13. 4. 2006
Automobil jako hořící klecKdo procházel zelené internetové stránky www.econnect.cz nebo www.ekolist.cz , těžko to jméno přehlédl: Jan Bouchal. Aktivista, který vystupoval proti nadměrné automobilové dopravě, staral se o cyklostezky a přechody pro chodce. Žádná další tisková zpráva podepsaná Janem Bouchalem už se na těchto stránkách neobjeví. V lednu 2006, když jel po Praze na kole, ho jedno z těch aut dostalo. Definitivně. Nejen při těch už dopředu rozhodnutých soubojích auto versus cyklista, ale celkově při všech druzích silničních nehod odchází u nás ze světa přibližně tři lidé denně. (Přitom je doprava v ČR podstatně méně intenzivní než v západní Evropě, pozn. JČ.) |
Jiní se do černých kronik zatím nedostali jen těsně. Je to asi vždycky podobné - bleskové, nečekané, pár vteřin, těch nejdůležitějších, tak jako večer v pátek 13. listopadu 1987, za deset minut pět. Za oknem ubíhá krajina, venku je mlhavé mokro, uvnitř auta útulno. Pak se ozve skřípění, krajina viděná z kabiny se najednou zatočí několikrát vzhůru nohama, rachot, po něm ticho a tma. Když pud sebezáchovy zavelí vykopnout rychle okno a dostat se co nejdál od auta spadeného ze srázu, je už dobře. Komplet rozmlácený, ale ne hořící moskvič, jeden naštípnutý obratel a rozbitá brada, to vše vypadá neuvěřitelně. V protisměru nikdo nebyl. První vteřiny spolujezdcova druhého života, začínajícího na bahnité louce u potoka, jsou tak nádherné, že už ani nemá chuť odměnit pěstí také znovunarozeného řidiče, spolužáka z autoškoly, za jeho prasečí řízení. Řada dalších lidí má také někde na silnici svůj skoropomníček, málokdy ho zapomenou zmínit, když kolem projíždí. Ani příznivci trochu pomalejšího životního stylu, kteří od své příhody s problémovým řidičem si místo svistu po asfaltu radši volí kodrcavou projížďku motorákem a místo řadicí páky drží v ruce knížku ze Šabatova Doplňku, se ovšem plechové karoserii vždycky vyhnout nemůžou. Vlaky a autobusy nejezdí všude, do batohu se také nevejde tolik knížek co do kufru auta. A v některých zaměstnáních se pak nový adept musí na vzdálenou tiskovku vypravit v autě s redakčním řidičem - šílencem, na němž se podepsalo, že do novin nastoupil, až když ho nevzali k policii a po stresu přímo žízní. Takže do silniční hry o život jsou znovu nuceni vstupovat. I když možná trochu drasticky, je to často bulvární zpravodajství, které pomáhá razantně protlačit do mnoha hlav informaci o některých výsledcích této rulety na silnicích a přechodech. Jak říkají zprávy z bouraček, mnoho lidí v autech nezemře při nárazu - ale zaklíněni v plechu zde prostě uhoří. Fotografii z jedné takové nehody v Praze přinesly asi před pěti lety všechny deníky - hasiči zírají na pomačkané zčernalé auto, v němž sedí vybělená kostra. Nepřinesli ji tam z kabinetu přírodopisu, tak řidiče ohlodal obsah benzinové nádrže. Kéž by se tenhle obraz dostal zavčas pod kůži i těm, kteří nemají v podvědomí jako kontrolku uložen svůj pátek 13. listopadu 1987. |