26. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Jordánský list al-Arab al-Jawm oznámil, že delegace obyvatel Fallúdže předložila generálnímu tajemníku OSN Kofimu Annanovi memorandum, sestávající ze dvou zpráv. První z nich podrobně popisuje zločiny spáchané americkými silami ve městě od 7. listopadu do 30. prosince 2004. Druhá zpráva seznamuje se situací uprchlíků, které vyhnala z domovů na počátku listopadu americká ofenzíva. Delegaci, která memorandum předala kanceláři OSN v Jordánsku, tvořili zástupci rady muslimských ulamá, generálního shromáždění kmenových šajchů Fallúdže, Poradní rady fallúdžských mudžáhidů, Centra pro studium demokracie a lidských práv a řady dalších občanských institucí Fallúdže. Memorandum žádalo odchod okupačních sil a tzv. národní gardy z města a propuštění všech uvězněných.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Sobota 8. ledna 2005

Fallúdža

Jako součást své propagační kampaně natáčely americké síly spolu s loutkovou národní gardou v části města, kterou kontrolují, film o "osvobození Fallúdže". K natáčení použili obyvatel žijících v jejich části.

Korespondent Mafkarat al-Islam upozornil, že Američané využívají civilisty ve městě proti odporu, podporují je v návratu a usazení v jejich části města, protože vědí, že se odpor neodváží útočit na místa, kde by mohl způsobit ztráty mezi nevinnými civilisty. Odpor proto rozšiřoval letáky, vyzývající obyvatele naopak k opuštění města, aby nevědomky okupantům nepomáhali. Američané se naopak snaží vrazit klín mezi odpor a místní lidi. Především denně prohledávají desítky místních domů s tvrzením, že bojovníci na ně z jejich blízkosti stříleli. Zřejmě doufají, že místní lidé donutí odpor, aby opustil jižní polovinu města, kterou stále kontroluje.

Ve čtvrti Šurta zastřelili ostřelovači odporu tři americké vojáky, okupanti pak v odvetu zničili 15 místních domů.

15 raket Grad a 12 minometných střel zasáhlo v podvečer americké pozice v severní části města.

Ramádí

Síly odporu zaútočily kolem poledne minometnými střelami na budovu guvernérského úřadu provincie Anbár. Podle sdělení důstojníka iráckých bezpečnostních sil, který v budově pracoval, zabily 12 amerických vojáků a zničily 4 Humvee. K odpovědnosti za útok se přihlásily Eskadry al-Miqdáda ibn al-Aswada.

Qá'im

Auto řízené sebevražedným útočníkem najelo v 18:00 ve vesnici Bú Dhijáb u Qá'imu do amerického kontrolního stanoviště, kde okupanti neustále kontrolovali všechna auta a hledali bojovníky odporu. Výbuch auta plně naloženého výbušninou zničil 3 Humvee a usmrtil 13 amerických vojáků. Několik dalších povstalci zajali. Když po pěti minutách na místo dorazily americké posily, byli už všichni pryč. Výbuch usmrtil také jordánského řidiče, jehož kamion stál nedaleko stanoviště.

Hadítha

Exploze bomby na silnici vedoucí k archeologickému areálu Džabba 5 km východně od Hadíthy zničila ráno jedno Humvee a zabila jeho čtyřčlennou posádku. Velitel loutkové policie to potvrdil s poznámkou, že povstalci jsou schopni zasáhnout kterékoli místo v provincii, zatímco okupační síly se zřejmě stáhly před rostoucím počtem jejich útoků.

Hít

Dva ostřelovači vystoupili na střechu koželužny proti budově místní správy ve městě, na jejíž střeše byli rozmístěni američtí vojáci, a dva z nich zastřelili. Američané pak okolí budov uzavřeli a prohledávali. Zatkli sedm Iráčanů včetně jednoho z ostřelovačů

Bagdád

Tentokrát uvedl Mafkarat al-Islam zprávy pouze o čtyřech bombových útocích. Při nich bylo zabito nebo zraněno kolem 25 amerických vojáků, zničena 2 vozidla Bradley, 3 Humvee a 2 jiná vojenská vozidla.

Volby

Mafkarat al-Islam oznámil, že pověřenec OSN v Iráku Ašraf Qádí sdělil tisku, že uskutečnění volební frašky 30. ledna je "definitivní nutností" navzdory silné vlně odporu v zemi. Podle jeho prohlášení není účast sunnitské části voličů nezbytná a jejich neúčast neučiní volby nelegálními.

Protože velká část iráckého obyvatelstva je rozhodnuta "volby" bojkotovat, okupační režim se svými sluhy horečně hledá "irácké voliče" mimo zemi. Al-Azhar 'Álawí, tzv. "ředitel volebního úřadu mimo Irák" prohlásil, že tzv. irácká volební komise otevřela dveře účasti "Izraelců" iráckého původu na volbách. Těmto osobám bude umožněno hlasovat v "iráckých" volbách, i když ztratily, odmítly nebo byly zbaveny iráckého občanství. Podle 'Álawího se toto opatření vztahuje na všechny osoby iráckého původu, ať žijí kdekoliv.

Samarrá'

Exploze bomby pod americkou kolonou poblíž Tigridu zničila dopoledne americký tank, v němž podle svědectví řidičů nákladních aut, kteří jeli kolem, zemřeli čtyři vojáci.

Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že odpor v Samarrá' často používá bomby, protože tamní ulice nejsou dlážděné a je tudíž snadné je instalovat.

Mósul

Kolem poledne vybuchla západně od města bomba pod americkou kolonou, zničila jedno vozidlo na přepravu vojáků, zneškodnila Humvee, usmrtila devět vojáků a osm zranila.

Američané zakázali používání radiotelefonů a pohrozili uvězněním každému, kdo by takový telefon vlastnil. Příčinou tohoto nařízení je to, že povstalci často používají telefonů k dálkovému odpálování bomb.

Basra

Zdejší bojovníci zahájili palbu na auto se členem loutkové provinční správy dr. Madžídem Hilálem at-Tamímím a vážně ho zranili. Jeden z jeho průvodců byl při útoku zabit, další zraněn.

V okolí štábu britských sil v prezidentském paláci v Basře došlo během dne k několika explozím.

Ostřelování základen

V průběhu dne byla raketami a minometnými střelami dvakrát zasažena americká základna Sukkáníja a jižním okraji hlavního města, jednou základna v Rustamíji a tzv. Zelená zóna.

Neděle 9. ledna 2005

Fallúdža

Členové irácké policie ve městě sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam , že Američané našli ve čtvrti Nazal 22 mrtvol amerických vojáků, podřezaných a zčásti bezhlavých. Těla byla pohozena na školním fotbalovém hřišti uprostřed čtvrti. K jejich zabití došlo zřejmě minulého dne. Podle toho, co policie korespondentovi řekla, to nebylo poprvé, kdy byla takto nalezena těla amerických vojáků, ale poprvé jich bylo tolik.

Čtyři z policistů byli nálezem tak vyděšeni, že se rozhodli nevrátit se už do Fallúdže a opustit službu v případě, že by jim byl návrat nařízen.

Ramádí

Americkou základnu Warrár u Eufratu západně od města zasáhlo odpoledne 13 raket Grad. Druhotné exploze zasažené munice pokračovaly na základně déle než půl hodiny a kouř z ní stoupal ještě o pět hodin později.

Američané odpověděli leteckým útokem na čtvrť Ta'mím, ale podomácku vyrobená střela zasáhla vrtulník, který se zřítil mezi domy.

K útoku na základnu i k sestřelení vrtulníku se přihlásila organizace Brigády al-Farúq.

K odpovědnosti za zničení obrněného vozidla Bradley americké námořní pěchoty v provincii Anbár se prostřednictvím videozáznamu, zaslaného TV al-Džazíra, přihlásilo Islámské hnutí mudžáhidů Iráku.

Hít

V 5:00 vtrhly americké síly do města a zatkly řadu místních obyvatel včetně šajcha Mahmúda al-Abbáse a imáma Abdalláha ibn Mubáraka. Následovaly potyčky v několika čtvrtích.

Kolem 7:00 vypálil americký vrtulník Apache raketu, jíž zasáhl americké vojáky, kteří se krátce předtím utkali s povstalci ve čtvrti 'Ámil na východní straně města. Pilot si zřejmě spletl vlastní vojáky s mudžáhidy. Devět Američanů raketa usmrtila na místě, dva zranění zemřeli později. Současně raketa usmrtila ženu s dítětem, na něž se zřítila střecha jejího domu.

Do 8:00 se Američané z města zase stáhli.

Hadítha

V 11:00 americké síly město uzavřely a rozdávaly letáky s výzvou, aby jim místní lidé udávali partyzány.

Na mostě Haqláníja v centru města explodovala bomba, která zničila Humvee a zabila v něm čtyři vojáky. Exploze jiné bomby ve čtvrti Šurta usmrtila sedm vojáků, dalšího zranila a zničila obrněné vozidlo Bradley.

Američané zatkli 11 lidí, mezi nimi jednoho choromyslného. Když se matka tohoto muže ptala Američanů, proč zatýkají jejího syna, tlumočník jí řekl: "Řekne nám všechno, co viděl a slyšel."

Bagdád

Korespondenti Mafkarat al-Islam zaznamenali za této den celkem 21 bombových či jiných útočných akcí povstalců. Podle jejich zpráv, založených většinou na svědectví dalších osob, bylo v těchto akcích usmrceno 77 a zraněno 13 amerických vojáků a 4 příslušníci tzv. národní gardy. Odpor přitom zničil 5 obrněných vozidel Bradley, 10 Humvee, 3 jiná vojenská vozidla a 6 kamionů.

Na americkou kolonu složenou ze dvou obrněných vozidel a tří Humvee házely ve vesnici Bú Rabí' místní ženy a děti kamení. Jedno z vozidel za vesnicí sklouzlo do potoka, přičemž dva vojáci zahynuli a dva byli vážně zraněni.

Provincie Anbár

Tisk vycházející v okupovaném Iráku v neděli přiznal, že loutková "volební komise" v provincii Anbár následkem hrozeb ze strany povstalců rezignovala na své funkce. Americký list Washington Post oznámil, že její předseda Sa'd Abd al-'Azíz Ráwí spolu se všemi 12 členy komise prohlásili, že za současných okolností není možné uskutečnit řádné volby.

Suwajrá

V poledne explodovala jižně od města bomba, kterou se ukrajinští a kazašští okupační vojáci snažili zneškodnit a zabila 11 Ukrajinců a 3 Kazachy. Dalších 9 Ukrajinců a 4 Kazaši byli zraněni. Tím, jak bombu vyzvedli, uvedli v činnost spouštěcí mechanismus další bomby, ukryté pod zemí, která explodovala a současně odpálila i první bombu.

AFP oznámila, že k události došlo blízko základny v Suwajrá a zahynulo 8 Ukrajinců a 1 Kazach. Polská agentura PAP uvedla, že k tomu došlo v provincii Wásit, když okupační vojáci likvidovali tajnou skrýš munice. Podle generála Andrzeje Ekierta, jenž velí "mnohonárodnostní divizi", bylo při incidentu zraněno 7 Ukrajinců a 4 Kazaši.

Latífíja -- Júsúfíja

V Latífíji došlo během dne k explozím dvou bomb. Při první z nich ráno s následnou přestřelkou bylo zabito 10 vojáků, americká střelba naopak zranila vážně 4 civilisty. Americké síly pak okolí útoku prohledaly a zatkly 7 místních obyvatel. Při druhém útoku odpoledne zemřelo podle údajů svědků nejméně 18 vojáků, zničena byla 3 Humvee, vozidlo na přepravu vojáků a 2 kamiony s proviantem. Také tady Američané prohledali okolí a zatkli 14 osob.

