Írán, přesněji řečeno Islámská republika Írán. Název této země evokuje v současné době v povědomí většiny lidí množství zejména negativních asociací. Jejich nejčastějším jmenovatelem už není Chomejního islámská revoluce, ale pojmy jako válka, terorismus, atomové zbraně, osa zla, radikální prezident Ahmadinedžád nebo v lepším případě ropná krize.

Asi málokoho, kdo jen letmo sleduje světové dění, napadne do této země vyrazit na letní dovolenou. Z turistického hlediska není zařazení do "osy zla" tím nejlepším doporučením.

V představách většiny Evropanů, a v souladu se zahraniční politikou USA, chovají obyvatelé Íránu vůči lidem "ze Západu" silné antipatie, ne-li bytostnou nenávist. Média (česká zvláště) tuto atmosféru, vycházející z teze o střetu civilizací harvardského profesora Samuela Huntingtona, také horlivě podporují. Málokdo však ví, že tuto antipatii vůči nám chová pouze malá skupinka mocných politiků nebo duchovních.

Spojené státy a Velká Británie provokují Írán, aby začal vyrábět jaderné zbraně. Blairova džihádistická rétorika se snaží vyvolat čtvrtou křižáckou výpravu, varuje slavný britský komentátor Simon Jenkins:

Nejděsivější výrok tohoto týdne pochází od britského ministra zahraničních věcí Jacka Strawa. Ten prohlásil, že jaderný útok proti Íránu by byl "naprosto šílený" a jakýkoliv útok proti této zemi "nepředstavitelný". Ve Strawově žargonu však "šílený" znamená, že se Straw právě dověděl, že se to stane, a "nepředstavitelný" znamená, že je to jisté.

Muselo to být pro postižené rodiny téměř nesnesitelné. U amerického soudu se Zachariasem Moussauim se přehrávala nahrávka z letu č. 93 -- poslední chvíle cestujících předtím, než dne 11. září 2001 toto letadlo v Pennsylvánii havarovalo. Porotci slyšeli hlasy cestujících, kteří se snažili přemoci únosce letadla.

Britská vláda používá proti osobám, o nichž si myslí, že jsou podezřelí z terorismu, tzv. "control orders" -- "mocenské příkazy", poté, co soudy vynesly rozhodnutí, že věznit cizince bez soudu je protizákonné. Ve středu však rozhodl britský soudce, že i tyto "mocenské příkazy" jsou porušením zákona -- protiřečí zákonům o lidských právech. Charakterizoval "mocenský příkaz", kterým je omezen život jednoho britského občana, jako "naprosto neférový". Britské ministerstvo vnitra se rozhodlo proti jeho rozhodnutí odvolat.

Kdo procházel zelené internetové stránky www.econnect.cz nebo www.ekolist.cz , těžko to jméno přehlédl: Jan Bouchal.

Aktivista, který vystupoval proti nadměrné automobilové dopravě, staral se o cyklostezky a přechody pro chodce. Žádná další tisková zpráva podepsaná Janem Bouchalem už se na těchto stránkách neobjeví. V lednu 2006, když jel po Praze na kole, ho jedno z těch aut dostalo. Definitivně. Nejen při těch už dopředu rozhodnutých soubojích auto versus cyklista, ale celkově při všech druzích silničních nehod odchází u nás ze světa přibližně tři lidé denně. (Přitom je doprava v ČR podstatně méně intenzivní než v západní Evropě, pozn. JČ.)

Možná, že si myslíte, že česká plejáda velkých mimů: Fialka, Hybner, Turba, Polívka je uzavřená, zdá se však, že tomu tak ještě není. A velká mimohra žije v Čechách dál, a to v internacionální skupině Krepsko. Původně se před pěti lety spojili kvůli improvizacím, pak se poetika ubírala k fixovanějším tvarům. Byly to vlastně studenti a stážisté na AMU z oboru mimického a komediálního herectví.

Migranti z Latinské Ameriky a Karibiku zaslali v roce 2005 svým rodinám 53,6 miliardy dolarů. Je to o 17 procent více ve srovnání s rokem 2004. Tento nárůst, prezentovaný 31. 3. 2005 Americkou rozvojovou bankou, staví Latinskou Ameriku jako příjemce peněz od krajanů v zahraničí na první místo ve světě. Peníze emigrantů zasílané v letech 2003 až 2005 daleko převýšily součet všech zahraničních investic a zahraniční pomoci v regionu.

Britská firma pro mobilní telefony Carphone Warehouse investovala 110 milionů liber do pokusu přilákat k sobě od jiných firem zájemce o vysokorychlostní internet. Její nová nabídka ušetří britským spotřebitelům částku 250 liber (11 000 Kč) ročně.

