina. Čelní američtí politikové se od Lafontainových názorů distancovali, avšak zachovali "low profile".
11. 3. 1999 Německý ministr financí a předseda SPD Oskar Lafontaine odstoupil z obou funkcí. Podle zpráv tisku došlo předtím k ostré výměně názorů mezi Schrőderem a některými ministry včetně Lafontaina. Schrőder údajně žádal, aby ministři byli ve svých plánech a vystoupeních realističtější a nepřicházeli s návrhy, které nemají podporu v německé společnosti.
23. 3. 1999 NATO zahájilo leteckou válku proti Jugoslávii.
12. 4. 1999 Mimořádný sjezd SPD. Gerhard Schrőder zvolen předsedou strany.
1. 5. 1999 Oskar Lafontaine v projevu na manifestaci v Saarbrűckenu ostře kritizoval válku NATO proti Jugoslávii a způsob, jakým se do ní zapojila německá vláda a SPD.
8. 6. 1999 Tony Blair a Gerhard Schrőder v Londýně představili společný programový dokument Labour Party a SPD "The Third Way/Die Neue Mitte" v češtině a angličtině ŠOK Plné znění dokumentu The Third Way/Die Neue Mitte v češtině a angličtině ZDE |
25. 1. 2005
NÁZOR ZEVNITŘŠkromach: "...vadí mi kudly v zádech od vlastních straníků." V současné době ovládají dění v sociální demokracii krajské konference před nadcházejícím sjezdem strany. Ta pardubická se konala v sobotu 15. ledna 2005. Krom 93 delegátů se jí, i když vždy jen na chvíli, zúčastnili současný předseda ČSSD a premiér Stanislav Gross, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a ministr zemědělství Jaroslav Palas. Gross a Škromach budou na březnovém sjezdu bojovat o křeslo předsedy strany. Palas kandiduje na místopředsedu. Bohužel se na konferenci tito kandidáti nesetkali, takže jsme byli ochuzeni o jejich názorový střet. |
25. 1. 2005
Proti iráckému fašismuJe šokující, že tak málo demokratických vlád podporuje irácký lid. Kde jsou francouzské, německé a španělské protesty proti teroru, jemuž jsou vystaveni voliči v Iráku? Proč nikdo neprotestuje proti islámskému fašismu? Strašlivou válku proti iráckému lidu vedou titíž lidé, kteří jej utlačovali a mučili celá desetiletí - Saddámovi vrazi a věznitelé. A jim silně pomáhají islamofašističtí džihádisté jako Usámův Heydrich v Iráku, Abu Musab al-Zarkáví. Lidé považují volby opravdu za důležité - zejména lidé, jimž byly volby odpírány. William Shawcross obvinil v deníku Guardian evropské demokraty z pokrytectví. |
24. 1. 2005
To, co tvoří objektivitu přírodních věd, není nějaká schopnost nazřít reálné objekty (jsou-li jaké) tak, jak jsou o sobě, nýbrž to, že dokáží intersubjektivně testovat své hypotézy, že umožňují své teorie a fortiori vyvrátit. Reakce na článek Štefana Švece Obludárium humanitních věd a arogance přírodních vědců. |
25. 1. 2005
Nové století pokračuje v započatém díle. Přizpůsobivost je slušnou devizou v každé době, nejednoho mouřenína vynesla do výšin o nichž se mu ani nesnilo; miluje ji král i prezident, je žádána v totalitě i demokracii. Pokud míříte vysoko, vězte, že je důležité naučit se umění přizpůsobivosti. Z ráje průměru vás nikdo nevyžene. Koupat se v paprscích slunce činí potěšení povahám neváhajícím měnit názory a postoje, dle dobových kritérií. |
24. 1. 2005