K podobným dvěma útokům došlo i v Júsúfíji. Ranní výbuch bomby zničil Humvee a kamion a usmrtil nejméně 5 vojáků. Odpoledne explodovalo auto s výbušninou u společného stanoviště Američanů a národní gardy, zabilo 4 americké vojáky, 9 gardistů a 6 policistů, zničilo 2 Humvee a 3 auta.

Tikrít

U kontrolního stanoviště na severním okraji města začaly americké síly střílet na modrý autobus Mercedes, který byl součástí kolony vozidel, v nichž cestovali poutníci mířící přes Bagdád do Mekky. Dva z poutníků byli zabiti a čtyři zraněni. Americký důstojník vůdci kolony poutníků sdělil, že voják, který to způsobil, byl volán k zodpovědnosti, ale odvětil, že byl na stráži ospalý a omylem začal střílet.

Poutníci cestu přerušili, aby pohřbili dva mrtvé jako mučedníky a opatřili lékařskou péči pro zraněné.

Mósul

Američtí vojáci spolu s členy tzv. národní gardy prohledávali všechna auta na obchodní ulici uprostřed zemědělské oblasti, především auta, v nichž byl jen řidič, a u nichž mohlo případně jít o sebevražedné útočníky. Náhle u nich bomba skutečně vybuchla, nezpůsobila však žádné škody a většina vojáků se rozprchla. Jeden z nich však zůstal v šoku stát, pak odříkal modlitbu, vytáhl pistoli a střelil se do hlavy. Zemřel okamžitě před očima místních lidí, kteří na to hleděli se zadostiučiněním.

Americký vrtulník zaútočil kolem 2:00 na dům ve vesnici Ajidhá jižně od Mósulu a usmrtil v něm 16 Iráčanů. Korespondent Mafkarat al-Islam se dostal přímo na místo a z trosek domu oznámil, že v nich zahynula celá rodina, k níž patřilo 7 dětí a 5 žen. Bratr zabitého majitele Sajjid Alí Júsúf řekl korespondentovi, že vesnice byla považována za jedno z nejklidnějších míst celé oblasti kolem Mósulu. Děti z jiných čtvrtí se zdejším smály, protože tu nebyli žádní bojovníci ani jejich útoky. Prohlásil, že Američané buď provedli útok záměrně, nebo byl pilot opilý a nevěděl, co dělá. "Naše životy mu byly naprosto lhostejné a takzvaná irácká vláda je pouhý hastroš do zelí."

Brigády al-Qa'qa', Salafíjské eskadry Abú Bakra a Skupina Džihádu v Zemi dvou řek vydaly prohlášení, podle něhož okupanti následují příkladu sionistických okupantů Palestiny, ničí domy a záměrně zabíjejí civilisty, aby v lidech vzbudili hněv proti odporu, a po každém takovém činu vykládají, že stříleli na bojovníky a "omylem" si spletli terč. Doufají, že lidé donutí odpor, aby složil zbraně a kapituloval. "To je židovský plán, který začal, ale neskončí jinak než fiaskem a jejich vyhnáním z naší vlasti a z muslimských zemí vůbec." Prohlášení ujišťovalo obyvatele, že nevinní budou pomstěni.

Američané po útoku vrtulníku místo uzavřeli a novinářům nedovolili fotografovat s výjimkou fotografů Reuters a AFP, kteří přišli zároveň s nimi.

Samarrá'

Ostřelovač odporu zastřelil ze střechy úřední budovy ve městě amerického vojáka na tanku, stojícím před budovou. Američané pak prohledali celou budovu, nenašli však nic.

Samáwa

Japonští okupační vojáci se snaží získat hlavy místních kmenů, aby jim poskytly ochranu v okolí města. V neděli večer se za tímto účelem konala mimo město schůzka, na níž Japonci za ochranu slíbili postavit pro místní lidi podniky a zaopatřit nezaměstnaným práci.

Japonská nabídka přišla dva dny po tom, co japonskou základnu zasáhly dvě minometné střely. Japonci nevydali žádné prohlášení o způsobených ztrátách. Mezi Iráčany si Japonci získali pověst nejbázlivějších ze všech okupačních armád. Je ovšem možné, že vojáci vyslaní japonskou vládou, poslušnou Washingtonu, prostě nevidí důvod, pro by měli umírat za americké zájmy.

Ostřelování základen

Časně ráno způsobily požár v bagdádské tzv. Zelené zóně tři minometné střely. Přesně v poledne zasáhlo pět střel základnu britských sil v Mahávílu. Přibližně ve stejné době dopadly dvě rakety Grad na jižní základnu v Tikrítu. Asi hodinu po poledni ostřeloval odpor třemi raketami Grad základnu Američanů v Rustamíji a současně vypálil též čtyři rakety na americkou základnu Sukkáníja jižně od Bagdádu. O něco později zasáhlo pět minometných střel leteckou základnu na mezinárodním letišti.

Pondělí 10. ledna 2005

Fallúdža

Americké pozice u města zasáhly ráno silné rakety Abábíl a podle stoupajícího hustého kouře zasáhly nějaká americká vozidla. Pro zraněné či mrtvé přiletěly dva vrtulníky Chinook, které s nimi po chvíli v doprovodu vrtulníku Apache odletěly. Pak se objevila další dvojice strojů, která po půlhodině v doprovodu dalšího Apache také odletěla.

Pět raket zasáhlo velitelské stanoviště tzv. národní gardy na dálnici východně od čtvrti 'Askarí, dvě rakety Grad dopadly na americké pozice v oblasti Sakkáníja severně od města. Krátce po půlnoci zasáhlo přistávací dráhu na americké základně Habbáníja šest raket Grad.

Američané zatkli 30 mladých Iráčanů, jejichž rodinám předtím dovolili usadit se ve čtvrti Andalús. Spolu s nimi byla zatčena jedna žena, kterou později propustili.

Ve čtvrti Šurta zastřelil ostřelovač amerického vojáka. Jak řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam člen fallúdžské policie, šlo již o šestého amerického vojáka, zastřeleného stejným způsobem za posledních 24 hodin. Americké síly prožívají kromě bojů ve městě také psychologickou válku. Prohledávají domy a ulice a pátrají po střelcích, ale bez výsledku. Proto alespoň 14 domů zbořili s tím, že měli "podezření", že v nich mohou být bojovníci.

Hít

Okupační vojáci v poledne zabili šajcha Abd ar-Razzáqa al-Ku'úda, vůdce iráckých kmenů Dulajm, když vycházel ze svého domu v Hítu. Spolu se šajchem byl zavražděn i jeho syn. Obyvatelé Hítu se domnívají, že se tak stalo proto, že šajch odmítl přede dvěma týdny americkou žádost, aby místní povstalce přesvědčil o potřebě jednání s americkými silami. Američané s nimi chtěli jednat tajně, aby si zachovali tvář. Šajch však odmítl podílet se na jejich plánu a o jejich žádosti se veřejně zmínil různým médiím včetně Mafkarat al-Islam . Ten ji zveřejnil, ale utajil šajchovo jméno.

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že města Ramádí, Hít a Hadítha byla vraždou šajcha velmi pobouřena a Američané do nich ve strachu z útoků poslali všechna svá vozidla.

Abú Ghurajb

Očití svědkové vylíčili korespondentovi Mafkarat al-Islam , jak se americká kolona pokoušela vyhnout bombě v okrsku Zajdán, ale vjela do sítě nastražených bomb, po jejichž explozi začal oddíl asi 30 bojovníků kolonu ještě ostřelovat. Zničili 6 Humvee a 1 cisternu a zmocnili se kamionu se zbraněmi. Podle místních lidí byla celá kolona během 15 minut úplně zlikvidována a na místě zůstalo 23 mrtvol. Na místo pak dorazili další Američané, při střelbě kolem sebe zabili 5 místních obyvatel a 8 vážně zranili, načež zatkli 41 osob.

Bomba explodovala pod pěší americkou hlídkou nedaleko školy v Abú Ghurajb. Silná exploze 18 z nich usmrtila, některé roztrhala na kusy, a 4 další vážně zranila. Také tady stříleli pak Američané bezhlavě po okolí, zabili 3 civilisty a 28 osob, které se vyskytly poblíž, zatkli.

Bagdád

Povstalečtí bojovníci v pickupu zastavili ráno před domem zástupce velitele loutkové policie, brigádního generála Umara Nadžífa, vystoupili z vozu a salvou kulek zasáhli generála a jeho syna, poručíka policie, kteří právě vycházeli z domu.

Sebevražedný útočník v policejním autě naloženém výbušninou najel do policejní stanice v jižní části Bagdádu, kde zabil nebo zranil řadu policistů.

Jiný sebevražedný útočník v pickupu a uniformě loutkového policisty najel do policejní stanice v Za'faráníji na západě města, kde 13 policistů usmrtil a 18 vážně zranil.

Mimoto oznámil Mafkarat al-Islam 15 dalších útoků povstalců. Podle svědectví a zpráv korespondentů v nich bylo zabito nebo zraněno celkem 76 amerických vojáků, asi 20 příslušníků národní gardy a 3 policisté. V jedné z akcí byli 2 američtí vojáci zajati, americké síly na to odpověděly zatčením 12 civilistů. Na straně odporu padli podle práv pouze 2 bojovníci. V bojích či při explozích bomb bylo zničeno nebo poškozeno 7 vozidel Bradley, 8 Humvee, 2 tanky Abrams, 2 vozidla přepravující vojáky, policejní auto, 3 cisterny a 4 kamiony, jeden z nich opatřený chorvatskou vlajkou. Nad okrskem Mušáhada byl odpoledne sestřelen vrtulník Chinook, který se po pádu vzňal a shořel. Celá posádka zahynula. Američané obklíčili místo dopadu a zatkli 27 místních mužů.

Korespondent Mafkarat al-Islam k situaci v Bagdádu a okolí podotkl, že navzdory americkým zprávám o tom, jak američtí vojáci hlídkují na bagdádských ulicích jednotlivě, ve skutečnosti chodí v zástupu za sebou. Tím ovšem jen zvyšují možnost usmrcení více vojáků při každém útoku.

Latífíja -- Mahmúdíja -- Iskandaríja

Ve všech třech místech došlo k explozím bomb, které celkem usmrtily 12 a zranily 3 americké vojáky, zničily 1 tank Abrams, 1 Humvee a 2 vozidla Bradley.

Ba'qúba

Povstalci se ráno ve městě střetli s loutkovou národní gardou, jíž pak přišli na pomoc američtí vojáci. Bojovníci zničili americký tank a Humvee a zabili 9 vojáků; kromě toho bylo v boji zabito 12 gardistů a padli dva mudžáhidové.

K další srážce s gardisty došlo, když opouštěli jednu z místních restaurací.

Tikrít

U vjezdu do města explodovala ráno silná bomba, která zničila obrněné vozidlo Bradley, zabila tři členy jeho posádky a čtvrtého vážně zranila.

Mósul

Situace kolem města, jehož obyvatelstvo čítá 2 150 000 lidí, byla celý den napjatá. Američané vyhnali z města čtyři korespondenty arabských zpravodajských stanic, což jen zvýšilo podezření odporu, že se připravují na útok. Američané a tzv. národní garda uzavřeli ráno pět mostů spojujících části města, současně uzavřeli prašnou cestu do okrsku Bá'šiqa.