Různí lidé se pokusili obhajovat Billa Gatese před rozhodnutím komise Evropské unie, která má výhrady ke způsobu, jakým se prezentují Gatesovy Windows veřejnosti. Různí lidé obviňují Evropskou unii ze socialismu. S tím nemohu souhlasit. Obhajovat obchodní politiku Microsoftu potřebuje notnou dávku naivity nebo zaujatosti. Ono totiž jde o peníze a to je vždycky vážná věc. Windows jsou typickým představitelem arogantního dominantního výrobce, který diktuje spotřebitelům svoji neomezenou vůli. Bill Gates nám nedává na výběr. Ber nebo nech být. Jenže spotřebitel nemá na výběr.

Pokud Lukáš Herold z titulu funkce "vedoucího PR Magistrátu" odpovídá takto, mám chuť sbalit si kufry a odjet někam hodně daleko. Protože tak drastické nepochopení rovnosti se rovná pohrdání volbami jako institutem, ve kterém musí mít rovnou šanci i ti, kteří

• kandidují v celé republice a nemají oněch 136 000 po slevě na inzerát v každých obecních novinách
• nejsou ani v koalici ani v opozici na jakémsi zastupitelstvu, a přesto si dovolují žádat občany - voliče o důvěru, o hlas. A mají právo mít stejnou šanci.

I tito politici platí daně, přispívají na správu věcí veřejných a mají PRÁVO požadovat rovný a nediskriminační přístup k obecním médiím. Stejně tak mají právo požadovat rovný přístup k médiím veřejné služby - České televizi či Českému rozhlasu - v rámci předvolebního vysílání. Připadlo by mi absurdní, žádat v Českém rozhlase za předvolební spoty od politických stran peníze, jestliže koncesionáři jsou všichni. Občané - voliči i politici. Ne každá strana si může dovolit zaplatit 100 miliónů, vzešlých z práce občanů, za volební kampaň. Tento ekonomický census ji tudíž diskriminuje. Média veřejné služby, mezi které patříte i to magistrátní, pane "vedoucí oddělení PR", nejsou součástí píáru vašeho primátora pana Béma, magistrátní koalice ani krotké magistrátní opozice, ale jsou informační službou občanům. Všem občanům. Těm patří peníze z městského rozpočtu. Laskavě to pochopte anebo dejte výpověď. Protože na svou práci nestačíte a platím vás i já. A svou drzostí, arogantní a neznalou základních principů veřejné služby, děláte radnici české metropole pouze ostudu.

A nechci ani věřit tomu, že pro páně Heroldova pravidla hlasovali i ti, kteří rovné šance a sociální rovnost mají přímo v popisu práce - sociální demokraté.

Téma "Mládež a revolta" pro mne bylo tak jako mnohokrát v minulosti výzvou a podnětem k zamyšlení a k novým analýzám. Téma revolta není v sociologické literatuře, na rozdíl od revoluce, příliš frekventované. Pojem revolta je i v odborném jazyce chápán poměrně vágně. Vyšel jsem proto z definice ve Velkém sociologickém slovníku (Praha: Karolinum. 1996. str.928), který říká o revoltě, že se jedná o: "Projev rozhodného odporu, popř. vzpouru, zpravidla však menšího rozsahu a intenzity. Pojem revolta lze užít v jakékoliv věcné souvislosti."

Nejčastější dotaz směřující v tyto dny na volební analytiky zní: Potvrdí se preference Zelených, které uvádějí nejrůznější agentury, i ve volbách? Odpověď je poměrně jednoduchá: Jestli se potvrdí, bude to poprvé, kdy se tyto agentury dva měsíce dopředu trefily ve významné volební otázce.

Důvody, proč nelze dávat mezi ohlašované preference a volební výsledky rovnítko, jsou dva. Předně příliš mnoho občanů zatím neví, jak bude hlasovat v červnu. Přibližně desetina voličů se rozhoduje až v posledních dvou týdnech před volbami. Jde většinou o voliče, kteří se málo zajímají o politiku. Protože jsou nejméně o politice informováni, ve svém volebním rozhodování podléhají vnějším impulzům, a to více emocionálním než racionálním.

Bude zde promluveno o představitelích tohoto kraje v minulých dvou stoletích a o hrdé současnosti s ohledem na účastníky a zakladatele této přehlídky. Snad zde potom vyvstane zajímavé srovnání a postižení plodného pnutí mezi malými a velkými centry naších životů.

Začněme u Palackého.

V úterý 11. dubna zprostil Městský soud v Praze obžaloby z trestného činu podvodu advokáta JUDr. Věslava Nemetha. Trestní oznámení na něj podala ČSOB a.s. Tento rozsudek se dá komentovat také tak, že v České republice není trestné být věřitelem ČSOB. Zatím...