LISTOPAD 1989 AMERICKÝMA OČIMA:Klaus "napsal program Občanského fóra"Ještě 2. listopadu 1989 napsala americká velvyslankyně v Praze Shirley Temple-Blacková do Washingtonu, že podle rady sovětského velvyslanectví v Praze Filipova dojde v Československu k politickým změnám nejdříve na sjezdu KSČ v květnu roku 1990, že je Jakešův režim stabilní a neohrožený. 7. listopadu 1989 varovala Washington, aby nerušil cestu mocného hlavního ideologa KSČ Jana Fojtíka do Washingtonu, protože by to znamenalo, že "mohou naše vztahy ochladnout až na bod mrazu". 9. listopadu vysvětlovala, proč po pádu berlínské zdi v Československu stále nic neděje ("lidé se bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt") a 7. prosince 1989 citovala ekonoma Václava Klause, který jí vysvětlil, že se hospodářská reforma nebude konat ("stojí jasně v pozadí") a "v dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli". Klaus se Blackové také pochlubil, že prý sám vypracoval předběžný program Občanského fóra, aniž při tom použil slova "socialismus". To jsou pozoruhodné skutečnosti, které se dočtete v nové dokumentární publikaci Praha-Washington-Praha,(Knihovna Václava Havla, Praha, 2004, ISBN 80-903518-0-8, 370 a 366 stran v české a v anglické verzi, barevná příloha, cena 770 Kč), jejímž editorem je historik Vilém Prečan. Prečanovi se podařilo na základě amerického Zákona o přístupu k informacím získat soubor tajných depeší, které odesílala americká velvyslankyně Blacková na podzim roku 1989 z Prahy do Washingtonu. V dnešním vydání Britských listů přinášíme e zkrácené verzi Prečanův úvod k jeho dokumentárnímu svazku a ukázky čtyř depeší od velvyslankyně Blackové v českém překladu. |
24. 1. 2005
LISTOPAD 1989:Ještě v polovině listopadu 1989 se málokdo v Československu odvážil předvídat, kdy společenský pohyb zasáhne širší vrstvy obyvatelstva tak, aby se v zemi vytvořila obdobná přelomová situace jako v Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice. Daleko více bylo skeptiků -- starších i mladých, v disentu i mimo něj (také na americkém velvyslanectví), kteří měli dojem, že Češi a Slováci se nepohnou nikdy. Soubor telegramů publikovaný v tomto svazku je pramen, který má mnohostrannou výpovědní hodnotu. Sama o sobě je to vzrušující četba, která názorně dokumentuje, jak není v dějinách nic dáno předem. Je to dobrý protilék proti zjednodušenému pohledu na minulost. Při líčení událostí "roku zázraků" se totiž setkáváme s tím -- jako ostatně při vnímání každého velkého převratu --, že ve zpětném pohledu (když už všichni vědí, jak to dopadlo) dnešnímu pozorovateli tehdejší dějinné faktory a souvislosti vytvářejí jakoby kauzální řetěz "zákonitého", logicky zdánlivě jedině možného a údajně všemi vlastně očekávaného a předvídatelného vyústění. Nic není pravdě tak vzdálené jako takový výklad, nic není tak nespravedlivé vůči tehdejším současníkům, vůči jejich tápajícímu a riskantnímu hledání adekvátní reakce na situaci, v okamžicích společenských krizí vždy mimořádně nepřehlednou, plnou nebezpečí a hrozeb. Tohoto hledání a tápání nebylo ostatně ušetřeno ani samotné velvyslanectví, když stálo před otázkou, jak vysvětlit, proč se v Československu do 17. listopadu zdánlivě nebo skutečně nic nehýbe. Velká hodnota i půvab pohledu na československé události, který depeše nabízejí, je i v tom, že jsou tu tehdejší, z řetězu utržené dějiny nahlíženy cizinci, lidmi, kteří sice byli na místě událostí a měli s tímto prostředím tisíceré vazby, ale přece jen jako lidé odjinud měli jiný úhel pohledu, viděli tak mnohé věci pronikavěji a také je pojmenovávali jinak, než jak je vnímali čeští a slovenští současníci. Není obvyklé, aby byly prameny pocházející z diplomatické kuchyně publikovány tak záhy, jako je tomu v případě tohoto svazku. Stává se to jen tehdy, když mají vlády samy