Z letadel shazovali okupanti letáky s vyobrazením hledaných vlastenců a nabízeli odměnu až 25 milionů dolarů za pomoc při jejich dopadení. V opačném případě hrozili, že proti městu podniknou prudký útok, aby mohli zajmout "rebely a teroristy". Další letáky vyzývající místní lidi, aby "se nenechali od wahhábitů a islámských extrémistů okrádat o právo na život". Tyto tiskoviny narážely na to, že povstalci ve městě zakázali kina, salóny krásy a zvonění kostelních zvonů.

V odpověď na hrozbu americké ofenzívy volaly mósulské mešity všechny oddíly bojovníků a vydaly ženám povolení nosit zbraň stejně jako muži. Jeden šajch místní mešity řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam , že odpor je připraven velmi tvrdě odpovědět.

Velitel Brigád al-Farúq prohlásil, že ozbrojené skupiny odporu přijaly nezbytná opatření, pokud jde o zásobování potravinami, materiálem a výzbrojí. "Jsme připraveni na druhou bitvu u Badru," prohlásil s narážkou na vítěznou bitvu svedenou Prorokem Muhammadem.

Zaměstnanec mósulské fakultní nemocnice oznámil, že viděl na základně pět zničených Humvee a že sám viděl, jak jedno obrněné vozidlo Bradley bylo právě zasaženo jednou z minometných střel. Nad okrskem Bá'šiqa u Mósulu sestřelil odpor večer americký vrtulník Apache. Stroj vybuchl ve vzduchu a roztrhl se na kusy, které spadly na zem spolu s kusy těl posádky.

Samarrá'

List Spojených arabských emirátu al-Baján oznámil, že podle zprávy tzv. iráckého ministerstva vnitra povstalci zastřelili zástupce policejního šéfa v Samarrá' Muhammada al-Badrího.

Basra

V Basře explodovala večer dvě auta naložená výbušninou. Jedno z aut řízené sebevražedným útočníkem najelo do budovy patřící tajné policii v okrsku Džazá'ir, podléhající tzv. ministerstvu vnitra, protože všichni zaměstnanci tohoto ministerstva ve městě patří ke kolaborantským Brigádám Badr. Druhé auto explodovalo po nárazu do budovy policejní stanice v Abú al-Chásib. Bližší údaje o způsobených škodách či ztrátách na životech nebyly v obou případech zjištěny.

Ostřelování základen

Časně ráno ostřeloval odpor 30 minometnými střelami americkou základnu Azím v provincii Dijála, kde zasáhl a zapálil skladiště zbraní. Svědkové pak pozorovali dva vrtulníky červeného kříže, jak nejméně čtyřikrát přistávaly na základně a odlétaly s nákladem. O něco později zasáhly dvě rakety Katuša americkou základnu v Durá. Později Mafkarat al-Islam zaznamenal ještě vypálení tří minometných střel na britskou základnu v Mahávílu.

Kromě toho byla opět zasažena tzv. Zelená zóna v Bagdádu, sídlo ministerstva ropného průmyslu a dvakrát sídlo ministerstva vnitra.

Úterý 11. ledna 2005

Fallúdža

Tzv. Irácká národní garda oznámila, že Američané nelezli v průmyslové části mezi čtvrtěmi Nazal a Šuhadá' 18 mrtvol svých vojáků. Mrtvoly byly bez hlav a oděvu. Jde zřejmě o vojáky zajaté před několika dny při útoku na čtvrť Nazal. Velitel odporu ve městě řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam , že Američané odmítli nabídku na výměnu zajatců, takže odporu nezbylo nic jiného, než zajatce před opuštěním čtvrti popravit. Podle sdělení zdroje z řad policistů patřilo pět mrtvol výše postaveným americkým důstojníkům.

Boje v Džazíře u Ramádí

Ve vesnici Džazíra severně od Ramádí propukly dopoledne boje. Korespondent Mafkarat al-Islam byl vzdálen 500 metrů od místa, když americká kolona desítek tanků, obrněných vozidel a Humvee zaútočila kolem 10:00 na vesnici. Na okraji vesnice se jí postavila řada bojovníků; boj pokračoval ještě ve 12:09, kdy korespondent odesílal zprávu. Sám viděl hořící 4 tanky a úplně zničená 3 Humvee, 12 mrtvých a 7 raněných Američanů. Nad bojištěm létaly americké vrtulníky a bojové letouny, ale nemohly zasáhnout, protože se bojovalo velmi zblízka. Podle zprávy odeslané o dvě hodiny později boj stále pokračoval a povstalcům se podařilo část útočníků obklíčit v oblasti zvané Kartan. Šest Američanů bylo zabito bajonety nebo ubito klacky. Ženy z okolí muže povzbuzovaly a odnášely těla mrtvých bojovníků do domů, aby je zachránily před Američany.

Ve 13:25 korespondent oznámil, že mudžáhidové v Ramádí sestřelili nad Eufratem vrtulník Apache, který letěl k vojákům u Džazíry. Kolona, která přijela posílit vojáky útočící na Džazíru, přišla cestou o 2 Humvee, tank a vozidlo na přepravu vojáků. V okrsku Súfíja bylo podle svědků zabito 26 vojáků. Zbývající pokračovali k vesnici, ale tzv. národní garda a loutková policie odmítly uposlechnout rozkazu a připojit se k nim.

Podle zprávy odeslané ve 21:15 propukly kolem 15:00 kolem Džazíry a Súfíje další těžké boje. Podle svědků byla zničena celá kolona o 30 vozidlech, bojovníci, jimž se dostalo posil, se zmocnili 89 amerických zbraní, desítek neprůstřelných vest a přileb. Boj trval pět hodin a padlo v něm 57 bojovníků včetně jedné ženy. Velitel odporu v rozhovoru s korespondentem tyto údaje potvrdil. Odsoudil přitom TV al-Arabíja, která má v Ramádí zpravodajský tým, ale tyto boje nenatáčela. Varoval před přehlížením bojové schopnosti odporu. Prohlásil, že neustále přicházejí zprávy o bojích v provincii Anbár i jinde, jen "malověrní lidé lžou a popírají operace svých statečných bratří a rozsah nepřítelových ztrát. Jakoby si představovali, že americká armáda je jakési božstvo. Říkám jim, že ty, kdo pochybují nebo popírají fakta o těchto bojích, vezmeme do jedné bitvy mudžáhidů, aby to viděli na vlastní oči a mohli říci dalším, co viděli. Nechceme, aby nám Mafkarat al-Islam nebo jiné médium stranilo nebo líčilo nějaké činy, které jsme nevykonali. Ale chceme, aby islámská a arabská média tlumočila lidem, co jejich korespondenti v Iráku viděli. Chceme je zpravit o tom, co se děje ve špinavém močále, do kterého se Američané dostali."

Ramádský korespondent dodal, že ho povstaci donutili odejít z Džazíry poté, co okupační síly zahájily útok a vlnu zatýkání. Při razii okupanti zatkli 15 osob a pokračovali v obklíčení vesnice.

Hadítha

Bojovníci zasáhli u města střelbou z raketometů americký vojenský člun na Eufratu a usmrtili v něm čtyřčlennou posádku.

Abú Ghurajb

V 5:30 odpálili bojovníci ve městě silnou bombu, jíž zničili americké Humvee a zabili 7 vojáků.

Šest minometných střel zasáhlo po 8:00 štáb okupačních vojáků u vězeňského tábora v Abú Ghurajb a poškodilo jeho budovu. Kolem 13:00 se štáb stal terčem dalšího útoku, který v něm způsobil požár. Přílet vrtulníků byl znamením, že zřejmě došlo ke zranění či zabití nějakých lidí v budově.

Odpoledne zaútočili bojovníci na americkou kolonu, z níž zničili 2 Humvee, 2 obrněná vozidla Bradley a kamion se zásobami. Zabito bylo 17 vojáků. Při zběsilé střelbě Američanů pak bylo zabito 5 lidí a nejméně 17 zraněno, dalších 31 bylo zatčeno.

Bagdád a okolí

Mafkarat al-Islam podchytil celkem 15 událostí, z nichž několik bylo většího rozsahu. Např. při odpálení bomby v jihobagdádské čtvrti Durá bylo 11 amerických vojáků zabito a 3 zraněni; Američané odvetou uvěznili 19 Iráčanů. V Salmán Bák povstalci vyzbrojení bombami, raketomety a kulomety zaútočili na kolonu, zabili 12 vojáků a dva zraněné vzali do zajetí. Podle svědectví místních lidí při tomto útoku tři bojovníci padli, Američané pak zastřelili pět místních lidí a další zranili. Exploze bomby v Ridwáníji zabila 8 vojáků a při útoku v okrsku Mušáhada bylo zastřeleno 15 pěšáků. Dalších 8 vojáků bylo zabito při bombovém útoku blízko základny v Baládu severovýchodně od Bagdádu.

Celkem bylo při všech útocích dohromady zničeno nebo poškozeno 9 Humvee, 4 vozidla Bradley, 2 tanky a 6 kamionů. V útocích namířených proti loutkovým silám zemřelo 12 příslušníků národní gardy včetně jednoho kapitána a v severním Bagdádu byl zastřelen podplukovník loutkové policie.

Za posledních 24 hodin byli zastřeleni dva členové kolaborantské Strany národní dohody "premiéra" 'Álawího. Tím počet jeho stoupenců, zabitých během posledních dvou měsíců, dosáhl čísla 22, jak přiznal v rozhovoru pro AFP šéf úřadovny SND v Bagdádu Imád Šahíb. Od počátku okupace bylo zastřelo již 44 členů této strany.

Latífíja -- Júsúfíja -- Mahmúdíja

V Latífíji došlo v průběhu dne k explozím tří bomb. První z nich zničila Humvee a vozidlo národní gardy, zabila 4 Američany a 11 gardistů. Druhá zničila Humvee a cisternu, přičemž zabila 15 vojáků. Američané pak okolí obklíčili a zatkli 10 osob. Poslední bomba u silnice zničila Humvee a vozidlo Bradley, zabila 5 a zranila 3 Američany.

V Júsúfíji přepadli bojovníci autobus, vezoucí do práce kolaboranty. Tři z nich zabili a čtyři unesli, osmi se podařilo utéci.

Bomba v Mahmúdíji zničila Humvee a pickup národní gardy, zabila 3 Američany a 5 gardistů.

Tikrít

Auto naložené výbušninou explodovalo podle TV al-Džazíra ráno v objektu policejní stanice ve městě a usmrtilo šest policistů a šest dalších zranilo. Zničeno bylo také několik policejních aut.

Jedna z místních amerických základen byla zasažena pěti minometnými střelami.

Mósul

V zemědělské čtvrti města zničila exploze bomby před polednem Humvee a v něm usmrtila tři vojáky. Čtvrtý Američan byl vážně zraněn. Podle svědků byla bomba ukryta pod tabulí, vyzývající obyvatele k účasti na "volbách".

Madžr al-Kabír

Ve vesnici Madžr al-Kabír v provincii Majsán zabila exploze bomby u silnice čtyři dánské okupační vojáky. Oznámil to korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na očité svědky, podle nichž výbuch úplně zničil jejich obrněný džíp. Dánští a loutkoví iráčtí vojáci pak v okolí pátrali po povstalcích, ale bez výsledku.

Basra

Protitankovými střelami zničil odpor vozidlo britských okupačních sil a zabil tři členy jeho posádky. Zranění čtvrtého bylo ve zprávě o útoku hodnoceno jako smrtelné. Britští vojáci vzápětí nato zatkli pět místních mužů včetně jednoho ve věku 74 let, jak si zvykli činit po každém útoku, který odpor proti nim podnikne.