V březnu tohoto roku jsem si uvědomil, že to budou záhy 4 roky, kdy jsem se k problematice Nemethovy pohledávky vyjadřoval v týdeníku Ekonom a pokusil jsem se o malou rekapitulaci těch 4 let. Následující text se tedy neváže nijak k zmíněnému výroku Městského soudu v Praze. Tady je.

Příklady nefunkčních výrobků a necitlivých, někdy až protiprávních úředních opatření, které nám předkládají televizní pořady Černé ovce a nověji také Případ pro reportérku, jsou sice výsekem skutečného stavu, protože většina postižených na svou újmu neupozorňuje, ale i tak jsou některé příhody otřesné: Děti manipulují s hračkami, které jsou napuštěny jedovatými látkami, přetížená střecha sportovní haly málem pohřbí několik cvičenců, protože stavební podnik šetřil na materiálu, důchodci platí neúměrné částky za plechovou ozdobu, kterou vydával řemeslník za bezpečnostní zámek, ochrnuté ženě nepřizná sociální odbor invalidní výhody, protože si posudkový lékař neověřil skutečný stav pacientky, soud přiřkne při rozvodovém řízení dítě matce, závislé na drogách nebo na alkoholu. Také ombudsman musí řešit stovky úředních pochybení, které svědčí o neznalosti, nedbalosti a někdy i zlovůli příslušných činitelů a které by, nebýt napraveny, mohly postiženého trvale poznamenat.

Na celých dvou stranách kavárny v sobotní MF Dnes (8.4.2006) artikuluje Václav Klaus své chápání fenoménu, který nazývá "evropeismus". Text působí jako úpěnlivý pokus objasnit a zdůvodnit myšlenky, pro které nad míru zdvořilého poklepávání na rameno širší pochopení nenalézá. Nicméně mne zaujal Klausův ne právě triviální nástin evropského hodnotového systému. Dále, jeho způsob argumentace když ne obsahem, pak jistě formou i řadou postojů opakuje mnohá schémata obvyklá v českých diskusích. A konečně, mimo jakoukoli pochybnost nepatřím mezi "intelektuální fellow travellers", kteří v tomto světě " získávají tak velkou moc ho formovat, jakou by nikdy na domácí scéně získat nemohli". Zastávám-li tedy názory od něho odlišné, je to vysvětlitelné jedině mým "smutným intelektuálním defektem a charakterovou vadou".

K napsání těchto řádků mne vyprovokovala zpověď Roberta McNamary v jakémsi uměleckém dokumentu na HBO. Robert McNamara je pro mne spojen naprosto neodvolatelně s rozhlasovou stanicí PRAHA, ze které jsem jeho jméno v raném dětství slýchával. Líbilo se mi to "mek". Pak se mi líbilo, že je profesor, což pro mne jasně znamenalo, že to nemůže být takový "vrah z Wall Streetu", jak o něm tvrdila propaganda.

Předvolební boj přituhuje a trend posilování strany Zelených se zdá přetrvává i když se zřejmě strana nevyvarovala dílčích hrubých chyb jako obsazení některých vedoucích pozic v krajích kandidáty, kteří mají evidentně problém promluvit s potencionálním voličem i o základních principech jejich vlastního volebního programu - což je ovšem na české politické scéně poměrně běžný jev přes celé její spektrum. Co je ale podstatné je fakt, že i přes tyto problémy se podařilo zahrnout životní prostředí do celonárodní politické debaty ve víceméně věcné rovině a v podobném rozsahu možná poprvé. Určitá zdravá skepse a obezřetnost je však stále na místě, pravou tvář strana Zelených ukáže teprve až po volbách při případných koaličních jednáních o definitivní podobě Ekologické daňové reformy (EDR) a především míře kompromisu s vedoucím vládním partnerem.

O to zajímavější jsou rostoucí diskreditační pokusy zavedených ekonomicko-politických struktur vykázat ekologické přístupy zpět do říše neziskového sektoru, kde si pár nadšenců s nimi může hrát hezky pod kontrolou a nezlobit.

Od schůzky zástupců Komunistického svazu mládeže (KSM) s náměstkem ministra vnitra Henychem uběhl již více než měsíc. Představitelé KSM na ní předali vyjádření k hrozbám Ministerstva vnitra případnou ilegalizací této organizace. V prohlášení se mimo jiné praví, že: "KSM hodlá i nadále působit jako občanské sdružení, legálně, v rámci zákonů a mezinárodních smluv. I nadále chce býti organizací, která zásadově hájí zájmy většiny mládeže - studentů, učňů, mladých pracujících a nezaměstnaných - a zároveň stojí na straně úsilí o revoluční překonání kapitalistického systému vykořisťování a útlaku." Ministerstvo vnitra doposud na toto vyjádření neodpovědělo.