zájem zveřejnit takové prameny ve formě bílých, žlutých či jinak barevně zvaných knih, nebo jako sborníky publikované ad hoc s aktuálně politickým záměrem. Zásluhu na tom, že se v tomto svazku publikovaný soubor pramenů dostal tak poměrně brzy do rukou nezávislé historiografie, má nevládní americká instituce s názvem, který nezasvěceným nic neříká, dokonce může být matoucí. Jde o Archiv národní bezpečnosti, National Security Archive (NSA), který si dal při svém vzniku jen zdánlivě skromný cíl -- sbírat a publikovat dokumenty zpřístupněné (declassified) na základě zákona o právu na informace (U.S. Freedom of Information Act, FOIA). Publikujeme podstatné části z úvodu Viléma Prečana ke knize Praha-Washington-Praha (Knihovna Václava Havla, Praha, 2004), sborníku depeší, odesílaných z amerického velvyslanectví v Praze v listopadu a v prosinci 1989 |
24. 1. 2005
Zdejší demonstrace 28. října [radu sovětského velvyslanectví v Praze] Filipova utvrdily v názoru, že před květnovým sjezdem KSČ nedojde k žádným významným personálním ani politickým změnám. Vývoj v NDR ukázal, že veřejné mínění nelze ignorovat, ale zde je tlak zdola omezený. Depeše velvyslankyně Blackové do Washingtonu z 2.listopadu 1989. |
24. 1. 2005
Československo je ostrov stability, obyvatelstvo je apatickéPodle našeho dojmu se obyčejný občan na rozdíl od disidentských a intelektuálních kruhů stal vůči změnám bez ohledu na události v NDR nedůvěřivějším.
Tuto reakci lze lépe pochopit, když se vcítíme do psychologie českého člověka s jeho hlubokým odporem vůči riziku. Tváří v tvář změnám lidé volí spíše to, co znají. Lpění na současném stavu posiluje, zejména u starší generace, obava ze znovuvzkříšeného Německa. V daleko širším měřítku se lidé bojí, že by mohli přijít o svůj relativní materiální blahobyt, kdyby se vydali cestou Maďarska nebo Polska. Americká velvyslankyně vysvětluje, proč v Praze revoluce asi ještě nebude. |
24. 1. 2005
Jak jsem vám řekla v pondělí a jak jsem o tom pak podrobně hovořila s oddělením pro východní Evropu a Jugoslávii (EEY), poškodili bychom své zdejší zájmy, kdybychom významnému představiteli KSČ nejprve udělili pozvání kategorie "mezinárodní návštěvník" a pak ho urazili tím, že bychom toto pozvání zrušili poté, co se on a jeho tým naplno pustili do příprav cesty. Americká velvyslankyně Shirley Temple-Blacková se zasazuje za to, aby byl hlavní ideolog KSČ Jan Fojtík vpuštěn na oficiální cestu do USA, jinak by Spojené státy "ztratily mimořádně vzácnou příležitost získat vliv na hlavního stranického ideologa". (Po útoku policistů na studenty při demonstraci 17. listopadu Blacková Fojtíkovu návštěvu v USA už odmítla.) |
24. 1. 2005
Klaus se rovněž domnívá, že Občanské fórum se postupně mění v politickou stranu navzdory přesvědčení některých vedoucích osobností Občanského fóra, že Občanské fórum by mělo zůstat mimo politiku. Podle Klause zůstane v nejbližší době ekonomická reforma v pozadí. Klaus se domnívá, že bylo chybou požadovat, aby odstoupil prezident Husák. V dohledné době budou soukromé podniky hrát malou roli. Co se týče jeho vlastních plánů, Klaus uvedl, že se stal spíše politickým stratégem Občanského fóra než jeho ekonomem. Americká velvyslankyně o obědě s Václavem Klausem. |
22. 1. 2005
V prosinci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 15412 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání | ||
25. 1. 2005 | Hrubý amatérismus České televize | Bohumil Kartous | |