Mahávíl

Ve městě byli zabiti dva britští vojáci a dva zraněni při explozi bomby, která zničila jejich obrněné vozidlo. O něco později zasáhl odpor tamní základnu britských sil čtyřmi minometnými střelami.

Středa 12. ledna 2005

Fallúdža

Ráno Američané bombardovali nejméně 16 kontejnerovými bombami čtvrti Šuhadá' a Džubajl. Korespondent Mafkarat al-Islam později zjistil, že při bombardování byl zabit jeden muž a čtyři další zraněni.

Kolem 18:00 sestřelily síly odporu nad okrajem čtvrti Nazal vrtulník Apache. Korespondent uvedl, že stroj letěl velmi nízko, byl si zřejmě jist, že americké síly čtvrť stále mají bezpečně pod kontrolou. Nad hranicemi čtvrti jej však zasáhla raketa Strela. Hořící stroj spadl na jeden z domů a úplně ho zničil. Místní lidé oznámili, že Američané ani nepřišli pro těla posádky a ohořelý vrak zůstával ležet na místě dopadu.

Američané v poledne našli v ruinách zničeného domu ve čtvrti Wahda těla svých dvou vojáků, která zřejmě ležela v troskách již delší dobu, protože už byla v silném rozkladu.

Ramádí

Auto s výbušninou explodovalo dopoledne ve městě vedle americké kolony, zničilo dvě Humvee a podle sdělení hasičů a záchranného sboru usmrtilo sedm vojáků a jednoho zranilo. Zabit byl pode tohoto sdělení také irácký tlumočník. Místní lidé sice udávali, že na místě viděli 12 mrtvých, úředník však potvrdil, že korektní je číslo sedm.

Bagdád a okolí

Sérii silných bomb odpálili bojovníci pod americkou kolonou v Abú Ghurajb a poté na ni zaútočili palbou. Výsledkem byla 2 zničená Humvee, 1 vozidlo Bradley a 2 jiná obrněná vozidla, zabito bylo 11 a vážně zraněno 5 vojáků. Američané pak stříleli na místní mešitu a okolní domy a nakonec zatkli 8 osob, které byly právě poblíž.

V okrsku Duwajliba zůstala v poledne stát americká kolona, protože zpozorovala na okraji silnice bombu. Ve stejném okamžiku explodovalo vedle ní auto s výbušninou, které zničilo 2 Humvee a jedno vozidlo Bradley, druhé poškodilo. Usmrtilo 16 vojáků a 7 zranilo, přičemž někteří z nich přišli o končetiny.

Auto s výbušninou explodovalo také v Suwajrá jižně od Bagdádu, kde zničilo vozidlo na přepravu vojáků a Humvee. Tady bylo zabito 9 a vážně zraněno 6 vojáků.

Na dálnici v okrsku Muhammad al-Qásim zaútočili odpoledne bojovníci na další kolonu, zničili Humvee, Nissan národní gardy a nákladní auto plné vojáků. Podle svědků si útok vyžádal životy 15 Američanů a 6 gardistů.

Vedle toho zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších 14 menších akcí povstalců, v nichž bylo podle korespondentů a svědků zabito nebo zraněno 63 amerických vojáků včetně 1 Libanonce v americké uniformě, 22 příslušníků národní gardy a 3 členové Brigád Badr. Zničeno bylo přitom 12 Humvee, 5 obrněných vozidel Bradley, 6 kamionů, 1 cisterna, 1 auto GMC a 2 Nissany národní gardy. Část čtvrti Durá vojáci po útoku obklíčili a zatkli 29 místních lidí.

V Tádží se odporu podařilo sestřelit další z amerických vrtulníků. Stroj Cobra začal po zásahu ve vzduchu hořet a pak spadl do zahrad.

Sajjidíja

Ve 3:30 ráno zahájily americké síly v tomto městě ležícím jižně od Bagdádu rozsáhlé razie a zatýkání. Uvězněno bylo přes 400 osob. Okupační vojáci při prohledávání domů kradli zlato a peníze. Zatýkali i děti ve věku 12 -- 15 let a starší muže.

Latífíja

Ranní exploze bomby pod americkým Humvee ve městě zabila šest amerických vojáků a dva vážně zranila.

Ba'qúba

Podle sdělení očitého svědka a lékařského zdroje zastřelili útočníci zástupce ba'qúbského ředitele městských služeb Džawwáda Kázima Ibráhíma (42) jedoucího v autě. Jak AFP sdělil Džásim Abd al-Ahad (50), který jel v autě s ním a byl zraněn, bojovníci auto zastavili a pak na ně začali střílet. Pode lékaře z ba'qúbské hlavní nemocnice zemřel Džawwád Ibrahím po příjezdu do nemocnice.

Mósul

Po 16:00 explodovala ve městě během jediné hodiny tři auta naložená výbušninou. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam narazilo první ve čtvrti Wahda v centru města do americké kolony, zničilo tank a Humvee a podle tvrzení místních lidí usmrtilo 9 Američanů a 5 dalších zranilo. O několik minut později najelo druhé auto do amerického kontrolního stanoviště ve čtvrti Islá az-Zirá'í a podle sdělení místního hasičského sboru zabilo 4 Američany a 3 kurdské kolaboranty. Exploze třetího auta v centru průmyslové čtvrti zničila několik amerických vozidel a zabila značný počet Američanů. Podle sdělení lékaře z místní lékařské pohotovosti způsobily útoky celkem smrt nejméně 30 a zranění alespoň 15 amerických vojáků. Lékař zároveň vyslovil obavy, že tyto útoky poskytnou americkým silám "argument pro zahájení velkého útoku" na město.

Tikrít: volební fraška ztroskotala už v páté provincii

Krátce po půlnoci explodovala na okraji města bomba, zničila americké Humvee a cisternu a zabila šest vojáků.

Jak oznámil z Tikrítu korespondent Mafkarat al-Islam , předseda volební komise, která měla v celé provincii Saláh ad-dín zajišťovat na konci ledna volební frašku, spolu s ostatními 12 členy se ve středu účasti v komisi vzdal. Svou rezignaci všichni oznámili prostřednictvím letáků na dveřích mešit ve městě. Prohlásili v nich, že cítí výčitky svědomí za to, že se chtěli podílet na proamerických volbách, a že se dávají na "pokání". Pokusy o přípravu voleb tak po provinciích Anbár, Dijála, Mósul a Kirkúk ztroskotaly i v páté provincii.

Samáwa

Japonští vojáci opustili poprvé po dvou týdnech svou zdejší základnu v desítkách vozidel a pod silnou ochranou tzv. národní gardy a loutkové policie. Hodinu projížděli ulicemi města a pak se ve spěchu vrátili na svou základnu. Takové cvičení by se za normálních okolností mohlo označit za "ukázku síly", ale za daných okolností vypadalo spíš jako přiznání slabosti. Hlavním důvodem toho, že si Japonci dodali odvahy k tomu, aby aspoň na chvíli opustili svou základnu, je zřejmě to, že dosáhli dohody s kmenovými vůdci o ochraně. Podle zdroje z místní loutkové policie si Japonci dohodu pojistili slibem poskytnutí práce nezaměstnaným a příslibem různých projektů pro město.

Smrt dvou Sístáního pobočníků

Vysoce postavený člen doprovodu proamerického ší'itského ájatolláha Alího as-Sístáního oznámil agentuře Reuters, že povstalci v Salmán Báku ve středu zabili dva Sístáního pobočníky. Šlo o Muhammada al-Madá'ina, s nímž byl zabit i jeho syn, a ještě jednoho pobočníka z Nadžafu, jehož jméno nebylo zveřejněno. Spolu s nimi byli zabiti i jejich čtyři strážci.

Ostřelování základen

Dva minometné a raketové útoky odporu byly namířeny na základnu Sukkáníja v jihobagdádském předměstí Durá, cílem dalších byla základna Bakr v Baládu a základna v Uwajrídži jižně od hlavního města. Ráno dopadly minometné střely na základnu britských sil v Mahávílu severně od Hillá, v 7:00 a znovu v 17:30 zasáhl odpor americký štáb čili tzv. Zelenou zónu v Bagdádu.

Čtvrtek 13. ledna 2005

Delegace z Fallúdže předala memorandum OSN

Jordánský list al-Arab al-Jawm oznámil, že delegace obyvatel Fallúdže předložila generálnímu tajemníku OSN Kofimu Annanovi memorandum, sestávající ze dvou zpráv. První z nich podrobně popisuje zločiny spáchané americkými silami ve městě od 7. listopadu do 30. prosince 2004. Druhá zpráva seznamuje se situací uprchlíků, které vyhnala z domovů na počátku listopadu americká ofenzíva. Delegaci, která memorandum předala kanceláři OSN v Jordánsku, tvořili zástupci rady muslimských ulamá, generálního shromáždění kmenových šajchů Fallúdže, Poradní rady fallúdžských mudžáhidů, Centra pro studium demokracie a lidských práv a řady dalších občanských institucí Fallúdže.

Memorandum žádalo odchod okupačních sil a tzv. národní gardy z města a propuštění všech uvězněných. Žádalo také, aby mezinárodní humanitární organizace pod dohledem OSN zvýšily svou činnost, pokud jde o osud uprchlíků a dohled nad jejich návratem a poskytnutí odborné lékařské péče těm, kdož jsou traumatizováni prodělaným psychickým utrpením. Požadovalo dohled OSN, Mezinárodního červeného kříže a Iráckého červeného půlměsíce na návrat uprchlíků. Delegace rovněž žádala vytvoření nezávislého mezinárodního výboru, který by zločiny okupačních sil předložil mezinárodním soudům. Žádala odložení voleb na dobu, kdy okupační síly opustí Irák a bude tak zajištěna jejich legitimita.

Ramádí

Síly odporu odpoledne ve městě zničily při útoku na americké vojáky 2 Humvee a 6 vojáků zabily.

Další bojovníci ozbrojení raketami a pancéřovými pěstmi ukrytí za betonovými zátarasy zaútočili na americkou kolonu u dřevěného mostu v okrsku Sábihát. Podle svědků při útoku jeden bojovník padl a druhý byl zraněn. Američané na transport svých mrtvých a raněných, jejich počty se nepodařilo zjistit, museli přivolat vrtulníky.

Hít

Nad městem byl ve 4:00 sestřelen bezpilotní špionážní letoun, který spadl na východním okraji města. K jeho sestřelení se přihlásila odbojová skupina, která neudala své jméno, prohlásila však, že zabrání zneužívání vzdušného prostoru americkými letouny.

Večer došlo ve městě k 20 minut trvající srážce, během níž podle svědectví korespondenta Mafkarat al-Islam shořelo šest Humvee a zemřelo nejméně 15 amerických vojáků. Bojovníci ukořistili několik jejich zbraní. Bojovníci oznámili, že čtyři z nich včetně jednoho arabského dobrovolníka při útoku usmrtila raketa vypálená z amerického vrtulníku, když už opouštěli bitevní pole.

Qá'im

Americkou základnu u Qá'imu zasáhlo ráno devět minometných střel. Jak oznámil tamní korespondent Mafkarat al-Islam , silnou explozi bylo slyšet po celém městě, nad základnou se objevil hustý kouř a ozval se jekot sirén.

