K čemu trvat na zásadách odsouzených při našem krátkém životu k předčasnému a zbytečnému skonu, proč vzdorovat mocným? Lépe se držet stranou od vzpurných povah, od nebezpečných odpůrců harmonického celku. My si štěstí rozvracet nedáme! Falešné uctívání veličin v popíkové době se smrsklo na veličiny z krajin notně vzdálených. Mít po ruce Zauberflöte, mohly by se dít zázraky, takhle duchovní hladomor vede zástupy horlivců i vlažných bloudů do šeolu plného nebožtíků.

Najde se stále dost otroků ochotných zobat z dlaně; vrabci se slétnou na drobty ke stolu hojnosti, hltají panské pamlsky. Je-li potřeba, tleskneš do dlaní, ptactvo odlétne, pokálí přilehlé dvorky, usedne v okolí na bezpečná místa a počká, až se panský hněv vypaří a opět následuje jejich střemhlavý let k bohatě prostřeným stolům. Hrdost a úcta není na místě, hraná cudnost a pokora, vážení, vítězí nad zdravým rozumem. Usmířenecká společnost nejrůzněji pěstovaných a vyhlašovaných veličin, hnána zápolením o koláče, o stupně vítězů, žebříčky obliby, poháněna bičíky ničemných jezdců, dupe ve znamení popu, v rytmu limonádových seriálů a sitcomů. Cíl je jasný -- dosáhnout velkoleposti a přitom nevidět zárodek jepičí smrtelnosti. K čemu ostřit pohled ke svobodnému horizontu, proč riskovat nedojít, pro koho se vzdávat okamžité příležitosti k rašícímu zisku.

Útrapy sužují především nepřizpůsobivé povahy, na věku nesejde. Zaplétat se s nespokojenci a hledači dokonalé pravdy může jednoho i navždy zničit. Nadarmo není psáno, že má člověk držet ústa a nehovořit ve špatném o mocných a nadřízených, neboť nebeské ptactvo by mohlo ta vyslovená nepěkná slova zanést k vladaři a založit nám základ na mrakodrap budoucích nesnází. Jen žádné něžné ohledy! Rebelové mohou zničit náš nezadržitelný vzestup na vrcholky hovniválských velehor.

Lopotit se na cizích úrodných lánech při sběru námi nezasetého zrna se stalo již jakousi národní tradicí -- různé literární skopičiny, dramatické úchylnosti, filmové necitlivosti, výtvarné trpaslíkoviny, architektonické slepičince, hudební slátaniny, mají jedno společné: dobu nakaženou popíkovým morem, skrývají v sobě také náznaky opatrné nápodoby, ale i čistého inspiračního lupu!

Zasvětit život očistě země a společnosti mohou prý jen lidé zuřiví, podezřelí anarchistickým zhmožděním ducha. Falešné uctívání přírody a kultu země zdržuje lidský pokrok. V rytmu sladkobolných hitů a textařského balastu okázale tančíme na vlastním hrobu bez epitafu. Pohrdání pravdou, spoléhání na zázraky, hýření právem, touha po věčnosti, absence laskavosti, chronická nedostatečnost slušnosti, přihlížení rození chudokrevných kultíků, neodbytná touhou po slávě a zisku, to všechno nám nedovolí nasát skutky a klíč k poznání základních pravidel, jak neporodit hřích.

Ponocní vytrubující zástupné problémy slavili u nás doma vždy úspěch. Odvést pozornost od potíží, zažehnat pobuřování, vřavu a sebemenší útrapy mocných. Vyvolávat blaženost na úhorových políčkách s remízkami opuštěnými zvěří zasaženou odpornými chemikáliemi; k tomu všemu oněm hlasatelům lží stál po ruce Ďábel -- pomluvač a Satan --odpůrce. Odpočívající sopuchy, v krajině líbezných pohlednicových detailů, vyráží snad jen mlhavé opary v nepříznivém klimatu -- nehrozí výbuchem, žijí klidným životem unavených stařen. Jejich práci převzali chamtiví lidé, přivábeni kdysi slavným Řípem. Sopky nenávisti, lávy valící se špíny, nízkých dohadů, ohňových polí, sirných pachů a otravných plynů pomluv a mračna spadu; zasažené bytosti stěží mohou uvěřit v biblické usmiřování. Dnešní sopouch má společného jmenovatele -- Kořist!

Vrozený sklon k pohodlí a nechuť nastavit pomocnou ruku slabším jedincům postihuje především úspěšné ničemy, uctívající falešné Panáky v každé době, za všech myslitelných okolností. Pastevci v krajině smutku ženou stáda od brodu, ten musí být zachován pro vyvolené osudem, pro všechny směšné Panáky hrající si na proroky a misionáře kázající poslušnost a přizpůsobení době. Proradnost a režírovaný démonismus hvězdných korporací a výběr celebrit pustoší zbytky duchovní zralosti. Duševní pomalost brzdí odpor k průměrnosti. Rezavé radlice na poli pokory a vědění zarostly dávno pažitem. Pokojná mysl je nahlodávána nabídkou rychlého vzestupu k nebi trvalého úspěchu. Podněcovat falešné s nebezpečné touhy v sobě skrývá zaumnou odpornou malost a vyvolává u povah rezolutně napadených virem primitive pocity nadlidí a podlidí. Příhodný čas pro všechny gigoly obcující ve veřejných domech placených námi poplatníky.

Klást odpor je marnost nad marnost, přizpůsobivost v sobě obsahuje esenci sladkého kouzla příslibu i radosti a lehčího živobytí v tomto nestálém světě, zmítaném přírodními katastrofami, běsnícími odpůrci konečného dorozumění, trvalými povyky zástupci víry, neochotnými připustit -- že jeden Bůh je všechno a nebo málo.

Povídal hospodský nádeník po osmém: Bůh trhá prej ty nejkrásnější květinky a bere je k sobě. Mám zpoždění nejmíň čtyřicet let, teďko sem jen suchej bodlák! Máma mi pořád říkala: pěkně poslouchej, hezky dělej, mluv málo a bude ti dobře . Copak ale my blbci poslechneme maminky?!

Okázalá vemlouvavost reklamních trikových agentur vytváří živnou půdu pro satanskou přizpůsobivost většiny. Masové tance nad hrobem individuality nemohou v konečném součtu znamenat výhru. Průměrnost má sice možnost raketového zničení odlišného chápání i chování, ale ve finále ztrácí dech díky konvenční pohodlnosti zbytků okoralého ducha.

Cesta k satanskému ráji je pohodlná. Šťastné pořízení chytrým cynikům.