25. 1. 2005 | Konzumente, raduj se! | Josef Provazník | |
25. 1. 2005 | Démon přizpůsobivosti v satanském ráji | Václav Dušek | |
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
24. 1. 2005 | Nezáviďme jim - přece kdo obohacuje sebe, obohacuje i stát | Petr Miller | |
24. 1. 2005 | Proč literární věda k ničemu není | Boris Cvek | |
22. 1. 2005 | Představa, že lze exportovat demokracii, je "nebezpečnou iluzí" | ||
21. 1. 2005 | V kleštích etikety | Zdena Bratršovská, František Hrdlička |
Jan Palach | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 1. 2005 | Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? | Karel Dolejší | |
20. 1. 2005 | Palachova oběť byla velká a hrozná, dnes by možná stačilo jen trochu ochoty spálit si prsty | Jiří Škuba | |
20. 1. 2005 | Šmelinářů bývá víc než partyzánů | Ivan David | |
19. 1. 2005 | Je Palachova oběť hodná následování? | Filip Sklenář | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
20. 8. 2004 | Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka | Boris Cvek | |
19. 8. 2004 | Skandální cynismus Stanislava Grosse | Martin Mařák | |
11. 5. 2004 | Do Evropy bez řetězu | Jaroslav Hutka | |
23. 2. 2004 | Kde to žijem !?! | Tomáš Koloc | |
4. 12. 2003 | Ano, buďte aktivní | Petr Jánský |
Novoroční projev Václava Klause, leden 2005 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 1. 2005 | Klausův projev | Václav Žák | |
7. 1. 2005 | Klaus je člověk, který ví, co říká | ||
7. 1. 2005 | Klaus má geniálně moudré, reálné vidění světa | ||
6. 1. 2005 | Projev státníka | Wenzel Lischka | |
6. 1. 2005 | Zuzaně Dáňové: Proč se rozčilujete? | ||
5. 1. 2005 | Mají Češi rádi Franze Josefa? | ||
5. 1. 2005 | Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze | Jan Paul | |
5. 1. 2005 | Drzost cizince Jiřího Jírovce | ||
4. 1. 2005 | Ti, kteří mají ideály, mají názory a mají vize... | Václav Klaus | |
4. 1. 2005 | O různém prezidentování | Bohumil Kartous |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková | |
6. 11. 2004 | Adam Curtis - Vymítač duchů | ||
4. 11. 2004 | Al Kajdá neexistuje | ||
4. 11. 2004 | Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares | Tomáš Stýblo | |
28. 10. 2004 | Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 1. 2005 | Ukrajinská politická šachovnice | Oskar Krejčí | |
4. 1. 2005 | BHHRG Watch: "Třetí kolo ukrajinských voleb bylo zmanipulované" | ||
31. 12. 2004 | Je nutno vznést vážné otázky týkající se amerického vlivu na Ukrajině | ||
30. 12. 2004 | Ukrajina: Premiér Janukovyč odchází z funkce | ||
27. 12. 2004 | UKRAJINA: Kdokoliv se nyní chopí moci, bude čelit jiným lidem | ||
27. 12. 2004 | Rusko nemá právo na impérium | ||
26. 12. 2004 | Ukrajina: Juščenko vítězem | ||
22. 12. 2004 | Kam kráčíš, Ukrajino? | Oskar Krejčí | |
14. 12. 2004 | Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině? | ||
14. 12. 2004 | Vývoj na Ukrajině je podivný... |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík | |
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Iráčané v zahraničí se jen málo registrují k volbám | ||
26. 1. 2005 | Mnoho Iráčanů dostalo rakovinu od munice z ochuzeného uranu | ||
25. 1. 2005 | Proč nepodporuje víc demokratů volby v Iráku? | ||
17. 1. 2005 | Američané vážně poškodili starověké město Babylon | ||
12. 1. 2005 | Terry Jones: Proč se nevybírají peníze pro irácké mrtvé? | ||
10. 1. 2005 | Francie: Další unesená novinářka v Iráku | ||
3. 1. 2005 | Nařídil mučení muslimských vězňů George Bush? | Mojmír Babáček | |