BAGDÁD A OKOLÍ

Mudžáhidové ozbrojení raketomety a dalšími zbraněmi zaútočili před polednem na předměstí Durá na americkou kolonu, zničili obrněné vozidlo Bradley a 3 Humvee a zabili 17 amerických vojáků včetně 1 důstojníka. Dalších 5 Američanů bylo vážně zraněno. Okupační síly pak prohledávaly okolí, střílely po domech a polích a zatkly 58 místních obyvatel, mezi nimi 2 ženy a 13 dětí ve věku mezi 13 -- 15 lety.

Kromě toho zaznamenali korespondenti Mafkarat al-Islam dalších 23 menších akcí, v niž zemřelo 71 vojáků a 6 příslušníků tzv. národní gardy a dalších 20 Američanů bylo zraněno. Zničeno bylo 5 vozidel Bradley, 8 Humvee, 2 tanky Abrams (třetí byl poškozen), 9 kamionů a auto GMC. Američtí vojáci také v těchto případech odpovídali střelbou po okolních civilistech a způsobili četná zranění, kromě toho řadu civilistů zatkli, např. 8 osob v Tádží a 27 v Ridwáníji.

V Húr Radžab se podařilo sestřelit bezpilotní špionážní letoun.

Okupační vojáci v doprovodu svých domácích sluhů z národní gardy uskutečnili v 'Ámiríji jižně od hlavního města vlnu razií a zatýkání v řadě domů a úřadů. Ve 2:00 ráno vpadli do realitní kanceláře na ulici Munazzama, jejíž dveře vyrazili ručním granátem a v budově pak ukradli vedle jiných cenností 8 milionů iráckých dínárů a 5 tisíc dolarů. Pak vtrhli do sousedních domů, zatkli tři osoby a rovněž ukradli všechno cenné, nač přišli.

TV al-Džazíra oznámila, že bojovníci ráno zaútočili na hotel v Bagdádu, zabili šest osob a unesli tureckého podnikatele pracujícího pro okupační síly.

Osvobozena skupina zajatých mudžáhidů

Podle sdělení vysoce postaveného policejního velitele byla v Bagdádu přepadena kolona vezoucí 38 zajatých Iráčanů a Arabů z jiných zemí (Jordánska, Sýrie, Saudské Arábie, Jemenu a Egypta), odsouzených k smrti za spáchání "teroristických činů". K popravě měli být převezeni do Bagdádu a jejich těla pak vydána příbuzným. Byli převáženi ve speciálně upraveném autobuse Daewoo s policejní poznávací značkou, opatřeném neprůhlednými skly. Auto vyjelo z věznice v 8:00. Více než 15 mudžáhidů se skrylo u mostu Ibn Hajján ve čtvrti 'Adl, která leží na nejzápadnějším okraji Bagdádu. Když tudy autobus projížděl, zaútočili na něj, usmrtili tři strážce a několik amerických vojáků, pak naložili vězně do připraveného vozidla a zmizeli. Podle velitele byl mezi vězni, jimž se útěk zdařil, i vůdce organizace První armáda Mudammadova a pobočník Abú Mus'aba az-Zarqáwího, jejichž zatčením se předtím loutkový premiér 'Álawí chlubil. Další zaměstnanec věznice popřel prohlášení, že se loutkové policii podařilo některé uprchlé vězně v pátek chytit.

Zatčen další člen rady sunnitských ulamá

Šajch Umar Raghíb Zajdán z rady muslimských ulamá sdělil agentuře Reuters, že člen rady, šajch Ahmad al-Džabbúrí byl, v noci na čtvrtek zatčen. Džabbúrí je profesorem na Islámské univerzitě a imámem mešity v severním Bagdádu. Zajdán dodal, že Američané už mají ve vazbě přes 50 členů rady ulamá a že jejich zatýkání je součástí nátlaku na radu, aby změnila svůj postoj k lednovým "volbám". Rada je proti jejich konání a své stanovisko nehodlá změnit.

Latífíja -- Iskandaríja

Ranní exploze bomby zničila v Latífíji vozidlo Bradley a Humvee a zabila 7 amerických vojáků. Po poledni ve městě explodovala série bomb, která zničila opět jedno vozidlo Bradley a další poškodila. V tomto případě zemřelo 5 Američanů a 3 byli vážně zraněni. Později odpoledne zničila exploze auta s výbušninou u kontrolního stanoviště Američanů a národní gardy Humvee a usmrtila 6 Američanů a 9 gardistů. Západně od města zničila bomba Humvee a vůz národní gardy a usmrtila 4 Američany a 7 gardistů.

Také v Iskandaríji došlo k explozi bomby u silnice, která zničila vozidlo Bradley a zabila dva vojáky a dva další vážně zranila. Američané pak stříleli po okolních domech a obchodech, zastřelili tří místní lidi a sedm dalších vážně zranili.

Sajjidíja

Kolem 22:00 došlo blízko restaurace Darwíš k boji mezi povstalci na jedné a americkými silami a loutkovou policií na druhé straně. Během něho bylo zničeno obrněné vozidlo Bradley, Humvee a dva policejní automobily, zemřelo 8 amerických vojáků a 13 policistů. Padlo též 5 povstalců.

O chvíli později došlo na jiném místě ve městě k další srážce odporu s Američany, národní gardou a policií. Tentokrát bylo zničeno Humvee a 3 vozy loutkových sil, zemřeli 3 Američané, 7 gardistů a 4 policisté, na druhé straně padli 2 mudžáhidové.

Hillá

Před polednem explodovala na ulici města bomba, zničila polské vojenské vozidlo, zabila v něm dva polské vojáky a třetího vážně zranila.

Důstojník loutkové policie ve městě potvrdil pro Mafkarat al-Islam zprávu o zabití dvou Poláků. Další polští okupační vojáci místo útoku na čtyři hodiny obklíčili. Po zatčení sunnitského duchovního, kterého obvinili ze spojitosti s útokem, odešli. Korespondent uvedl, že zatčený se bránil a žádal, aby mu uvedli důvod uvěznění. Jeden z Poláků však odpověděl: "Vy všichni jste příčina potíží" a pak mu vmetl do tváře urážku, když ho nazval "wahhábitou" a posmíval se jeho oděvu duchovního.

Jihokorejští vojáci zůstanou v Iráku, dokud si to USA budou přát

Jihokorejský prezident oznámil, že okupační vojáci, vyslaní jeho režimem do Iráku, zde zůstanou, dokud si to budou Spojené státy přát. Ačkoli je Jižní Korea malým státem, vyslala do Iráku třetí nejsilnější kontingent vojáků po USA a Velké Británii -- asi 3 600 mužů.

Basra

Ostřelovač zasáhl a zabil britského vojáka ze skupiny stojící na kontrolním stanovišti v centru Basry. Britští vojáci pak vyhnali všechny novináře, kteří se na místě shromáždili a tvrdili, že mrtvý muž byl Iráčan a byl zabit "teroristy".

Ostřelování základen

Terčem dvou útoků se opět stala americká základna Sukkáníja jižně od Bagdádu, dalšími terči byly základny v Baládu, 'Ámiríji a na mezinárodním letišti v Bagdádu. Kromě toho povstalci i tohoto dne ostřelovali sídla ministerstev vnitra a ropného průmyslu a tzv. Zelenou zónu v Bagdádu.

Sobota 15. ledna 2005

Fallúdža

Fallúdžský odpor během dne několikrát ostřeloval raketami Grad americkou základnu v zemědělské oblasti severně od města a pozice v severní části města.

Dvě rakety Grad zasáhly dopoledne také dům severně od Saqlawíje, obsazený Američany. Podle místních lidí byl zásah velmi přesný a viděli pak dva vrtulníky Chinook odlétat s nákladem mrtvých a zraněných směrem k základně v Habbáníji. Doprovázely je dva vrtulníky Apache s kulomety.

Terčem útoků se stala i sama základna Hadba v Hhabbáníji. K prvnímu útoku došlo kolem 11:00 po zprávě, že na základnu přijel vysoce postavený americký velitel. Podle líčení korespondenta Mafkarat al-Islam byla celá základna i sousední město zahaleny kouřem, bylo slyšel houkání sirén a nad oblastí létaly americké vrtulníky a letadla. Ve městě byly uzavřeny školy a děti poslány domů, také řada obchodů zavřela. Korespondent usoudil, že povstalci použili silné rakety Taríq a Abábíl a minometné střely ráže 120 mm, podrobné informace se mu však získat nepodařilo.

Kolem 18:30 na základnu znovu dopadlo přes 20 minometných střel, po jejichž explozi se ozývaly i druhotné exploze. Američané pak základnu evakuovali přemístěním vojáků na okolní pahorky. Korespondent zdálky pozoroval základnu, z níž viděl šlehat jazyky plamenů.

RAMÁDÍ

Odražena americká ofenzíva

Kolem poledne došlo k tvrdému střetu Iráčanů s americkými vojáky na několika místech v centrálním Ramádí a v okolí sídla guvernérského úřadu. V okrsku Mal'ab viděli svědkové ležet mrtvoly amerických vojáků i mudžáhidů, jichž řada padla. Místní mešity poprvé nařídily věřícím jít a zapojit se do boje voláním Hajja 'alá al-džihád! Hajja 'alá al-džihád! (Vzhůru k džihádu! Vzhůru k džihádu!) z minaretů, odkud se dosud pouze vyzývalo k modlitbám za vítězství. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl na střechách domů i ženy ozbrojené lehkými zbraněmi, připravené střílet po Američanech, kteří by se chtěli ukrýt v jejich domech. Boje skončily přesně v 15:00 vytlačením Američanů z napadených čtvrtí. Při ústupu s sebou odvezli na transportérech i 11 vraků vozidel, z toho 3 obrněných. Americká letadla létala nad městem až do večera.

Dr. Táhá Ahmad z ramádské hlavní nemocnice ukázal korespondentovi těla 13 padlých bojovníků a 9 civilistů včetně ženy, která se přidala k odporu a byla zabita ve chvíli, kdy se snažila krýt svého syna, patřícího rovněž mezi mudžáhidy. Jak řekl lékař: "Našli jsme ji s kalašnikovem v rukou, nemohli jsme jí ho ani vyrvat, jak pevně ho svírala." Mezi dalšími padlými bylo 19 arabských dobrovolníků.

O hodinu později vydalo Hlavní velení islámského odporu prohlášení, v němž oznámilo, že v bojích bylo zničeno 11 vozidel, sestřelen 1 vrtulník a zabito 30 amerických vojáků. Kromě toho bylo získáno množství výzbroje. Prohlášení vyzvalo obyvatele Ramádí, aby prosili Boha o milosrdenství pro padlé mučedníky.

Většina Američanů byla zabita před mešitou al-Haqq na západní straně města, do níž se úporně snažili dostat a Iráčané ji ještě úporněji bránili, takže se do ní okupační vojáci nedostali. Další Američané byli zabiti ve čtvrti Mal'ab blízko mešity ar-Rahmán. Sestřelený letoun zmíněný v prohlášení spadl ve vesnici Súfíja na okraji města. Korespondent viděl během boje kolem 14:00 jednoho z bojovníků s černým praporem Proroka Muhammada, jímž podněcoval druhy k tomu, aby nevzdávali boj ve chvíli nejhoršího útoku. Bombardér zničil během bojů 4 domy. Američané zajali čtyři novináře, kteří v centru města fotografovali mrtvé Američany.

Nalezeno zohavené tělo Iráčana

Lékař z ramádské hlavní nemocnice sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam , že bylo nalezeno zohavené tělo jednoho příslušníka povstaleckých jednotek. Američané mu usekli ruce a penis, vydloubali oči, rozpárali břicho a na hrudi vyřezali anglicky něco ve smyslu "nebudeme mít slitování". Lékař k tomu poznamenal, že "není to poprvé, že lékaři našli tělo, které vypadalo takto."