Druhý den si mě zavolala ředitelka školy do své kanceláře a zeptala se mě: Je pravda, Milane, že jsi včera řekl na přednášce "Fuck God and American soldiers" (Do prdele s bohem a americkými vojáky)? Odpověděl jsem, že nejspíše ano, ale jak o tom ví. Její odpověď mě šokovala. Dva z mých studentů si dělali poznámky během mé přednášky a hned druhý den mě šli udat se seznamem mých výroků ředitelce školy.

Po přečtení článku o honu na čarodějnice na amerických univerzitách jsem se rozhodl, že zase po dlouhé době napíšu krátký příspěvek.

Zanedlouho to bude už dvacet let, co žiji v Bostonu a v poslední době přemítám o tom, proč mé antitotalitní instinkty, vytvořené v bývalém Československu, ze kterého jsem byl vystěhován orgány "Státní bezpečnosti", se znova probouzejí a bouří.

K tomu: Skandál se špehováním na amerických universitách ZDE

12. 4. 1961 odstartovalo z Bajkonuru z Kazachstánu v 06:07:00 GMT na historickou cestu do vesmíru první pilotované vesmírné těleso. Na palubě ruské kosmické lodi Vostok 1 - 8K72K, v modulu o průměru 2,3 m a objemu 5,2 m³ ležel v kosmickém skafandru Jurij Alexejevič Gagarin. Na kosmonauta v lodi zbýval prostor 1,6 m³. Let trval 1 h 48 min. Minimální vzdálenost od povrchu Země (v perigeu) činila 175 km a maximální vzdálenost (v apogeu) 302 km; rovina oběžné dráhy svírala s rovníkem úhel 65 stupňů 4 minuty. S kosmonautem bylo udržováno oboustranné radiové spojení. Palubní vysílače vysílaly na frekvenci 9,019 MHz, 20,006 MHz a VKV 143,625 MHz.Po jednom obletu Země přistál Vostok ještě tentýž den, v 7:55:00 GMT, 19 až 26 km jihozápadně od Engels, Smelovka v Saratovskaé oblasti. Kosmonaut se před dopadem ve výšce 7 km nad zemí katapultoval a přistál na padáku asi 2 km od kabiny (ta přistála v 7:47:00 GMT), v 8:05 GMT byl nalezen vyprošťovacím oddílem. Přistávací modul je dnes umístěn v RKK Energia Museum, v ruském Korolevu.

Spolu s jinými úspěchy potvrdil tento první let tehdejší sovětské vedení ve vesmírných závodech s Američany. První americký kosmonaut byl vypuštěn až téměř o měsíc později na suborbitální let. Po přistání byl Gagarin povýšen na majora a jmenován velitelem výcviku kosmonautů. Gagarinova první cesta do zahraničí vedla do Československa a to 28. dubna 1961. Čechy navštívil ještě roce 1966. Už jako plukovník zahynul po pádu Migu při tréninkovém letu 27. března 1968.

dobové fotografie z tisku ZDE

Pesach (anglicky Passover) se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví baránka, kduž zahubil egyptské prvorozené poslední z deseti egyptských ran (Ex. 12:23.27). Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta. Letošní Pesach začal od večera 5. do večera 13. dubna 2004, čili 15. - 22. nisanu 5764 hebrejského kalendáře.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Ježíšovo vzkříšení je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt pro ně není konec, ale nový začátek nového života, a proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku Pesach. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na "Starou" smlouvu.

V biblické době byl pesach první ze tří poutních slavností, konaných u příležitosti žní. Jiné označení, užívané pro slavnost, Chag HaMacot a pouť, spojená se zabíjením obětního zvířete ještě v nomádské době, ukazují na to, že oběť prvotin ze stáda byla spojována s obětí obilí v pozdější době usedlosti v jeden slavnostní rituál. Okolnost, že chléb je požíván nekvašený, by pak mohla souviset s tím, že obilní prvotiny byly obětovány bezprostředně v návaznosti na žně, takže ke zhotovení kvašeného těsta nezbýval čas. Protože usedlý způsob života a zemědělství předpokládají držení půdy, a získání půdy je v židovské tradici spojeno s koncem egyptského otroctví, byla obětní slavnost přeměněna ve slavnost osvobození.

Pesach se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta a přechod rozestoupivšího se Rudého moře. Název Pesach (překročení) připomíná i to, že Bůh obešel, minul, "překročil" domovy Izraelitů, které byly označeny krví baránka, kduž zahubil egyptské prvorozené poslední z deseti egyptských ran (Ex. 12:23.27). Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V únoru 2006 přispělo celkem 116 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 16 861.00 Kč. V březnu 2006 přispělo celkem 129 dárců na provoz časopisu úhrnem částkou 20 381.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,297.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.