28. 12. 2004 | Američané chtějí zaručit vládní posty sunnitům | ||
28. 12. 2004 | Irák: Hlavní sunnitská politická strana se nezúčastní lednových voleb | ||
27. 12. 2004 | Americký stratég: "USA bojují v Iráku proti lidovému povstání" |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 12. 2004 | Strana zelených podala trestní oznámení na dva členy bývalého vedení | Štěpán Kotrba | |
8. 12. 2004 | Čtyři tváře Strany Zelených a Strany pro otevřenou společnost | Pavel Pečínka | |
19. 10. 2004 | Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ | Pavel Pečínka | |
22. 9. 2004 | Nezralí zelení | Milan Hamerský | |
15. 9. 2004 | Strana zelených dospívá k vnitřnímu sjednocení | ||
9. 9. 2004 | Horáček není "česky" zelený | ||
27. 8. 2004 | Brezina (prý) strašidlem aneb Dokaž, co jsi nenapsal | Karel Dolejší | |
23. 8. 2004 | Jak se stát modrým ptákem | Ivan Brezina | |
20. 8. 2004 | Kdo si hraje, občas zazlobí aneb (nucený) výsek reality Ivanem Brezinou | Karel Dolejší | |
19. 8. 2004 | ...a teď tu o červené Karkulce, prosím! | Ivan Brezina |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 12. 2004 | OSN: Sexuální skandál v Kongu novým Abu Ghraib? | ||
10. 12. 2004 | Soud zakázal násilníkovi vstup do bytu | ||
10. 12. 2004 | Ženy jsou ignorované oběti konfliktů po celém světě | ||
9. 12. 2004 | Nejhorší zločin na světě | ||
2. 12. 2004 | Žena roku 2004? | Jiří Kratochvíl | |
2. 12. 2004 | Diskriminuje islám ženy? | ||
26. 11. 2004 | Postavenie ženy v 19. storočí | Zuzana Pinčíková | |
26. 11. 2004 | Feminismus a bezpředsudkové myšlení?" táže se udiveně Petra Konrádová v Reflexu. "Žurnalismus a nepředsudečné myšlení?" nepodivuji se příliš... | Jan Matonoha | |
23. 11. 2004 | Týden proti násilí na ženách | ||
13. 10. 2004 | Násilí a běsnění | Václav Dušek |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Petice | Jaroslav Hutka | |
25. 1. 2005 | Vláda občanovi omezuje svobodu volby | Miloš Dokulil | |
25. 1. 2005 | Nebylo to "politické rozhodnutí" | Miloš Dokulil | |
20. 1. 2005 | Je jediná alternativa vůbec alternativou? | Miloš Dokulil | |
18. 1. 2005 | Šéf britské školní inspekce kritizoval islámské školy | ||
17. 1. 2005 | Metodika plánování a metodika dialogu | Boris Cvek | |
17. 1. 2005 | Školné na vysokých školách: Drsná zkušenost z Kanady | Jiří Jírovec | |
13. 1. 2005 | Katedra architektury v Cambridge nakonec nebude zrušena | ||
13. 1. 2005 | Rodiče nechtějí o dětech nic vědět | Bohumil Kartous | |
12. 1. 2005 | Dluhy se maj platit nejen o vánocích |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess | |
14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu | ||
5. 11. 2004 | Slam poetry 2004 | Tomáš Krček |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Podivuhodná vítězství Stanislava Grosse | Oskar Krejčí | |
26. 1. 2005 | Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech | ||
25. 1. 2005 | Gross nebo Škromach? | Martin J. Kadrman | |
24. 1. 2005 | Škromach příštím lídrem ČSSD | Robert Vašíček | |
24. 1. 2005 | Rychtář - filantrop | Bohumil Kartous | |
21. 1. 2005 | Sociální demokraté -- roztříštěni na prach | Irena Ryšánková | |
21. 1. 2005 | Blíží se klíčový okamžik sociálních demokratů | Štěpán Kotrba | |
21. 1. 2005 | Pragmatická sociální demokracie? | Jan Baláč | |
21. 1. 2005 | Platforma a Škromach se vzájemně podporují | ||
20. 1. 2005 | Diagnóza ČSSD: Nejde o spor pravice a levice uvnitř strany | Radim Valenčík |