Dodal, že duchovní vůdci provincie Anbár zakázali mudžáhidůmn zohavovat těla nepřátel, protože je to v rozporu s islámskou etikou války. Mrtvý bojovník byl pohřben na hřbitově mučedníků západně od města a bojovníci přísahali, že odplatou za brutalitu Američanů zabijí deset jejich vojáků.

Hadítha

Před polednem explodovala v hadítském okrsku Haqláníja bomba pod americkou kolonou, z níž zničila 3 Humvee a zabila 12 amerických vojáků včetně důstojníka. Američané pak zatkli 23 místních lidí.

Bagdád

Na území hlavního města a blízkého okolí zaznamenal Mafkarat al-Islam tentokrát 10 útočných akcí odporu. Bylo v nich zabito 46 a zraněno 16 amerických vojáků. Současně odpor zničil 6 Humvee, 4 obrněná vozidla Bradley, 1 obrněné vozidlo na přepravu vojáků a 4 kamiony. V rámci odvetných opatření zatkli okupační vojáci na předměstí Durá 9 Iráčanů a v Salmán Báku dokonce 34. V tomto místě byli mimoto 2 civilisté americkou palbou zastřeleni a 11 zraněno.

Latífíja -- Júsúfíja

Odpoledne explodovaly ve městě během jedné půlhodiny dvě silné bomby, které zničily vozidlo Bradley, velitelské Humvee a zabily osm amerických vojáků.

Také v Júsúfíji došlo ráno k explozi bomby, jež zničila malý náklaďák ZIL a zabila šest vojáků.

Ba'qúba

Auto naložené výbušninou explodovalo kolem 16:00 u společného kontrolního stanoviště amerických vojáků a tzv. národní gardy východně od města. Jak oznámil řidič sanitky, při výbuchu bylo zabito pět a vážně zraněno sedm amerických vojáků. Zemřeli také čtyři kolaboranti. Svědkové uvedli, že zničena byla také dvě Humvee, stojící vedle silnice.

Mósul

Výbuch silné bomby pod americkým Humvee na ulici vedoucí k hrobce ší'itského světce v Mósulu zničil vozidlo a zabil čtyři americké vojáky. Podle svědků vyhodila síla exploze Humvee do výšky jednoho metru a těla vojáků roztrhala.

Tikrít

Exploze bomby u vjezdu do města zničila odpoledne americký kamion a doprovodné Humvee a usmrtila šest vojáků. Američané okolí výbuchu obklíčili a zatkli 12 místních obyvatel.

`Amará

V severní části města zastřelil ostřelovač ze střechy domu britského vojáka. Britové neprodleně oblast uzavřeli a prohledali domy sunnitských (pouze sunnitských!) obyvatel. Zatkli dvě osoby poté, co v domě jedné z nich nalezli loveckou pušku. Na střeše, z níž útočník pálil, nalezli munici a poselství, určené zjevně obyvatelům města, které obsahovalo známý výrok čtvrtého chalífy Alího ibn Abí Táliba, že žádný člověk nikdy nevzdá džihád, jinak Bůh ho postihne úpadkem a ponížením.

Ostřelování základen

Také tentokrát byla dvakrát po sobě ostřelována základna amerických sil Sukkáníja, jednou základny v Baládu, v bývalé vojenské akademii v Rustamíji a na mezinárodním letišti v Bagdádu. Dalšími terči byly objekty ministerstva vnitra, obrany a tzv. Zelená zóna v Bagdádu.

Neděle 16. ledna 2005

Qá'im

Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že členové nově zřizované irácké loutkové armády ve městě sdělili, že kolektivně opouštějí vojenskou službu. Stalo se tak po krizi, k níž došlo mezi americkými vojáky a loutkovou armádou ve městě. Poručík Umar Muhammad korespondentovi řekl, že Američané jim vydali rozkaz, aby doprovázeli jejich okupační síly na hlídkách v různých částech města: "To znamená, že z nás chtěli udělat obětní beránky. My ale zemřeme raději vlastní rukou než z rukou odporu. Kdybychom měli hlídat na ulicích s nimi, jak nařídili, znamenalo by to, že bychom denně ztratili 10-15 vojáků, jako se to právě teď stalo Američanům. Proto jsme se rozhodli rezignovat."

Korespondent tké oznámil, že na mostě Džurajdžib byli v sobotu odporem zastřeleni tři důstojníci tzv. národní gardy.

Kolem 9:00 odpálil odpor bombu, instalovanou v těle mrtvého psa, pod Humvee u severního vjezdu do města, zničil vozidlo a zabil tři členy jeho posádky a čtvrtého zranil.

Hít

Čtyři americké vrtulníky ostřelovaly domy v okrsku Baghdádí, domy však byly prázdné, takže k žádným ztrátám na životech nedošlo. Jiné vrtulníky ostřelovaly farmu nedaleko Hítu a zapálily ji. Když se stroje vracely na blízkou základnu Asad, povstalci na ně zahájili palbu. Raketa Strela zasáhla vrtulník Cobra, který ve vzduchu vzplanul i s dvoučlennou posádkou. Jeden z bojovníků padl, když jiný vrtulník zaměřil jeho pozici a zasáhl ho.

BAGDÁD A OKOLÍ

U čerpací stanice v Sukkáníji explodovaly v poledne dva plynové zásobníky, zničily dva pickupy tzv. národní gardy, zabily 4 gardisty a dalších 21 vážně zranily. Podle svědků postavil řidič auta Nissan na ulici oba zásobníky a ujel. Když se kolem nich shromáždili gardisté, nádrže explodovaly.

Ke střetu mezi odporem na jedné a okupačními silami a národní gardou na druhé straně došlo v bagdádské ulici Hajfa, kde bojovníci zastřelili 3 Američany a 9 gardistů a 11 dalších osob zranili.

Při útoku na kolonu vozidel CIA poblíž mezinárodního letiště zničil odpor dva velitelské vozy GMC, zneškodnil další vůz a doprovodné Humvee. Celkem bylo při útoku zabito 8 Američanů včetně důstojníka a 5 bylo zraněno. V přestřelce padli dva bojovníci odporu.

Kolem poledne zaútočil odpor poblíž hotelu Hamra v jižním Bagdádu na dvě auta společnosti Babil Company, o níž získal v předchozích dnech od cizího rukojmího informace, že jde ve skutečnosti o agenty Mossadu, kteří pod tímto falešným krytím skupují domy a pozemky v Bagdádu. Na místě bylo usmrceno 8 agentů, v následující přestřelce byli zabiti 4 loutkoví policisté, padli dva bojovníci a 4 utrpěli zranění. K odpovědnosti za útok se v prohlášení šířeném v neděli večer v mešitách předměstí Durá přihlásily Brigády mučedníka Ahmada Jásína.

Zaznamenáno bylo 14 bombových útoků proti americkým silám, při nichž zemřelo podle zprávy korespondentů Mafkarat al-Islam 45 a zraněno bylo 9 amerických vojáků. Při dalších dvou střetech v Sajjidíji bylo zabito 5 příslušníků tzv. Irácké národní gardy. Američané ztratili 1 tank Abrams, 4 obrněná vozidla Bradley, 8 Humvee a 2 kamiony, zničeny byly 2 cisterny, v nichž zahynuli 4 osoby, zřejmě turečtí řidiči.

Kolaborantské eskadry smrti vraždí odpůrce okupace

Příslušníci eskader smrti kolaborantských Brigád Badr zastřelili v Bagdádu tři sunnity. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam se zdá, že jména tří zastřelených byla uvedena na seznamu osob, jež Brigády Badr odsoudily k smrti jako nepřátele okupačního režimu. Podle očitých svědků bylo za poslední týden podobně usmrceno dalších devět osob.

Irácký islámský odboj se odmítl podřídit al-Qá'idě

Irácké islámské odbojové organizace odmítly výzvu Usámy bin Ládina, aby se spojily pod vedením jeho člověka Abú Mus'aba az-Zarqáwího. Ládinova výzva se podle korespondenta Mafkarat al-Islam setkala mezi iráckámi mudžáhidy s velkým nesouhlasem. Hlavní vedení islámského odboje vydalo prohlášení, v němž se mj. praví: "Všechny oddíly iráckého islámského odporu se jednomyslně dohodly a zvolily za vůdce islámského odporu v Iráku Proroka Muhammada, Posla Božího, nechť mu Bůh dá milost a požehnání. Prorok Muhammad je náš vzor v našich současných i budoucích vojenských operacích a my se řídíme v džihádu a ozbrojeném boji proti nevěřícím a křižákům podle vznešených zásad sunny (Prorokovy tradice). Kdokoli si to přeje, může se připojit k nám pod prapor Proroka Muhammada, nechť mu Bůh dá milost a požehnání." Prohlášení uzavřel citát z Koránu: "Co vám Posel Boží a Prorok Muhammad přinesl, to přijměte; a co vám zakázal, toho se střezte."

Latífíja -- Mahmúdíja -- Iskandaríja

Ráno byla v Latífíji nalezena těla 13 zastřelených příslušníků tzv. národní gardy.

Exploze bomby položené u silnice zničila v Latífíji před polednem dvě Humvee a zabila sedm amerických vojáků.

V Iskandaríji jižně od Latífíje vybuchla bomba pod americkými pěšími vojáky, šest z nich zabila a dalších deset vážně zranila.

U Mahmúdíje explodovala série tří bomb pod americkou kolonou. Po výbuchu na kolonu povstalci zaútočili kulomety a raketami. Zničena byla 2 obrněná vozidla Bradley, 2 Humvee a 3 kamiony, zabito 14 a vážně zraněno 8 amerických vojáků. Američané pak oblast útoku obklíčili, zastřelili 6 civilistů a 56 místních lidí zatkli.

Samarrá'

Kolem 10:15 Iráčané odpálili popelnici naplněnou výbušninou a zničili americké Humvee, v němž byli zabiti američtí vojáci. Humvee doprovázelo čtyři jiná auta, která měla rozšiřovat mezi místními lidmi letáky a varovat tlampači na střechách aut před podporou povstalců.

Bajdží

Ve městě ležícím 30 km severně od Bagdádu zaútočili bojovníci nejprve bombou a poté střelbou na americkou kolonu. Bomba, ukrytá mezi plodinami, vyloženými na prodej u silnice, zničila americké osobní auto, jehož pasažéry byly nějaké důležité osobnosti, protože mělo kolem sebe neobvykle silnou ochranu. Tři Američany, kteří byli v autě, výbuch usmrtil. Čtyři rakety pak zasáhly dvě Humvee a zabily sedm členů jejich posádek, osmého vážně zranily. Američané se po útoku snažili zatknout čtyři Iráčany, kteří byli ve chvíli útoku na místě, ale těm se podařilo uniknout. V boji padli dva bojovníci odporu.

Tikrít

U vjezdu do města ráno vybuchla silná bomba, která zničila americké Humvee a usmrtila v něm tři vojáky.

Mósul

Ráno odpálili mudžáhidové dvě bomby na ulici v centru města a úplně zničili americký ZiL převážející vojáky, jichž bylo devět zabito. Vzadu jedoucí obrněné vozidlo bylo výbuchem poškozeno. Podle zdroje z místní policie bylo v Zilu 12 vojáků, vesměs z posil, které právě přijely do města. Ti, kteří nebyli zabiti, utrpěli zranění. Jiný svědek řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam , že bojovníci předtím chodili po domech, klepali na dveře a upozorňovali místní lidi, aby nechodili do práce ani neposílali děti do škol, dokud nebude po všem.

Ostřelování základen

Ráno dopadly čtyři minometné střely do kongresového centra, ležícího proti hotelu Rašíd v tzv. Zelené zóně v Bagdádu a poškodily jeho budovu. Během dne pak bylo po dvakrát ostřelována letecká základna na mezinárodním letišti v Bagdádu, další útoky byly namířeny na americké základny v Baládu, Rustamíji a Sukkáníji, na britskou základnu v Mahávílu a základnu tzv. národní gardy v Tádží. Po poledni bylo zasaženo sídlo tzv. ministerstva vnitra na bagdádské ulici Palestina.

OSN kritizuje Američany kvůli irácké ropě

Egyptský list al-Ahrám oznámil, že Jean Pierre Halbutch, předseda mezinárodní komise pozorovatelů, předal na uzavřeném zasedání Rady bezpečnosti OSN výsledky šetření své komise ohledně americké správy iráckých ropných zdrojů. Ve zprávě se praví, že způsob americké správy iráckých ropných zdrojů země byl "špatný" a neustále se potýkal při dohledu na produkci ropy s problémy, následkem čehož výnos těžby klesal.

Zasedání jednalo o využívání příjmů z ropy a o bezkonkurenčních smlouvách s firmou Halliburton, která souvisí s americkým viceprezidentem Dickem Cheneym. Jeden z členů RB OSN uvedl, že problémy týkající se americké správy iráckých ropných zdrojů musí být vzaty v úvahu při rozhodování při řízení programu Ropa za potraviny, o němž USA před časem vedly halasnou kampaň.

Pondělí 17. ledna 2005

Fallúdža

Ráno zasáhlo osm raket americké pozice severně od města, další rakety na ně odpor vypálil v poledne, kolem 15:00 a nakonec ještě na počátku noci.

V poledne otřásl silný výbuch Saqlawíjí. Jeho původ nebyl zatím znám, ale na místo výbuchu směřoval velký vrtulník Chinook, doprovázený dvěma stroji Apache.

Ostřelovač zasáhl kolem poledne dva irácké vojáky ve službách okupantů. Američané místo střelby obklíčili a hodinu prohledávali celé okolí. Na střeše jednoho z domů našli dvě prázdné nábojnice. Dům úplně zničili a rozhlásili, že srovnají se zemí každý dům, z něhož se bude střílet.

Ráno našli američtí vojáci těla svých šesti druhů, podřezaných předchozí noci. Podle očitých svědků a místní policie byly mrtvoly v tanku mezi dvěma zničenými domy. Korespondent Mafkarat al-Islam sám pozoroval, jak vojáci, kteří přijeli v Humvee, mrtvoly vyprošťovali z obrněnce. Zbraně vojáků si odnesli bojovníci.

Ramádí

Auto naložené výbušninou explodovalo odpoledne u dřevěného mostu ve vesnici Džazíra u Ramádí. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na svědky, auto parkovalo po straně cesty. Americká kolona se jako obvykle přiblížila, ale když auto zpozorovala, sedm vojáků z ní se k autu opatrně přiblížilo. Když byli těsně u něho, auto explodovalo. Podle sdělení místní policie se Američanům nepodařilo najít všechny ostatky mrtvých vojáků, které výbuch roztrhal na kousky, což potvrdili i místní lidé. Korespondent nedokázal na místě zůstat dlouho pro zápach škvařeného lidského masa. Pro ostatky přiletěl vrtulník a kolona se vrátila na základnu ze strachu, že se blíží soumrak a v noci by se mohla stát terčem dalšího útoku.

Qá'im

Síly odporu během dne dvakrát zaútočily na objekt staré celnice ve městě, používaný nyní jako americký opěrný bod. Sebevražedný útočník v autě naloženém výbušninou najel vysokou rychlostí do americké kolony vjíždějící do objektu. Američany útok dokonale zaskočil a nebyli schopni ani střílet, jak obvykle na blížící se auta činí. Bojovníkovi se proto podařilo odpálit se až uprostřed kolony. Exploze byla slyšitelná po celém městě a její síla vyrazila všechna okna v okolí i v některých poměrně vzdálených domech. Američané se pak dali do odvážení mrtvých a raněných z místa. O deset minut později zasáhla raketa Grad v těchže místech velké soustředění amerických sil.

Hít

2 km západně od Hítu sestřelili bojovníci americký bezpilotní špionážní letoun. Místní lidé se seběhli na oslavu tohoto úspěchu a později letoun zapálili.

Bagdád

Po poledni propukly další boje v ulici Hajfa a okolí. Bojovníci zaútočili na okupační síly a jejich irácké přisluhovače ručními granáty a kulomety, zabili 5 Američanů a 13 příslušníků tzv. národní gardy a dalších 5 gardistů zranili. Sami ztratili 4 své druhy.

Odpálená série bomb a následující útok bojovníků na okupační síly u mostu v Ridwáníji zničily nákladní auto převážející vojáky a Humvee. 14 Američanů bylo při útoku zabito a 5 zraněno.

Kromě toho bylo zaznamenáno dalších 16 bombových nebo jiných útočných akcí povstalců, při nichž zemřelo 44 amerických vojáků a 3 agenti CIA, dalších 15 vojáků bylo zraněno. Zabito bylo také 6 členů národní gardy, mezi nimi jeden major a jeden podplukovník. Zničena byla dvě velitelská vozidla GMC, 6 Humvee, 11 obrněných vozidel Bradley a 1 kamion.

Latífíja

Auto s výbušninou najelo do společného kontrolního stanoviště ve městě, kde zabilo 11 amerických vojáků a 9 příslušníků tzv. národní gardy. Další 4 Američané a 10 gardistů bylo zraněno.

Bajdží

Sebevražedný útočník najel v 8:00 autem naloženým výbušninou do ostnatého drátu a bariéry u vchodu do stanice loutkové policie ve městě a odpálil se. Korespondentovi Mafkarat al-Islam to sdělil důstojník policie, který útok přežil. Stanici používali současně jako svůj místní štáb američtí vojáci. Při výbuchu bylo 5 Američanů a 11 policistů zabito, 3 další američtí vojáci a 11 policistů bylo zraněno.

`Amará

Bomba ukrytá pod hromadou odpadků explodovala ráno v místním okrsku Qal'at Sálih a poškodila britské vojenské vozidlo, v němž zabila dva a zranila také dva britské vojáky.

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že místní ší'ité podnikli spolu s britskými okupanty razii proti "wahhábitským teroristům". Po čtyři hodiny řádili v hotelech a mešitách. Zajali 12 lidí, vesměs sunnitů a několik dalších usedlíků, kteří do města přišli hledat práci. Bezprostředně po razii zastřelili bojovníci odporu dva ší'itské kmenové vůdce, kteří v britskými okupanty kolaborovali. Na autě jednoho ze zastřelených zanechali papír s pasáží Koránu: "Nenecháme je páchat křivdy, raději ať si sami ukřivdí."

Převážně ší'itské město 'Amará bylo po několik dní dějištěm pokusů o probuzení náboženských neshod mezi sunnity, ší'ity a jinými obyvateli, které by velmi prospěly okupantům. Maskované osoby přepadly a zbily dva sunnitské občany v mešitě Ansar. Téhož dne byli dva lidé zabiti, když opouštěli ší'itskou mešitu Husajníja. V jiné Husajníji byli dva lidé zraněni. Ostřelováno bylo rovněž shromáždění sabejců.

Basra

Ve dvou volebních centrech ve městě explodovaly odpoledne v rozmezí 5 minut bomby. Podle svědků byly oba objekty silně poškozeny. Bomby však nezpůsobily lidské ztráty, protože k explozím došlo ve chvíli, kdy byl provoz v okolí minimální. Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že bombové útoky ve městě jsou v posledních dvou týdnech velmi časté, k útokům na policejní stanice dochází téměř každou noc.

Ostřelování základen

Ráno a znovu večer ostřeloval odpor americkou základnu Sukkáníja jižně od Bagdádu. Kromě toho zasáhlo 16 střel leteckou základnu na mezinárodním letišti, další dopadly na základny v Baládu a Rustamíji a na základnu národní gardy v Tádží. Jako téměř každého dne byla i tentokrát ostřelována bagdádská tzv. Zelená zóna.

Úterý 18. ledna 2004

Fallúdža

Šajch Ahmad Hudajb se vrátil do čtvrti Dubbat ve východní části města a našel svůj dům úplně zničený. Rozčilen začal křičet a volal Američany, aby mu řekli, co se stalo a proč je jeho dům zdemolován. Jeho soused řekl: " Dva vojáci seděli v domě vedle jeho, ale arogantně ho ignorovali a ani na něho nepohlédli. Volal je znovu a znovu, chtěl vědět, jakou náhradu dostane a kdy. Ale jeden z vojáků mu zařval do obličeje, aby šel pryč."

"Pak náhle," pokračoval soused, "jsme viděli šajcha Ahmada běžet k vojákům a mysleli jsme, žes nimi chce zase mluvit. Ale když se k nim přiblížil, uviděl kulomet jednoho vojáka ležet na zemi asi pět metrů od něho. Popadl ho a vystřílel 30 kulek do hlav obou vojáků a na místě je zabil. Pak přiběhl houf vojáků, co stáli opodál, a zastřelili ho."

Ramádí

Podle irské webové stránky Breaking News popravili povstalci ve městě čtyři kolaboranty. Dva z nich, Ahmad Alwán Husajn a Alí Husajn Džásim pocházeli z bagdádského Madínat as-Sadr a přiznali, že měli ve městě špehovat a informace předávat na místní americké základně. Na jejich tělech zanechali bojovníci varování, že každého sluhu Američanů čeká smrt.

Hadítha

Asi 40 mudžáhidů zaútočilo u hydroelektrárny na americkou kolonu několika obrněných vozidel, Humvee a vozidel na přepravu vojáků. Podle svědků, členů místní policie a strážců hráze, bylo zabito 24 a zraněno přes 30 amerických vojáků. Útočníci počkali, až kolona vjede na úzkou hráz nad Eufratem. Stráži hráze a místní policii předtím poslali varování, aby se do boje nezapojovali: "Jeden z útočníků mi řekl, že na tuhle kolonu čekají od rána a zaútočí na ni, ale nechtějí zabíjet nevinné civilisty. Tak jsme šli dál a čekali jsme, co se bude dít. Asi za deset minut jsme uviděli světla kolony. Blížila se. Bojovníci se vrhli vpřed s voláním Alláhu akbar!, žádali Boha o pomoc a začali střílet ze všech možných zbraní. Američani odpovídali, ale nešlo jim to, protože bojovníci byli všichni kryti náspem. Boj trval asi půl hodiny, shořela dvě vozidla na přepravu vojáků i s nimi. Také jedno obrněné vozidlo a tři Humvee byla zničena."

Korespondent Mafkarat al-Islam osobně viděl doutnající vozidla, Američané však okolí uzavřeli a zabránili mu ve fotografování. Podle svědka padlo v boji devět mudžáhidů, což korespondentovi potvrdil velitel Brigád revoluce 1920 s tím, že je před malou chvílí pohřbili.

Američané uzavřeli město a prohledávali dům po domu ve snaze najít bojovníky nebo zbraně. Chovali se přitom hystericky a vysílali prostřednictvím tlampačů výzvy: "Teroristé, jestli jste muži, vyjděte a neschovávejte se za ženy. Postavte se nám tváří v tvář!" Když se nic nedělo, okupanti začali zběsile střílet všemi směry na domy místních obyvatel. Letouny současně shazovaly na město bomby.

BAGDÁD

Boje ve městě Ráno došlo opět ke srážce v ulici Hajfa, v níž bylo zneškodněno obrněné vozidlo Bradley a zničen vůz tzv. národní gardy. Zabiti byli 2 američtí vojáci a 6 gardistů, další tři byli vážně zraněni. Při útoku padli dva bojovníci odporu a čtyři byli vážně postřeleni americkým ostřelovačem.

Exploze bomby v okrsku Duwajlíba zničila dopoledne americký náklaďák vezoucí vojáky a Humvee. Podle očitých svědků usmrtila 14 vojáků včetně důstojníka. Při střelbě po okolních domech zranili Američané 9 civilistů a poté zatkli 7 místních lidí.

Korespondenti Mafkarat al-Islam zaznamenali dalších 16 akcí odporu, vesměs bombových útoků, z nichž ke 4 došlo na jihobagdádském předměstí Durá. Zemřelo v nich 49 amerických vojáků, dalších 218 bylo zraněno. Americké síly ztratily 12 Humvee, 3 obrněná vozidla Bradley, 1 obrněné vozidlo na přepravu vojáků a 3 kamiony. Odvetou za své ztráty zatkli okupanti v Durá 18 civilistů a v Ridwáníji 11. V Abú Ghurajb zastřelili 2 osoby, o nichž se domnívali, že jde o povstalce, a dalších 5 lidí zranili.

Útoky na kolaboranty Americká agentura AP oznámila, že maskovaní iráčtí bojovníci zastřelili Šákira Džabbára, ší'itského zástupce Konstitučního monarchistického hnutí vedeného Šarífem Alím ibn al-Husajním a kandidáta pro nastávající "volby".

Před úřadovnou ší'itské kolaborantské strany SCIRI explodovalo ráno auto naplněné výbušninou, které projelo kontrolním stanovištěm před bránou a vybuchlo uvnitř betonové zdi obklopující celé sídlo. Výbuch usmrtil sedm členů Brigád Badr, které jsou ozbrojeným křídlem strany, a pět zranil. Zabiti byli také čtyři policisté a čtyři náhodní chodci. Pro agenturu Reuters loutková policie uvedla, že byla zabita jedna osoba a sedm zraněno.

Jen o chvíli později byl před svým domem ve čtvrti 'Ámil zastřelen činovník téže strany a jeho dva průvodci byli postřeleni.

Další kmeny bojkotují "volby"

Egyptský list al-Ahrám přinesl zprávu, že představitelé iráckých kmenů Rašía, Hasan al-Alí, Alwán a Fahd vydali v jordánském Ammánu prohlášení, že se připojují k bojkotu Američany režírovaných "voleb", které se mají v Iráku uskutečnit 30. ledna. Tím se přidali k sunnitským kmenům Dulajm, které "volby" také bojkotují. Kmenová konfederace Dulajm spojuje velké beduínské irácké kmeny.

Tyto čtyři kmeny oznámily, že neuznávají vládu Američany dosazeného "premiéra" Ijjáda 'Álawího, jehož "nepovažují za nic jiného než nástroj v rukou okupantů". Jejich vůdcové přísahali, že budou ignorovat všechny pokyny 'Alawím vydané, protože porušují závazky vůči iráckému lidu a nerespektují je.

Únos čínských dělníků

Čínské velvyslanectví v Bagdádu potvrdilo, že minulý týden bylo uneseno osm Číňanů pracujících v Iráku na stavbě budov pro okupanty. K potvrzení došlo poté, co skupina zvaná Brigády an-Nu'mán na internetu zveřejnila videozáznam čínských rukojmích. Mluvčí skupiny žádal na videozáznamu čínskou vládu o vysvětlení, proč posílá do Iráku dělníky pracovat pro okupanty.

Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí jde o čínské občany, kteří odešli do Iráku soukromě hledat práci. Prý se jim to nepodařilo a vraceli se domů, ale cestou byli uneseni. Ale oficiální čínská agentura Xinhua oznámila, že pracovali pro čínskou konstrukční společnost na obnově továrny v Nadžafu. Mluvčí odporu na videozáznamu prohlásil, že Čína se nepodílí na okupaci, a proto budou pravděpodobně propuštěni, jakmile slíbí, že se už nevrátí do práce pro okupanty, a pokud čínská vláda do 48 hodin jejich působení v Iráku vysvětlí.

Latífíja

Série explozí několika bomb zničila ráno ve městě vůz tzv. národní gardy, zabila sedm gardistů a tři americké vojáky a jednoho dalšího vojáka zranila.

Samarrá'

Také tady vybuchla pod americkým vozidlem v centru města bomba, zabila tři americké vojáky a čtvrtého vážně zranila. Korespondent Mafkarat al-Islam byl právě poblíž a napsal, že šlo o silný výbuch, který obrněné vozidlo zničil a hodil na Humvee jedoucí za ním. V tom však nebyl nikdo zabit.

Kirkúk

Severně od města explodovala odpoledne bomba, jež zničila americké Humvee a tři členy jeho posádky usmrtila, čtvrtého zranila. Silnice na níž k tomu došlo, byla dosud považována za jednu z nejbezpečnějších v oblasti. Korespondenta Mafkarat al-Islam informoval o explozi 'Isá Hammúd, člen kurdské pešmergské milice, jenž ji okomentoval jako útok "sunnitských teroristů", kteří přišli do Kirkúku páchat útoky na "mnohonárodní síly".

Mósul: unesen arcibiskup

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v pondělí večer unesla skupina maskovaných mužů arcibiskupa syrské katolické církve Basila Džurdžíse (George) Casmoussu. V úterý byl podle tiskové agentury misionářských služeb MisNA propuštěn.

Podle korespondenta se místní lidé domnívají, že povstalci duchovního unesli, aby jej potrestali za to, že o Vánocích udělil požehnání některým okupačním vojákům na jejich základně Ghazlání severně od města.

V interview pro MisNA arcibiskup prohlásil: "Chovali se ke mně s hlubokou úctou" a dodal, že si myslí, že jeho únos byl omylem. "Byl jsem na pastorální návštěvě ve městě a právě jsem vycházel z domu, když jsem v 17:05 uviděl uprostřed ulice auto; vystoupili dva střelci, popadli mne a strčili do kufru auta." Teprve ráno se prý ptali na jeho totožnost. Sdělil únoscům kontakt a oni jeho mobilním telefonem zavolali vicegenerála mósulské diecése Petrose Mouchého; arcibiskup mu přitom krátce sdělil, že je v pořádku. Ve 12:30 pak únosci dopravili arcibiskupa na ulici Wahda ve východním Mósulu a tam ho zanechali, on se pak taxíkem dostal domů.

MisNA citovala také Emmanuela Dellyho, chaldejského patriarchu v Bagdádu, který prohlásil, že únosy arcibiskupa a jiného kněze o den dříve "nejsou záměrné útoky proti křesťanům".

Irácký odpor předtím vydal prohlášení, rozšiřované v mešitách a čtyřech kostelích, v němž prohlásil, že nestojí za útoky na kostely, k nimž ve městě došlo, a obvinil sionistický Mossad a americké síly, že bombové útoky na irácké křesťany jsou jejich dílem, protože cílem takových útoků je vyvolat nesváry mezi Iráčany různých vyznání. Prohlášení ovšem také varovalo, že pokud by odpor zjistil, že místní křesťané sympatizují s okupanty, choval by se k nim jako ke sluhům agresorů. Varoval proto mósulské křesťany před jakoukoli kolaborací: "Budeme bojovat se zbraní v ruce proti křesťanovi, který by se přidal k Američanům."

Hillá

Exploze bomby u polské vojenské kolony na silnici z Hillá do Iskandaríje zabila ráno jednoho polského vojáka a druhého zranila a zneškodnila jejich džíp. Podle svědků byla bomba umístěna ve vodovodní rouře.

Karbalá'

Sebevražedný útočník opásaný výbušninou se odpálil u hlídky bulharských okupačních vojáků na Husajnově ulici ve městě. Spolu s ním zemřeli tři bulharští vojáci a další dva utrpěli vážná zranění. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že místní loutková policie a Bulhaři měli pochybnosti o tom, že explozi způsobil sebevražedný útočník, protože jeho tělo našli po výbuchu neporušeno, zatímco těla vojáků byla rozervána na kusy. Zranění Bulhaři však potvrdili, že se před nimi odpálil. Policie i okupační vojáci se pokusili celou záležitost utajit a nedovolili nikomu z novinářů včetně zástupců proamerické irácké tiskové agentury přiblížit se k místu útoku.

Basra

Kandidát strany loutkového premiéra Ijjáda 'Álawího pro chystané "volby" Alá Hamíd byl zastřelen před očima své rodiny. Už v neděli byl v Basře zastřelen jiný kandidát této strany Rijád Rádí.

Ostřelování základen

Hned ráno se terčem raket stala americká základna Sukkáníja, později během dne se odpor zaměřil na základny v Baládu, severním tikrítském paláci a na mezinárodním letištiv Bagdádu. Dalším terčem byl štáb irácké výzvědné služby v bagdádské 'Ámiríji a bývalý prezidentský palác v bagdádské čtvrti Karak, obsazený nyní okupanty.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       26. 1. 2005
27. 1. 2005 Britští vězni z Guantanáma byli v Británii propuštěni na svobodu
26. 1. 2005 Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání
26. 1. 2005 Leni Riefenstahl, žena bez tváře, umělkyně bez hranic Jan  Paul
25. 1. 2005 Američané propustili z Guantánama čtyři Brity
26. 1. 2005 Michael  Marčák
26. 1. 2005 Kluci nečtou
26. 1. 2005 55 procent Američanů nevěří v evoluci
26. 1. 2005 Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise Jan  Čulík
26. 1. 2005 Petice Jaroslav  Hutka
26. 1. 2005 Jiří "Monty Python" Vacek Josef  Provazník
26. 1. 2005 Mnoho Iráčanů dostalo rakovinu od munice z ochuzeného uranu
26. 1. 2005 Britští konzervativci chtějí zasáhnout proti přistěhovalcům Jan  Čulík
25. 1. 2005 Michael  Marčák
26. 1. 2005 Iráčané v zahraničí se jen málo registrují k volbám
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005
26. 1. 2005 Opozice nechtěla jít do vlády
26. 1. 2005 Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť
26. 1. 2005 Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech
26. 1. 2005 Podivuhodná vítězství Stanislava Grosse Oskar  Krejčí
25. 1. 2005 Gross nebo Škromach? Martin J. Kadrman
25. 1. 2005 Proč nepodporuje víc demokratů volby v Iráku?
24. 1. 2005 Proč literární věda k ničemu není Boris  Cvek
25. 1. 2005 Démon přizpůsobivosti v satanském ráji Václav  Dušek
24. 1. 2005 V Praze "dojde k reformě komunismu až v květnu 1990" Jan  Čulík
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005   
19. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 7. ledna 2005   
10. 1. 2005 Sporné počty ve "Zpravodajství iráckého odboje"   
21. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 16. prosince 2004   
21. 12. 2004 Jsme prostí lidé, kteří dali přednost zásadám před strachem   
17. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 4. - 8. prosince 2004   
1. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 21. - 25. listopadu 2004   
29. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 20. listopadu 2004   
19. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 15. listopadu 2004   
15. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 10. listopadu 2004   
5. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 28. října 2004   
5. 11. 2004 Propustit Kubajsího !   
29. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za den 19. října 2004   
27. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 18. října 2004   
26. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 15. října 2004